Kominíkem tělem i duší

Dnes jsem prožil adrenalinový zážitek. Panička si odkočila navštívit Merlinovu paničku a mně se podařilo zmizet na chodbě. A než si stačila vypít kafe a podrbat Merlina na bříšku (zrádkyně nevěrná), přišel nový kamarád. Hned jsem poznal, že je to kamarád. Byl taky celý černý. A hned se hrnul do sklepa. Jak se otevře sklep, musím toho okamžitě využít k průzkumu. Obvykle se mi podaří shodit naskládané dřevo a vymést všechny pavučiny. Dnes ale na prohánění pavouků nebyl čas. Musel jsem asistovat. Kdykoli se u nás něco opravuje, pilně pomáhám. Dnes jsem taky pomáhal. Černý kamarád otevřel taková malá dvířka a něco do nich strkal. Já jsem taky dovnitř strkal. Celého mě. Kamarád mě vytáhl a vyhnal ze sklepa. Asi jsem mu přirostl k srdci a ocenil mou nezištnou pomoc, protože na mě volal, že ze mě budou mít doma určitě radost. Měli. Za chvíli vracející se panička našla svého milovaného Cecilka na chodbě. Ještě nic netušila a sprdla mě za to, že jsem zase zdeřil. Usadila se k počítači a já jsem si ji šel udobřovat. To jsem neměl dělat. V okamžiku, kdy pohladila můj kožíšek, zjistila, že něco není v pořádku. Dokonce to bylo v nepořádku. Nevěřícně zírala na svou černou ruku a černý otisk černého Cecilka na břiše. „Ježišmarjá, ten mamlas čistil komín,“ zakvílela panička. Drapla mě a strčila do vany. Vymydlila na mě půl mýdla a pořád ze mě tekla černá voda. Využil jsem její chvilkovou nepozornost a zaryl jsem pařáty do její ruky. Hluboko. Zařvala tak hrozně, že jsem se tak lekl, že jsem vypálil z koupelny, přes ubrus, koberce a pelech vlčice jsem několikrát proběhl celý byt a zaparkoval jsem pod postelí. Byl jsem i přes mé hlasité protesty vyloven z nejzazšího podpostelového koutku a znova strčen do vany. Tentokrát už mě držela pevně a nebylo úniku. Byl jsem namydlen a spláchnut několikrát. Až ze mě tekla čistá voda, zabalila mě ta moje trapitelka do osušky. Teď už mi snad dá pokoj. Do večera má co dělat, aby uklidila tu kominickou spoušť. Já jsem se nastěhoval na pelíšek ke krbu. Dnes mám zaracha. Prý bych venku nachladl. Ale co, já mám plno práce učesat si jazýčkem zmáčený kožíšek. Krb hřeje parádně, však jsme mu dobře vyčistili komín. Jen mě mrzí, že o tu atrakci přišla Jasmínka. Ta vypadla ven hned poránu. Až přijde k obědu, budu jí o tom vyprávět. A jako důkaz mám kožíšek vypraný dočista dočista.

P.S.: Začíná mě čím dál tím víc mrzet, že se Jasmína nezůčasnila. Byla by z ní pěkná černá kočka.

Foto: Teploučko z krbu vysuší můj kožíšek.

Sdílejte!  |  O sdílení

7 komentářů

Reklama
Reklama