Zaregistrovat se 
Přitlapkovat se
Přitlapkovat se
Nejdřív se musím omluvit za chyby. To víte, kocour...
Ale, že mi to Dvounohá neopraví, je pěkná ostuda!
Ač původem podvraťáci, náturou jsme s Kačenkou pohodlnější než vznešené britky. Polohu měníme pouze v případě, že máme hlad nebo hoří. Kdežto Dárek je k neutahání.
Nejdřív jsme ho sledovali s pohoršením, že ruší.
Potom s mírným pobavením nad jeho nešikovností. Ale zdá se, že začíná jít do tuhého.
Kačenka je přesvědčená, že koťata patří rovnou do polepšovny.
Jenom nevím, jestli k tomu názoru došla, protože má s koťaty svoje zkušenosti, nebo proto, že s nimi žádné zkušenosti dosud neměla.
Zatímco Kačenka k němu nechová mateřské city ani v nejmenším a jeho živelnost ji děsí, já Dvounohé připomínám hrdého otce batolete, které se poprvé strefilo do balonu.
Životním cílem Dárečka je vyskočit na lednici.
V nepravidelných intervalech před ní vysedává na zemi a piští, snad, aby se k němu sehnula.
Když to k ničemu nevede, sebere síly, odrazí se a vyskočí, co nejvýše dokáže. Vždycky znova je překvapený, že se mu do ní nedaří zarýt drápky, natož se zakousnout, a po hladkém plastu sjíždí na podlahu.
To u okna má mnohem lepší výsledky. Rozběhem přes válendu získá rychlost, díky níž přeskočí uličku mezi nábytkem a zavěsí se na záclonu.
Pak se tam chvíli zmítá a pokouší se šplhat nahoru.
Nakonec zjistí, že se skrze záclonu na okno nedostane a seskakuje dolů, aby vymyslel jiný způsob.
Už dvakrát dobyl Kačenčino výsostné území podfukem.
Prostě skočil Dvounohé na záda a z nich byl na okně raz dva.
I krájení kuřete dostalo novou podobu.
Mističky na zemi musí být od sebe nejméně na délku paží, aby Dvounohá neztratila přehled, co už kdo spocíval.
Na tácku nachystá dvě kupičky větších kousků a třetí nakrájí úplně drobně, aby se to dobře kousalo a vešlo do té malinké pusy.
První podání patří mrněti a mně. Kačenka sedí u prázdné misky a vyčítavě kouká.
Druhé podání patří Kačence a mně, protože Dárek má ještě v misce.
Jenže si stačil všimnout, že my máme větší kousky a s pískotem se nacpe do mé misky.
To si ovšem nemohu nechat líbit. Jednak rád kuře a jednak by utrpěla moje vážnost.
Takže odstrčím Kačenku a vrhnu se na její příděl.
Kačenka vyčítavě kouká.
Dvounohá jí nohou přikopne opuštěnou Dárečkovu misku s drobnými kousky a hodí jí do ní další dospělácký díl.
Dárek pokračuje v boji s velkým kouskem a je od něj chvíli pokoj.
Dvounohá dohlíží, abych Kačenku nešidil, a dělí mezi nás zbývající porce.
Dárek dožužlá, malé kousky přehlédne jak krajinu a ukradne si větší kousek z misky, která je nejblíž.
Já se cpu jak o život a Kačenka, potěšená, že je pro všechny dost, ale znechucená složitostí těch tanečků, zaleze pod židli a počká, až jí tam Dvounohá znova přistrčí misku a pomaloučku dojídá drobně nakrájené maso, kterým Dárek pohrdl.
Nakonec se osvědčila nejjednodušší metoda.
Dvounohá nandá misky a přidělí je.
Potom se postaví doprostřed kuchyně jako dopravní strážník v groteskách a vrací Dárečka, rotujícího v nepravidelných křivkách po oběžné dráze od misky k misce, na jeho místo, než my se najíme.
Dárkovy dva měsíce jsme oslavili důstojně a začaly mu povinnosti.
Přestože mu zase půjčili hračky, aby se zabavil, na veterině se mu tentokrát líbilo mnohem míň.
Packu mu ostříhali nůžkama, čili se nelekl vrčení holícího strojku, ale stejně prokousl Dvounohé prst, aby taky dala krev.
Testy na FIV a FELV dopadly dobře a bříško prošmatané doktory, co znají moji a Kačenčinu figuru, taky už nepřekvapovalo.
Očkování pak šlo ráz na ráz, ale stejně nespokojeně poskakoval a pištěl v tašce celou cestu domů.
Odpoledne mu nebylo nejlíp. Zalehnul pod teplou žárovku stolní lampy po způsobu obyvatel terárií a spal.
Ale druhý den už mu nevadil ani fáč na nožičce, co mu z ní brali krev, a lítal jako vždycky.
Teď zrovna rve sprchový závěs v koupelně, tak se za ním musím jít podívat, nerad bych o něco přišel...
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?
3. prosince 2011 | 
1 025 480 712x / 4x
Radava
