Kočičí deníčky
Stránka 87 z 1431. září 2009 | Autor: Anabell Magic Spell
Byli na mě oškliví
Moji dvounožci jsou celý den v práci, proto si můžu hrát jenom se ségrou Julčou. Chci si to vždycky v noci vynahradit a snažím se mazlit k paničce, ale v noci je vždycky dost nevrlá. Proč jí tak vadí vstávat třeba ve dvě ráno a potom, když to zkusím znova, třeba ve čtyři?! Někdy se přidá i Julča, tak se snažíme s paničkou mazlit obě dvě, ale ani to nepomáhá. V neděli to bylo ale fajn. Kolem šesté ráno nám dala snídani, a když jsme šli poděkovat, zase do postele, tak v sedm už vstala úplně a hrála si snámi. Panička nás má moc ráda, i když se v noci s námi nechce mazlit, i když to zkoušíme každý den s příjemným vrněním.31. srpna 2009 | Autor: Beruška (4)
Achich och mňau
Ahojki kočičáci a kočičinky, jsem velice inteligentní kočička, ale... vyskytla se otázka, no vlastně situace, se kterou si nevím rady. Před 2 dny mi odvezli mého nejlepšího přítele, bratra ve zbrani, no prostě, mého Flíčka. Odjel k babi Yvuš, za sestřenkou Deisy. A já tu zůstala sama... jsem moc smutná kočička :((((( A aby toho nebylo málo, od včerejška od 12 nenám nic v mističkách, ani ve Flíčkových. A ráno v 6 mi sebrali vodičku. Mám hlad, žízeň a jim je to jedno... nenechala jsem je v noci spát, pořád jsem se tulila, a oni jsou asi mooooc hloupí, protože nepochopili, že chci papat. V přepravce mám hračky a 2 ručníčky a prý půjdu na výlet. Oni mají veeeeliké tašky a mluvili něco o ...31. srpna 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Likvidace
9. 7. 2009 – 13:20 Jsem bystrej kocour. Nic mi neunikne. Před chvílí mi neunikla myš. Byla v kuchyni. Na lavici. Okamžitě jsem konal. Neměla šanci. Jsem zkušenej kocour. Vím, že myš nemá v kuchyni co dělat. Hbitě jsem se i s myší evakuoval oknem. Nebylo to snadné. Myš byla velmi tuhá. Špatně se nesla. Měla zvláštní dlouhý ocásek, který se trochu zasekl mezi oknem a rámem. Nepovolil jsem. Vyrval jsem ji. Myš mi přitom spadla. Na kameny. Ale ulovil jsem ji znovu. Odnesl jsem ji do spisovny v rybízech. Už tam na nás čekala myš Evelína. Seznámil jsem je. Trochu jsem novou myš přikryl hlínou. Mokrou. Aby nevyschla. S vyschlou myší by se myš Evelína asi nekamarádila. Myslím, že myš Evelína je ...30. srpna 2009 | Autor: Niera z Chrášťan
Už jsem tu doma:+)
Minulý víkend jsme měli doma zkoušku ohněm:+) Přijela sestra, od které jsme si brali z jara Nieru. Upřímně, byla jsem docela nervózní. Říkala jsem si, že co když se Nieře u nás líbí míň a bude chtít zpět... Navíc synovec: naše Niera. No jo, byla jeho plyšáček. Přijeli, přivítala je, i Gucci. (Jsou to strašní nevěrníci, někdy máme pocit, že víc vítají "cizince" než nás - živitele:+)) No jo, jiné pachy apod., že? Dokonce, už jsem málem zapomněla, sestra Nieru odchytila, jak se jde k ní do kufru vyčůrat. "Včas" ji zachytila, takže pokřtila jen mikinu a synovcovo triko. Uličnice, normálně nic takového nedělá, byla nějaká vykolejená. A pak už tak nějak normálně, ...30. srpna 2009 | Autor: Mourek Šafaříkovic
To byl boj!!!
Kočičáci, to jste měli vidět! Já jsem se pral! Jako lev. Musím přiznat, že mi bráška pomohl, ale jenom trošičku. Ale abych to vzal pěkně po pořádku. Byl pěkný večer, jako vždy přišla panička ven, dala nám do mističek granulky, čistou vodičku, vzala si nás na klín a mazlilo se. Potom nás panička donesla k mističkám a my papali a panička šla domů. Když jsme s bráškou dopapali, šli jsme na pravidelnou večerní obchůzku. Zdálo se, že je všechno v pořádku, tak jsme se vrátili a šli jsme odpočívat. Potom to ale přišlo! Najednou se tady objevil takový velký černý vetřelec. No kdyby tady jenom prošel, ale on ne, on začal volat na naší mamku! Ta ale nebyla zrovna doma, tak jsem se šel ...26. srpna 2009 | Autor: Agátka Christie
Kočka nebo TYGR?!?!
Tak jo... máme problém... naše milované koťátko se pomalu ale jistě mění v nebezpečnou šelmu... Její oblíbenou zábavou se stalo: hon na člověka. Přijdeme domů a naše Agátka se horempádem přižene, která hračka že to dorazila. Zpočátku se nás snaží ukolébat sladkým vrněním a elegantním vlněním kolem kotníků... ale stačí, aby se dotyčný sehnul a začal rozvazovat tkaničky, a je konec příměří! Agátka vystartuje a vehementně dokazuje, že přece bylo dohodnuto, že všechny tkaničky v této domácnosti patří do kočičího vlastnictví, a NESAHEJ NA TO!! MOJE!!! Pokud se člověku přeci podaří vyzout... ponožka taky není k zahození... Sedíte u počítače a lámete si hlavu nějakým státotvorným problémem, ...25. srpna 2009 | Autor: Mourek Šafaříkovic
Co se to s námi děje?!?
Jmenuji se Mourek, jsem mohutný mourovaný kocourek. Zjistil jsem, že brácha Mikeš vám o sobě už napsal. Abych nebyl pozadu, píšu také. Kočičáci, poslední dobou zjišťuji, že se se mnou asi něco děje. Začalo to, když mě panička s bráškou odvezla někam takovou krabicí. Mikeš se v autě počůral, styděl jsem se za něj, ale to jsem nevěděl, že se počůrám taky. Teda musím vám říct, já jsem se v tom autě bál, byla to moje první jízda v autě. Panička mi říkala, že až se vrátíme, už budeme hodní, nebudeme se toulat a hlavně, že se spolu nebudeme prát. Když jsme tam dojeli, byli tam nějací dva panové. Panička nejdřív vyndala z přenosky mě, od Mikeše se mi moc nechtělo. Jeden z pánů mě ...24. srpna 2009 | Autor: Mišan (Mišule)
Zase jsme se rozrostli...
Moooc zdravíme chlupáče chlupaté :-). Normálně nám dvounožka zasejc dotáhla dom dalšího člena rodu kocouřského... Ale když mi vyprávěla v noci do kožíšku její příběh, tak se mi jí zželilo... Pracuje totiž v tom bufetku a krmila tam 3 kocouře. Kočičku Zuzku, 2 kocouře Oskara a Breptíka. No a Zuzka čekala koťátka a porodila je zrovna ten týden, kdy měla volno... Jak se vátila do práce, tak Zuzanka byla bez koťatek a strašně nemocná... Tak se snažila použít babskou radu, ale nezabralo to, tak naše moc hodná veterinářka přijela za Zuzankou a dovezla jí antibiotika, tak jí dvounožka léčila u bufetku (spíše v, protože jí měla schovanou v dece na židličce). Tak to šlo týden. 13. 8. shodou okolností ...24. srpna 2009 | Autor: Damian live Silvier
Damián kontrolor a pomocník – I. díl
Zdar mí kočičí i nekočičí kamarádi! Vypozoroval jsem, že v pravidelných i nepravidelných intervalech provozuje má dvounožkyně činnost, u které dosti heká, potí se a ne úplně hezky se vyjadřuje o dvounožci a jeho touze po pořádku. Musím se přiznat, že napřed jsem byl z této činnosti poměrně vydivočený, přece jenom se dvounožkyně změnila v příšerný a hlučný tajfun, což se mi tak úplně nelíbilo. Brzy jsem však pochopil, že tato děsná aktivita směřuje k tomu, aby 1) dvounožec nehudroval, 2) nezapadli jsme nepořádkem a mohli se volně pohybovat po bytě a 3) abychom měli my čtyřnožci zábavu. Ujal jsem se tedy při této aktivitě kontrolní a pomocné funkce. Přece jenom, chce to „chlapskou ruku“ a ...22. srpna 2009 | Autor: Pinocchio
Jak jsem spatřil svět aneb veliký zážitek
Dnes jsem si jen tak chrupkal celý den a vpodvečer mě panička vzala tam, kam jsem až dosud nesměl. Najednou se přede mnou rozprostřel ten veliký svět, který jsem už viděl, jak si mě nesli do nového domova. Páni! Panička mě pustila na travičku. Týýýjo! To byla vůně! Čmuchal jsem si, chodil radši pomaličku (nikdy nevíš, co tě v novém prostředí čeká) ... to je krása. Všude jsou broučci a travičky a tolik zajímavých věcí! Moc se mi líbili takoví hnědí slizouni. Taky veliké kameny! A co teprve ty všechny nové skulinky! "Ale... ale co mě to za krkem táhne?" Na obojku jsem měl přicvaknutý takový podivný špagát, za který mě panička držela. "Uéééé, to se mi nelíbí!!!" No ...22. srpna 2009 | Autor: Mikeš Šafaříkovic
Ahojky kočičáci
Já jsem Mikeš a konečně také mám čas vám o sobě něco napsat. Hned v úvodu bych chtěl říct, že se mnou nejsou žerty, že když se mi něco nelíbí, umím pěkně mrsknout packou, vytáhnout drápky a hooooodně otevřít tlamičku. Každý vetřelec v mém teritoriu si musí uvědomit, že já jsem tady pánem! Mám bráchu Mourka a mamku Mydlinu. S bráchou si rozumíme, ale někdy se také „kočkujeme“ dost vážně! Když nás to popadne, hrajeme si na schovku nebo se honíme po zahradě. No, a mamka Mydlinka, ta je teda přísná, často nechce být rušená a chce v klídku odpočívat. To se ale nelíbí mně, hrozně rád jí zlobím, sice dostanu pořádně přes čumáček, ale i tak je to zábava. No, nechápe nás, hravé děti, a často na nás ...21. srpna 2009 | Autor: Matylda (2)
Rudá záře nad Kladnem...
Ahoj kocouřice, kocouřkátka a kocouřové... Už chodím nějaký ten pátek sem na MK a moooooooc se mi líbí, jak vyprávíte své příběhy. Zažila jsem teď takové zvláštní dvě příhody, a tak jsem si řekla, že vám o nich napíšu... sic s chvějícím srdcem neuměla, ale přec... Asi před měsícem se moje dvouhá jaksi divně svíjela na posteli... pořád jsem slyšela jenom „auuu, jak si mám lehnout... auuuuuuuuuu, nemůžu natáhnout nohu, auuuuuuuuuuuuuu to bolí tady od kloubu..." a takové různé věci... Nejdříve jsem si říkala, že se jí asi něco zdá, ale pak asi po hodině, co mi její skučení nedalo spát, jsem na ni mrkla a fakt vypadala nějak divně, jenom aby to s ní neseklo, kdo by mě tak po ránu ňuchňal, ...21. srpna 2009 | Autor: Želva Viola
Hubne(me) pro zdraví
Těžkotonážní Želvinka se nám po koťátkovských granulích, kradených Vanilce, jejím potomkům a Montikovi, přespříliš zakulatila. Proto jí byla – s hesly: “cukvovka je náš co... nepfíteu” a “tučná játra uznáváme jen ta husí” - nasazena přísná dieta. Zakoupena Hill´s r/d dieta pro nejhorší obézy a tablety Alavis Weight Loss a Želvina za naší nepřítomnosti a v noci internována do ložnice. Celé naše snažení už nese ovoce. Ani jeden se nevyspíme. Na kruzích pod očima by se dala cvičit gymnastická sestava. Přítel se po pár nocích odstěhoval na dobu synovy nepřítomnosti do dětského pokoje. Želvinka se totiž touží v průběhu noci několikrát pomazlit. Buď suverénně napochoduje a zalehne nohy ...21. srpna 2009 | Autor: Bertrand
O ocelotím utrpení
Děsně jsem trpěl. Trpím sice pořád, jelikož jsem něžné a citlivé zvíře sdílející domácnost s dvounohými tyrany, ale tentokrát to bylo fakt děsný. Dvounožci se rozhodli, že nám s Willem přestanou sloužit a radši se přestěhují do stanu. To mě natolik šokovalo, že jsem přestal žrát a začal kulhat. Pro jistotu jsem se taky naučil chodit s jedním okem zavřeným, aby můj stav vypadal hrůzostrašněji. Necitelná panička, místo aby mi začala kupovat syrové masíčko, radši mě odnesla k trapiči zvířátek. Připojil se k nám i páníček, který si jako rozený sadista nemohl takový zážitek nechat ujít. Vrčel jsem už v čekárně, aby si snad někdo nemyslel, že to s ocelotem půjde hladce. V ordinaci se mě ...20. srpna 2009 | Autor: Chill Zličínský upírek
Jak se Chill koupala:)
Koočky, to vám povím, není vůbec lehké být kočkou průzkumníkem. Už jsme byly skoro v cíli, jediné místo, kam nestoupla naše packa (mimo stolu a židlí, které jsou tááák vysoké) byla skříňka pod umyvadlem. A já se rozhodla zapíchnout pomyslnou vlajku přímo až nahoru, k holícímu strojku dvounožce. Plán byl dotažen do detailu, teď už jen počkat, až se dvounožci usadí do pokoje a zhasnou v koupelně... Můj černý kožíšek krásně splyne s okolní tmou... Můj čas přišel... Naposled jsem si lízla z misky z vodou, umístěné na úpatí hory Skříňka. A teď, Chill, mysli na každý pohyb, říkala jsem si... zadní nohy dolů, přední natáhnout, odraz... přední natáhnout... zaseknout... zaseknout... zaseknout... ...20. srpna 2009 | Autor: Damian live Silvier
Nehoda
Ahoj milí čtyřnožci a dvounožci! I přesto, že jsem dokonalá šelma a mým silným instinktům se nic nevyrovná, přece jen se mi udála taková nepříjemná věc. Měl jsem nehodu. Dvounožkyně na chvíli odběhla z bytu, tak jsem si řekl, že budu mít alespoň klid na průzkum okenních žaluzií. Už nevím přesně, co a jak se stalo, každopádně výsledek byl tento: jeden zakrvavený kocour, 5 vymlácených (naštěstí mléčných) zubů nalezených na podlaze, skřípnutý krysí ocásek, jedno z poloviny servané topení, dotyčné žaluzie nakřivo a dva dvounožci na mrtvici. Nevím přesně, jak se mi to vlastně podařilo, ale zřejmě jsem při snaze vyšplhat se na žaluzie upadl (i když se mi to nějak nezdá...) přímo na topení... ...17. srpna 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Detekce
7. 7. 2009 13.00 Jsem ve spisovně. Jsem ve spisovně na skříni. Nespisuji. Nemohu spisovat. Potřebuji mít spisovací náčiní volné k praktickému výzkumu. Zkoumám, jestli je právě teď „jednou“. Výsledkem dosavadního výzkumu je, že „jednou“ ještě nenastalo. Nevadí. Chce to čas a trpělivost. A ty já mám. 14.00 Mám čas, trpělivost a ztížené podmínky k výzkumu. Drzé Tsunamissy vzneslo požadavek na spolusdílení mého výzkumného pracoviště. Původně chtělo na mém pracovišti hodit chrupku s odůvodněním, že když venku pořád prší a nemůžeme ven, aspoň se pořádně prospí. Musel jsem Tsunamissy vysvětlit metodu výzkumu. Už dlouho jsem Tsunamissy neviděl tak nadšené. Řeklo, že mi s výzkumem pomůže. Že je ...16. srpna 2009 | Autor: Kittie