23. října 2013 |
Pascha |
1 025 480 815x / 1xBoj o přežití (3)
Vážení a milí,
minule jsem slíbil, že prozradím, jak jsem se vymanil z nadvlády teroru, a to dnes částečně plním.
Jako dobrý pozorovatel jsem zjistil, že hlavní trapič je nejen hyperaktivní, ale i nepořádník. V bytě Macechy 2 byly dvoje balkonové dveře - v obýváku a v pokojíku trapiče. A ten, když si šel pro kolo, je nezavíral úplně, jenom přivřel. To jsem využil, šikovnou packou otevřel na prolezení a už jsem byl na balkoně. A co teď? Dolů na trávník je hrozitánsky vysoko - 15. poschodí není mezanin. Dodal jsem si odvahy a hupnul na zábradlí. Doleva jsem nemohl, tam byla oddělovací zeď vedlejšího bytu, která přerušovala zábradlí. Takže jsem to vzal napravo - běžel jsem 10 metrů po 6 cm šířky. Pak jsem uviděl otevřené balkonové dveře bytu souseda, kterého jsem trošku znal, a opatrně jsem tam vlezl. Nevyděsil se, poznal mne, jeho paní řekla, že až bude Macecha 2 doma, donese mne zpátky.
Tak jsem se tam uvelebil a od té doby jsem je navštěvoval, kdykoliv se mi povedlo utéct. Paní mně kupovala dobré konzervičky a Macecha 2 se divila, že doma málo jím, a docela jí to bylo recht, ušetřila. Ale jednou byla ta pohoda rázně přerušena. V bytě pod nimi, dvě poschodí níže, hořelo a při hašení se dostala voda až nahoru. Paní po nějaké době začala kašlat a doktoři jí řekli, že je na mne alergická. Takže byl konec mému wellnessu po stresu u Macechy 2. Po čase se ukázalo, že jsem byl nevinný - dusila se plísněmi mezi podlahou a koberci po té hasičářské vodě.
Přesto jsem se nevzdal a provedl úspěšný únik ještě o kus dál - zeď mezi mým intervalovým azylem a dalším bytem nepřerušovalo zábradlí. Došel jsem až před balkonové dveře kanceláře Mami, ale ty byly zavřené. Macecha 2 mne již mezitím zvětřila a volala mne. Jenže já zpátky nechtěl, a tak jsem udělal něco tak krkolomného, že lidem z protějšího domu, kteří to pozorovali, vstávaly hrůzou vlasy na hlavě! Skočil jsem totiž z balkonu o půl patra níž na cca 12 cm výčnělek vedoucí kolem "komor/dřevníků", ten jsem oběhl, z něj skočil na balkon ve 14. patře. A tak to šlo dál až do 7., tam mne lapili a odevzdali Maceše 2. Ta mi zase nabančila, abych prý věděl kam patřím. A ještě se s tím různě chlubila, všichni věděli, že není normální, ale nikdo pro mne nic neudělal.
Tak jsem byl nucen i nadále živořit v neútulném prostředí - M2 v zimě netopila, neměl jsem ani dečku, ani polštářek, o nějakém pelíšku ani nemluvě! Kdyby to nebylo tak smutné, byl by to dobrý vtip: Krátce před mojí záchranou v podobě Mami mi M2 koupila pelíšek - nízký oválný košík pro psa asi 40 kg váhy, pro kočku velmi útulný! S trapiteli se to trochu zlepšilo, uměl jsem už vyskočit na skříň a oni byli na sundání moc líní. Musel jsem tedy zase dál čekat na únikovou příležitost. O tom až příště - bude to poslední ještě ne moc hezké povídání, ale ta další to spraví.
Zdraví Pascha&Mami
| O sdílení
evelinas 19. srpna 2016 8:03
Si velmi odvážny kocúrik,už sa teším na další diel ako bude dobre.
konemy 7. června 2014 19:56
Chudáčku...A jak to Tvoje mami ví, co všechno se s tebou dělo?
PaschaMami 9. listopadu 2013 20:52
V tomhle případě byl idiot der psychiatr - kluk hyperaktivní, tak párkrát na holou, třeba ho to přejde. V současnosti je to opravdu problém hodně dětí, ale normálně každý ví, že kočka má jiný charakter než pes, tomu psychovi to zřejmě ušlo.
Radava 9. listopadu 2013 17:13
Karolíno, přesně tak, pochopím, že dřív, když byly kočky "k baráku" na lovení myší, tak jim nikdo moc nepodstrojoval, ale taky je nikdo netýral. Byly tam na svou práci, tu udělaly a nažívaly s člověkem tak, jak bylo potřeba. Pro mě osobně každý, kdo ubližuje zvířatům nebo obecně slabším, je chudák a nezaslouží si, aby byl nazývaný člověkem. Léčit si svoje mindráky a pokřivenou duši na zvířatech - ty lidi nelze ani nazvat zvířaty, zvířata si to navzájem nedělají. Jsou to ubožáci a kdyby nebyli, bylo by na zemi lépe.
Karolína + MZR 9. listopadu 2013 2:33
Opět je to o tom stejném - proč si někteří lidé domů berou zvířátko? Aby ho trápili a léčili si na něm své komplexy?
Nechápu a nikdy nepochopím.
Toužila jsem po kočičí společnosti. Když přišla, dostal Melíšek vše, co si jen mohl přát. Kamaráda Zrzínka jsem mu pořídila zcela plánovaně, chtěla jsem, aby nebyl doma sám.
Ríša přišel už neplánovaně a váhala jsem, ale nakonec ta jeho roztomilost zvítězila.
Dneska máme ještě mrně - kočičí princeznu Bělinku, vždy jsem toužila po bílé kočičce. Není čistě bílá, má tmavého "motýlka" na hlavičce a tmavý ocásek, ale je kouzelná a omotala si kolem tlapky lehce mne i kluky kocouří.
A protože jsem je všechny chtěla, mají se jak v ráji a nikdy bych jim nedokázala ublížit.
staniko 4. listopadu 2013 20:14
Pascho milý, takové útrapy,to je zatím moc smutné čtení. Ještě že čtenáři vědí, že konec bude dobrý.
marcelab 4. listopadu 2013 14:48
Moc veselý život jsi neměl, ale teď si to jistě vynahradíš.
LuckyL 30. října 2013 19:10
Och, kocúrik, ty si mal teda ozaj ťažké začiatky...ešteže to dobre dopadlo.
snoopy 27. října 2013 8:13
Pascho, když jsem četla, jak jsi seskakoval až do sedmého patra, tak jsem měla husí kožu jak pralinky. Ještě že jsi šikovný kocourek a dobře to dopadlo. A ta tvoje Macecha 2 by zasluhovala vypléskat po hubě. Tu bych tak chtěla dostat do ruk, nestačila by sa divit !
janina.z 26. října 2013 20:42
Pascho, moc nejsem na výšky a když jsem četla o tvém "sestupu" do 7. patra, měla jsem husí kůži na rukách. Honem jdu číst další díl :-)
janina.z 26. října 2013 20:39
Pascho, moc nejsem na výšky a když jsem četla o tvém "sestupu" do 7. patra, měla jsem husí kůži na rukách. Honem jdu číst další díl :-)
Alča 24. října 2013 19:41
Ježišmarjáá:-((( už nás nenapínej a hoď sem dobrý konec.
Radava 24. října 2013 18:46
No páni, ty jsi teda měl těžký život... jak píše Lucissia, ještě že už víme, že jsi už v dobrých rukách... No, nemáte to kočky vždycky lehký...
Lucissia 24. října 2013 17:34
¨Tedy, to musela být hrůza hrůzoucí. Ještě, že vím, že to nakonec dopadlo dobře, jinak bych snad ani nespala napětím...
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.