Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum14. června 2017  |  KočičákMiou  |  Autormicousa  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 847x / 3x

Jak jsme se stěhovaly do nového doupěte

Jak jsme se stěhovaly do nového doupěte

Miouk ve spolek.

To vám tak už od Vánoc panovala u nás taková divně napjatá nálada, protože se prý bratranec dvounožky rozhodl, že se opět pokusí prodat barák na Žižkově, co mu patří půlka a druhá půlka patří matce DNŽ. Nejdřív se sice pokoušeli prodat jenom jejich půlku, jenomže pak přišel s tím, že to nejde, že se to bude muset prodat celé a že jediný dosud zcela nezrekonstruovaný byt je ten, co v něm bydlíme s DNŽ a že by bylo potřeba s tím ještě před prodejem něco udělat. DNŽ z toho byla docela na nervy, protože sehnat samostatný podnájem s jejím administrativním platem státního zaměstnance by bylo naprosto nemožný, tedy pokud by se nevdala, což prý rozhodně nemá v úmyslu, neboť prohlašuje, že už mě je na jednu domácnost moc, a jít někam do spolubydlení k neznámým lidem, kde bychom bydlely v samostatném pokoji, obzvlášť, když je vlastněná kočkou, je dost vošajstlich. Nakonec to vypadalo, že bychom šly do bytu, kde už bydlí jedna její kámoška, protože jeden z tamních spolubydlících se měl v srpnu stěhovat, ale nakonec to dopadlo tak, že DNŽ bylo sehnáno nové doupě s tím, že ho koupí její matka do svého vlastnictví, ale dovolí nám tam bydlet.

Tak tedy DNŽ začala postupně umisťovat věci nezbytné do papírových krabic. Toto byla, i přes její nervozitu, velká zábava, neboť vzala papírovou krabici, položila ji na židli, otočila se, vzala do rukou předmětnou věc, kterou hodlala umístit do krabice, otočila se ke krabici, zavrčela, odložila předmětnou věc, vnořila ruce do krabice, vyjmula kočku, položila kočku vedle krabice, uchopila předmětnou věc – odložila předmětnou věc – uchopila kočku, přemístila kočku – uchopila věc – odložila věc – uchopila kočku – cha, pak že neexistuje perpetuum mobile. No nicméně se jí postupně podařilo, přes zuřivé bránění krabic kočkou, podstatné věci jako knihy, nádobí, a tak, zabalit a jednoho dne se přiřítil její bratr se svým kámošem, naložili krabice a pár kusů nábytku do dodávky a všichni, včetně DNŽ, někam odjeli.

DNŽ se pak pozdě večer vrátila s tím, že druhý den nastane nejobtížnější fáze, a to přemístění kočky s jejími věcmi. Neodvážila se mi je (tedy kromě šplhadel, které v tašce přemisťovat odmítla) přestěhovat napřed, a protože auto již nebylo k dispozici, tak naložila mé vybavení do veliké tašky z nejmenovaného obchodu s matracemi, mě do klokaního batožku a vydala se na autobus. Po cestě jí nejdřív rupnul jeden konec ucha na jedné straně, což vyřešila tím, že utržený konec přivázala k uchu celému – hm, je mi jasný, proč měla na základce z fyziky čtyřku, a to ještě jen proto, že měla vzorně vedený sešit – po pár metrech se téže ucho utrhlo na druhém konci. DNŽ do ruky kterou přidržovala batožek s vesele se zmítající mnou, uchopila zůstavší ucho, a druhou rukou okraj tašky proti uchu, nahodila si to pod batožek a supíc se vlekla k autobusu, přičemž ještě málem zakousla okolojdoucí paní, která jí nabízela, že má spínací špendlík, s tím, že by jím třeba to ucho šlo vyspravit. Naštěstí si DNŽ na poslední chvíli uvědomila, že je slušně vychovaná, vyloudila jakýs takýs děkovný úsměv a distingovaně odvětila, že vhledem k váze tašky by to asi příliš nepomohlo. Já jsem mezi tím přišla na to, že takto přidržovaná taška funguje tak trošku jako balkónek, který jsem měla přislíbený v novém doupěti, a jala jsem se trénovat. Zneužila jsem toho, že má DNŽ obě ruce přikurtované k tašce, vykroutila jsem se do půl těla z batožku, stoupla jsem si předníma tlapičkama navrch tašky a vesele se rozhlížela a křenila na lidi, kteří se na mě doširoka usmívali. Kupodivu se nám podařilo takto doputovat do nového doupěte pouze s odřenými klouby dvounožky, která ještě ke konci remcala, že si o nás noví sousedi budou s takovouhle myslet pěkný věci.

Po příchodu do nového doupátka jsem zjistila, že balkónek skutečně mám, dokonce i s již vhodně umístěnými škrabadlo-šplhadly, takže jsem jen dohlédla, aby mi DNŽ spořádaně vyndala a umístila bedýnku v koupelnovém koutku, fontánku s mističkou, do které mi hezky nandala dlabanec, u kuchyňské linky, na balkonek ještě rozmístila mé menší věci, které vlekla v té tašce, a pak jsem jí dovolila, aby se po ošplouchání v pozoruhodném zařízení (ve starém doupěti jsme měli vanu, kdežto tady bylo cosi podivného, co jsem ještě neviděla) zřítila do postele, a jala jsem se pozorovat z nové pozorovatelny naše nové okolí.

DNŽ se pak ještě několik následujících týdnů vracela pozdě, a o víkendech jezdila do starého doupěte s tím, že se tam musí vytřídit ještě spousta věcí, některé ještě přivezla, jiné se prý definitivně vyházely, ale nyní už je snad všechno uděláno a konečně se může zase plně začít věnovat mé osobnosti, a tudíž už zkoumám nové okolí nejen z balkónku, ale i beru dvounožku na vodítku na procházku.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







17 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Sněhurka (2)
KočičákSněhurka (2)  Datum4. dubna 2023 18:59

Miou, jsi moc hodná kočička, že nezapomínáš svoji DNŽ občas vyvenčit!!!!

mirkacab
Kocouřákmirkacab  Datum17. června 2017 12:47

😃Moc hezké 😃

Reda
KocouřákReda  Datum17. června 2017 12:06

Bezvadný deníček :-)

janarim
Kocouřákjanarim  Datum16. června 2017 22:49

Miou, ty jsi kvítko, jak jsi úplně příkladně pomáhala své dvounožce s balením :-D

Ája0804
KocouřákÁja0804  Datum16. června 2017 16:00

Tak to byste mohli cestovat s Míšou, ten v kabelce, Čertík v tašce na kolečkách a ty i Miou v klokance:-))) To byste byli dobrá atrakce pro cestující:-)
Škoda, že jsem netušila, že něco takového existuje jako batůžek pro kočky, Mikoušovi by se to určitě líbilo:-)

micouša
Kocouřákmicouša  Datum16. června 2017 14:20

Tak v MHD i ve vlaku se k nám neustále někdo řítí ☺ Tuhle v tramvaji si jí dokonce hladila i jakási slečna, do který bych něco takového nikdy neřekla, potetovaná a oželezovaná od hlavy až k patě, nevím zda před, v, nebo po vlivu, skoro jsem se bála, ale jak jí začala hladit, tak celá zjihla. A u Bastet dokonce jednou, když jsme jeli v rámci vánoční dovolený do Blanska tak se k nám do kupé přiřítila jakási paní, která hlaholila, že nás viděla už na nástupišti, a že má v rámci místenky kufry sice o tři vagóny dál, ale že se na nás musela přijít podívat, a nějací novomanželé začali vybalovat smaženýho kapra, že se s ní podělí. Takže je fakt, že oproti přepravce je v tomhle batožek opravdu pro okolojsoucí-jdoucí lákavější, protože z něj kočka vždycky čučí. Ale je dobrej, že je kočka u srdce takže vyklidněná, vidí ven de facto na všechny strany, ale zároveň se do něj může schovat, když se něčeho lekne, a tenhle novej už má i síťovaný strany, takže větrá, a je omyvatelnej pro případek, že by se něco přihodilo, a ve předu má kapsičku, kam lze narvat vodítko a očkovací průkaz, a já mám s cestovním batohem na zádech volné ruce. Taky byl ovšem drahej jak čunčík - 2.500.

Ája0804
KocouřákÁja0804  Datum16. června 2017 14:04

Batůžek nemá chybu. Hele Ifčo, kolik lidí už požádalo o to, aby si Miou v MHD mohlo pohladit. Já bych asi neodolala:-)))

gwen
Kocouřákgwen  Datum16. června 2017 11:41

Na tý fotce vypadá úžasně. Hrozně jako že pozoruje.

micouša
Kocouřákmicouša  Datum16. června 2017 11:21

Díky.
No mě teda z perpetuum mobile málem trefil šlak, nakonec jsem jednou rukou držela řvoucí a zmítající se kočku a druhou rvala věci do krabice. Šly jsme se z velkého bytu do maličkého, takže moc věcí jsme nestěhovaly, i podstatnou část nábytku budeme muset teprve dokoupit, protože ty starý almary by se tam nevešly, takže krabice se naskládaly do předsíně a když naklusalo stěhovací komando, tak jsem se na chvíli s kočkou zavřela do jednoho pokoje a vyklizíno bylo co by dup. V cestování MHD je už Miou celkem zběhlá, přepravku nevedeme, protože Bastet měla příšernou klaustrofobii, takže Miou podědila klokaní batožek (nenosí se na zádech ale na hrudi) a její přeprava v něm je celkem v klidu, když jí občas přidržím.

Fotka u komentáře
Ája0804
KocouřákÁja0804  Datum16. června 2017 7:00

Parádní deníček:-))))
Holky, jste šikulky, že jste všechno parádně zvládly, hlavně přepravu MHD:-)))
Dost jsem se pobavila nad mnohými výrazy:-))))))
Přejeme pohodové a klidné bydlení:-)

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum15. června 2017 17:32

Holky, zvládly jste to :-)
Tak ať se vám tam pěkně bydlí :-)
Suprový deníček :-)))

Maud
KocouřákMaud  Datum15. června 2017 11:48

Moc mě to pobavilo, hlavně to perpetuum mobile! :-)))

Andorea
KocouřákAndorea  Datum15. června 2017 9:00

Tak u nás při stěhování byla kočka celou dobu zamčená (aby ji nikdo nevypusil) v koupelně a zůstala tam až do večera, než byl v novém bytě rozestavěý nábytek. Dostat ji do přepravky byl a je vždy boj. Jak jsme ji pustili z koupely a ona prošla úplně prázdným bytem, tak byla z toho chudera tak vyděšená, že k našemu překvapení vlezla do přepravky sama dobrovolně. =o)

Tak ať se vám tam krásně bydlí. =o)

evelinas
Kocouřákevelinas  Datum15. června 2017 8:53

Hlavne ,že to už máte za sebou.Stahovanie je pre mňa nočná mora a môj muž po poslednom stahovaní prehlásil,že dalšie už bude len do krematoria.Velmi pekný,vtipný denníček.Vela spokojnosti a pohody v novom domove,na balkoniku to máš Miou krásne ,no neviem ,či sa tam vojde aj dvojnožka.

Samir
KocouřákSamir  Datum15. června 2017 8:49

Moc vám přeji krásné a klidné bydlíkování. I my jsme se před 5ti lety přemísťovali a tak si dovedu představit tvoje rozpoložení.
Celou dobu jsem v přepravce řval, že jinam nechci, ale nebylo to nic platné. První věc kterou jsem v novém doupěti udělal, zařval jsem jako lev, aby všichni věděli kdo tu povládne a statečně jsem se schoval do peřin. Po několika hodinách jsem usoudil, že mi nic nehrozí a od té doby to tu řídím k mé plně spokojenosti.

marcelab
Kocouřákmarcelab  Datum15. června 2017 8:20

Moc hezký článek. Sice jsem se zasmála při té představě na autobus se šelmou, ale chudák DNŽ. Tak ať se vám v novém doupěti líbí.

gwen
Kocouřákgwen  Datum15. června 2017 7:01

Holky, jste statečné.
Za prvé jsem ráda, že to takhle dopadlo a máte kam hlavu složit. A taky, že se vám tam líbí.
(Cestovat veřejnou dopravou s kočkou si neumím představit.o))

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top