Na úvod bych chtěl místním modrokocouřákům poděkovat za příznivý ohlasy, s jakejma se můj první příspěvek do deníčku setkal, doma se to bohužel s takovym nadšenim neujalo :-/ Holka mi řekla, že si mám dávat bacha na gramatiku a že jejich mámě v žádnym případě nemám říkat služka. Což nechápu, páč když nám chlapům (klukovi a mně) uklízí a nosí dobroty, tak co jinýho jako je, ale holka řekla, že jestli s tím nepřestanu, tak už nebude žádný kuřecí masíčko a jiný ňamky, pročež sem se rozhod´, že na základě pořekadla Koho maso jíš, toho píseň mňoukej, změnu názvosloví ještě zvážim. S tim bachem to bude ale krapet složitější, bo nejdřív musim zjistit, co to je, a HLAVNĚ to najít, abych to moh´ začít někam dávat...
Ale popojedem, posledně sem slíbil, že vám povím, jak pokračovalo moje kralování v mejch novejch obydlích. No abych nezdržoval, síla červenýho tygra se projevila prakticky ihned (teda až na tu barvu, páč nám siamákům chvíli trvá, než se probarvíme). Studium a trénink člověků jsem začal s okamžitou platností a vod tý doby si sestavuju seznam podivností, kterejma mí člověci trpěj, a doufám, že mi je tu snad někdo pomůže vysvětlit, případně že se mi tu dostane rady, jak je těch zlozvyků vodnaučit. Tady je a posuďte sami, jestli jsou mí člověci ještě vůbec normální:
1) JSOU POSEDLÍ PŘEZDÍVKAMA
Hned po mym příchodu do novejch teritorií mě překřtili na Šer Chána, což by mi ještě tak nevadilo, páč se tak prej jmenoval jeden velkej a děsně zlej a krutej tygr (akorát bych spíš čekal, že to bude vobráceně, teda že se ten velkej a děsně zlej a krutej tygr jmenoval po mně). Po prvních pár dnech kluk sám sobě začal říkat Mauglí a plejáda jmen určených mně se teprve vodstartovala. Vod tý doby mi říkají „Šercho“, „Šerchulíne“, „tygře“, „lotře“, „lotrando“, „trdlíno“, „netopejre“ (tssssss), „tocoultu“, „ocelotku“, „řvoune“, „uvřeštěnče“, „vzteklíne“, „poťouchlino“, „nenechavče“ a „Ježíškriste cos mi to proved s těma kontaktníma čočkama“.
2) JSOU CITOVĚ LABILNÍ
Nejvíc se tahle psychická porucha objevuje u služ...ehm, člověčí mámy. Začlo to hned, jak mě poprvý uviděla. Na mýho kluka se strašně rozzlobila, že prej jí slíbil, že žádnou kočku domů nepřitáhne, že jestli si jako myslí, že když má takovouhle uřvanou bestii doma, že mu tam ještě bude chodit uklízet, že co se jí týče, můžeme si v tom bordelu třeba shnít a že buď kočka nebo vona (nevim co). Kluk na mě mrknul, že to jako nebude tak horký, a než se den se dnem sešel, člověčí máma roztála jak zmrzlina na sluníčku a dneska je to „no depa je ten náš sladkej tocoulet, spapal už všechno masíčko???“ (no jasně, že tocoulet samozřejmě vždycky spapal, páč není na hlavu padlej a ví, že prázdná miska = nášup). Prostě teď jsme nejlepší kámoši, nedá na mě dopustit, chodí si se mnou hrát, uklízíme spolu, pohoda džez. Vobčas nám sice pořád vyhrožuje stávkou a zastavením přísunu krmiva, ale jen do momentu, než se jí začnu třít vo nohy a vona pak zjihne a je po stávce ;-) Akorát mě někdy štve, jak říká klukovi, že mě má ráda, páč jsem takovej hodnej a vůbec ne zákeřnej – evidentně nedává pozor, když lovim plyšovýho hada!!!
3) JSOU NEUROTICKÝ
Tyhle příznaky zas vykazuje nejvíc holka, většinou si se mnou hraje, mazlí se se mnou, když jí řeknu, že potřebuju vyndat myš, co mi drze vletěla pod skříň, hned utíká, ale třeba když jí přijdu SLUŠNĚ (i když teda trošku hlasitějš) požádat o podobnou pomoc ráno v momentě, kdy si vona zrovna barví chlupy kolem očí, místo aby bez okolků vyrazila udělat, oč ji žádám, sebou trhne, tu barvící věc si zapíchne do oka, začne křičet a vyhrožovat tygrovraždou. No a měli jste ji vidět, co dělala, když se (pravděpodobně z nefalšovanýho obdivu) za mnou skácelo zrcadlo z prádelníku!!! Vo rozbitym zvlhčovači z radiátoru ani nemluvě!!! A pak nemám bejt zmatenej!
4) LEJOU NA SEBE VODU A MÁCHAJ SE V NÍ
Tohle mi vážně rozum nebere!!! Buď lezou do takový obrovský bílý nádoby napuštěný vodou, nebo do takovýho boxu za skleněnejma dveřma, a tam po sobě vodu cákaj. Vždycky je chodim kontrolovat, jestli jsou naživu a nerozmočený, páč jinak by tygr neměl živitele a to by byl, jak jistě všichni uznaj, dost problém. Ten box ještě pozoruju rád, páč mě baví, jak kapky vody padaj na ty skleněný dveře a na mě nemůžou, hehe. Holku u tý nádoby hlídám a občas zjišťuju, jestli tam ještě je, zato když je kluk v tý nádobě, vyskočím na ni, balancuju na okraji a kluk mě vždycky varuje, že nemám spadnout – no s kym si myslí, že mluví??? Já nejsem přece žádnej člověk a vim, že voda s tygrem nejde dohromady!! Tak mu zas říkám, že má vylézt, že je to nezodpovědný topit se, když se má starat o hodného mě, ale von mě nikdy neposlechne :-( Zatim sem tam teda nikdy nespad, jenom jednou mi nějak uklouzly nohy a pak z kluka crčela krev a já se sušil v jeho posteli...
5) ÚPLNĚ BEZDŮVODNĚ CHODĚJ PRYČ
Tohle fakt nechápu, ráno, zrovna když sem nejvíc rozveselenej, že už mi kluk nebo holka (podle toho, kde ten tejden zrovna bydlim) celkem slušně reaguje na povely, se najednou předmět mýho zájmu sebere a vodejde!!! Vrátí se až navečer, bez kořisti, zato šíleně utahanej, páč sebou vždycky jen flákne na gauč a že prej po něm nemám nic chtít. No to samozřejmě ignoruju a dožaduju se pozorností, vyndavání zatoulanejch myšek zpod skříní, krmení atd. Nikdy mě nechtěj vzít s sebou, a když už, tak zavřenýho v přepravce :-/ Samozřejmě si tuhle újmu snažim vynahrazovat (i když teda aspoň v jejich nepřítomnosti můžu celej den prospat a bejt tak čerstvej na večerní eskapády) a už jsem třeba holku vytrénoval, že když se chce koukat na televizi, prosím, ale s mávátkem v ruce a máváme, máváme, nebo se tygr zlobí! ;-) Už jsem párkrát zkusil jít s nima, ale dostal jsem se zatim nejdál před vchod do protějšího obydlí, kde se vždycky nějak zaseknu, páč se sousedovic rohožka príma škrábe.
Bylo by toho víc, další bod seznamu by v podstatě vydal na samostatnej zápisek, takže si to zas nechám na příště, abych svým modrokoucouřím poradcům nezavařil hlavy ;-) Každopádně děkuju za každou radu a slibuju, že ve svý snaze vychovat člověky k vobrazu svýmu nepolevim!!!!
FOTO: Jakej netopejr???!!!!
Sdílejte! | O sdílení
Nejčtenější
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?