8. prosince 2006  |  Uhlík  |  1 025 480 826x / 2x

Mikuláš mi asi přinesl hada...pořád to na mě syčí

Ahoj kočky a kocouři,
Nikdy jsem si deníček nepsal, žilo se mi dobře a byl jsem vzorný (až na ty tapety:-)). Předevčírem se tady začaly dít divné věci. Taťka mi přivezl legrační věc. Zajímalo mě to už v obalu, a když to sestavili až do stropu, pořád říkali, že je to moje nové šplhadlo. Nejdřív jsem nevěděl, k čemu to je, a hrál jsem si hlavně v tom obalu :-), ale pak jsem zjistil, že se o to dobře brousí drápky a hlavně se po tom všemožně dá lézt a hopsat, a hlavně mám skvělou vyhlídku.

To byla první věc, kterou začaly velké změny u mě doma.

Včera mamka přinesla dvě nové mističky a další záchod... divné... že by přišel brácha Ponožka? Ale ten si přece vozí svoje. Šli jsme normálně spát a ráno to začalo.

Máma vstávala dřív než taťka!!! Už v půl šestý!!!
A dala mi strašně dobrý masíčko k snídani (mňam)!!!
Pak mě pořád hladila a říkala, že je hned zpátky, ať jsem hodný (jak bych někdy nebyl - až na ty tapety :-))
Když se vrátila, nesla velkou bednu a v ní něco kníkajícího. Jasně, že jsem hned chtěl vědět, co to je. Ale mamka mi řekla, abych počkal chvíli v pokoji. Tak jsem čekal. Hned, jak jsem mohl, šel jsem zjistit, co to přinesla.
Je to strašně malinký a pořád to na mě syčí, to bude had! No jo, had a já se hadů bojim, a tak jsem utekl pod postel a schoval se. Ale mamka za mnou přišla a řekla mi, že je to moje nová kočičí sestřička a že si se mnou bude hrát a já už nebudu sám doma.

JÉ, TAK TO NENÍ HAD, TO JE SESTŘIČKA!!!

Jenže pořád vrčí a vydává divné zvuky, že se divíme s mamkou, že to vychází z takové malé kočičky.
Já bych se s ní kamarádil hned. Vždyť jsem jí šel říct AHOJ, jak přišla, ale jak začala syčet a bobtnat, tak jsem ustoupil. Tak jí aspoň chodím pozorovat ze zálohy.
Ale na mamku se nezlobím a mazlím se s ní, protože vidím, jak je smutná, že se malá nechce kamarádit.

Uvídíme, co se z toho vyvrbí.

Uhlíček

Sdílejte!  |  O sdílení