Další kočkovina

Občas se nestačím divit, co posluhovači ještě vymyslí za kočkovinu. Krom toho, že mě o víkendu nenechali vůbec spát, protože se u nás neustále vrtalo, řezalo a tlouklo (ještě, že na nás netloukli sousedi), tak mi přemístili moji kadikočkoboudu. A vsadím se, že vůbec neuhádnete kam ji strčili. Normálně ji šoupli do skříně. Oni už neví, kam by mě nejspíš zašili nebo co! Jestli se mi ztratí misky na dlabanec, tak už za sebe opravdu neručím. Nejdřív sem si myslel, že se jim hezky vytentuju někam vedle, na protest. Jenže já prostě nejsem prase. Ani popravdě nevím, jak takový prase vypadá, ale určitě to není hezká podívaná. Tak po několikaminutovém přešlapováním jsem se odhodlal do té skříně. Naštěstí tam nejsou dveře, ale místo nich je kus látky. No budiž, přistoupil jsem tedy na jejich hru. Občas mám pocit, že by Ajuš chtěla, abych chodil na tu mísu s vodou a nejlépe i za sebou splachoval. Mně se to teda ekluje, sedět nad vodou, nevím, jak vám. Vůbec nechápu, proč taky nepoužívaj písek, dyť to za sebou nemůžou ani zahrabat, fuj!

Ještě jednou věcí se vám musím pochlubit. Při pravidelném rozlévání vody na chodbě a šoupání s tyčkou o zem jsem se podíval k sousedům. Tam, kde jsou dveře otevřené, je přeci vstup povolen, že jo. A kam není, tam si ho vynutíme. Tentokrát bylo povoleno a tak jsem neváhal a vzal cizí prostředí útokem. Škoda, že mě hned útokem vzala i sousedka a vyhnala ven. Ajuš se musela omlouvat a já tušil, že bude zle, tak jsem v nepozorované vteřince zalez do botníku a dělal, že neexistuju. Bohužel mě prozradil záškodník, co mám na zadku. Zapomněl jsem ho hold schovat a byl jsem v té druhé vteřince odhalen. Naštěstí má sousedka ráda kočky, tak moc velký haló nebylo, a já byl jen za trest zahnán do bytu.

Kočkovinám zdar

Sdílejte!  |  O sdílení

5 komentářů

Reklama
Reklama