Náš páníček

Ve svém deníčku jsem už psala o své sestřičce Sissince i o našich páníčcích, no musím vám připsat ještě něco zvlášť o našem páníčkovi. Pořád nás nějak pošťuchuje a nejraději by nás viděl na pekáči:

Panička: Uvaříme na oběd guláš?
Páníček: A nebude ho ze dvou koček málo?

Panička: Neuděláme zase domácí paštiku?
Páníček: A z které?

Panička: Skočím do obchodu koupit maso na řízky.
Páníček: Proč? Vždyť máme masa dost...

A taky na nás všechno svádí:

Panička: Kam zmizela ta čokoláda?
Páníček: Zrovna před chvilkou jsem viděl Sissinu, jak peláší z kuchyně a nese něco v tlamě!

Panička: Tam už není žádný jogurt?
Páníček: Ráno jsem slyšel, jak bouchla dvířka od ledničky, a Cassandra pak byla hrozně dlouho ve svém domečku a děsně mlaskala...

Panička: My už nemáme chipsy?
Páníček: To Sissa! Normálně vskočila do pootevřené špajzky a všechny je sežrala!

Panička: Proč je v koupelně na podlaze tolik vody?
Páníček: Cassinka se tak moc cachtala!

Panička: Proč se tady válí ty ponožky?
Páníček: To kočky! Viděl jsem, jak je vytáhly z koše na prádlo.

Panička rezignovala a přistoupila na jeho hru. Když něco zjistí, reaguje jen:

Cassinko, ty jsi spapala všechny oplatky?
Sissinko, ty opice, proč jsou na gauči drobky?
Holky, která jste po sobě neumyla nádobí?

A páníček se jen potutelně usmívá :-)

Cassandra

Sdílejte!  |  O sdílení

11 komentářů

Reklama
Reklama