Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 39 z 1435. srpna 2007 | Autor: Bismarc of Magic Wood, CZ
Jak mě unesli
Milé kočandy a kočičáci….
myslel jsem, že budu mít na psaní deníčku víc času, ale každý tu pořád něco ťuká do klávesnice ... sice většinou asistuju, ale mě k tomu pustit nechtějí. Teď přes léto je trochu víc klidu, takže to hodně rychle napravím :o) Ale budu trochu vzpomínat, protože to, jak mě "unesli" už je strašně dlouho... tři měsíce!
Jsem nejenom „ukecenej“, jak o mě říká panička, ale taky mám určitě literární vlohy. Proto jsem vlastně začal s deníčkem. Ale „ukecanej“ budu určitě víc, to jsem dokázal hned první den, když mě unášeli. Celou cestu jsem promňoukal. Paničce i tomu malýmu, který si pro mě přijel, to bylo líto, že takhle „brečím“. „No snad se nerozbrečí taky,“ říkal ...5. srpna 2007 | Autor: Mikuláš
Kulhavá kočička
Tak se Vám před naším domem objevila šedobílá kočička.
Drží se pod rozsáhlým křovím plazivé dřeviny, protož nemůže utíkat - kulhá na jednu nožičku. Panička a sousedovic potkaní máma Lenka jí tam nosí mlíčko a granulky a já ji povzbuzuji ze svého balkonu, když se objeví a kouká na mě nahoru.
Zkoušíme volat a tlapkovat do útulkové ordinace, ale je neděle, takže tam asi nikdo není. Tak se dvounožkyně rozhodly zkusit ji samy chytit a postarat se o ni.
Lidičky, tímto Vás prosím, držte kočičce i dvounožkyním pěstičky i pacičky, aby všechno dobře dopadlo a šedobílá kočička se pěkně uzdravila a měla se fajn, ať už bude bydlet kdekoli!5. srpna 2007 | Autor: Kitty Čihurová
Poprvé v novém
Bylo to asi před měsícem, co k nám domů přijeli cizí lidé. Bála jsem se jich a pořád jsem se chovala u svého pána a lezla jsem za maminkou a bratříčkem. Nějaký dvounožec se na mě pak koukal a chtěl si hrát, ale já mu to nedovolila! Když odcházeli, říkali, že chtějí tu pěknou kočičku. Moc jsem se lekla, ale asi týden se nic nedělo. Najednou, když jsem pěkně koukala na televizi, přišli zase ty samí lidé a povídali si s pánem. Pak vytáhli nějakou divnou věc a dali mě tam!Myslela jsem si, že je to nějká hra, ale to jsem se spletla. Ujížděli jsme divnou věcí a hrozně moc jsem plakala, ale maminka nepřišla. Když jsme dorazili do nějakého domečku, vůbec se mi nechtělo ven z té krabice nebo co to ...2. srpna 2007 | Autor: Mikuláš
Učím se psát
Kdysi mě velice zaujalo, jak panička každou chvíli ťuká pacičkama do nějaké šedivé placky, tak zvláštně to cvakalo. Proto jsem se rozhodl přijít na kloub této záhadě.
Když jsem se zkusmo po té "šedivé placce" prošel, vedle něco cvaklo, a zhaslo to barevné blikací okno, co stojí hned vedle. Panička převelice hubovala, z "placky" mne sundala a postavila na zem. Chvíli něco dole kutila a za chvíli okýnko zase svítilo. No vida, nic není nenapravitelné, řekl jsem si a zkusil znovu sáhnout na klávesnici, jak té placce říkají. Zjistil jsem, že se skládá z mnoha legračních čtverečků, do kterých se packa zaboří, když na to šlápnu. Jenže sotva jsem to zkusil, už panička zaječela a rukou ty ...30. července 2007 | Autor: Suzi
Ztracena
Hojky, kámoši a kámošky,
musím se vám svěřit s děsně napínavým a úplně čerstvým zážitkem. Fakt jsem měla docela nahnáno, jestli se z toho dostanu, ale fšecko dobře dopadlo!!!
Jak nás mami po návratu z dovolené u babičky (psala o ní Nancy ve svém deníčku) pozorovala, čím dál častěji říkala, že s tím bude muset něco dělat. Ptáte se s čím? No, zkrátka, jak bych vám to ... No, byly jsme s Nancy trochu pohodlnější a celé dny jsem prospaly. Mami měla strach, že budeme tlusté, ošklivé kočky - teda hlavně Nancy!! Tak nakonec zavolala babičce a dohodla se s ní, že přijedeme ještě jednou na sportovní dovolenou.
Měly jsme s Nancy radost. Hned v autě nám mami otevřela dvířka našich cestovacích ...28. července 2007 | Autor: Chilli
Per aspera ad astra
Od malého kocouře, přes stěhováka ke kosmonautovi. Jsem nezmar, pořád něco vymýšlím a teď jsem opět zaperlil. Být stěhovákem je občas docela dřina, ale dost často i nuda. Práci jsem si vylepšoval tím, že jsem stěhované věci po doručení systematicky likvidoval. Takhle bych se prý neuživil, říkala mamka. Asi má pravdu, ničit věci budu jen tak a najdu si jinou, lépe placenou a zábavnější práci. Hjůstne, hlásím se do služby! Vím, že se do vesmíru nedostane lecjaký pobuda, ale já to dokážu!
Váš kocournaut Chilli!
24. července 2007 | Autor: Uhlík
Chalupní příhody
Růženka si do svého deníčku napsala, jak se měla u dědy o minulém víkendu. Jenže já to také neměl lehké. Byl jsem sice na chalupě, kde to znám a mám to tam moc rád, ale bylo tam ještě něco! U pana Ponožky v přepravce jsem cítil cosi jako kočku, ale cizí. Na chalupě se to vyřítilo z bedýnky ven a hned to začalo hopsat po panu Ponožkovi. Ten tomu dal packu a odkráčel ven. Já si to chtěl očmuchat, ale naježilo se to a skákalo to ke mně jak na pérkách. Řekl jsem si, že se nebudu raději přibližovat, a utekl jsem ven. To malé něco je kočičí miminko, které ve třech týdnech někdo odebral mamince a hodní lidé ho zachránili. Teď mu je šest neděl a je malinké a hubené. Ale energie má na rozdávání. ...24. července 2007 | Autor: Růženka malá
Festival
Ta naše mamka. Co nám to zase provedla! Klidně si minulý víkend odjela na nějaký festival či co a my jsme s Uhlíčkem zůstali sami. Ale co bylo horší, že nás rozdělili. Uhlík jel na chalupu. Já chtěla jet taky, ale teta Lucka říkala, že má krom pana Ponožky a Uhlíčka ještě jedno docela malinké koťátko na hlídání a tak že bych byla přes počet! To je tedy úroveň. Jela jsem tedy na ten víkend k dědovi a jeho dvěma kočičkám (Uhlíkova kočičí maminka a sestřička). Bydlí v Praze, ale v zeleni a v přízemí, a tak mohou chodit ven. Jenže těm dvěma jsem se nelíbila. Syčely jsme na sebe (přece si to nedám líbit). Celý víkend kvůli mně obě strávily venku. Bála jsem se jich tolik, že jsem ani nechodila na ...20. července 2007 | Autor: Barunka Peli*CZ
Jak jsme si to s Matějem užívali.
Dny u našich dvounožců,jsou skoro všechny stejné. Bydlíme tady už déle než měsíc a můžu říct, že jsme si s Matějem krásně zvykli. Můžeme si tady dělat, co chceme, máme k dispozici celé velké přízemí v baráku. Ale je tady jedna místnost, která je pořád zavřená. Už jsme tam byli se juknout, ale maminka dvounožec říká, že to je nějaká ložnice a že tam nemáme co dělat. Nevěděli jsme, co je to ložnice, ale už to víme. Dneska, brzy ráno, přišel tatínek dvounožec do kuchyně, kde spinkáme. Bylo to brzy, ještě byla skoro tma, říkal, že je horko a že nemůže spát. Chvíli tam s námi seděl a pak řekl, že uděláme mamince radost. Šel, my s Matějem za ním, představte si, otevřel do té místnosti, které ...20. července 2007 | Autor: Šišoun Čičik
Konečně sami...
Ten život je prostě prima. Máme tu konec července, krásně svítí sluníčko a u nás už to tolik nekňučí a neštěká. Sice tu běhá jedna bílá kousací potvůrka, ale to je prý za Florinku, tak si na sebe zvykáme. Ostatní už jsou ale pryč. Pro mě to byly 3 měsíce hrůzy! Kdo to má vydržet, tolik vetřelců v mém domově? Sice se teď na noc páníčkové zavírají s tou naší novou bílou malou Amber v ložnici, protože máme nebezpečné schody, takže nemůžu spát páníčkovi u nohou, ale já bych o to stejně nestála, když je tam to bílé, co mě pořád zkouší lovit. No a tak máme se Sárou celý dům pro sebe, tu ložnici ať si klidně nechají, jen když máme klid. Dokonce si nás hledí a dostáváme každý den kapsičku. Asi si to ...18. července 2007 | Autor: Mňouk
Když nastala vedra...
Ahoj kocouřové - taková vedra! Já mám kožíšek černý, proto si na sluníčko radši moc netroufám, nemám totiž horko rád. Hledám si stín pod trsy kytek, pod keři - a teď jsem zkusil tu velkou bednu, ze které moji páníčkové vytahují mražené dobroty. Asi bych to mohl zkusit vevnitř, ale nejdřív si to natrénuju zvenku...17. července 2007 | Autor: Tyrell The Vainer Briolette Diamond - Brio
Potřebuju chlapa!!!
Ahoj, tak vám zas píšu. Omlouvám se, že až teď, ale mám divné stavy. Před 14 dny jsme byli s našima na návštěvě za mým příbuzenstvem. Naši byli nadšení, ale já... Od čtvrtka jsem dostala chuť na chlapa a sex a dávala jsem to našim dost hlasitě najevo. Řvala jsem, špulila jsem na ně zadek, aby jim to konečně došlo. Mohla jsem se přetrhnout, abych jim vysvětlila, co a hlavně kde mi chybí. Bohužel to nepomohlo, a tak jsem se snažila to párkrát o dost hlasitěji vysvětlit svému bratrovi, mámě a dalším členům sphynxí rodiny. Naši ze mě měli radost.
V neděli (15.7.) mně nedali večeři a tak jsem začala znovu řvát a vysvětlovat jim, že to, že mě vezmou jídlo, protože cosi domluvili u pana doktora, ...13. července 2007 | Autor: Nancy May Blobs, CZ
Sportem ku zdraví
Ahojky, kočky a kocouřové,
poslušné hlásím, že jsme se v pořádku vrátili z dovolené. Byla fyzicky hodně náročná, a tak jsem si musela nejdřív pořádně odpočinout, abych měla síly na psaní deníčku.
Byli jsme více než týden u babičky!!! Je to naše nejoblíbenější dovolenková destinace. Každý den jsme od rána do večera byly se Suzi na zahradě. Běhaly jsme, honily hmyzáky, taky sem tam nějakýho sluply, lezly jsme po stromech. No, co vám budu povídat!!! Mami z nás měla radost, že máme hodně pohybu. Teda - abych se přiznala, nejvíc prý potřebuju pohyb já. To je pořád řečí, že jsem těžká jako dvě Suzinky! No, je fakt, že Suzi to teď doopravdy sluší. Je štíhlá jako proutek a mně naši říkají, že jsem ...12. července 2007 | Autor: Giowanitte Aniger
Mrousky kousky
Ahoj, tak se po dlouhé době zase ozývám. Co se mi stalo, to byste nevěřili. Normálně s mamkou vycházíme, kecáme spolu :o), hrajeme si spolu, spinkáme vedle sebe, máme se rádi, všechno v pohodě a najednou mamce začalo vadit, že volám jiné kocouře. Asi žárlila, protože jinak si to nedovedu vysvětlit.
Tak jsem si každou noc volala na kocouře, a to jsem musela dost nahlas, protože bydlím ve třetím patře a okna jsou zavřená, tak aby mě slyšeli, tak mamka se na mě každou noc chodila co půlhoďky kouknout, jestli už u mě není nějaký ten kocouř, asi aby ho mohla vyhnat a zachránit tak mou čest. Vždycky se u toho mračila, a říkala: "pššštt..." Tak jsme obě poslouchali, jestli už nějaký ten kocouř ...10. července 2007 | Autor: Mikeš Krulik
Léky jsou fuj!
Naši kočičku jsme si vyzvedli po úspěšné operaci v neděli odpoledne. Bylo to moc pěkné, když paní veterinářka otevřela dveře od ordinace a na stole v přepravce ležel náš Mikešek. Byl probuzený a celkem klidně se rozhlížel kolem sebe. Jak jsme byli všichni rádi, že jsme zase spolu! Doma, ještě než jsme mu vyrobili domeček, tak se nám dokonce proběhl po obýváků! Ale tohle ne, Mikešku, máš levou přední nožičku po operaci a taky máš poraněnou pánev, musíš být v klidu. Chuť k jídlu mu nechybí, ale chvilku posedět a nechat si dát lék, tak to ne! Sice nás s tím zlobí, ale jsme šťastní, že jsme ho neztratili.7. července 2007 | Autor: Mikeš Krulik
Nemocná kočička
Náš miláček Mikešek utrpěl velké zranění. Pravděpodobně ho přejelo auto. V neděli jsme ho viděli naposled a ve středu večer se dobelhal k domu. Teďka leží na klinice po operaci levé přední nožičky. A protože se moc toulal a chodil domů poškrábaný, museli jsme ho nechat vykastrovat. Doufám, že nenastanou žádné komplikace a budeme si ho moci zítra vyzvednout.5. července 2007 | Autor: Buráček, Bury, Burák
Příšera! Ale já se nebál...
Včera, když tak ošklivě pršelo, byla panička s nějakou tou svojí kamarádkou v našem obýváku na "mém" vlastním gauči. Ta kamarádka paničce dělala něco s vlasama. Napřed jsem se koukal, ale pak mě to omrzelo, protože to bylo pořád dokola. Tak sem si zdřímnul. Taťka dováděl s Pavlínkou v Pelíšku a mamka odpočívala. Když jsem se po chvíli probudil, málem jsem spadl z gauče, protože jsem se "paničky" lekl !Vždyť to nebyla "ta, moje" panička, ale nějaká obluda s bílými vlasy! A ještě jich měla málo! Ale potom, když paničky kamarádka odešla, zjistil jsem i s ostatnímy z rodiny, že to je naše panička, ale má na sobě napletenou nějakou bílou vlnu na vlasech. Taky jsme zjistili, že když si panička ...4. července 2007 | Autor: Amadeus Merry Yard*CZ
První zápis
Je tomu už nějaký pátek (přišel jsem 2. května 2007), co jsem se přestěhoval do nového bydliště k nějaké vysoké slečně, kterou jsem si již docela oblíbil. Dává mi najíst, napít, vitamíny a ty jsou moc dobré. Pak se chci taky podívat, co že to baští ona, ale to se mě snaží vehementně odehnat. Ta musí mít vždycky veliký hlad, že mě takhle odhání.... 3. července 2007 | Autor: Chilli
Vězení
To vám musím napsat, co se mi přihodilo.
Jednoho dne ráno si takhle válím šunky na gauči v obýváku... Když odcházel taťka do práce, zavřel jedny dveře. Za deset minut odcházela mamka do práce a zavřela druhé dveře.
Vůůůbec jí nebylo divné, že jí nejdu "vyprovodit" do práce. Víte, já slovem vyprovodit myslím utéct :o)
Takže jsem byl zavřený celý den v obýváku s tím nudným dřevákem Sváťou (toho už znáte z povídky "Zabil jsem Sváťu").
Tentokrát jsem si na něj však netroufl, neboť jsem chytré kocouře a moc dobře si pamatuji, jak dokáže být Sváťa zákeřný a napadnout zezadu.
Jen si to představte, byl jsem uvězněn s tím nejzákeřnějším (po)tvorem, kterého jsem měl tu čest potkat, a ještě k ...1. července 2007 | Autor: Šišoun Čičik
Dostala jsem deku
Dneska bylo krásně, vypadalo to na pěkný den, šla jsem se pomazlit k paničce, ale přecenila jsem to. Panička si všimla, že mám něco v oušku. Začala panikařit, že to je asi zánět, že se s tím musí něco dělat. Páníček dostal za úkol mě chytit, a protože strašně vyvádím při každém zákroku, musel mě omotat dekou, aby mi koukala jenom hlava. Začala jsem vyluzovat hrůzostrašné zvuky, ale oni se jich nezalekli. Panička mi rychle kápla něco do ucha, já vystřelila jako blesk a byla jsem pryč! Už mě chvilku neviděli a dokud nebude bezpečno, ani neuvidí. Musím se z toho vzpamatovat. Taková zrada na malou kočičku. No ale pořád lepší než jet k veterináři. To bych byla opravdu naštvaná!
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 