Létající míčky

Tak si představte, co se mi zase stalo. Už jsem vám psala, že vždycky, když se dvounožci koupou, chodím je kontrolovat. Vždycky se projdu kolem vany, podívám se, jestli tam je dost pěny, nechám se pohladit, a pak zase rychle hrát si s Ginny (ta kontroluje dvounožce ve vaně tím, že zamňouká, a když se jí někdo z koupelny ozve, tak si pak hraje zase klidně dál, jako že je všechno v pořádku). Ale teď, představte si, co se dělo: dvounožka do něčeho foukala a nad vodou z toho lítaly takové průhledné míčky. Koukala jsem na to, ale cítila jsem v tom nějakou záludnost, protože ty míčky najednou vždycky zmizely! Jen tak! Samy! Poskakovaly po hladině a najednou PUF! a byly pryč. Tak jsem si dávala pozor, ale časem... koukala jsem dál a dál a najednou... No jo, no, ŽBLUŇK! Naštěstí jsem byla v místech, kde to není hluboko, tak jsem hned vyskočila a utíkala se skovat do našeho kočičího pelíšku. A protože se mi smáli, tak jsem tam potom pořádně trucovala! To se přece nedělá, smát se vlastní kočičce! Prej jak jsem se tvářila! No jasně, zkuste se do půl těla vymáchat! (ale ty míčky, to musím ještě někdy vyzkoumat!)