Kočky a kočičáci, konečně mě k tomu zase pustili, ale byl to boj. Musím vám totiž mňouknout o tom novým světě. To, že tady mám PSA a strašnýho kocoura, jsem vám už psal, ale musím říct, že se to docela vyčábřilo. Sára je prima parťák na hoňky a strejda kocour je docela prima. Sice s ním není taková sranda jako se Sárou, ale už na mě neprská a snaží se mě pořád vychovávat. Jako: "heleď, umývej se pořádně, tady jsi se ještě neumýval, lež takhle, dělej to tak, nedělej to tak," a pořádnou honičku a rvandu neudělá, na to je super pesan. Taky jsem objevil, že dole po schodech, kam mě napřed nechtěli pouštět (aby mně Kocour nezakousl) jsou úúúúžasný věci. Například, jo - je tam místo, kde se chystá mňamka a pořád tam něco voní. Taky je tam pokojík, kde bydlí babička, o kterou se s paničkou staráme (teda já hlavně tak, že jí kradu klubíčka a balíčky kapesníčků, ale taky za ní chodím do postele a ona mně zpívá a říká básničky o kočkách, hlavně o nějakým Macíčkovi, ale toho teda neznám). A hlavně, hlavně je tam taková celá bílá místnost (prý koupelna) a tam je to teda něco. Tam totiž teče voda. Fakt, nekecám, teče skoro pořád, protože ti lidi se pořád máchají. Zkusil jsem to taky a je to nejbezvadnější věc na celým světě. Tak jsem se naučil ráno v umývadle a večer ve vaně se celkově očistit, oni ti lidi asi nejsou hloupí, když to vymysleli. Akorát mně vám tam vadí jedna věc - když jsem se cachtal v tom umyvadle a koukl jsem nahoru, šíleně jsem se lekl - tam vám stál normálně koček a koukal na mě, já jsem vyskočil, on vyskočil, já se naježil, on taky, chtěl jsem ho plácnout, on mně taky, no pěkně nepříjemný. Panička stála vedle mě a děsně se smála - prý zrcadlo - a že to má každé ráno, taky se lekne. Tak nevím, včera jsem po něm pokukoval a zdálo se mi, že nějak vyrostl, tak jsem si chtěl čmuchnout a on taky, ale vůbec, ale vůbec kočkově nevoní, ale teda kouká pořád. Taky jsme chtěli poslat nějaký fotky, ale nemůžem to procpat, pořád je to veliký, tak musíme počkat, až nám někdo poradí.
Mějte se nejkrásněj vy i všichni, kdo vás opečovávají, a zase někdy mňouknu, mám toho docela dost na povídání.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?