24. listopadu 2009 |
Betty (3) |
1 025 480 770x / 2xJak se mi to zase stalo
Ahoj kočenky a kočičáři. Skoro každý z vás to zná. Nastěhujete se do svého domu, zabydlíte se v něm, najdete si oblíbená místa, dostanete spoustu hraček, ochočíte si dvounožce, žijete si krásný, klidný, spokojený kočičí život a pak to přijde. Nasadí vám do vašeho domu vetřelce. I mně se to stalo. Ale nakonec jsem si zvykla, smířila jsem se s tím. No, koneckonců to zase tak špatné není. S Wyušou se dá pěkně rošťačit, lítat po domě a zlobit dvounožce. Vlastně je to fajn, mít mladší ségru. Tak jsme si spolu spokojeně žily, usadily jsme se, každá z nás má své zvyky a nerušíme se v nich. Až potud to byl harmonický a klidný život. A do této pohody, klidu a míru vletělo tečkované torpédo. Ano, hádáte správně, dvounožci mi to udělali zase. Přitáhli nám domů vetřelce. Takové mrňavé, tečkované, uřvané nic, samá noha, samé ucho a samý ocas. Hned se v mém domě začala pohybovat, jako by tu byla odjakživa. Žádný respekt, žádná úcta k dospělému osazenstvu. Byl to pěkný drzounek. Začala jsem uplatňovat své výchovné metody, ale bez výsledku. Tečkované torpédo prohlásilo, že má školu jistého Profesora a že už je vzdělaná a vychovaná až dost. Tak vzala výchovu do svých rukou dvounožkyně, ovšem nutno říci, že s minimálním efektem. Torpédo lítá po domě v nepředvídatelných drahách a je mu jedno, jestli náhodou není někdo v cestě. Ať dvounožec nebo čtyřnožec. Všichni se musíme mít na pozoru, aby nedošlo ke srážce s torpédem. Torpédo také rádo útočí ze zálohy. Nikdy nevíte, kdy vám přistane na zádech. Samozřejmě, že zabrala všechny hračky, všechny pelíšky a průlezky. Ona je u misky s jídlem vždycky první a všechno sní, a to nejenom ze své misky, ale i z misky mé a Wyuščí. Dokonce nám ujídá naše dospělácké granule. Koupe se v naší fontáně a vylívá nám z ní vodu. Neustále se snaží položit mne na lopatky, ale to se jí nepovede. Jsem přece starší a silnější. Ale vlastně i proto s ní v boji spolupracuji a „peru“ se s ní jen tak na oko. Aby vždycky vyhrála. Je to přece jenom ještě prcek. Ale s dvounožci si budu muset důrazně promňouknout. Tohle jsme si teda nedomluvili. Jasně bylo řečeno, že o všech změnách v mém domě budu rozhodovat já, a mně se nikdo na svolení neptal. Já jsem tady byla první, já jsem tady pánem. To jen tak pro pořádek a pro příště. Ovšem pevně doufám, že žádné „příště“ už v tomto nebude.
| O sdílení
dadinka 30. listopadu 2009 15:49
Bettynko, ty to bereš pěkně s nadhledem, jako já, když mi domů stále někoho nasazovali!. Ale mám tu svou neotřesitelnou pozici už 12 let, tak se toho taky drž. Kdo se přistěhuje, musí nás starousedlíky respektovat!
S pozdravem Tifany
Piškot Pišutka 27. listopadu 2009 13:09
Betty, neboj. Jsem zkušenej kocour. už se mi to stalo mockrát. Nejdřív Bubu Hrošík. Pak Tsunamissy. Pak Kalassymita. A potom, tajfunové, kaktusové a tečkovanomramorovaná pohromada. Přežil jsem. Nevyhynul. Taky nevyhyneš. A Jessii jsem z hlediska pedagogického vštípil své nejlepší zkušenosti. Tak snad to s ní půjde. Pac a pusu čumákovku.
Minda 27. listopadu 2009 10:24
Bettynko, tak to je přesně jako u nás. Tři roky jsem si blaženě žila v klidu a
pohodě a pak to přišlo.5 týdenní kocour Micin, který se unás octnul po té, co si ho soused pořídil na to, aby mu chytal myši, on chudě malé plakal, hledal maminku a tak aby měl klid, ho šoupnul ven do kotce pro psa. Venku už byl mráz a on samozřejmě plakal ještě víc. Tak to jsem musela
uznat,že u nás mu bude rozhodně líp a já to s ním snad nějak přežiju. Už je
to docela pohoda, ale Micin je také pěkné torpédo, i když mourovaté. Zdraví vás všechny Minda z Holomóca :-))
beta.1 26. listopadu 2009 14:01
Bettynko, neboj, všechno zlé je k něčemu dobré!Jsi krásná britská dáma, ber to torpéďátko s nadhledem:-))))
Sherlocková 26. listopadu 2009 10:39
Betty, upřímnou soustrast. Vím přesně, co prožíváš, protože ta moje dvounohá zrádkyně taky nasadila do bytu tečkovanou přírodní katastrofu. Bastien BPK
Guru 26. listopadu 2009 10:24
Draha Betty, totez se mi stalo necele 2 roky nazpet s tim rozdilem, ze ja zadnou posilu nemel...na me uzemi mi vlitlo drze urvane teckovane teleso na ktere volali Piskotku.........dam ti jednu radu s vychovou a prevychovou zacni okamzite nebot teckovane teleso se nezklidni ani v dospelosti. Ver mi. Vim o cem mluvim. Dej vedet jak vychova pokracuje :-)
LA 26. listopadu 2009 10:04
Bettynko, vytrvej a pokračuj ve výchově. To, že má základy, není omluvou z další výuky. Až se trochu zklidní, tak jí můžete přibrat do svých her a honičky ve třech naberou nečekané obrátky.
Milena 26. listopadu 2009 9:44
Bettynko neboj...taky povyroste a když budeš mít kliku, tak nabere i rozum a líp se shodnete. No a další hlava na vymýšlení her se hodí, ne?
Silvie OK 26. listopadu 2009 8:26
Zvládáš to ale skvěle Bettynko a myslím, že nemusíš mít obavy z dalšího vetřelce... i když... :-)))))))
Alča 26. listopadu 2009 8:12
:-))) neboj Bettýsku, však si poradíš, napsala jsi to krásně.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.