Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 23 z 14316. dubna 2006 | Autor: Míšinka (Micka)
Milý deníčku
Hodně moc novot se přihodilo od té doby, co psala naposledy. Písla bych dřív, ale dvounožci byli moc zaměstnaní, našli si novou práci, já jsem je taky pěkně zlobila :-o)
No, velká novina je, že už jsem velká kočka. Dokonce jsem si chtěla najít nějakého pěkného kocoura, ale panička mi to zatrhla a teď jsem kastrát :-((( Nevím přesně, co to je, ale asi to souvísí s tím, že mě panička jednou chytla a odvezla k paní doktorce. Ta mi píchla injekci a já hned usnula. Když jsem se probudila, všechno kolem mne se točilo, strašně mě bolelo bříško a na sobě jsem měla něco, čemu panička říkala košilka a límec. Moc si z toho dne nepamatuju, jen to, že se panička o mě celou noc moc bála, prý jsem zase ...14. dubna 2006 | Autor: Mafia
Naozaj ste mi spravili radosť
Pekný mňau mňau všetkým našim priaznivcom takto na úvod by som rada zaželala. Keď som svojej paničke oznámila, že fotkou týždňa som práve ja, od radosti skákala tak do výšky sto myší. Preto by som sa chcela za túto poctu poďakovať. Je to aj satisfakcia pre mňa, lebo mi vrcholne vadí, keď sa panička okolo mňa obšmieta a pod nos mi nastavuje foťák.
No ale k veci. Dosť bolo o paničke, teraz o mne. Tento týždeň som absolvovala odbornú stáž na jednom pre mňa neznámom mieste. Viezli ma tam autom a samozrejme najprv ma napchali do prenosky. To už som vedela, že je zle, pretože môžem skončiť u veterinára alebo na ešte horšom mieste. Nakoniec som bola na trojdňovej oplodňovacej návšteve u britského ...14. dubna 2006 | Autor: Bára (2)
Kastrace
... tak si ti moji páníčci legraci nedělali a opravdu mě odvezli k panu doktorovi. Musím se přiznat, že už když jsme tam jeli, tak jsem něco „čuchala“ a začala jsem je dosti hlasitě prosit, ať to nedělají. Ale nedali si říct. Já se moc bála. Srdíčko mi tlouklo „o sto šest“ a přemýšlela jsem, jak se nenápadně ztratit. Jenže panička mě držela pěkně pevně, takže jsem byla bez šance. Ale řeknu Vám... když mi chtěli píchnout tu věc do nožičky... bránila jsem se jako by mi šlo o život, jenže byla jich přesila. Prý jsem „bojovnice“. Ale co mi to bylo platné, když se jim to stejně nakonec povedlo! Pak už jsem se cítila moc slabá na to, abych se bránila. Asi jsem na chviličku usnula, protože když ...8. dubna 2006 | Autor: Lízička
Noční klid
Milé kočičky a kocourkové,
dnes se neděje nic nějak extra zvláštního. I když, jedna novinka by tady byla. Nenosím hodinky (:-) takže nevim, kolik mohlo být hodin, ale podle toho, jak velká měly moje dvounožci unavená očíčka, tipla bych to na pět hodin ráno. Nad mým domovem bydlí jedna mladá paní, která asi není normální. Pouští si písničky v osm hodin večer (to je ještě trochu ztlumí) a dneska se hádala se svým pánem. Hrozinky jsem se bála, až jsem se zavrtala do deky mého oblíbeného dvounožce. Doufám, že se to už nebude opakovat a bude klid. Takhle jsem se totiž nevylekala nikdy. Možná jenom, když byl Silvestr a dvounožci mě vezli k takové paní a pánovi (postarší) a nechali mě tam přes ...6. dubna 2006 | Autor: Charlie
Nová zvířátka!
Tak a je to tady! Před časem od nás odjely myši, dvounožci jim říkali potkanky, ale byly to prostě myši, to byste je museli vidět. My kočky myš prostě poznáme. No a dneska se do volné klece přistěhovali noví obyvatelé. Teda, prej to jsou holky a prej se jim říká morčata. Tu jednu znám, bydlela u Snížka, to je králík, druhá je u nás dneska poprvé, dokonce se i trochu bojí a tak se za Sáru, to je ta starší, skovává.
No, pro nás kočky je to spousta práce, protože jak je ta klec takhle nově využitá a tak, tak musíme dohlížet, aby bylo všechno v pořádku. Takže pořád u klece, nebo aspoň na židli blízko ní a jedno oko pootevřený... Myslíte, že s nima bude legrace? Já jsem teda zvědavý... určitě ...6. dubna 2006 | Autor: Hanička - Hatsepsove Lady smock
Včera se mi narodilo 5 dětí
Jak jsem slíbila, hned vám píšu o těch našich nových dětech. Mě a Jaffovi se narodila včera navečer. Je jich 5, jsou červená a tečkovaná, jsou to klučíci a kočičky. Podle mě to nebylo nijak strašné, celkem jsem to zvládla v pohodě, hlavně že se mnou byla naše mami. Na tu jsem totiž čekala, až přifrčí z té svojí nové práce, do které tak nešikovně nastoupila akorát, když já čekala děti. Ale vyšlo to dobře, přijela a já spustila. Nejdřív se mi narodila jedna holčička, šla obráceně, mě to bolelo, tak jsem i běhala a křičela, mami mi musela pomoci. Ale potom už to šlo jako po másle. Holka, holka, kluk, holka, kluk. To je úroda, že? Celou noc jsem potom bručela, protože jsem byla unavená, trochu ...5. dubna 2006 | Autor: Fridrich von Kubaplatz
Dneska jsme se poměli
Jistě si vzpomínáte, jak jsem před nedávnem psal, že umím lézt pod pokličky. Naši dvounožci to vědí, ale vzhledem k tomu, že se delší dobu nic podobného nepřihodilo, nebyli dnes jaksi ve střehu. Asi si neuvědomili, že kocour je ve střehu pořád, i když tak nevypadá.
Takže tati upekl kuře, krásně do zlatova a do voňava, křidýlka a stehýnka samá chuť. Mami už měla každou chvíli přijít z práce, tak tu upečenou dobrotu přikryl, že si dají spolu večeři. Při tom přikrývání byl docela důkladný: dal utěrku, aby se nezapařilo, pak velké masové prkénko a navrch ten největší a nejtěžší hrnec. Pozoroval jsem to z výšin svého stanoviště a předstíral nezájem. Tati se pak zavřel do pokoje, asi louskat ...4. dubna 2006 | Autor: Maxmilián Rybomil
Kočičí výtah
Jejda čtyřkončetináři, tak je tu zase jaro. Zas mě to táhne ven a řvu a řvu a řvu. Pořád musím vyřvávat u dveří, ale venku si moc nepobudu. Když totiž doběhnu ven, tak je tam takový randál, že zase utíkám zpátky. A navíc je tam mokro a travička ještě nevyrostla. Vůbec nechápu, co mě to vlastně tak ven volá. Doma se mi smějí, že jaro. Já ho zatím nevidím. Ale občas slyším ze dvora takové mňoukání a volání. Nevím, co to je. Když se doma něco podivného děje, tak to maminka svádí na Poltergaista. Že by dělal rámus i po kočičím? Abych tak nevyváděl, začala mi maminka a přítukyně v jedné osobě vyprávět zase o svých kočičkách z dětství. Tentokrát vzpomínala na Kočičí výtah. Prý tady někdo ...3. dubna 2006 | Autor: Fridrich von Kubaplatz
Není co číst
Milé kočičky a kočičáci,
nejsem sice žádný velký psavec a navíc mě v poslední době maminka moc často nepustí ke klávesnici, ale přece jenom občas něco do deníčku napíšu. Taky velice rád pročítám vaše zážitky a postřehy, ale v poslední době záznamů do deníčků vůbec nepřibývá. Copak se u Vás nic zajímavého neděje? Nebo jste přestali zlobit a jste samí vzorňáci? Stačí říct, já vás nějaké rošťárny naučím - třeba jak bourat umyté nádobí na lince při tryskovém běhu po bytě, nebo jak se dostat pod pokličku na kastrole s člověčí baštou, případně jak nenápadně udělat "omlazovací řez" na maminčiných kytkách nebo taky jak vyházet skoro všechnu podestýlku ze záchůdku po celé čerstvě vypulírované ...29. března 2006 | Autor: Hanička - Hatsepsove Lady smock
Jak se chystám na koťátka
Tak se mi to pomalu krátí a brzy přivedu na svět další várku červených koťátek. Kdy se to stane, ještě neví nikdo, jen mami vypočítala, že by to mohlo přijít tak kolem 7. dubna. No uvidíme.
Zatím mi ti uličnící kopou v bříšku, někdy je musím i okřiknout, ale já se mám dobře. Hodně jím, hodně spím, mami mě pořád češe, hladí, masíruje, někdy se při tom i směje, protože ti mrňouskové kopou i do její ruky. To, kolik jich tam vlastně je, je tajemství, ale všichni říkají, že dost. Bude to prostě překvapení.
Včera jsem dostala novou kukaň, mami jí ušila. Pozorovala jsem jí skoro celý den, jak tam pořád něco přišívala a látala, když už potom byla skoro hotová, hned jsem si jí vyzkoušela. Myslím, ...27. března 2006 | Autor: Beata z Panského dvora
V sobotu jsem se vystavovala
Tak jsem byla na té výstavě. Celkem to tam bylo dobré. Vedle mě byla jedna Sibiřská kočička a kocourek Birma. Také jsem na výstavě potkala svého tátu Alfa. Byl moc rozlobený, protože chtěl být doma, a proto pokousal mami Dášu. Přesně jako jednou náš Jaffa. Já nevím, proč ti kocouři na té výstavě tak dovádějí? Posuzovala mě paní Berta Němcová a dost mě pochvalovala. Prý mám krásný kožíšek, krásné oči a krásně hnědé polštářky na tlapkách. Zatím jsem ale ještě nedorostlý puberťák, ale jinak milá micinka. Mami měla radost, ale já jsem dělala, že jako nic. Prostě jsem jen tak ležela a přemýšlela, jak to pomalu utíká, že bych chtěla křičet, mručet, kuňkat, víte, já mám právě mrouskačku, ale na té ...22. března 2006 | Autor: Bára (2)
Cesta od maminky k páníčkům
Dobrý den,
ráda bych se Vám představila. Jmenuji se Bára, Barunka, Baruška a když zlobím, tak i Baruna. Narodila jsem se před sedmi měsíci a měla jsem dva sourozence. Původní páníčkové si mysleli, že jsme samí kluci, tak nám říkali Pankrác, Servác a Bonifác. Ale časem se z nás vyklubaly tři krásné kočičky se sametovými kožíšky.
Bydlely jsme ve velkém domě společně s maminkou. A pak se to stalo! Přijeli cizí lidé, na chodbu postavili krabici a hladili si maminku. Já byla dobře schovaná, ale když sestra vylezla, tak mi to nedalo a taky jsem vykoukla, abych zjistila, kdo to přijel. Pak jsem šla prozkoumat tu krabici. Hupsla jsem do ní, abych ji pořádně očichala a něco mi říkalo, že mě čeká ...19. března 2006 | Autor: Tiffany (2)
Nemocný den
Tak sluníčko už prosvítilo mezi okny a já otvírám očka a koukám se po celém bytě, jestli už je někdo vzhůru, moje panička ještě spí. Možná bych jí mohla vzbudit? Seskočím ze židle a snažím se paničku probudit mňoukáním, ona vstane a přivolává mě k sobě do postýlky (u ní v postýlce to mám ráda). Chtěla sem za ní skočit, jenže najednou se mi nějak udělalo divně. Odpoledne se mnou jeli k veterináři... jsem nemocná, prý mám horečku, panička mi dávala nějakou tabletku a ani jsem nepoznala, že je to prášek, bylo to docela dobrý... doufám, že to brzy přejde, protože bych chtěla zase řádit, teďka totiže nemůžu, musím odpočívat... zatím papa11. března 2006 | Autor: Beata z Panského dvora
Jak jsem skládala puclíky a potom se nám rozbila šicí mašina
Dnes vám musím říct, že velká zábavka je pomáhat při skládání takových mrňavých kousků, říká se jim puclíky. Mami si je vyndala, tak jsem jí zalehla krabici, aby se jí nepoztrácely. Potom je vysypala na stůl a rovnala. Ale moc jí to nešlo, protože jsem jí po stole skákala, ty kousky hrnula tlapkami na zem a tam je potom okusovala. Dostala jsem BUBUBU a mami si je přestěhovala do kuchyně. Ale i tam jsem je našla, hrabala jsem v krabici jako krtek, několik těch kousků jsem ukousnula a taky mi jich pár spadlo za sporák. Mami se potom moc smála, fotila mě, jak řádím jako tajfun, a puclíky zase zandala. Prý to není práce pro člověka s kočkou. Tak nevím, vždyť jsem chtěla pomáhat!!!
Ale potom ...9. března 2006 | Autor: Lízička
Zpátky mezi svýma
Milé čičindy, jsem ráda, že jsem konečně mezi svymi bližšími. Dva dvounožci mají volno a já je musim hlídat (ehm... ale spíš asi oni mě). Starají se o mě jako o královnu všech kočičích královen. A víte proč? Když já hrozně papám, tak jsem se včera trošku přejedla a... nevím, kolik mohlo být hodin, ale zase jsem zvracela. Prý budu muset k doktorovi, všechno mu tam vymňoukat. Já mám ,,skvjelého" veterináře. Mňam! Právě koukám na své druhy (králík Honza, morče Ferda) jak dělají nepořádek. Jéééé... Já mám nejradši, když si můžu lehnout na zádíčka a mít vyšpulený bříško, a oni mě po něm hladí :-( (nemám ráda když mě hladí po bříšku, protože když jsem byla kastrovaná, dali mi tam stehy, a mě ...8. března 2006 | Autor: Maxmilián Rybomil
Jak mi plynou všední dnové
To je hrůza. Pořád padá to bílé z oblohy. Vypadá to, jako by měly být další Vánoce. Stále sedávám na okně v jižním křídle a venku je pořád bílo. Babička nedávno řekla: „Až sleze sníh“ a moje přitulkyně se ptala, jestli tomu věří. Mám veliké obavy, že už se nikdy nenapasu na čerstvé travičce.
Něco na mě sice leze, ale že by to bylo jaro, tomu moc nevěřím. Cosi mě však láká ven. Když se domňoukám otevření dveří, ťápnu do bílé nadílky a peláším domů. Domove, teplý domove. Já už bych tak moc chtěl jaro!!!! Mňáááůůůů ;)
Maminka (přítulkyně, já se k ní tak rád tulím:)) mi udělala alespoň malý lesík v ložnici. Mám tu 4 květináče s vysokými stromky. Moc rád pod nimi sedám. Ale už bych chtěl ...6. března 2006 | Autor: Sabrina
A mám to taky za sebou
Mňauky, nějak zanedbávám svůj deníček a přitom se stalo TOLIK nových věcí...
Byla u nás kočičí návštěva - ale o tom napíšu příště.
Co je však důležité, nás, kočičky volá jaro. I když venku ještě sněží, my už to cítíme jinak. Tedy, moji dvounožci říkali, že na mě jaro LEZE. To je ovšem škaredá pomluva, já jsem čistotná kočička a rozhodně mi na kožíšku nic neleze, natožpak nějaké jaro!
Volání jara přiznávám, cítila jsem takové vábení a nutkání, pocit, že něco chci a nevím co. Prý jsem chtěla kocoura, to je nějaký druh kočičky, který neznám. U maminky jsme byly čytři holky a kamarádka Šmudla je taky holka, tak ani nevím, jak takový kocour vypadá. Ale určitě bych ho poznala, tím jsem si ...4. března 2006 | Autor: Beata z Panského dvora
Jak jsem objevila půdu
Bydlíme v domku. Máme pokoje, ložnici (tam v noci spíme), chodby, koupelnu, máme ale také sklep, kde je to moc prima, lezou tam totiž pavouci a občas mě tam mami zapomene, když se schovám za bednu, no a já tam potom "ordinuju". V prádelně je veliké okno a je tím oknem vidět do dílny. Jaffa a Hanička tam normálně chodí, občas tam i Jaffa musí spát, když má moc veliké choutky nebo v noci vykřikuje a vyzpěvuje. Ale já tam dlouho nesměla. Prý že jsem ještě malé kotě, že bych se tam umazala, že bych zalezla někam, kde by mě naši nenašli a tak. Ale už se mi to povedlo párkrát proklouznout a prozkoumat to tam. Je tam sklad dřeva, kotelna, kde je prima teplíčko, dokonce jsem jednou mami ...4. března 2006 | Autor: Hanička - Hatsepsove Lady smock
Nosím v bříšku miminka
Milí kočičáci. Omlouvám se, že sem do deníčku moc nechodím, ale Jaffa všechny naše příhody zapisuje do kočkodějů na naší stránce, tak jen jedna důležitá zpráva. BUDU MÍT MIMINKA!!! Všichni se na ně doma moc těší, mamina mě pořád češe, hladí, masíruje, chová, chodíme spolu na dvůr, abych měla pohyb, dostávám moc dobré granulky a vitamíny, taky do mističky kondenzované mlíčko a ještě šunku. Už jsem pěkně přibrala, vážím 5,30 kg a řeknu vám, ty mrňata se mi občas v bříšku tak melou, že na ně musím i zakřičet. to se ale potom mami většinou lekne a myslí si, že se děje něco hrozného. Ale neděje, nebojte. Ještě je dost času, miminka by se mi měla narodit až v dubnu, chtěla bych třeba na ...26. února 2006 | Autor: Fridrich von Kubaplatz
Co je u nás nového
Teď je chvilka klidu, protože jsem uklidil Mufku za křeslo, a tak jsem se rozhodl, že po dlouhé době zase něco natlapkuju do deníčku. Jsem poněkud nevrlý, neboť naši mě už několik dní nechtějí pouštět ven na kontrolu rajónu, prý kvůli tomu, abych se nenakazil od nějakého nemocného ptáčka. Copak o to, já mám ptáčky rád, zvlášť když je můžu honit, ale teď na ně čučím přes okno a nechápu, co to ti naši zase vymysleli. Už jsem vyzkoušel všechno možné - mňančím jak siréna, převracím a roznáším po kuchyni koš (to vždycky zabralo), tatimu jsem vylil pivo a strčil tlapku do kafe, ale nic nefunguje. Jestli to takhle půjde dál, bude za mě tlustý protivný kocour. Doufám, že to tak mami nenechá. Pořád ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 