16. července 2005  |  Fridrich von Kubaplatz  |  1 025 480 790x / 1x

Překvapení

Když v pátek ráno odcházela mamina do práce, tak mi pošeptala do ouška, že mi večer doveze překvapení. Celý den jsem čekal, co to bude za dobrotu, myslel jsem, že kus nějakého dobrého masíčka, případně nějaký pěkně šustivý papírek na hraní, tak jsem se docela těšil. Odpoledne vzal mladý páník kočičí krabici, tak jsem se honem utíkal schovat, protože když mě do ní naložili minule, tak jsme jeli za panem doktorem a tam jsem dostal včeličku. Jenže páník řekl, že jede pro mamku a s prázdnou krabicí odešel. To teda bylo pěkně divný. Za dvě a půl hodiny přijeli oba i s krabicí, tu postavili na prostředek pokoje a čekali, co bude. Já jsem si té krabice zpočátku moc nevšímal, protože mi není nijak sympatická, ale jen do chvíle, kdy z ní cosi mňouklo. Šel jsem se tedy podívat, a páni! to teda bylo překvapení. Vevnitř byla taková mrňavá černá kulička a děsně mňoukala. Když mě uviděla, tak na chvíli přestala a naši nás představili. To je prý Mufinka a bude tu s námi bydlet. Pro jistotu jsem na ni několikrát zasyčel, aby věděla, kdo je tady pánem a taky jsem jí snědl kus kotěcí kapsičky. Ale nechal jsem jí dost, aby neměla hlad, holka mrňavá. No nevím, jestli s ní budu kamarádit. Celou noc brečela, schovala se za křeslem a nechtěla vylézt. Je to holt ženská, neví, co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane. Ale ona na to určitě příjde, že u nás je dobře, a pak budeme spolu dělat skopičiny.
Tak zatím mňouky ahojky a zase vás budu informovat.

Sdílejte!  |  O sdílení