Mates na hájovně

Mňaauuúúcta,

když Tafi jela navštívit nemocnou kamarádku, vzala mě s sebou, prý jen na dva dny, protože na chatě zrovínka nikdo další nezůstal, tak mě nechtěla nechat samotného, budeme na hájovně v lesích, no, snad tam nebude takové vedro, protože budeme spát na půdě v pokojíčku pro návštěvy, a v lese už jsem nebyl ani nepamatuju, naposledy, když mě odchytili nad Berounkou na druhé straně řeky a já se pak dostal do útulku ...

Cesta začala tím, že mi Tafi oblíkla k obojku i postrojek a pak mě v autě přicvakla k nějakému pásu, celou cestu jsem se cukal a chtěl k ní na klín, ale prd, odcvakla mě až na místě, ty kšíry mi ale nechala, prý pro mé dobro, a já hned po otevření dveří auta pochopil, proč, no koočkyyýý, kam jsem se to dostal ... na dvoře plno slepic, jsem se jich tak lek', že jsem vyskočil na boudu s klecema nějakých smradlavých chlupáčů (prý králíkárna) a ještě, že měly ty kšíry dlouhou šňůru a já mohl zacouvat až ke zdi, protože se odkudsi vyřítilo asi stopadesádevět jezevčíků, chtěl jsem hned vyskočit na okap a utéct na špičku střechy, ale Tafi mě sundala a odnesla dovnitř hájovny k misce s kapsičkou, počkala, až se uklidním a zblajznu to, připravila mi záchůdek a šla se znovu přivítat ven s tou smečkou, nooo, bylo jich jen pět - máma a čtyři štěňata - a ona si hned tu velkou vzala do náručí, říkala jí Lejdynko, a ta jí olízala celý obličej, joooo!

Potom s hajnou vyhnaly slepice ven za plot a branku zavřely, psiska nahnaly do jejich cvingru, kde sice dělali děsný kravál, ale ven nemohli, no a co myslíte, seděl jsem pod stromem v bezpečí u Tafi na klíně a ulizoval šlehačku z dortu, kafe nee, a najednou byly kolem nás čtyři místní kočky, nebyly větší než já, ale cítil jsem z nich něco, co nemusím, stejně jako z té cizí kočky na chatě, co mě nemá ráda, Tafi jim sice dala do misek moje kapsičky, i když hajná byla proti, ať je nerozmazluje, ale nepomohlo to, syčely na mě furt, tak jsem se od Tafi raději ani nehnul a ona mě pochválila, že tady určitě nebudu mít noční tulácké touhy ...

Uvnitř hájovny byly všude na stěnách kukačky, teda hodiny s kukačkama, protože hajnej je celý život sbírá, pár opravdových švarcvaldek má v parádním pokoji, ale všechny ty kopie - dřevěné i plastové, obrovské i mrňavé - visí v kuchyni a ve všech pokojích, na verandě, na záchodě, na chodbách a dokonce i v chodbičce na půdu, jdou ale jen ty jedny v kuchyni a na ty ostatní se nesmí šáhnout, tak mi Tafi chtěla ukázat alespoň tu jednu kukačku, ale já jsem na živé fógly, ne na to mrňavé cosi, co vyleze, vrtí se, vyluzuje skřeky a pak zase zaleze ... jó, to kdyby se hajná nechala přemluvit, aby se všechny natáhly a spustily najednou, než se hajnej vrátí, to by bylo něco, to by i ty kočky venku zíraly, jak se tady kvůli mě kuká, teda ...

Potom šla Tafi na záchod a najednou rána, vřískot a chechtání, a když se vrátila rozkašlaná a se slzami v očích, dozvěděli jsme se, že chtěla spláchnout, zatáhla za řetízek a nic, tak zatáhla znovu a spadly na ni kukačky i s oběma závažíma, splachovadlo bylo totiž na druhé straně, mňaukychichichííííí ...

Už jsme zpátky na chatě, přežili jsme to oba, ale já už tam znovu nemusím, ptáčky na hraní mám tady, jsou živí a víc se s nima vyblbnu!

Pacatlap Mates z Mokropes

Sdílejte!  |  O sdílení

7 komentářů

Reklama
Reklama