Letí to strašně rychle, venku už se sluníčko moc neukazuje, a když, tak nehřeje jako v létě. Ven nás panička nechce brát, i když jí občas prosím u dveří. Amber taky může... Ale prý je tam zima a nelíbilo by se nám tam. Tak ji musíme věřit.
Moc se toho nezměnilo, prcek si pořád myslí, že je kočka. Možná čím dál víc, už jí i naše granule :o) Dvířkama do koupelny se pořád dostane, ale už jí to dělá problémy. Zadní nohy musí zvednout, plazit se po břiše a pak vypadne :oD Je to legrace jí pozorovat. A taky se se mnou honí, a když se jí schovám, příšerně kňučí. Včera se mi povedlo se zamaskovat v dece na gauči, nemohla mě najít, a když šla kolem, dostala pohlavek :o) Panička se zlobila, ale co, byl jenom výchovný... Na kuchyňskou linku se stále dostane, vždycky mi sní maso! Ale dostane nadáno a já novou kapsičku. Máme to dobře zařízené v tom našem kočkopsím domečku. Je ale mrštná potvůrka, včera udělala obří skok skoro jako já a přistála páníčkovi na hrudníku. Skoro se bojím, že se brzy dostane i na moje šplhadlo! Asi budu muset ubrat ze svého kočičího učení.
Začíná nám listopad, třeba už napadne i sníh. No jo, všude dobře, doma v dece nejlíp :o) Už aby bylo zase léto a my se Sárou mohly nerušeně pozorovat zahradu. Třeba se páníček nechá přesvědčit a udělá nám nějakou tu voliéru, bylo by to prima! Bez vodítek totiž nikam nesmíme, panička se o nás bojí... Tak se mějte kočičáci, jdu zase vychovávat :o)
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?