Dva dny s nemocnou paničkou

Panička byla prohlášena za nemocnou. To, že má teplotu, si nedokážu nijak přesně změřit, ale to její věčné smrkání a kašlání obvlášť mě budí. Ovšem panička byla v zájmu zachování zdraví jiných dvounožců nucena nejít do školy právě kvůli té teplotě. Co je mi do jejích dvounožců, kteří s ní tráví hodně času v oné škole. Ještě bych se mohl nachladit já. A moc dobře si pamatuju, že se paničce nelíbilo, když jsem měl průjem a ona každých 5 minut čistila záchod. Nebo když jsem si naordinoval léčbu nachlazení válením v její posteli.
Nicméně první den, a to včerejšek, začal poklidně. Ráno mi vyklidila postel, protože, jak známo, v noci je v ní ona a já ji mám přes den. Sledovala nějaké filmy, pak řekla, že souhlasí s kritiky, že Nový měsíc je úplně blbý film. Přes den to taky bylo fajn. Ovšem v šest se podívám do postele a ONA TAM LEŽÍ. Jak to?! Navíc má hlavu opačně než obvykle a to tam, kde já vždycky ležím. Vlezl jsem proto do postele, protože musím zamezit obsazování mého místečka! Lstivě jsem seděl vedle její hlavy a čekal, až dostane příkazem změřit si teplotu. Sedla si a já si tam lehl. Chvíli jsem byl označen za "zákeřného", ovšem pak to přešlo.
Přišla noc a já spal jinde, ovšem večer jsem si nevšiml toho, že paničce k posteli přinesli cukroví k ochutnání. Linecké cukroví. Ovšem něco jí zbylo, dala si to k posteli a já ráno přišel. Jakožto pravý gurmán jsem začal jídlo ochutnávat, ale panička mě viděla. V rámci úprku jsem jí prsknul marmeládové kolečko do postele. Dobře jí tak. Ovšem moc velkou stopu to neudělalo. Potom jsem si šel schrupnout jinam, na židli. Ovšem tentokrát zase Gábinka měla pocit, že domů se dostane snadněji přes balkon přímo do paniččina pokoje, než aby používala dveře v přízemí. Šla tam tudy, vyšla dole a zase se balkonem vrátila. Ovšem to panička zírala na film. A já jsem se odklidil pryč. Spát.

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama