Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum22. listopadu 2007  |  KočičákMatýsek (17)  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 597x / 1x

První den - pokračování

Čauky kočky a kočáci i všichni, co nás nejvííííííc milujete, konečně můžu domňaukat ten první den, kterej teda stál za to. Nóóó, protože všechno bylo až moc růžový, chápete. Cítil jsem se jako v kočičím nebi - KDYŽ - přiletěla ÓÓÓbrovská černá příšera a chtěla mě, malinký koťátko, okamžitě SEŽRAT. Jsem se teda lekl, fakt jsem se bál. Ale panička si mně potulila a řekla - mimi, to je Sára, je to pes a jezevčík a jenom si tě chtěla oňufat. A vono jó, fakt byla docela hodná, jenom mě chtěla porád olizovat, ale když máma říkala, že pes ne, to není kamarád.
A za chvilku něco ještě horšího - prý přijde strejda Kocour a že se o mě bude starat, a že má rád koťátka a všechny a potom přišel a Byl Obrovskej a Byl Zlej a Vůbec, ale Vůbec mě neměl rád. Co mě, on nechtěl ani paničku, ani Sáru a vůbec nikoho. Syčel a prskal a kousal a škrábal a byl to nejstrašnější kočičák, jakého jsem viděl. Teda, bylo to tóčo. Velká panička ho rvala za dveře, moje malá panička Justýnka schovávala mě a Sára jenom koukala. A potom přišel večer a já se tulil u paničky a ona mně povídala pohádku o černém kocourkovi, který se jmenoval MayDay a který byl nejkrásnější a nejsilnější, a hrozný hrdina, který nosil obrovské vodní myši a potkany a byl její štěstíčko a pomocníček, a najednou jsem měl na kožíšku něco mokrýho, a když jsem to olízl, bylo to takový divný, ale panička to měla na čumáčku taky a bylo to takový nějaký zvláštní.On ten Mejdýsek se prostě jednou nevrátil, protože na vesnici kocourky hrdiny nemají rádi a už dřív měl broky v kožíšku. A to byl kastrovanej - ale to nevím, co je. Asi něco úža, protože taky budu, říkala. A tak jsem si řekl, že budu stejný jako Mejda, budu hrdina a pomocníček, a jak jsem o tom přemýšlel, normálně jsem usnul a probudil se až ráno, a já vám vážně zapomněl plakat po mamince a sourozencích, já už se cítil jako Hrdina.

P.S. Fotku vám nemůžu poslat, protože to má panička ve špatném formátu a musí to někdo (asi Martinka, to je moje další panička) udělat.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







Zatím bez komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Zatím není přitlapkován žádný komentář.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top