Mňaauuúúcta,
tuhle jsem poslouchal, jak se Tafi baví s kámoškou, kdy že mám vlastně svátek, když už se neví, kdy jsem se narodil, dívala se do kalendáře a ono je to šumafuk, Matěj, Matyáš, Matýsek, Mates, Maťo, Maťko, Matík, Matty, prostě už jsem ho měl dávno, v únoru, ale stejně jsem odpoledne dostal jatýrka a večer kapsičku, tři hodiny jsem vyspával nacpané břicho a v noci jsem pak Tafi budil, protože jsem si chtěl hrát, vím totiž moc dobře, že kočka je noční lovec, a nikdo mi to nevymluví, a když jsem sám doma, tak spím a v noci ožívám, a nepomůže jí ani to, že pokaždé, když jde spát, posbírá a schová mi všechny moje hračky, hlavně cinkátka, protože má totiž outlocitné kamarádky, od kterých toho dostávám hafo, abych mohl blbnout a dělat kravál ... a z půdičky už skáču rovnou na podlahu, ani jsem nevěděl, jak jsem při tom slyšet, pokaždé při tom heknu a ona si stěžuje, že vyluzuju skřeky jako (nějaká) Monika Selešová, tak jsem tuhle schválně zůstal rozpláclý ležet, no, neskočila mi na to, akorát se divila, jak dokáže být hlasitý ten vytlačený vzduch z mého malého i když tlustého tělíčka, a že tohle žádná z jejích koček nedokázala ...
Ale miluje mě! V neděli jela na oběd k Medvídkům na nějaké spešl pívo, prý tam vaří jedno třicetistupňové a mají i spoustu dalších specialit, slyšel jsem, jak si povídala do telefonu o "černým gottovi" a "starým gottovi", ale vrátila se nějak brzy, protože až tam zjistila, že nemá peněženku, naštěstí byla pozvaná, ale jedno třetinkové pívo za stotřicet káčé? Další fakt nemusela, i když byla pozvaná ... a tam že si vzpomněla, že tu peněženku viděla naposledy v sobotu, když šla z nákupu, a pak jí došlo, co ji čeká za martýrium při rušení občanky a karet, až se jí z toho pomyšlení udělalo špatně ... a kdo ji zachránil? No jááá! Protože jenom díky mně a mým chlupům začala ze vzteku luxovat i tam, kde normálně neluxuje, a našla ten červený futrál dole za botníkem, který po dlouhé době odšoupla od zdi - to asi, jak si večer rozmáchle přetahovala přes hlavu a kapucu svoji furt rozepnutou kabelku, ta peněženka jí vypadla na otevřený botník a po těch šikmých botách sklouzla dozadu dospod - Tafi určitě děkovala kočičímu pánbíčkovi za ty moje bílé chuchvalce, protože jinak by tu peněženku našla až v zimě při přehazování bot, teda ...
Volala pak plná radosti kámošce, se kterou má podobnou vzpomínku na tu samou hospodu, a i když to sem nepatří, musím to na ně bonznout ... obě tam jako studentky prodělaly předmanželský test (každá jindy), když je tam jejich nastávající představovali svým pražským rodinám, a obě se tam po dvou pivech taak upravily a budoucím tchýním i tchánům se taaak zalíbily, že se obě ty pražské rodiny rozhodly ty vesnické holky z Teplé přijmout, takže obě rozšířily pražskou náplavu ... jojo, nasládlý budvárek dvanáctka prý dělá divy, já si teda k pivu taky čuchnul, ale smrdí!
Jenom pravé předloktí Tafi začíná vypadat jako pažba staré pušky se zářezy, protože už si nevyskakuju na okenní parapet z podlahy, ale beru to s mezipřistáním přes její křeslo, takže když nestačí uhnout, odrazím se od její ruky a ona je zase bohatší o tři další škrábance, no netváří se, že by mě milovala furt, ale musí být furt ve střehu!
Pacatlap Mates z Mokropes
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?