Kočičí deníčky
Stránka 85 z 14327. července 2009 | Autor: Čertík (3)
Tak tu jsem:)
Jmenuji se Čertík a jsem typický zástupce řad koček venkovských. Tedy aby bylo jasno - panička mě dostala od slečny, která nás chovala v bytě, ale já to rád i venku. Paničky maminka zezačátku prohlašovala, že kočka jí dovnitř nesmí! Že je to tvor venkovní a basta... Haha, jakmile mě uviděla, bylo jasné, že ze svých nároků sleví. Takže abych se lépe představil - maminka je černá, já také, ale občas na sluníčku probleskuje i zrzavá a mourovatá (tedy jsem zajímavá směska). Žiju v novém domově společně s nevlastním bráchou Filipem, který je o měsíc starší, je taky černý, ale povahově se lišíme jako černá a bílá barva. Já miluji drbání a hlazení, on jak kdy, ale spíše ne. Lidmi trochu pohrdá, ale ...26. července 2009 | Autor: Chico I.
Nová rodina, první den
Tak k nám domů, prý to bylo v pátek (3. 7. 2009), přijeli nějací dva dvounožci. Paní domu mne vzala spolu se čtyřmi bratříčky a sestřičkami a přinesla nás do kuchyně. Přišli tam taky moje mamka a táta a začali se k cizím dvounožcům tulit a mazlit. To teda nevím, když nají nás. Cizí dvounožci naši skotačící pětku neustále hladili, něco broukali na moji paničku a pořád mne tahali a chovali, s čímž jsem zásadně nesouhlasil a ukázal jsem jim, jak umím běhat a skákat. Trvalo to dost dlouho a najednou mne cizí dvounožkyně vzala do náruče a odnášela mne pryč. Byl jsem tak překvapen, že jsem nestihl ani hlasitě protestovat. Až když jsme byli v nějaké velké vrčící krabici, tak jsem jim předvedl, že ...26. července 2009 | Autor: Cecil
UUO: Těsně vedle
Situace v naší UUO začíná být podezřele zajímavá. Moje panička a Kikínova panička se sčuchly. To znamená že spolu sedí u počítače a nad něčím tam ťutínkují. To se mi nechce líbit. Když tahle ťutínkovala moje panička, přitáhla domů vlčici. Teď to vypadá podobně. Krucííííš, to se mi nelíbí. To se mi nelíbí ani trošku. To se mi vůbec nelíbí. Jdu na radu k vlčici... Tak si nemusím dělat starosti. Každý nový přírůstek prý zakousne. Budu jí muset věřit, Matesa prožene kdykoli ho vidí a Kikín chodí na návštěvu, když je s paničkou v práci, nebo chrní na zahradě ve stínu. Jinak by se se zlou potázal. Ťutínkují už týden. Ťutínkují už dva týdny. Uhodilo těsně vedle. Potkal jsem na zahradě ...26. července 2009 | Autor: Maxmilián Rybomil
Holky jako nádražní hlásiče
Možná ještě vzpomínáte, jak ta moje přítulkyně hájila čest fenky Líny. Neuhájila. To bylo v roce 2007. Ze 4 štěňátek si děti vybraly jedno a tak o rok později hájila přítulkyně čest už dvou psích dam. Tedy ta mladší dáma, to ještě dáma nebyla. Bylo to takové pískle, holátko, snad osm měsíců staré. Ač přítulkyně v noci lítala po zahradě a řádila jako Bratrstvo kočičí pracky, čest neuhlídala. Tedy neuhlídala čest fenčí. Tu svou ani hlídat nemusela. Lítala totiž v bílé noční košili a v ruce měla koště . Jen těžko se dalo rozeznat, zda se jedná o Bílou paní, či Ježibabu z Rusalky. Vyla jak vidlák u jezírka s vodníkem. Ze 4 nápadníků si vybraly obě psí dámy stejného. ...26. července 2009 | Autor: Niera z Chrášťan
Jak jsem se dostala ke Guccimu
Dobrý den kočičáci:+) Po válečné poradě, jsem taky tady. Snad se Vám budu líbit:+)) A jak to bylo s Nierou? Nieru si zamilovala má sestra, když jsme totiž začali mluvit o pořízení kočičky, najednou lidi okolo, to není špatný nápad, my do toho jdeme taky. A tak se stalo, že se i sestra začala ptát po koťátkách:+) A narazila, od přítele z práce, poslal fotky a bylo rozhodnuto. Rozcuchaná bílá kráska, kdo by odolal? Tak byl její pelíšek v Trutnově, s jedním dvounohým mrnětem a dvěma dospělákama. Jenže, synovec je hyperaktivní a Niera taky, a tak nastala situace, že v zachování zdraví, všech zúčastněných, padlo rozhodnutí, poputuješ ke Guccimu. Tomu aspoň nebude samotnému smutno a ...26. července 2009 | Autor: Gucci z Chrášťan
Jak to se mnou začalo :D
Dobrý den všem, už delší dobu tady nakukuji a moc se mi tyto stránky zalíbily, a tak jsme doma, po válečné poradě, rozhodli, že se tu taky přihlásíme:+) A jak to začalo... Když jsme se přestěhovali, vyvstala otázka, zda k nám přibyde něco živého a když ano, tak co? Tchýně měla koťátka, jedno jsme si vybrali, mourovatého zrzečka. Ponakupovali důležité i nedůležité a už jen čekali, že odjedeme na dovolenou a pak si přivezeme naše kotě. Jenže tchýně nevydržela demolici bytu a kotě dala jinam;-( Teď vyvstala starost, kde přijít k jinému. A tak to mělo dopadnout! Na inzerát jsme našli našeho Gucciho:+) černou kuličku! Přivezli nám ho, až pod nos. Byl vyplašený, hned si mě ...26. července 2009 | Autor: Monty (6)
Jak jsem spadl
Nevím jak ostatní, ale já jsem hodně zvědavý kocour. Každou novou věc musím prozkoumat. A tak když panička dala na okno truhlíky s kytkama, čekal jsem na vhodnou příležitost, abych je poznal blíž. Truhlíky sice už znám, máme je na balkoně, ale na okně v pokoji byly nové. Jenže na otevřené okno mě panička nepouští, že tam není síť. Ale jsem kocour trpělivý a tak jsem se jednoho dne dočkal. Panička zalila kytky a protože zazvonil telefon, nechala okno otevřené, a to byla moje chvíle. A tak jsem očichal první truhlík a chtěl jsem přelézt na druhý, když v tom povolila zahrádka na okně a ani nevím jak, najednou jsem letěl já i truhlík. Šok. Bydlíme v prvním patře, moc vysoko to není, ale nečekal ...22. července 2009 | Autor: Falkon
Záznam třetí
Ahoj kočičí přátelé, dlouhou dobu jsem se odmlčel, leč události v mém životě mě k tomu snad omlouvají. Poté, co nezabralo rozšíření mé močové trubice jednorázově, rozhodla se panička k radikálnímu kroku. Sebrali jsme všechny duševní síly a jeli zase na veterinu. Tam mě opět uspali, takže mé vzpomínky na krušné chvíle jsou kusé, díky bohu. Prospal jsem celou noc, chodili mě kontrolovat, jestli vůbec dýchám. Tak tvrdě jsem spal. Když jsem procitl, měl jsem kolem hlavy límec jako nějaký Habsburk a z druhého konce mého vypracovaného těla civělo něco jako umělá trubka, což moje panička nazývala cévkou. Abyste rozuměli, s touto parádou jsem musel vydržet 3 týdny. Všude, kam jsem chodil, ...21. července 2009 | Autor: Agátka Christie
Neviděli jste Agátku?
Dnešní díl je pro obzvláště otrlé povahy... takže berte toto jako varování! Když nás Agátka adoptovala, jedním z protiargumentů bylo, kam s ní, až pojedeme na dovolenou. Dcera se samozřejmě dušovala, že kamarádky rády pomůžou a budou hlídat, jenže jak se blížil čas našeho odjezdu, adeptů na náhradní rodinnou péči povážlivě ubylo. O prázdninách se prostě jezdí a lidí, kteří jsou ochotni přivinout čtyřnohého tvorečka, je málo. Když už situace začínala být kritická, požádala jsem svoji sestru. Rozhovor se odehrál asi takto: Já: Potřebuji pohlídat Agátku. Sestra: Ale my máme potkánka (v duchu – proboha, neudělá mu něco) Já: to nevadí (v duchu – proboha, neudělá jí něco) Takže ...20. července 2009 | Autor: Fanda
Prázdiny, pro mě čas smutku
Ahoj kočkovití přátelé. Určitě vaše paničky jezdí na dovolenou, nebo ne? Moje panička na dovolenou jezdí, klidně bych jel s ní, ale nemám rád nová místa a bránil bych se. Prý se jede autobusem a ten pěkně páchne, a co bych v autobuse dělal? No tak si raději zalezu do skříně a spím. Za dva dny odjíždí!! Bude mi po paničce moc smutno, vlastně bude mi smutno po celé rodině:'-( Aspoň, že přijde babička a bude u mě každý den. Ona totiž nechce, aby mi bylo smutno. Aspoň někdo, s kým budu. Týden to přežiji, ale v srpnu mají jet na další dovolenou a tam budou tři neděle!! Já to nezvládnu!! Proč vůbec jezdí na dovolené? Co je na tom tak super? No, ale když to chtějí... já asi budu končit, MŇAU, mějte ...18. července 2009 | Autor: Damian live Silvier
Mí milí kočičí přátelé!
Mí milí kočičí přátelé! Jmenuji se Damián a nedávno jsem se stal členem velké modrokocouří smečky. Je tedy slušné se vám všem řádně představit a nadrápat o sobě pár řádků. Patřím v kočičí říši k představitelům tzv. nahatek, což má své výhody, ale i nevýhody. Jednou z nesporných výhod je, že se neobtěžuji a nikdy nebudu obtěžovat bezoáry. Další výhoda, co tak pozoruji, je, že nejsem dvounožci stejně jako můj chlupatý psí spolubydlící obviňován z pouštění chlupů. Mezi nevýhody absence chlupů patří především to, že mne někdy dvounožci oslovují poměrně podivnými jmény. Sem tam se spletou a osloví mě „krysíku“, „netopejre“ nebo „nahotino“ a to, uznejte, není příliš uctivé. S dvounožci, kteří ...17. července 2009 | Autor: Maruschka von Neukirchen
Zabydlování a jiné
Zdravím všechny čtyřnohé a dvounohé. V novém domově jsem už půl roku, tak je na čase, abych napsala, jak jsem se zabydlela, ale i jiné, co se tady děje. Z mého prvního zápisku víte, jakým podivným řízením osudu jsem se sem dostala. Bylo o mne hned dobře postaráno. První týdny jsem jenom pořád jedla a jedla. Hezky jsem se zakulatila a začla pořádně vnímat, kde to vlastně jsem, s kým to tady bydlím. Nestačila jsem se ani pořádně rozkoukat a ozvaly se moje hormóny!Jsem sice prý starší dáma, ale příroda si nedá poroučet:-). Deset dnů jsem marně volala nějakého mňauláčka, ale žádný se tady neobjevil! Matěj - kocouří eunuch - čuměl na mne jako vyoraná myš, když jsem se snažila svádět jeho, ke ...15. července 2009 | Autor: Mohinder Wake Up Kiss,CZ
Tristis eris, si solus eris - Bude Ti teskno, budeš-li sám
Představte si, co se mi stalo. Moje panička mi odjela. No chápete? Já myslim, že todle odjíždění by nemělo bejt. Prostě ráno pěkně vstaneš, nakrmíš mě, pohladíš, vyčistíš záchodky a pěkně odšupajdíš do práce, abys vydělala peníze na kuřecí prsíčka, roštěnou a nové hračky. Z práce, rovnou domů, žádné trajdání a už vůbec ne rajzování. Jenže, panička si klidně zabalila a že s malým páníčkem vodletěj k moři. Já z toho byl tak rozhozenej, že jsem musel prohnat Dorotku, která v panice blbě skočila na stůl a praštila se do tlapky, a to teda fakt není moje vina, to uznáte. Chvilku to vypadalo dobře: Dorota kulhala – nána jedna hystrická, takhle se předvádět, panička se chvílema držela za ...15. července 2009 | Autor: Slečna Dorotka Černá
Slečna Dorotka Černá vydává svědectví
Zatímco my kočky žijeme své životy tady a teď a předtím nebo potom nás netrápí, člověci, jak jsem vypozorovala, neustále přemýšlí, co by se mohlo stát, kdyby se nestalo něco jiného, a co by mohlo být, kdyby nebylo už to, co se přihodilo. Důsledkem toho je, že když se mohlo a bylo by nečekaně převrátí, člověci si zoufají, ale my, kočky, důstojně podáváme o skutečnosti pravdivou zprávu. A toto je moje svědectví: Člověčka si vyšla s Mordechajem na procházku po zahradě, vedla ho na vodítku, protože jinak by se ten blbec určitě ztratil dřív, než by obešel dům. Cestou v křoví ucítil Mordechaj něco, co ho strašně, ale strašně vydráždilo. Takový k nepříčetnosti vydrážděný kocour má dvě ...14. července 2009 | Autor: Agátka Christie
Choďte krokem šoupavým!
Tomu, kdo přišel s tím, že život s kočkou je zdrojem klidu a pohody a že přispívá k duševní vyrovnanosti, bych ráda vzkázala toto: CHA CHA CHA!!!! Od okamžiku, kdy nás Agátka adoptovala, se naše rodina nachází ve stejném stavu jako ochranka Pražského hradu před návštěvou Obamy. Otevřít okno? Vyloučeno! Kotě okamžitě vyvine třetí kosmickou a letí střemhlav směrem k nebezpečí. Naše rodina se změní v jednotku rychlého nasazení – jeden skolí rychlým zásahem Agátku, druhý zavírá okna a přitom hlasitě deklamuje: Říkal jsem to! Chcete aby vyskočila z okna?! Sedíte na gauči a najednou vám bez varování přistane za krkem něco velmi chlupatého a rozjařeného, co si myslí, že řetízek na vašem krku ...13. července 2009 | Autor: Barnabáš Porubský květ
Ahoj
Po dlouhem case zase pisu. NEWWW: 1. Starsi panicka na dovolence. 2. Ja jsem ochutnal caj 3. Podle PAM BROWN kocky pomalu ovladly svet. AHOJ13. července 2009 | Autor: Maxmilián Rybomil
Jak jsem cestoval
Tak tedy aby bylo jasno, já jsem necestoval. Cestovala moje přítulkyně a zase beze mne. Nevím, co si to vymýšlí. Že prý nerad cestuji. Bych se prej v letadle utrápil. A to, že stále lezu do tašek, že můj nejoblíbenější pelíšek je raneček, ze miluju kufry... To je co! Ale ne, mně se jen líbil ten název. To jsme si tu kdysi pročítali Šimka a Krampola. A já po zkušenostech ze Švýcarska cestuji po mapě v pohodlí a klidu svého domova. A pak si nechávám vyprávět. Tak tedy Jak cestovala. Ano, zase ona, moje přítulkyně. Tentokrát nebyly žádné přípravy, žádné dlouhé balení... Téměř jsem netušil, že se něco chystá. A najednou tu byl ranec. Pečlive odchlupen, vyluxován. Vysavač uklizen. ...13. července 2009 | Autor: Adélka Prskoš
O ztracené Marušce a statečném zachránci
Jednou ráno vstávala holka podezřele vesele, a zatímco jsme snídaly, povídala něco o tom, že sice jde do práce, ale bude spěchat domů a večer pojedeme všichni čtyři na chatu. Co znamená „chata“ nám v tu chvíli bylo jedno, protože kapsička byla tak dobrá... Přišla domů o něco dřív než obvykle a do obýváku dala otevřené krabice, kterým říká přepravky. Přijel kluk, naložili nás do velké lesklé příšery, co vrčí, a vyrazili jsme. Zjistili jsme, že „chata“ znamená takový jiný byt. Byla tam spousta vůní, cítily jsme i jiné kočičky. Že by nás holka s klukem vzali zpátky do útulku? Co jsme provedly? Nechci! Ale vysvětlili nám, že tu nikdo není. Jen na chatu taky jezdí kočičáci z Berouna, hraběnka ...12. července 2009 | Autor: Adélka Prskoš
O kočkobudíčku a mokrém kožíšku
Ahoj, mňau, mňau, dobrý den! Minule jsem slíbila, že se s vámi podělím o lumpárny, co jsme vymyslely a úspěšně praktikujeme. Myslím, že na holku nezkoušíme nic, co by už nějaká kočka před námi neprováděla, ale i tak je to legrace. Naším mistrovským kusem je probouzení. Nejlépe okolo páté ráno. Chápete, to je přeci ideální čas na kočičí budíček! Ovšem holka má opačný názor. Hlavně ve dnech, kterým říká víkend, a většinou neodchází na celý den pryč, údajně, aby nám vydělávala na masíčko. Ostatně na co jiného by měla vydělávat, že? Vraťme se k kočkobudíčku. Nebudu tu popisovat buzení hlasové, to děláme všichni. I když jsem doma dostala indiánské jméno „kočička co dělá mňau“. No co, tak si ráda ...11. července 2009 | Autor: Cecil