Velice, velice se mi ulevilo, kočičáci moji milí, když se Vánoce šťastně překlopily do silvestrovské veselice, která skončila půlnoční kanonádou a ranním zvracením.
Nevím, jak vaši člověci, ale ti moji, především člověčka, snáší Vánoce dosti špatně.
Už začátkem prosince si koupí něco, čemu říká adventní kalendář, plný soust tak odporných, že ani nesmím ochutnat, a každý den blížící se těm nešťastným Vánocům sní z jednoho okýnka malé hořké sousto, aby nezapomněla, kolik práce jí ještě zbývá a co nestihla zatím schystat.
My, kočky zůstáváme nad věcí, i když puntíkovaný blbec Mordechaj, který Vánoce ještě nikdy nezažil, na rozdíl ode mě, která jsem letos zažila už druhé, pobíhal jako praštěné kotě – a to taky je a asi už mu to zůstane a že prý bude pomáhat. Když poťapkal právě vytřenou podlahu, ulovil čerstvě napečené vanilkové rohlíčky a sežral kus vánočního řetězu, byl velkým člověkem zadržen a šupem na něj byla uvalena vazba. Člověčka, pravda, nebyla právě doma, ale já byla přesvědčená, že by zatčení tečkovaného mamlase a jeho internaci rozhodně schvalovala, neboť jí nikterak nepobavilo nacházet zlaté lametky, spojující Mordechajova hovínka jak navléknuté korálky, a proto jsem velkému člověkovi nehlásila, že blbec tečkovaná zoufale kvílí zavřený na záchodě (člověčím).
Ráno, když se prozelenalá člověčka vrátila z vánoční besídky, čekalo ji překvapení. Mordechaj, čuně jedno puntíkatý, poté, co se marně snažil osvobodit ze samovazby, se na znamení nejvyššího protestu vyčůral a vykakal na člověčím záchodě, bohužel ne do mísy.
Já, protože jsem už velká, samozřejmě nevěřím na nějakého Ježíška, který prý nosí dárky. Je mi jasné, že dárky pro mě kupuje člověčka a to je taky její hlavní úkol, a kdo nosí dárky člověkům, je mi srdečně jedno. Mordechaj se ale nemohl dočkat, tvrdil, že jemu Ježíšek určitě něco přinese, protože je hodný a výstavně úspěšný – to jsem se fakt pobavila. Nakonec dostal to samé, co člověčka koupila mně – novou myšku, bonbonky a konzervičky a prý ten hlavní dárek dostaneme, až budou v lednu slevy.
Prý slevy! Už je osmnáctého a prd!
Ale já jsem trpělivá, však to znám z loňska, člověci nakoupí zbytečností, které se jim do měsíce rozbijou, a dají si předsevzetí, že budou držet dietu, a to jim vydrží tak tři neděle, takže mi zbývá ještě týden a všechno bude jako před Vánocema, čili máme před sebou skoro celý rok klidu a pohody, než to zas vypukne.
Tak si to užijte, jako si to rozhodně užiju já.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?