Jak jsem slíbil, přidávám další ze svých zážitků. Tentokrát se bude týkat mých loveckých úspěchů.
Určitě všichni rádi lovíte, stejně jako já. Byťáci hračky nebo alespoň hmyzáky. Kdo z vás má možnost lítat venku, určitě už se mu naskytla příležitost něco lapnout. Kromě hmyzáků tvoří mé lovecké trofeje docela slušné množství rejsků, myší, několik ještěrek a slepýšů, ale i pár ptáčků. Jsem vzorný lovec, který se rád pochlubí. Zpočátku jsem veškeré úlovky nosil domů, ukázat jaký poklad ve mně mají. Nějakou dobu jsem ovšem nemohl pochopit, proč se pochvaly dočkám jen za hlodavce. Za ostatní už tak chválen nejsem, za ptáčky dokonce dostávám vynadáno:-( A protože jsem chytrý kocour, usoudil jsem, že tedy není třeba se chlubit vším, co chytím, a od jisté doby své úlovky pečlivě třídím – myšky domů, ostatní za plot :-)). Myšky si samozřejmě nosím ještě živé, ať z toho doma také něco mají a mohou náležitě ocenit mé kvality. Já jsem přece poklad k nezaplacení!!!!
Jednou si tak nesu z pole myšku domů, téměř zásadně chodím domů oknem v kuchyni, a přálo mi štěstí, okno otevřené!!! Proč si hrát venku, když doma je k tomu daleko lepší možnost? Hup a jsem uvnitř, pouštím myš, začínám hru na packovanou... po parketách myš krásně jezdí;-))). Vtom slyším šílený jekot a nadávky na mou adresu. Panička zrovna vytírala... °-)))- (to jsem přece nemohl tušit, že nebudu mít náležitý klid). Nejdřív lapla zručně myš, druhou rukou mě a bleskově nás oba vyhodila ven se slovy, ať si tu hru na packovanou dohrajeme tam.
Jindy jsem se zapomněl vrátit včas z noční, tak jsem byl přesvědčen, že doma náležitě ocení, že jsem se o potravu postaral sám. Lapnul jsem ptáčka, roztrhal a zbaštil. Jen co přijeli z práce, letěl jsem jim naproti (normálně mě ani nehne, pěkně si počkám, až se po mně začnou shánět), začal jsem se lísat, příst a všemožně je směřoval k místu činu. „Tys chytil myšku Fousíčku? No, to seš móóóc hodný kocourek,“ zněly pochvalné proslovy během cesty. Očekával jsem, že budu hlazen a ještě víc chválen. Tak toho jsem se fakt nedočkal :-(!!!! Ani si mě nevšimli, koukli na sebe „To je potvora, zas lapil dalšího ptáka a dneska ho dokonce i sežral. Fuj!“ Vytřeštil jsem ty svoje jantarový kukadla, urazil se a šel trucovat pod svoji túji.
Ovšem nedávno se jim povedl trestuhodný kousek!!! Běžím z pole, v tlamičce kapitální myš, panička už z dálky pěje chválu, jaký jsem borec (to slyším rád). Myš pouštím na terase a začíná obvyklá zábava než je myš usmrcena a slupnuta (to teda panička nevidí moc ráda, ale já si nějak nemohu pomoct). V tom přijela návštěva a měli s sebou malýho kluka, který vytřeštěně zíral na to divadlo s myší. Samozřejmě, že mě rozptylovali, nemohl jsem se řádně soustředit a zvlášť, když jsem zjistil, že přijela i moje oblíbená bábinka. Šel jsem se přivítat. Myš mi neuteče, zalezla pod bedýnku, chytnu ji potom. Jenže ten malej kluk řval, že prej chudák myška. Bábinka ho utěšovala, vzala kbelík, myš do něho šoupla a s klukem jí slavnostně odnesla na pole. Když jsem to zjistil, že je myš fuč, docela jsem se naštval. Tak to ne!!! Moje úlovky mi nikdo nikam nosit nebude!!! Pro myš jsem si normálně došel a přivlekl jí zpátky. Hrdě jsem si lehnul na terase, myš vystavenou vedle a čekal. Panička mě záhy objevila a šla pro bábinku celá uslzená smíchy, že to si teda pomohli, když myš „zachránili“, ať se jde podívat. Dočkal jsem náležité pochvaly od obou. Panička moji akci dokonce ocenila tyčinkou z DM. Takže mám víc než dobrou motivaci k dalšímu lovu :-)))
Lovu zdar!!! Fousek
P.S.: Tu na fotce jsem včera přepadl ze zálohy, když baštila, tak jsem ji přinesl i s trávou ;-)))
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?