Mazaný Fousek

Nikdy bych nevěřila, čeho všeho je náš kočičák schopen.
Předvedl nám to o tomto víkendu, když ráno přiběhl z „noční“, zbaštil misku granulí a uvelebil se k hlubokému posilujícímu spánku v křesle, kde vydržel až do večera. Navečer se probral, hrnul se k misce a už hypnotizoval dveře, mrskaje ocasem, že chce být bezodkladně puštěn ven. Bylo mu vyhověno, i když jsme se podivovali, že jde ven asi o 2 hodiny dřív. Šla jsem chystat večeři, neuběhlo ani deset minut a náš kočičák stojí za dveřmi na terasu, ťuká hlavičkou do skla a ještě to vypadá, že prosí. Vyděsila jsem si. Co mu proboha je? Nechala večeři večeří, rodina počká, a letěla kocourovi otevřít. Vysloveně se vřítil dovnitř, divně cukal hlavou, jakoby se ošklíbal a do toho si občas jakoby sepnutými předními pacičkami přejel po tlamičce. Panika ve mně ještě vzrostla, jestli mu někdo něco neudělal. Byl hrozně vyděšený. Hned jsem ho chytla, zběžně prohlédla, dala manželovi do náruče a uklidňovali jsme ho. Po chvilce se uklidnil, nicméně se nepřestal jakoby ošklíbat ani „prosit“. Usoudili jsme, že musí mít něco v tlamičce. Zkusili jsme se podívat. Výsledkem bylo kousnutí mě a poškrábání nás obou. Nový pokus. Byl úspěšnější, i když se Fousek tvrdě bránil. Příčina byla odhalena. Na patře měl zaklíněno cosi, co vypadalo jako silnější kousek špejle. Bližší zkoumání nám Fousek nebyl ochoten umožnit. Uvažovali jsme nahlas, kde by k tomu na zahradě mohl přijít, a zároveň jsme se mu to pokoušeli dostat ven. Vůbec to nešlo. O další škrábance nebyla nouze. Nakonec se mi to „cosi“ podařilo zachytit, ale ne dost pevně. Fousek udělal chlamst a to „cosi“ měl v sobě! Kocour byl okamžitě v pohodě. My okamžitě na infarkt, jestli se mu něco stane. No, ale volejte sobotu v 19 hodin pohotovost z veterinární kliniky, kam s ním chodíme, aby mu udělali rentgen, že měl na patře „cosi“, ale nevíme co, co následně spolkl a evidentně se mu ulevilo. Že teď sedí u dveří, řve jak na lesy a chce být okamžitě puštěn ven... Možná nás někteří odsoudíte, ale na veterinu jsme nejeli. Ven jsme ho nepustili. Dostal pro jistotu své oblíbené mlsky, aby se mu to "obalilo". My se následně připravili na probdělou noc, abychom chlupáče hlídali, co kdyby se mu náhodou náhle přitížilo. Noc byla „vydařená“! Fousek nám to spočítal i s úroky, že jsme ho zákeřně zadrželi doma a nepustili na jeho oblíbenou noční. Samozřejmě, že žádné komplikace neměl. Dospali jsme se v neděli s obrovským uspokojením, že mu nic není, že to zřejmě byla suché silnější stéblo trávy, která se mu dostala do tlamičky při lovu myšek. Kdo ví?
Víme, že ho nedokážeme před různými nástrahami a úrazy ochránit. Je zvyklý odmalička chodit ven, kdy se mu zlíbí. Je to jen obyčejný kocour, ale nedali bychom ho za nic. Máme velikou zahradu, za ní už je jen pole a les. Fousek má tedy široký okruh své působnosti. Kočku nebo psa má v okolí snad každý. I když je od 1. roku kastrovaný, courá a pere se, tím pádem o úrazy různého charakteru náš Fousek nemá nouzi (o tom třeba až jindy).
V tomto případě nás potěšila jeho mazanost, že si okamžitě přišel domů pro pomoc, když to potřeboval:-)

Sdílejte!  |  O sdílení

4 komentáře

Reklama
Reklama