18. září 2007  |  Zuzi  |  1 025 480 715x / 1x

Včera opět u veterináře!

Už jsem tu psala o mé první návštěvě u veterináře, ovšem to bych nebyla já, abych se tam nedostala zase. Nebojte se, nic mi není. Ale ten vysoký štíhlý chlapík mě tam chtěl zase.
Dojeli jsme autem až na nedaleké parkoviště a zatímco velká panička řídila, malá panička mě držela na spolujezdci a všimla si, že přímo před náma v autě jede pes. Žádné štěně čivavy, se kterým bych si mohla hrát, to byl nějaký vlčák nebo německý ovčák, nebo rotvajler... Vím já, co to bylo za mrchu? Každopádně kráčel tím samým směrem, co my, k MÉMU veterináři. Přidali jsme do kroku, abychom tam byli dříve než ten pes, což se nám sice podařilo, ale v čekárně byli asi dva další psi a nějaká zvířata ještě venku čekala. Velká panička mě držela a malá mi hladila packu. Ježiš dámy, vy s tím naděláte, vždyť já se nebála.
Psi tam zapadli celkem rychle a pan veterinář nás přivítal. Postavil mě na ten samý kovový stolek jako minule, a vzhledem k tomu, že minulá odčervující tableta mě asi neodčervila, tak mi tu blivajzovou tabletu strčil do krku znova. No fuj, jestli to bude dělat pokaždé, když tam budu, tak před odjezdem uteču a schovám se na sousedovic hrušce.
V tom se ale ke mě přiblížila jehla, tu samou mi dával už minule. Píchl mi ji, tentokrát jsem mňoukla, ale když se blížil s další, do druhého stehna, řekla jsem si, že tu radost mu neudělám a mlčela jsem jak hrob.
Zaplaceno, cosi napsáno do počítače, něco dáno do mého očkovacího průkazu (teda, já mám vlastní knížečku!), a můžeme tam pustit ten mladý pár, co nesl košík s čímsi malým.
Paničky mě chválily, jaká jsem hodná a statečná, což už mi začalo lézt krkem více než odčervující tableta, takže jsem začala trochu zlobit, ale to už jsme skoro byly doma a já mohla utýct do zahrady, kde nejsou žádný paničky, co mě mají za ratlíka, co se bojí veteriny, ani veterináři s odčervujícíma tabletama...

Sdílejte!  |  O sdílení

Roni  22. září 2007 9:14

Heheee, Zuzi, seš spisovatelka a statečná pacientka. Už Tě asi nebudou otravovat "veti", zdá se, že to máš za sebou, takže na tu hrušku se vykašli a zůstaň doma, nezapomeň, že teď máš za úkol vychovat si dvounožce k obrazu svému, jednou se to bude hodit :-)))
Mikuláš