Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 10. - Vášnivé odhodlání
9. června 2008 |
Azuros Kocouřéz |
10 810x / 2x
Blue Cat Television
uvádí
nekonečnou kočkonovelu
Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz
Díl 10.
Chillito bezmocně sledoval, jak Missarina divoce běží noční tmou k místu, které ozařovaly rudé plameny. Nikdo ze zoufalé skupiny nedokázal udělat jediný pohyb. Všichni, ochromeni hrůzou, viděli, jak pružné, vznešené tělo velkými skoky míří k místu zkázy. Missarina, vedená zoufalou touhou zachránit své děti, běžela vstříc strašlivému konci.
Všichni viděli jen Missarinu, jen zář plamenů a závany kouře. Proto si nikdo nevšiml, že v jednom z oken hospodářského stavení na levé straně dvora se v okně pohnula nepříliš čistá záclona. Byla odhrnuta zrzavou tlapou s ostrými drápy. Za záclonou se objevily dvě zúžené, žlutozelené oči .Svítilo z nich uspokojení. A řezavý, protáhlý hlas zasyčel: „Jen se usmaž, usmaž se, chachá, s tím jsem ani nepočítal, že zabiju dvě myši jednou ranou! Farma přišla o zásoby krmení a svět přijde o Chlupéze... No, s Chillitem si poradím později... Zadařilo se, zadařilo...“
A spokojeně sevřená tlapa záclonu zase zatáhla.
V haciendě rodu Chlupézů se zlehka otevřely vstupní dveře. Tiché, téměř neslyšné kroky prošly halou. Na okamžik se zastavily u jednoho z obrazů. Ozval se hluboký povzdech. Pak kroky vystoupaly po schodech a šly dál, po kobercích chodeb. Vešly do dveří obývacího salonu. Setrvaly u komody s intarziemi z myších zoubků. Ozval se zvuk otvíraných zásuvek a lehké šustění papírů. Pak se kroky vydaly k velkým, drahocenným hodinám. Náhle se ozvalo hluboké odbíjení, klapla dvířka a z nich vyběhla pozlacená myška. Několikrát se otočila a dvacaterým zapištěním Íííííííííííííííííííííííísk oznámila, kolik je hodin. Pak zas zmizela v dvířkách.
Kroky pokračovaly ze salonu dál. Prošly pokoji Lassality, Milcháveze a Chillita. V Chillitově pokoji kroky chvilku prodlely u stolku. Ozval se cinkavý zvuk pokládaného předmětu. Kroky vyšly na chodbu. Vešly do pokoje Missariny. Zastavily se uprostřed pokoje. Bylo slyšet hlasité, rozrušené oddechování. Náhle zazněl tichý vzlyk. A znovu zašustění papíru, kroky se začaly vzdalovat... cvaknutí dveří od pokoje, šustot kroků po schodech, cvaknutí vstupních dveří... a ticho. Domem Chlupézů se opět rozhostilo dusné, temné ticho.
Missarina se ocitla před branami plamenného pekla. Sálavý žár ji prudce zastavil. Tisícileté instinkty jejího rodu ji varovaly. Ale zoufalé srdce chtělo jediné... zachránit své děti... a když ne, zahynout s nimi. Missarině ve vteřině proletěl před očima celý život. Tiše zamňukla: „To je trest... trest za můj hřích... vím to, Mňau Díoz.“ Pak už jen napnula tělo a připravila se ke skoku do plamenů...
Na druhém konci města, v honosné, velké vile, na jejímž průčelí se skvělo výrazné, elegantní písmeno B, zářilo do tmy světlo z širokých francouzských oken, která vedla na rozlehlou, mramorem vykládanou terasu. Ve světle dveří se náhle objevila impozantní, pevná postava. Zkušeným pohybem ocasu odhrnula hedvábný závěs, prudce otevřela dveře a vstoupila na terasu.
Došla až k vyřezávanému zábradlí a pronikavýma očima hleděla do noční tmy. Zneklidněně propátrávala příkrov noci. Její oči neomylně našly zář z vzdáleného požáru. Znepokojený hlas řekl: „Hoří... na farmě něco hoří. Snad se nikomu nic nestane!“
Abbygailita, Chillito, Barbarita, Izziela, Lorrieta, Frankito, Francesquito a Fridrichos se rozječeli strašlivou hrůzou. Missarina se pohybem svých silných zadních nohou odrazila od země a její tělo letělo vzduchem... přímo do plamenů.
Pokračování příště
| O sdílení
adelnik 21. června 2008 19:07
dámy, skvělé...příběh, kresba, fotka....dokonalé!
kocickalea 10. června 2008 10:26
A kde je tou dobou Tadeasos? Není v podezření?
EvaNo 9. června 2008 21:19
Milé dámy, upřímně vás lituji. Můj tlak je stabilně nízký, takže kočkonovela ho uvádí do normálu. Heč! :-))))))))))))))))
Dana 9. června 2008 21:11
Napětí z posledního dílu se projevuje nejen zvýšeným tlakem, ale i blbnutím - snad nebude také náviykové!
Dana 9. června 2008 20:11
Ano!Kočkonovela je náviková, pondělí a čtvrtek už by bez ní nebyly kompletní! Už aby byl další díl!!!
reina 9. června 2008 16:58
místo diazepamu doporučuji spíš neurol, a pro slabší povahy rivotril.
oba jsou sice návykové, ale to je kočkonovela taky
Alča 9. června 2008 12:24
Bet já už prášky na tlak mám.
Veronika J. 9. června 2008 12:17
Ty žlutozelené oči ale mají zrzavou tlapu.. Kdopak to asi bude? Žeby Maxmilián - hráč pokeru? Ti bývají podezřelí... ;-)
Veronika J. 9. června 2008 12:16
žlutozelené oči ale mají zrzavou tlapu.. Kdopak to asi bude? ;-)
beta.1 9. června 2008 10:47
pan Kocouřés nám pěkně brnká na nervy(ještě dlouho bude:-) ).Doporučuji všem pořízení prášků na snižení tlaku a diazepam na uklidnění.Pro ilustrátorku,málůvka pěkná,roztáhla mi pusu k úsměvu,šipka do plamenů perfektní.Pro Evu,nádherná fotka,jsi fakt dobrá!
Berenika 9. června 2008 9:58
chudák Missarina
nevimjaksemamjmenovat 9. června 2008 8:14
Ty žlutozelené oči jsou asi Dona Bertrandose.
Francisco Goya 9. června 2008 7:51
Připojuji se k paničce - protože jestli to bude takhle gradovat, tak bude muset mít u stolu s kompíkem kočkolit - kdo má poslouchat to věčné "no to mě podržte, to je napínavý, já se z toho po....."
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: Laďka (9. června 2008 7:49)
Laďka 9. června 2008 7:49
Tak to je dobrý - intarzie z myších zoubků... :-)) A propos - není toho brnkání na nervy kočkonovelomilného čtenářstva už příliš????? Aspoň jednu zápletku už rozpleťte, kdo to má, Mňau Dióz, vydržet?????
Z této IP adresy je také napsán příspěvek: Francisco Goya (9. června 2008 7:51)
Filip 9. června 2008 6:51
Zase omluva... Kocouřovy drápky jsou skutečně nějak moc děravé, v poslední době... ale doplněno! :-)
Jana R. 9. června 2008 6:41
Taky mi chybí obrázky, opět visí někde kocouřovi pod drápky :( Na fantazii jsou.
kocickalea 9. června 2008 6:36
Jsem zděšena a až do čtvrtka budu...autor si opravdu zahrává s naším duševním zdravím
Alča 9. června 2008 6:32
Teda Lucko, to je horší jak VKV nebo Ordinace. To jsem zvědavá jak to dopadne.Evo fotky jsou úžasný !!!!! Ještě chybí malůvka od Jany.
Maxik 9. června 2008 5:16
Mám pocit, že budete mít mojí přítulkyni na svědomí :).
Luci + 4 9. června 2008 1:16
No, však to také není jen tak nějaká novela... je to kočkonovela!! A autor asi má za vzor kočky... ty jsou přece nevyzpytatelné a nepředvídatelné!
EvaNo 9. června 2008 0:26
Fakt je, že je to hodně napínavý. Normálně stačí skouknout 1.díl, aby člověk věděl, o čem to je, pak nějaký z prostředka, aby si potvrdil, že měl pravdu, a nakonec si vychutnat hepouš. Tady to opravdu, ale opravdu nejde :-)))))))))))
Luci + 4 9. června 2008 0:15
Evo, ta fotka je úžasná!! Ale jinak semizdá, že to Azuros Kocouřéz s tím napínáním přehání , ne? :-))))))
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Bude tohle NEJ fotka měsíce prosince?
Máte fotku svého kočičáka? Právě máte možnost ji do soutěže NEJ fotka nominovat!
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.