Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 42 z 14328. října 2007 | Autor: Bastien Baron z prádelního koše
Paměti
Ahojky všichni. Jsem já to hrozná ostuda. Mám deníček, spoustu historek a žádné záznamy v deníčku. Na svou obranu musím říct, že být pánem domu je namáhavá práce. Ale to vy víte. Zkusím to napravit a nejlepší historky napíšu zpětně.
Jinak, co se u nás za ten rok stalo: poslali mě na operaci (víte, takovou tu, co musíme my kocouři absolvovat všichni, abychom byli milí, přítulní a nesmrděli) – to bylo zákeřné. Oslavil jsem první narozeniny a pak zase první přineseniny. Vyhrál válku s pokojovými rostlinami (původně jich bylo deset, dnes jsou už jen tři :o)). Zdevastoval jsem vetřelce (koženou kabelku, boty). Vycvičil jsem si holky tak, že když vyjdu na chodbu před náš byt, mě okamžitě v ...26. října 2007 | Autor: Chilli
Něco se děje
Něco se tu děje... v kuchyni přibyly dvě mističky a v chodbě záchůdek... až budu vědět víc, ozvu se.
špionátor Chilli25. října 2007 | Autor: Zuzi
Kočičí bungee-jumping
Zdravým vás. Dáme si přestávku od mých kurzů, ráda bych se s vámi podělali o mou dnešní příhodu. Klídek bude to v cuku letu - doslova.
Ráda sedávám na vnitřním parapetu kuchyňského okna, a procházela jsem se párkrát i po venkovním. Někdy byla otevřená dvě okna, takže jsem byla takový kočičí perpetuum mobile, běhala jsem pořád dokola. To víte - obyčejné okno v prvním patře rodinného domku potřebuje nějakou tu přirozenou, elegantní, krásnou, šarmantní ozdobu, a na přirozenost, eleganci, krásu i šarm jsem prostě machr.
Dnes večer jsme byly s velkou paničkou doma samy, a venku lilo jak z obří misky. Šla jsem se podívat, jak to momentálně vypadá na ulici, to víte, musím být vždy u všeho ...21. října 2007 | Autor: Jaffa z Lužinek
A zase u nás bude klid
Uf, to jsem si dnes oddychl. Tedy pardon, nejprve vás všechny z celého svého velkého kocouřího srdce zdravím, radostně střihám ušima a poklepávám ocáskem.
A proč jsem si oddychl? No protože jsem přišel do pokojíčku, a považte, už se tam krčilo jen jedno kotě. Trochu jsem na ně zasyčel, dostal hned od mami lepanec, že prý proč syčím na svou vlastní dcerku. Vlastní??? Vždyť je modrá!!! No neva. To odbočuju. Prostě děti už jsou pryč!!! Už se neženou k misce, když mami otevře skříňku, už neposkakují kolem, když se chci v klidu najíst. No pohoda. Zase se mi budou špíčky zvětšovat, budu mít mami pro sebe, bude mě vykrmovat, občas si vyjdeme ven na louku, sice s tou ulítanou fenicí Akinou, která ...20. října 2007 | Autor: Zuzi
Zuzin intenzivní kurz pro budoucí majitele koček - pro pokročilé
Zdravím vás. Doufám, že jste všichni složili zkoušky z mých dvou minulých přednášek a vaše kočka se u vás bude mít jako ve vatě. Ale aby se měla jak na hedvábí, připravila jsem pro vás třetí přednášku mého kurzu. Tužku do pusy a blok do ruky, začínáme.
1. Starou (nebo tvrdohlavou) kočku novým kouskům nenaučíš.
Od mého raného mládí mě sundávali ze stolu, ze sporáku, z kuchyňské linky s důrazným NE, DOLŮ, či plesknutím po zadku. Marná práce, lezu tam pořád. Vím, že mě zase sundají, ale mně to nevadí a vylezu tam klidně pětkrát za sebou. Je totiž náramná švanda pozorovat velkou paničku, jak mě sundá, jde si sednout na gauč, který jí občas půjčuji, a než zvedne do ruky hrnek s kafem, tak ...19. října 2007 | Autor: Rebecca
Deníček - kapitola první
"... ukaž, co to píšeš? To je o mě?..."
Tak tedy... konečně mám svou stránečku ve zlaté knize a panička je tak hodná, že mi napíše první kapitolu do mého deníčku.
Narodila jsem se 29. 6. 2007 u nějaké paní a ještě mi nebyly ani dva měsíce, když mě a mé sourozence vzali od mámy a odvezli do obchodu se zvířátky a šoupli do malé prosklené místnůstky.
Naštěstí tam ve stejnou dobu přijela i panička s oběma pánečky, malým i velikým (dobře si pamatuji, že to bylo v pátek 17. 8.), a hned si mě vybrala a odvezla. Pro nás obě to bylo strašně nečekané, panička pro mě neměla žádné věci ani mističku nebo pelíšek, ale byla ráda, že mě má a to mi stačilo.
"To jsi napsala pěkně, tak dál..."
Od ...18. října 2007 | Autor: Valentýnek
Škrábání, škrábání, nudu kočce zahání
Odrápkovaná kočičí tlapička, to je zbraň v přímém i přeneseném významu. Abych to ale vzala popořádku.
Jsem si jistá, že náš čistě bytový kocour Valentýnek má jeden velký sen: dostat se ven, tam za okna, do toho báječného světa plného ptáků, pohybu, tajností a cizích koček. Proto vysedává na okenním parapetu, pozoruje cvrkot venku a ... sní.
Snažím se mu život v bytě oživit hrami a tím, že se mnou může \"všechno dělat společně\".Pozoruje mě při vaření, asistuje při žehlení, přísně kontroluje dělníky, kteří opravují fasádu našeho domu, a tak podobně. Často si spolu hráváme na kočičí bitvu. Tu opravdickou už Valda jednou zažil na veterině a tenkrát to pro něj musela být silně adrenalinová ...12. října 2007 | Autor: Matýsek (7)
První deníček
Ahoj!!! Tak já jsem Matýsek, britský modrý kocourek. A přemýšlel jsem, že si taky budu psát deníček, a páč už nejsem koťě, napíšu Vám "zhruba", jak jsem se do teď měl parádně.
Narodil jsem se v Kouřimi u Kolína, měl jsem jednoho brášku, uplně stejnýho, s tím vám byla sranda!!! Bylo mi tam moc fajn, maminka o nás pečovala, blbnul jsem s bráchou, no pohoda. Ale pak jednou přijeli dva lidé, no nezájem, páč jsem spinkal, ale oni mě začali hladit a pusinkovat, no a odvezli si mě k nim domů. Hned jsem se tam cítil jako doma, vrněl jsem jim v posteli (to oni maji hrozně rádi) a už jsem u nich zůstal :o) Teď už mi budou za 3 měsíce 2 roky!!! Ten čas letí... Mezi tím mi moji páníčkové pořídili ...11. října 2007 | Autor: Zuzi
Jak jsem uvěznila babičku...
Je mi už půl roku a tím pádem jsem starší, moudřejší, zkušenější a vyzrálejší. Dobře, kecám. Ale před asi třemi měsíci jsem způsobila zajímavou příhodu, o kterou se s vámi ráda podělím. Kdy ten Kocouří bůh totiž rozdával schopnosti dělat maléry, tak jsem tajně ukradla i dávku pro svou sestřičku (sorry). A samozřejmě jsem ji převedla do praxe, to bych jinak nebyla já.
Své panství mám v domku se zahradou v klidné čtvrti města. Ale první tři týdny mě na zahradu ještě nepouštěli, abych si zvykla na svou adresu a věděla, kam se vrátit a kdo jsou mí kočkomilové.
Ale ozval se příšerný zvuk zvonku a stará panička šla v zástěře otevřít. Byla to paní v modrém kostýmu, co jí předávala obálku a ...9. října 2007 | Autor: Besinka
Stáj
Ahoj, deníčku! Už je to asi týden, co jsme se s paničkou přistěhovali do nějaký stáje. Je tam plno koní, psů a dalších zvířat. Panička má kromě mě ještě koně, Jeanne. A taky pejska, Gera. Je to k vzteku, nejvíc času tráví s Jeanne. Přitom je to obyčejný kůň a nemůže se s ním mazlit, jako se mnou. No nic, nezbývá, než to přežít ... má to taky ale dobrou stránku. Nikdy se tam kočka nenudí.9. října 2007 | Autor: Cairo
Nový brácha
Tak se vám všem musím pochlubit, mám bráchu, doopravdického bráchu. No Mignon je taky můj brácha, ale není to vodomil, nerad blbne a je přece jen trochu jiný a divný.
Stalo se to v sobotu, nejprve dvounožci vytáhli ze skříně přepravku, a tak jsme se běželi schovat, ale oni nás nehledali a prostě nic. Bylo to prostě divné, najednou se sebrali s prázdnou přepravkou a prý jedem vám pro bráchu, psychicky se na to připravte. Vím, že nám to furt dvounožkyně vykládala, ale mi jsme to nebrali jako vážnou věc.
Za pár hodin se vrátili, cítili jsme z nich hodně jiných koček a v přepravce zas nebylo nic vidět, prostě zas kecali. Ale najednou položili přepravku do obýváku a šli pryč, Mignon se vítal ...8. října 2007 | Autor: Tonička Kočičková
Vizitýrování - přijďte zas
Tak, napíšu vám to stlapkně (stRUČNĚ to být nemůže, protože mám tlapky). Pořád k nám někdo chodí na vizity, ale už se nebojím, že by si mě odnesl. Jsem u slečny měsíc, nakoupila mi spoustu věcí, tak přece to všechno nevyhodí oknem. Taky jsem jí koukala přes rameno, když objednávala veliký pytel granulí pro koťátka, a to jsem já, takže... ale já jsem slíbila, že budu stlapkná, takže k věci.
Návštěva přijde většinou s taškou nebo batohem. To si někde položí a nevšímá si toho dokud zase nejde pryč. Některý lidi jsou fakt moc milí, a tak jim vždycky chci dát něco na památku, aby třeba přišli zas a až přijdou zas, aby přinesli něco pro mě. Mám takovou chlupatou myšku, a když se návštěva začne ...7. října 2007 | Autor: Zuzi
Zkouška dospělosti - chytila jsem první myšku!
Vážené a milé kočky, dneska jsem postoupila o stupínek výše, co se týče dospělosti. Zatímco mí kočkomilové melou cosi o písemkách, maturitě a vysvědčení, a dlouho se učí z jakýchsi lejster, já se učím sama.
Už od raného mládí jsem ráda chňapala po všem, co se hýbalo, po gumové myši či nohách kočkomilů. Ale dneska...
Dneska jsem chytila myš!
Páníček na to došel, když procházel po chodbě. Má kořist ležela v chodbě vedle bedny s tříděným papírem. Já seděla u mističek a krmila se - ale to jsem si neulovila, to mi bylo podstrojeno. Čekala jsem, kdy to objeví - a objevil! Hned zavolal velkou paničku, která zavolala i malou. Říkali cosi o letáku a popelnice, pak jsem viděla, jak malá panička ...7. října 2007 | Autor: Amálka (3)
Jak jsme si pořídili bernardýnka
Taky jsem se rozhodla, že si budu psát deníček – když už ho má i Koko. Můj start do života byl lepší než u brášky. Narodila jsem se v rodině mladých lidí, kde nás měli s bratříčky a sestřičkami všichni rádi – měla jsem „pracovní“ jméno Hyenka (sestřička byla Prdelka a bráška Vižlík), pak jsem měla ještě sestřičku a bratříčka – ti zůstávali v rodině a měli normální jména.
Mamka si tohle jaro chtěla pořídit perské koťátko, ale když si prohlížela inzeráty, tak někde za inzerátem na perská koťátka byl inzerát na mě. Mamka si to chvíli rozmýšlela a pak si řekla, že když už má Kokouška, tak bych se mu možná víc hodila já (čilá a podnikavá) než nějaká letargická chlupatá koule.
Páník moc zvířátka ...6. října 2007 | Autor: Zuzi
Zuzin intenzivní kurz pro budoucí majitele koček II.
Tak jsem zase tady. Nebo jste si snad mysleli, že svůj slib nedodržím a další kurz nenapíšu? Chyba lávky. Vezměte si bloky a pište si poznámky, dnešní přednáška právě začíná.
1. Jsme kočky a máme vybrané chutě.
Mám ráda mléko (ne, nedělá se mi po něm špatně, ale pozor, některé čičiny ho špatně snáší), třeba i s rohlíkem, taky si smlnu na granulích, smetaně, mase z konzervy, kapsičkách... Ale byla jedna konzerva, která mi prostě nechutnala. Paničky si myslely, že mi prostě nechutná hovězí. Tím to asi nebylo, prostě mi nejela. Občas zkoušely do ní přimíchat trochu kapsičky, na ovonění a ochucení, což už bylo lepší, ale jinak jsem toho opravdu moc nesnědla. Ted mi malá panička koupila ...6. října 2007 | Autor: Koko
Jak to se mnou bylo
Rozhodl jsem se, že si začnu psát deníček, a když se začíná, tak se má začít od začátku.
No řeknu vám, že ten začátek nebyl nic moc. Narodil jsem se někde na plzeňsku a nějak od začátku nevěděli, co si se mnou počít. A ještě mě špatně hlídali, takže mě porazilo auto – pochroumalo mně nožičku (ta už je úplně v pořádku) a trochu očičko – na to očičko pořád trochu slzím. Nakonec mě dali jedné slečně, která si od nich brala mého bratrance – siamského kocourka – asi jsme byli v akci 1 + 1, nebo co? Tak jsem odjel do Hradce Králové a u slečny jsem byl asi 2 týdny, ale jí se začalo zdát, že 2 kocourci jsou v jejím malém bytě moc. Takže mě dala své kamarádce – mohlo to být dobré, ale u nich bydlel ...2. října 2007 | Autor: Mignon
O Mignonovi
Ahoj všichni,
jmenuju se Mignon a můj první zápis po tak dlouhé době je tady jen díky tomu, že jsem umňoukal dvounožkyni ať píše taky o mně a ne furt o Cairovi. Cairo to je milovník a blázen do vody, nevím, co na tom mokrém a studeném nic vidí, ale máchá se v tom neustále, nejhorší je, když ho jdu zkontrolovat, jestli se náhodou nerozmočil, tak mě normálně ocáká, to bych se prostě zbláznil. Já teda vodomil nejsem, mám rád teplíčko, sluníčko, klídeček a hlavně papáníčko, vodu piju způsobně z misky, kterou mám u granulek (Cairo je schopnej pít vodu z misek u květináčů, čuně).
Tak to je na začátek, měl bych vám asi mňouknout, jak to se mnou bylo od kotěte. Tak tady to je. Moji dvounožci si mě ...30. září 2007 | Autor: Fridrich II
Jak jsem málem uhořel
Jsem v podstatě velice hodný kocourek mírné povahy, který občas vezme na sebe i nějakou tu Mufčinu lumpárnu, protože nikdo nepředpokládá, že taková roztomilá malá kočička by mohla někdy zlobit. Takže nějaké roztrhané papírky, přemístěné šroubováky, zaťapaná linka nebo vyhrabaný záchůdek, to jsou takové maličkosti, za které trochu vyhubování klidně snesu, neb jsem kocour gentleman. A všimněte si, že se vůbec nezmiňuji o okousaných kvítkách, protože to už je skutečně pod naši úroveň, to fakt dělají jenom koťata a to my už dávno nejsme.
Na druhou stranu je pravda, že já jsem aktivnější, když mami nebo tati něco dělají, a moc rád jim při tom asistuju. Mufka to vždy sleduje z bezpečné ...28. září 2007 | Autor: Áďa (Afrodita Macadamian)
Je tady furt
Tak milí chlupatí přátelé, ten tydýt, co na něj panička volá Bertíšku, je tady furt!!! Všude se cpe, kníká jako kuře, všechno chce sežrat a vůbec... JÁ HO TADY NECHCÍÍÍÍÍÍÍÍ!!
Halóóó, slyší mě někdo?!?! Ať jde odkud přišel! Nemám ho ráda, nelíbí se mně a není můj typ! A leze do postele k paničce a tam bylo vždycky moje místo! Dneska jsem na něj tak škaredě zasyčela... ještě, že panička nerozumí po kočičím, jinak by se červenala. A on nic... normálně v tý posteli zůstal, tak jsem uraženě odešla já. Tak nevím, jestli se ho někdy zbavím, nebo jestli ho mám doživotně... Ještě, že tady mám Daníka, dnes jsme si navzájem olizovali ouška. Šeptala jsem mu do nich, jestli nechce toho malýho ...28. září 2007 | Autor: Mňouk
Riči roste jako z vody...
Zdravím vás, mňoukalové! Náš Riči už není takové bezmocné miminko, však už je mu pár měsíců! Vyrůstá se svými páníčky, "mladí" ho ale občas pustí z bytu na chodbu, ať se o něj chvíli stará zase někdo jiný :-) A tak se o něj u nás tedy postaráme. Je to ovšem pometlo nevycválané, miluje sprinty napříč bytem, vymete mi spolehlivě mističky, nemá vychování a leze na stůl, a když se řádně rozdovádí, tak kouše a kope. Pak já, Mňouk, raději hledím, kam se před tím pokladem schovat. Ale výchovu nevzdávám, přeci jenom MĚ tedy nepřepere!! Bereme ho taky ven, na zahrádku kolem domu. I když to má Riči "zakázané" - po smutném konci svého předchůdce by měl prý zůstat kočičákem výhradně bytovým. Po dni ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 