Vo tlusťoších a hubeňórech

Vonehdá se panička vo mně vyjádřila dost nelichotivě, zahlásila, že su tlusté. To se mě teda dotklo, já se za tlustyho nepovažuju, su jenom pěkně udělané řízek. Fakt je, že u misek s baštó su dycky první, a když si náhodó Mufka s Blonďákem nezládujó to svoje dost rychle, tak jim rád pomůžu. Voni se pak když tak dorazijó granulema. Panička pak vede řeči vo nenažranéch kocórech, kery nemuže uzvednót, zatimco to blonďaty stvoření pré je jako pirko. Tak se rozhodla, že nás zváží, aby bylo jasno.

Poslední vážení probíhalo víc jak před rokem a já sem si už nepamatoval, jak to tehdy dělala, tak sem ani nepostřehl, že něco takovyho chystá. Byla děsně nenápadná. Vodešel sem teda k pánikovi, kde sem spokojeně usnul. A najednó sem byl uchvácené, strčené do přepravky a zavřené mřížkó. Kurňa, to sem se lekl! Nechal sem se pěkně doběhnót! Už si vzpomínám – minule, když mě chtěli zavřít v přepravce, tak sem je všechny dodrápal a někerý aji kósnul. Voni si to pamatovali, tak mě voblbli. Hm, budu si to muset někde drápem napsat na viditelny místo, abych příště nezapomněl. A už sem se aj s přepravkó hompal na váze. Po mně ulovili na vokně a zvážili Mufku, a nakonec Blonďáka. Ale toho lovit nemuseli, pač ten tróba si nechá fšecko líbit, akorát u toho nadělá plno řečí, což je mu ovšem platny jak mrtvymu hubertus.

Po složitéch výpočtech se zjistilo, že Mufka je na svym, což je v pořádku, Blonďák je taky na svym, což pré už tak moc v pořádku néni, a já sem kilo přibral, což bylo voznačeny za prů... No, panička má teďka námět k přeméšlení, jak to udělat, aby Blonďák aspoň půl kila nabral a já aspoň půl kila shodil. To su zvědavé, co vymyslí. Mladé pánik navrhoval, že nekrmit, to sem dostal trochu obavy, ale to bylo naštěstí hned zamítnutý, poněvač to by zhubli aji Blonďák s Mufkó (no vida, přece jen je k něčemu dobry, že tu só).

Tak pré nějaky tělesný cvičení. Jenže to bude taky problém, protože já su docela čiperné kocórek, a co já naběhám a nahópu po bytě za jeden den, to nenaběhají a nenahópó ti dva vostatní dohromady za celé téden. Tak mě aspoň panička přestala nadávat, že se jí plandám pod nohama, a začala si dávat většího bacha, aby mě nezašlápla (he, he, někdy u toho vypadá dost srandovně, když balancuje na jedné noze a snaží se neupustit věci, co nese do ledničky). A s pánikem teď pravidelně cvičíme lov červenýho světylka. Zavřem se u něho v pokoji a já lovim jak zběsilé, což mě furt baví. Akorát je mi divny, kde ty světylka furt bere, protože sem jich ulovil už tolik, že su přesvědčené, že jich víc neexistuje, ale von dycky nějaky novy vodněkud vyhrabe.

A tak sem vo svý kapsičky a konzervičky nepřišel, Blonďák dostává víc granulí, kerý křópe ve dne v noci, a Mufka uzobává ze všeckyho a udržuje si svó šlankovní postavu sama.

Sdílejte!  |  O sdílení

15 komentářů

Reklama
Reklama