Nemám rád návštěvy!

Dvounohá nemůže vysedávat u počítače a klofat.
Musí si hrát, honit se a prát se s Dárečkem, aby nevyšiloval a nechal nás na pokoji, než z něj dostaneme psotník.

Hádám, že naše rodina by uživila jednoho středně výkonnného kočičího psychiatra.
Půl šichty by pacifikoval Dárečka, který střečkuje, když se mu zdá, že je nuda. Zbytek dne by uklidňoval Kačenku, pro kterou je toho rozruchu příliš.
Já bych se před ním schoval a může si z toho vyvozovat, co chce.

Nemám rád cizí lidi. Od té doby, co u nás bydlí Dárek, jsme vypracovali na návštěvy systém.

Před ohlášenou návštěvou se luxuje.
Nevím proč. Kočičí chlupy jsou jemné, hebké, příjemné na omak, a když jich je vrstva, hřejí. Moje jsou navíc krásné. Zrzavé. Lux prostě nesnáším!

Neohlášená návštěva zazvoní.
V takovém případě se neluxuje a nasazuji živý štít. To znáte z televize. Ženy a děti do první linie!
My s Kačenkou se schováme a otevřít jde Dvounohá. Za ní, vedle ní, přes ni a posléze před ní se hrne Dárek. Vždycky ji předběhne.

Návštěva zdvořile přehlédne, že koberec pod vrstvou chlupů má být vlastně zelený. Na podrobnější spytování ostatních nedostatků nedojde, protože je obklíčena a obsazena Dárkem.
Zmatená návštěva netuší, že nejkrásnější v téhle domácnosti jsem já!
Hladí a muchluje Dárečka a ten po ní šplhá a okusuje ji s vervou a nadšením svých deseti týdnů.

Pozorně z bezpečí uvítací ceremoniál sledujeme a vylézáme až v okamžiku, kdy jsem pevně přesvědčen, že odvezen bude Dárek.
Kačenka míní, že ho nebude žádná škoda.
Mně by to bylo trochu líto, ale oslintaná a poškábaná návštěva by ho brzy vrátila.

Návštěvy rozlišujeme podle dárků.
Kupodivu ještě žádná návštěva nevytáhla z kabelky syrové kuře.
Na co teda ty kabelky mají? Přece dámská kabelka, do které se nevejde nákup na neděli, není žádná kabelka!

Kočičího světa znalé návštěvy vozí to, co chutná jejich kočičákům, protože vědí, že jejich zmlsaní miláčci by nic špatného do tlamičky nevzali a je tudíž určitá naděje, že se to bude zamlouvat i neméně zmlsanému osazenstvu u přátel.

Psího jídelníčku znalé návštěvy pozorně přečtou složení obsahu kapsiček a kočičích bonbónků, abychom neutrpěli nějakou záludností výrobců.
Potom nakoupí jako na recepci u velvyslance. Při slovech krevety, losos a krab se sbíhají sliny každému...

Nic o kočkách netušící návštěvy prostě nakoupí to nejdražší, co je momentálně k mání, a doufají, že nám po tom nebude špatně, protože to by jim Dvounohá neodpustila.

V naší smečce se to má s dárky jednoduše.
Kačenka, protože už dlouho neměla opravdový hlad, nejí nic, na co není zvyklá.
Já přivoním a ochutnám každou delikatesu a pak se rozhodnu.
Dárek sfutruje všechno, co dostane do misky, a ve druhém kole taky všechno, co mně nebo Kačence nejede. On by spolykal i hřebíky, kdyby Dvounohá nedávala ustavičně pozor, aby se nikde nic malého neválelo.

Jenom díky návštěvám jsem ochutnal věci, které by nedovtipnou Dvounohou nenapadlo koupit. Tentokrát Kačenka pohrdla krevetami, my s Dárkem jsme se měli dobře a Kačenka se nacpala hovězím, které jím jenom v případě, že umírám hlady a granule zmizely ze světa.
A toho bohdá nebude!

Dneska jsme uzavřeli pakt o neútočení a svorně zaujali pozice.
Kačenka drásala koberec, jak se snažila podhrabat, já jsem škrábal na sklo ve dveřích, až drnčely, a Dárek pištěl, co mu hrdlo stačilo.
Nic platné. Dvounohá se zase před námi zavírala. Nedala si říct. Jen přes dveře do nás hučela, ať dáme pokoj. Že se okna myjí dokořán a bez pletiva.

"Koho zajímají okna?! Omezovat svoje práva si nedáme! Já například chci okamžitě na svůj gauč!"
"No jistě," odsekla Dvounohá, "a než se na něj uvelebíš, Dárek mi proběhne pod rukama a co z něj zbyde, můžu pod oknem na dvoře zamést na lopatku. To zrovna!"

Abychom netrpěli hlukem při spaní, (a že jsme před příchodem Dárečka trhali spací rekordy bylo jenom dobře, protože teď, sotva oko zamhouříme, už po nás jde), neměli stres a neurózu, poslouchala Dvounohá muziku ze sluchátek.
Jenže pozdě bycha honit.
Tak dlouho se s Dárečkem přetahovala o ocumlané, ožižlané a marně pod svetrem schovávané kabely, až se Dárek pochlapil, dostal větší sílu do zubů a definitivně je překousl.
Krabička s pochroumanými šňůrami odmítla přijmout signál a vydat jediný tón. A naštvaná Dvounohá přešla do útoku. Koupila rádio bez sluchátek.
Kačenka chodí spát do bedny a já si prý můžu zalézt pod deku, kdyby mě to rušilo.
Dárek na jejím krku chca nechca zahájil život rockera.
Zdá se, že je mu to fuk.
Když na něj padne únava, klidně chrní vedle rádia.

Sdílejte!  |  O sdílení

10 komentářů

Reklama
Reklama