Eddie a já
A tak ho tady mám. Bráchu. Už přijel. Jsou to samé uši. A nohy. Úplně jsem zůstal koukat. A hned jsem se chtěl kamarádit. No ne úplně hned, na začátku jsem to chtěl pořádně okomentovat, to přece dává smysl. Tak jsem to komentoval tak do sedmi do rána a pak celá rodina padla vyčerpáním na postel a prospali jsme celou sobotu. Pak už to šlo rychle. Večer už jsme s Edoušem usnuli spolu. Dvounohá říkala, že právě proto Eddie přijel. Ale on ze mě udělal polštář. Nechtěl jsem být polštář. Nebo chvílí ano, ale ne pořád. Ale Eddie vždy za mnou přijde a spadne na mě. A tak dělám totéž. Přijdu a spadnu na něj. Občas se kvůli tomu i popereme. Pardon, my se nepereme, my pouze porovnáváme svou rychlost a hbitost ve ztížených podmínkách a omezeném prostoru pelíšků a boudiček. A zároveň i zjišťujeme, co to vydrží. Myslím si, že se přímo nabízí, aby my, kočky, byly zaměstnáváni na takové pozice – výzkum kvality výrobku. Asi si to nechám patentovat. Ten svůj nápad. Třeba náš Lilísek se nelení a jednou týdně provádí výzkum kvality sušáku. Děla to vytrvale a pravidelně už 4 roky. Když dvounoha sušák rozloží, tak 6,5 Lilískovských kilo přistanou na jednom z křídel sušáku a Lilísek houpáním zkouší, jestli dvounohá už může pověsit prádlo. Dvounohá ječí, Lilísek svědomitě zkouší. Pak, dvounohá sundá Lilíska a postaví ho na podlahu. Když se zvedne, tak na druhé straně sušáku se houpe Strašílka. Moc pěkné načasovaní. Dokonalý obraz a dokonalá souhra. Rád to sleduji. Klidně bych i zatleskal. Ale nemůžu. Musím utíkat do koupelný a hlasitě se dožadovat pití. Edouš se už učí taky. Řvát umí, tuto dovednost dovezl z bývalého domova. Se mnou to zdokonalí. Učí se běhat se mnou do koupelny, hopsnout se na vanu a taky čekat na vodu. Je docela učenlivý, kdykoliv cokoliv potřebuje, tak používá svůj hlasový potenciál. Dělá to správně, schvaluji mu to. I když jeho sopráno se nedá porovnat s mým protřelým rockovým projevem, tak dvounohá vždy ví, kdopak to mluví, a přeslechnout to taky nejde. Můžete mi věřit. A tak plyne čas v naší kočičí rodině.
No a Eddie? Samozřejmě, že jsem rád, že přijel. Myslím, že je fajn mít někoho, s kým se budeme tulit, spát, běhat, hrát si, zkoumat svět a dvounohé. Ve dvou se to lepé táhne (i když se už přidává i Strašílka).
| O sdílení
Taťána 19. září 2011 21:49
Soňo, on se ale nepřestane mazlit, když řeknu "zavři hubu". On jenom zavře hubu, víš? :-)
Sherlocková 19. září 2011 20:18
U nás se řve furt :) Táni, mladého musíš podporovat, pořídila sis kontaktní ho samečka, tak podporovat a okolo čumáčku mazat medík teda masíko!
Luci + 4 19. září 2011 15:02
Jo a pro tebe, Barte - moc hezky jsi to nadrásal, s humorem a nadhledem staršího "bráchy". Zase brzy napiš, jo? Jste správná dvojka, kluci, to je radost číst.
Luci + 4 19. září 2011 15:00
Ježíšmarjááá, Táni, Cloo mluví málo a ty ho ještě takhle demotivuješ?? Je to možný, todlencto?? Se skoro bojim zeptat, jak moc mluví Belliša?
Taťána 19. září 2011 14:40
Cloo řve (vlastně spíš mečí) jen občas. Jinak moc nemluví. A když řeknu "zavři hubu" tak ztichne:-)))
LuckyL 19. září 2011 8:51
To je perfektné, že ste sa tak rýchlo zbratali! Ste senzačná dvojica.
janina.z 17. září 2011 20:38
Bartíku, u vás musí být veselo:-)))
Minda 17. září 2011 13:58
Siamáčci jsou hodně povídaví, kamarádka ho měla a ten opravdu pusu nezavřel. Vždycky jsme se tím šíleně bavily, protože se nám rád míchal do hovoru a tak jsme říkaly,že si kvůli kocórovi nemůžeme ani pořádně pokecat. :-))Byl to miláček. Bohužel na něj i na kamarádku už můžu jen vzpomínat :-(
alla 17. září 2011 12:18
Por Milenu a Yorika: Eddie sice povídá, ale není to nějak "náročné" (na rozdíl od Barta). Taky jsem se bála, že to bude hrozné, ale zatím si nikdo nestěžoval:-) Povídá u nás i nesiamská půlka koček, takže těch hlasových projevů je o něco víc:) Kdyby jste se s Yorikem chtěli na něco zeptat, klidně nám napište:) Budeme rádi.
Matýsek z Kočičí naděje 16. září 2011 19:22
Povykovat u vodovodu, když v misce je vody určitě dost, to je štěpný námět k zamyšlení! Bravo!
Karla z Končin 16. září 2011 15:49
To je super, že jste si s Eddiem tak sedli. Testování kvality sušaku mě dostalo :-)))
Fluffy Jack 16. září 2011 11:21
Týýýý jo, tož ty si tež správně vychčůrané kócór :-D :-D :-D a maš užasné plachťácké ušiska - paráda :-D
Milena 16. září 2011 10:48
Barte, ani nevíš jak moc ti rozumím. Yorik by taky potřeboval bráchu nebo ségru stejného ražení. S "normálníma" kočkama se maličko nudí a moří je. Ale z dvojitého siamského hlasového projevu bych měla fakt strach - že nás z domu vypakují všechny. To se nedá přeslechnout ani v mono provedení, natož v stereo :-) Mějte se kluci krásně. Tiše vám závidím já i Yorik.
Radava 16. září 2011 7:55
Barte, máte to hezky zařízené. Myslím, že vaše dvounohá má taky o zábavu postaráno.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.