Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 53 z 14318. března 2008 | Autor: Alasca Arien
Andělská tvář
Pchááááááááááááááá!
Senatomůžuledavykašlat nejdřívmámpsátdeníkzatrest ateďzasjenzaodměnu!
Pchááááááááááááááááá!
Dneska mi dvounožkyně sdělila, že se mám na co těšit. Bystře jsem zauvažovala, jestli to znamená, že už zjistila, v jakém stádiu rozkladu (tedy rozkusu) se nachází její oblíbená čelenka, ale kupodivu se ukázalo, že prý mi dnes dovolí napsat ten jednou týdně povolený zápisek do deníku. Musela jsem ovšem vyslechnout úděsnej blábol... é, významnou promluvu o tom, co všechno nesmím. Nesmím ponoukat vážené kocouřstvo k nepravostem. Nesmím psát návody, jak rychle, účinně a trvale převychovat dvounožce. Nesmím psát o kocouřech, kterých by se to mohlo nedejbóže dotknout. Nesmím ...17. března 2008 | Autor: Dona Skarabeusz*PL
Tak mě zase zatáhli na výstavu...
Vzbudili mě ve 4 v noci, 3 hodiny jsem jela v autě a celej den jsem byla v kleci a prohlížela si lidi, no to je fakt odvaz... Tentokrát mě v sobotu ale ohmatávala a okukovala nějaká milejší pani, protože mě pak všem ukazovali a nakonec jsme tam zůstali jen ve dvou, s takovym nějakym divnym chlupatym devonem s placatym xichtem, říkali mu pers a prý z 16 výstav, na kterých minulej rok byl, 16x vyhrál. Pak mi dali ještě spoustu věcí a pustili mě za tatínkem s maminkou. Tatínek pak hrozně dlouho jezdil po Lublině a celou dobu křičel něco o dopravním značení, neexistujících ulicích a zabíjení lidí tvořících mapy. Potom tatínek zastavil a odnesl mě do nějakého domečku, kde jsme potom všichni ...17. března 2008 | Autor: Chilli
Všestranně nadaný kocouř :-)
Poté, co jsem se dozvěděl, že jsem se díky vám všem, hlasujícím, ocitl v popředí žebříčku o nej kocouře roku 2007, jsem měl co dělat, abych dojetím slzičku neuronil.
Velmi mě těší, že mne máte za všestranného, krásného, okouzlujícího mladého kocouře.
Trochu jsem tím vzal vítr z plachet Milhousovi, který na mě už nějaký ten pátek machruje, že ho (skoro) všichni na MK bezmezně milují a že po mně už ani pes neštěkne.
Je ještě mladý, nerozvážný a hloupý. Mládí a nerozvážnosti se však asi zbaví... té hlouposti těžko, je to opravdu trumpeta... To nepíšu ze žárlivosti nebo snad z nějaké zášti, to vůbec ne, takový nejsem :-)
Abych se ale vrátil k tématu...
Poslední dobou deníček opravdu ...17. března 2008 | Autor: Bertrand
Jak jsem konal dobré skutky a panička na mě málem zapomněla
S příchodem jara pozbyla panička posledních zbytků soudnosti. Nacpala si svá objemná stehna do jakési roury, natáhla na zadní tlapy legrační návleky, které klapaly při každém kroku, a jala se vykrůcat před zrcadlem. Když jsem si představil, jak kráčí městem, vyhlédne si oběd, plíží se za ním vysokou trávou a přitom klape jak stádo prchajících gazel, musel jsem se smát.
I dvounožkyně před zrcadlem uznala, že takhle to nepůjde, a vyvodila z toho překvapivé závěry. Od té doby sebou každé ráno plácne na zem, cuká se jak vorvaň na mělčině, funí a mrská nohama. Sledoval jsem ze stolu její boj o život, a když se mi zdálo, že mele z posledního, rozhodl jsem se provést okamžitě masáž srdce. Hopsnul ...17. března 2008 | Autor: Tonička Kočičková
Děvčico nešťastná, tys ju málem otrávila
Tož milí kocouřové a kocouřky, je to tak. Ale abych začala do začátku. Jednou jsem se přišla podívat do kuchyně, co tam lidi šmudlají, a oni šmudlali něco s tvarohem, tak mi dali vylízat tu prázdnou vaničku. Jindy šmudlali něco s jogurtem a jen jsem se objevila, tak jsem dostala vylízat kelímek. Uložila jsem si tyto cenné informace hluboko do paměti a jen jsem viděla další nějaký šmudlání u sporáku, tak jsem začala kvílet jak somálská kočka (to jen dělám ramena, protože ani nevím, jestli taková kočka existuje, natož jak kvílí). Ale tentokrát nic.
Zvýšila jsem intenzitu kvílení a začala se otírat o nohy. Slečna odsekla něco, že páník krájí maso a že syrové maso nedostanu, protože nechtějí, ...16. března 2008 | Autor: Mau Indíra Pause Ynobe.cz
Víkend není žadný odpočinek
Tedy vážení, píšu, co je nového. Potom strašném pátku, jak jsem psala, jsem si myslela, jak si o víkendu odpočineme. No nestalo se tak. Začalo to v sobotu. To se nám panička zase zbláznila s úklidem. Co mi dalo práce si natahat svoje věci tam, kde jsem zvyklá. Co práce mi dalo poutírat prach tak, jak se to má. Čičin už vůbec není oporou, protože chodí ven. Tam hlídá sýkorky, vyhání kosáky a dokonce sojky a drzý strakapoudy. Takže když přijde domů, jde rovnou spát. Teď má nevyřízené účty s ježky. Máme na pozemnku tři. Vůbec z něj nemají respekt a neutíkají. Na to, že jsme na okraji města, je tu zvířat až moc. Ještě, že ty srnky běhaj' po ulici a neuměj' si otvírat branku. Co od nás odešel ...16. března 2008 | Autor: Jantar
Útěk
Jednou mě dvounožci vzali ven na zahradu. Byl krásný slunečný den a já jsem se převaloval v trávě. Dělal jsem, že se mi tu líbí, ale v hlavě jsem už měl vymyšlený plán, jak utéct k mé kamarádce. Chvíli jsem chodil kolem písečku a pak řekla hlavní dvounožkyně mému páníčkovi, aby mě vzal k mému venkovnímu domečku, což jsem samozřejmě nečekal. Rychle jsem začal vymýšlet plán B, jak utéct. A najednou mě to napadlo. Když mě páníček položil, zapísk' jsem a on se otočil. Pak mě jen viděl utíkat okolo plotu. U mé kamarádky jsem strávil asi 3 hodiny. Pak mě hlavní dvounožec (říkají mu táta) našel a dal mi malý pohlavek. Zavedl mě domů a dal mně na 10 min. na samotku. Potom jsem dostal napapkat a šel ...16. března 2008 | Autor: Oliver
Dopis
Konečně panička odběhla a kamarád notebook zůstal opuštěn na stole. Ihned jsem využil příležitosti a mrknul na kocouře ;). Takže taťka dvounožec odjel do lázní, ale bohužel zbytek dvounožců tu zůstal, takže jsem neměl volný kvartýr :-(. Ve čtvrtek přišel dopis od taťky. Dopis byl velice zvláštní, byl s obrázkem na jedné straně a s textíkem na druhé (co ti dvounožci nevymyslí). Tak jsem se ihned dychtivě začetl a doufal, že si na mě vzpomenul. Na konci bylo napsáno PS- Doufám, že se Olík vyzlobí než přijedu.
Jáááá mu dááám, vyzlobí, haha, no počkej, taťko, jakmile přijedeš, hnedka Ti ukážu, jak sem se vyzlobil. Držte mi tlapičky, ať ho uvítám, jak se patří.
Oliver16. března 2008 | Autor: Bertrand
Zahraniční dovolená III. Dobytí ráje
Druhý den časně ráno mě probudily hrozivé zvuky. Nepřítel za branami! Vzal jsem si na sebe svůj výhrůžný dikobrazí kožich a vyrazil do boje. Nepřítel byl skryt za zamčenými dveřmi do dílny. Přes dveře jsme na sebe řvali nadávky a vyhrožovali si. Pak mě řevem probuzená panička chytla do náruče a velký dvounožec odemkl dveře a přinesl Muffovi snídani. Muff se v rychlosti nažral a zmizel pryč, zřejmě řešit si své rodinné záležitosti k sousedům. Pochopil jsem, že jsem opět v celém domě jediným pánem já, a blahem jsem začal vrnět.
Odpoledne přijela paniččina mladší sestra, která je docela ocelotůmilovná, i když má bohužel zbytečně moc ráda i Muffa. S paničkou se pokusily vzít ocelota na výlet ...16. března 2008 | Autor: Alasca Arien
Čtyři z tanku a pes
Tady orel, tady orel, jak mě slyšíte, přepínám...
Tady bříza, slyšíme dobře, nepřítel se zatím neobjevil, pokračujte v psaní válečného deníku, přepínám.
Tady orel, pokračuji, střezte bitevní prostor, končím!
Ano, vážené kocouřstvo, zajisté jste pochopili, že válečný stav, vyhlášený po potupné anexi psaní deníků, pokračuje a trvá. K vypovězení války mne inspirovala sama dvounožkyně. Právě ve chvíli, kdy jsem svolala smečkovou bojovou poradu, zakopla o plyšovou kočku, kterou jsem si předtím vypůjčila, trochu s ní pošpásovala a pak si ji uklidila na práh dveří do koupelny. Dvounožkyně se o ní málem přerazila, a když pochytala rovnováhu a dech, tak zavřeštěla, že „kterej terorista to tady ...15. března 2008 | Autor: Micínek Jelínek
Tak je to tady
Slíbil jsem napsat, jen co ze mě spadne jarní únava. Sice si připadám jako brouček, jako sluníčko sedmitečné, které leží na krovkách s třepetajícími nožičkami, ale nechci být nezdvořák. Jenže koukám na všechny strany a vidím, že to jaro trvá nějak dlouho. Vloni touto dobou už děda donesl do vázy kočičky (dodnes si vyčítám, jak jsem mu naletěl), ve váze na stole byly tulipány a šeřík... Vonělo to přenádherně, krásně jsem v tom zahradničil, ale dnes? Stále jsou tam usychající chryzantémy. Přijde to jaro nebo ne? Babička si nedávno prozpěvovala: „Přijde jaro přijde, brzy bude máj,“ děda se přidal, ale podle mě to kazil. Si myslí, kdovíjaký není slavík. Prdlajs. Měl by se slyšet. I když zase na ...15. března 2008 | Autor: Donald
Něco o mně
JÁ, DONALD:-)
Ahoj, já jsem kocourek Donaldek:-) Momentálně mi je 10 měsíců.
Narodil jsem se na Vysočině, ale přesné místo mého narození si nepamatuju. Nyní žiju v Kuřimi, kam mě dovezli z velbloudí farmy v Daňkovicích, ve městě poblíž Brna.
Nejraději spím, jím, myju se a hraju si. No, nechci se přechvalovat, ale myslím si, že jsem móc pěkný. Jsem černý a mám bíle ponožky, rukavice a bryndáček!
Mám tu v Kuřimi prima kočičí kámošku Mikinku, která je taky z Daňkovic. Je móc hezká, mourovatá, určitě nás uvidíte vyfocené v kočkoalbu, jak si spolu hrajeme. V Dańkovicích zůstal jen můj bráška, se kterým jsme skoro k nerozeznání, můj tatínek a dědeček.
Jsem kříženec britské kočky (po ...15. března 2008 | Autor: Macek =o)
První Mackův den
Macíček se narodil 8. června roku 2006 a my (já & maminka) jsme si ho přivezly, když měl tři týdny... Tehdy jen ležel, spal, ležel, žral... Teda jedl jen čínské nudle s kapsičkami TESCO... Byl moc roztomilý! Jednou nám známí zavolali, ať k nim jdeme i s miminem (Mackem). Tak jsme šly... Mackovi se cesta líbila a chytil tam motýlka... Taky že ho spapal =oD
Doma pak zase usnul...14. března 2008 | Autor: Mau Indíra Pause Ynobe.cz
Dodatek ke koupání
Tady vidíte, jak vypadá statečný Čičin.14. března 2008 | Autor: Mau Indíra Pause Ynobe.cz
Černý pátek 14. 3.
Tak vám musím napsat, jaká ta naše panička je zrádkyně. Párkrát jsem se podrbala za krkem, prostě normální baleťácká figura, že, a hned propadla panice. Blechy, ty máš blechy! Tak rychle kartáč a hledala a hledala. Nic nenašla, ale to ji neuklidnilo. Hned popadla kbelíky a šup telou vodu a že se budeme koupat. Vše si na nás připravila a začala vlastní akce. Hned jak jsem pochopila, co nás čeká, tak jsem zalezla do gauče úplně dozadu. Vytáhla mě a ta potupa! Ještě teď se vzteky klepu, když vám to píšu. Vykoupala mě, opláchla v čisté vodě, osušila osuškou, ale fénovat si mě nedovolila. Jednou to zkusila podle nějaké odborné knihy a málem ji pak vezli do nemocnice. Vyzdobila jsem ji celá záda, ...14. března 2008 | Autor: Alasca Arien
Poslední Mňauhykán
To vůbec nebýt já, kdo vy myslet, že psát tento zápisek... to být někdo úplně jiný!! To nebýt Lassy, která mít zákaz a dodržovat ho... zápisek psát Tečkovaná vichřice, t. č. na válečné stezce. Vykopat já válečnou sekeru s bledou dvounohou tváří a bojovat s ní lstivě a mazaně... já tak dlouho posouvat nádobu s liánou jakousi, až ona spadnout na zem a nepřítel teď tam lézt po čtyřech a se slovy ohnivými následky posunu uklízet...
Původně já chtít k vám vysílat kouřové signály a bubnovat na tam-tam, ale věrný přítel můj, Old Mňauterhand, moudře mi radit, že z toho jen další povyk bledé dvounohé tváře vzniknout, a tak já raději se sem připlížit a poselství vám psát tlapou statečného ...13. března 2008 | Autor: Sorbon
Tak tohle mohla být moje kamarádka
Když jsem dnes otevřel Modrého kocouře, málem mě trefilo. Tak tahle krasavice na fotu týdne mohla být moje kamarádka. Ona je zdaleka, až z Prahy, ale k nám do Olomouce jezdí občas na návštěvu. Je zcestovalá a zná svět. A jednou se ty naše holky domluvily, že nás seznámí. Všechno připravily, Julinčina panička je u nás jako doma a tak jí vybásnila, jaký jsem krasavec a že mám prý modrou krev a já nevím, co ještě, a vypravily se k nám. Já dostal taky školení, jak se má chovat pravý kočiči gentleman, a ta moje mi dala sváteční obojek a už jsme čekali na tu velkou návštěvu. Řekl jsem si, že se raději schovám a budu tu neznámou pozorovat jen po očku z kouta, abych si náhodou hned na začátku ...13. března 2008 | Autor: Mau Indíra Pause Ynobe.cz
Kocouří sporty
No ke kočičím hrám mi Čičin řekl, že tu zcela chybí chlapské zábavy.
Tak za 1) fotbálek. Hraje se s čímkoli, body samozřejmě za branky. V nejvyšší úrovni se hraje bleskovka těsně před luxováním. Čím víc hraček se zapinká do temných koutů, tím lépe. Nejlepší je počkat, až si všechno vytahá z pod a za gauče a pak to tam namlátit zas.
2) Skok do výšky. Je nutné tuto hru hrát po ránu, když jsou dvounožci bez kalhot. Musí se vyskočit co nejvíš na nohu a zůstat tam viset, co nejdéle. Modifikace silonky může volně přejít v pomoc se šitím
3) Na schovávanou. Vyběhne se ven a schová se. Pak se dobře bavíme, jak běhají po pozemku a volají nás. Nejlepší je chodit v patách toho, kdo hledá, a ...13. března 2008 | Autor: Pacička
Útěk z vězení
Nevím, jak vy, ale já jsem u páníčků spokojená. Můžu spát, kde chci, jíst, co chci (když jsem šikovná a ukradnu si to), dělat lumpárny. Jako pelíšek používám nejčastěji páníčky a střídám je, aby si to nezáviděli. Ráno, když vstávají do práce, vstanu taky a hlasitým mňoukáním a mazlením páníčka vítám (paničku zahrnuju takovou pozorností obvykle mezi 2 a 4 hodinou ranní, to už je totiž čas na mou dávku granulí). Zatímco se páníčci chystají do práce, klimbám na koberci. U snídaně ale nesmím chybět. Sedím před nimi, hypnotizuji každé sousto a dělám legrační pohyby tlamičkou. Vždycky to zabere! Pak páníčci odcházejí a já pádím ke dveřím. Dojímá je to a říkají: \"Podívej, Pacínek nád jde ...13. března 2008 | Autor: Mína Princezna
Školka pro kočku
Uuuuáááááá! To jsem se krásně prospala. Tak copak mi tu nechali k obědu... granule... pche, žrádlo pro kočku v nouzi... kdepak mi schovali masíčko... že by v kuchyni na stole? V sobotu jsem tu ulovila nehlídanou báááječnou šunkovou klobásu... lakomá panička mi ji páčila z tlamky... škrtka jedna, nerozdělila se. Kolik já ji donesla tučných masařek... Tak že by na lince? Fuj, co tu zas kdosi rozblemcal? Kočkovy voči, já do toho šlápla, to zas panička lokalizuje každý můj pohyb... Tak tu taky nic. Ale fakt - nic. No tohle si naškrábnu tuhle na škrabadlo - zapomněli na mě s obědem... že už tu je škrábanců... no to jim spočítám.
No nic, tak vám písnu, co se mnou prováděli, než jsem povyrostla a ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 