Čau, jsem bourák, ale dvounožci na mě volají všelijak - nejčastěji Šmaheli, Šmahelíne, ale někdy i pantere nebo panteřátko (to obzvlášť nemám rád, protože to nezní dostatečně bourácky a drsně, což já samozřejmě jsem, že jo). Často zlobím svou kočičí mámu Šimlu, ona mi vždycky jednu šlehne, ale mně je to jedno, brzo jí přeperu, protože jsem bourák. Ale mám ji rád, máma je máma, že jo, i když mi občas sežere maso, stejně často blinkám, když se přežeru, to mi pak nadává máma i dvounožci a hned potom mě konejší... takže je vlastně dobře, když mi část sežere...
Moje nejoblíbenější věc je kozlíkovej polštářek, kterej se poděl kdoví kam. Po tom, co se z něj začala sypat ta omamná bylinka a já ho vylovil znovu z koše, jsem ho už neviděl. Dvounožci říkali něco o neuvěřitelném smradu, nechápu, o čem mluvili, každopádně můj polštářek je pryč... dál mám rád myši, hlavně tu s další omamně vonící bylinkou. Abyste věděli, učím je plavat. Házím je do misky s vodou (hlavně ráno, než vstanou dvnoužci) a zkouším, jestli začnou, ale oni se nikdy ani nehnou. Asi už to maj za sebou, lovim je denně. Dvounožci se na to zrovna dvakrát netváří, vždycky se mnou nemluví minimálně půl hodiny, ale stačí se jim otřít o tvář, jsem roztomilej a to vždycky zabere, že jo...
Taky miluju křečka, chci se s nim kámošit a on řikal, že by chtěl taky. Dvounožci to ale nechtěj dovolit, prej mi stačej plyšový myši. Však já si k Oliverovi cestu najdu.
Dneska ráno jedna myš přišla k sobě, a tak jsem za ní tryskem letěl chodbou a zastavil se až o dveře dvounožky, která se zjevila ve dveřích a já čekal facana. Honem jsem se otřel o nohy a zase mi to prošlo.
No a co bych vám řek' dál... jsem profesionální lovič lítajících věciček, dvounožci jim říkají mouchy. Tak tyhle věcičky chytám a vždycky jsem za to pochválenej, teda pokud je pak nesežeru, že jo...
Taky se najde pár věcí, co fakt nenávidim. Tu řvoucí obludu, která každou sobotu jezdí celým bytem. Jednou mi vysála i myš, je fakt strašná. Pracuju na tom, abych jí vyštípal z bytu.
A nenávidim, když mě dvounožka vykopne z postele. Prej jí moc skáču na břicho, hlavu a koušu jí do palce u nohy. Co by taky chtěla, jsem bourák a panter, že jo. Režim se musí utužovat... a stejně mě všichni milujou.
Sdílejte! | O sdílení
Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?