Tak jsem se dozvěděl, že prý mám vrtuli v zadku (no fuj, nic takového mi tam vzadu teda nečouhá, o tom bych věděl). Tak já vám to teda vysvětlím, jak k tomu nařčení došlo. Byla sobota, sluníčko svítilo, bráchové chrápali a dvounožci vypadali, že chrápat začnou taky. Doma bylo ticho jak v kostele, a tak jsem si řekl, že tu atmosféru je potřeba něčím rozvířit. Nenápadně jsem se protáhl, při tom jsem zaťal drápky do Mignona, a pak jsem vystartoval jak střela mimo jeho dosah. Jelikož je Mignon starej pecivál, tak jsem musel tuhle strategii zopakovat asi tak 5x. Mezi tím zpozorněli dvounožci, protože správně čuli, že se začne něco dít (a taky díky tomu, že jsem při pošťuchování Mignona přebíhal přes jejich hlavy). Taky že se začalo dít. Mignon si moje pošťuchování nedal líbit a tak jako slon přeběhl přes dvounožce (to normálně nedělá) a hnal mě do kouta. Já jsem začal hned pískat, a tak přiběhla dvounožkyně a jala se mě zachraňovat. Při zachraňování jí jednu vytnul Mignon, a tak se na zachraňování vyprdla a mazala pro noviny. Mezitím se probral i Cairo a přidal se k lovu na moji maličkost. Jenže to trochu zmátl Mignona, který povolil v útoku a v pozornosti, a tak jsem unikl. Mazal jsem jak o život a zajel jsem pod gauč, kam se ty tlusťoši nedostanou. Něco takového se opakovalo asi následujících 10 minut a děsně jsme se u toho vyblbli. Dvounožkyně noviny vzdala a nechala mě napospas osudu, prý že jsem šikovnej a ještě k tomu mám tu vrtuli. Při bitce jsem neobdržel bojové šrámy a to jen díky mým tlapkám (podotýkám, žádná vrtule mě nepopoháněla). Po tomto povyražení jsem se uklidil k oknu a zaslouženě odpočíval. Jistě, všichni ostatní už nechtěli odpočívat, ale to přece není už moje starost, hihi. Mějte se.
Monty
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?