Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 27 z 14320. srpna 2006 | Autor: Maxmilián Rybomil
Bitka o myší ucho
Tedy kocouři, teď jsem na rozpacích. Kdo by dnes měl do deníčku psát. Děj patří Vetřelcům, ale já jsem asi lepší „válečný“ zpravodaj.
Dne 18.8. v dopoledních hodinách proběhla u nás v Maxíkově „Veliká bitka o myší ucho“. Tedy už hodně dlouho jsem neviděl, aby se moji dvounožci tak smáli. Smát jsem se musel i já, ale pak jsem to nevydržel a zalezl jsem do skříně. Na počátku jsem se ale bitky zúčastnil také.
U nás máme dost pomůcek pro výcvik kočičáků. Dlouho byly tyto pomůcky nevyužity, ale pak se tu objevili Vetřelci a jak rostli, začali tyto pomůcky využívat k tréninku pro život. (Chudáci, ještě netuší, že se budou muset živit sami.)
Moje přítulkyně seděla u počítače a najednou se ...14. srpna 2006 | Autor: Mia (2)
Tak se nám to zvrtlo
No ahojky, povím vám, letos se mi mamka s taťkou rozhodli dělat jen radost. Měla jsem jít sice na kastraci, ale na tu nedošlo, zato došlo na jiné překvapení. Mamina jednoho hezkého dne odjela odpoledne s taťkou a mojí přepravkou a přijela s hádejte čím? No mourečkou. Taťka ji pojmenoval Akira a tahle Akíska je pěkný trdlo. První týden s námi byli mamka s taťkou doma, protože měli dovolenou. Aki zkoušela chodit za mnou, ale to já nechtěla, pořád by mi lezla na moje místečka. Utekla jsem sice k mamce do postele, ale za dva dny už mně odtamtud vyhnala a spí tam ona. Já se stěhovala pod počítač. Teď už je to dobré. Obě spinkáme na stolku, na který nám mamka dala dvě deky, abychom to měly opravdu ...13. srpna 2006 | Autor: Mija von Pup
Syčák a koprová Amálka
Zdarec, tak to co jsme o tomto víkendu s Amískem zažily vám musím natlapkat.
Rodičové nás vzali na výlet ke Kačabovic smečce. Pořád nám říkali, že pojedeme na výlet, ale my ani zaboha netušily, že tam narazíme na jiné čtyřnohé potvory(každá vypadá úplně jinak) a dva člověky. Myslely jsme, že se půjde ven, zablbnem si někde na trávě a zas pojedem dom. V autě jsem nezavřela tlamičku. Amálka chtěla spinkat, tak mi říkala, ať zmlknu, ale já nadávala, kdy už tam budeme. Jen co jsme se tam dokobrcali, vyběhla jsme z přepravky, že prozkoumám byt, ale ejhle, zarazila jsme se těsně před Žužlí. Nahrbila se, pohrozila jí, ať mi uhne a pustí mě dál, ale ona se mě nelekla. Zařadila jsem zpátečku, ale ...12. srpna 2006 | Autor: Vetřelci
Chcete nás?
Tak bylo rozhodnuto. Jsme už jako dospělí, a tak člověčice dala inzeráty. Tedy vůbec netušíme, co nás čeká. Krásně si tady zvykáme, mazlíme se s Maxíkem i s tou člověčicí. Její pomoc už tolik nepotřebujeme. Nakrmíme se sami, už se umíme i umýt a olízat, záchůdek je samozřejmostí. Objevujeme svět! Ale ten svět není tak hezký, jak se zdá. Tedy to objevování. Člověčice nemá pro to naše objevování moc pochopení. Nedávno ta osoba uklízela ve skříni. Chtěli jsme jí pomoci, ale ona se na nás rozzlobila. Umíme udělat xischtíky, abychom se zalíbili, ale nějak to nefunguje vždycky a nebo je těch lumpáren hodně. Abychom nemohli v obýváku na okno, tak naše „krmička“ dala křeslo jinam. To byl od ní ...9. srpna 2006 | Autor: Vetřelci
Kočičí tlapkování
Jejda, jejda! U nás se toho v poslední době tolik semlelo, že nebyl vůbec čas na psaní. Natlapkali jsme sice něco do rubriky „Vaše příběhy“, ale bůhví, kde je tomu konec. Člověčice má jiný PC, ten přemýšlí anglicky, a tak si spolu rozumí ještě méně, než s tím starým.
My rosteme jako z vody a tak už Maxíkova rezidence patří nám!!!!
Bylo s námi ale práce. Od krmení ze stříkačky, masírování bříška, utírání čumáčků...
(V2 je pěkný čuník, nekouká, co dělá, a tak když baští granulky, klidně strčí ocásek do smetany, pak se vyválí v záchůdku...).
Narostli jsme pěkně a také děláme pěkné lumpárny. Kdyby si nás vzal někdo oba dohromady, byli bychom rádi, kdyby nám pořídil veliké šplhadlo. Ten ...8. srpna 2006 | Autor: Montynka
Divné počasí
Teda vám povím, tohleto počasí, to nám venkovním kočkám dává pěkně zabrat! Nejdřív takový děsný parno v kožíšku, že kočky ani nemají chuť k jídlu, jenom leží pod listama v zahradě, ani se nehnou, a teď zas buch hrom a jenom leje a leje! Jídlo vlhký, kožich vlhký, zahrada přemokřená!
Jak bylo to parno a vedro, tak prý jeden pán v hospodě povídal, že v 18. století tady u nás v dědině pořád lilo a lilo, až pozvali zaříkávače a ten zaříkával a zaříkával a od té doby prý támhleten pratecký kopec veškeré bouřky zadrží. Ono je to od toho 18. století dlouhá doba a asi už to zaříkání nefunguje. Teda jak bylo to vedro, tak jsme si mysleli, že funguje, ale teď už tak dlouho prší... no, bůhví, jak to ...6. srpna 2006 | Autor: Jaffa z Lužinek
Bože, já jsem to zase vyvedl!!!
Kočkové a kočičáci! To jsem tomu zase dal! Představte si, já mám 9 dětí!!! Najednou je u nás doma 16 koťátek. Hanička naše zlatá nám 1. srpna porodila ohromnou kupu červených miminek. 5 chlapčíků a 4 holčičičky. Když jsem to viděl, kolik se těch mrňousků vrtí v bedně, raději jsem utekl. Vrátil jsem se druhý den z půdy, tam jsem o všem přemítal, lehl jsem si na skříň a dlouze ty svoje děti pozoroval. Nakonec jsem z toho usnul. Musím vám říct, že Hanička je fakt dobrá!!! Všechno krásně zvládla, o mimina se vzorně stará, jen si mi stěžovala Beatka, že jí zase honí a pere. Ona prostě nedá pokoj. Despotka jedna. Beatka se vzorně stará o své děti, na chvíli si vyjde ven a ouha!! Hanka je jí v ...6. srpna 2006 | Autor: Blue
Ahojky všem
kočičákům :-) Jsem tu úplně prvně. Před dvěma týdny si mě páníčci přivezli k sobě domů. Mají, tedy, máme to tu prima, spousta mističek s papáním, škrabadla, hračky. Mají tu i ptáčka, ale jak jsem pochopila, není na hraní, ale jenom na koukání :-(
Jak asi víte, tak mám spolubydlu. Micku. Když jsem přijela, chtěla jsem se s ní hned kamarádit, ale vrčela na mě, syčela a pořád mě mlátila. Teď mě taky mydlí, ale hlavně proto, že mě chce pořád olizovat a já nechci. Taky si chce hodně hrát a surovkyně surová moc kouše. Ale já jí taky nic nedaruju. Za pár měsíců budu velká jako Micka. Ne, větší, a to pak na zádech bude ona :-))
Někdy bych s ní chtěla spinkat, ale to se jí moc nelíbí, protože občas ...4. srpna 2006 | Autor: Max Cavalera
Výcvik "divé zvěře"
Mňauky šelmušáci!
Kdo by to byl řek, ale blíží se měsíc, kdy si "holku" a "kluka" budu trénovat už druhým rokem. Koncem září to totiž bude už dvacet čtyři měsíců, co si "ty dva" přetvářim k obrazu svýmu. Oba jedinci se dali vycvičit celkem lehce a až na pár vyjímek mě poslouchají na slovo. Určitě můžu toto plemeno doporučit!!! Případné dotazy k jejich chovu, tréningu a údržbě vám rád zodpovím!
V tomto "horkém letním čase" je důležitý, aby se o vás řádně starali. Určitě to máte u vás doma v těhle vedrech stejný. Lidičkové lítaj pro misky s čestvou vodou, zatahují žaluzie, či se jinak snaží vytvořit stínné prostředí, vyhání nás ze slunných míst se slovy: "Koukej se napít v tomdle vedru" ...2. srpna 2006 | Autor: Suzi
Zase samy aneb Příště jedu taky
Tak se sešel rok s rokem a naši zase jeli na dovču. Loni jsem byla ještě sama - Nancy jsme ještě neměli a Elzička už byla nějaký čas v kočičím nebíčku. Tehdy jsem se docela nudila a byla jsem ráda, když přišel krmící kamarád a trochu mě pomazlil.
Letos to bylo jiné - už jsme dvě! Ale stejně se mi strááášně stejskalo! Navíc jsme na odjed našich dvounožáků nebyly vůbec připravené. Honza se vrátil z tábora, kde měl na starost bandu člověčích koťat. Jíťa přijela od babičky, kde jsme byly na dovolené předtím také my s Nancy. Mami nás tam ale nenechala. Prý měla o nás strach - teda nevím proč. Aspoň o mě by se bát snad už nemusela, ne! Ale chápu, že Nancy ještě moc nevěří. Je to pořád děsný ...1. srpna 2006 | Autor: Jaffa z Lužinek
Lidičky, kocouříci! Mám s Haničkou 9 dětí!!!
Tak si představte, že se stal zázrak! Moje Hanička, ta zlatá kočička, nejspolehlivější mámina mezi máminami, dnes přivedla na svět 9 kočíčků!!! 9 mých dětí!!! 9 dětí najednou!!! Je jich plná kukaň, ale jsou to mrňouskové, šmudlouškové červeňoučcí! Trvalo to od 3 do půl deváté, Hanička byla hodně vyčerpaná, ale mami jí opravdu moc pomáhala, dávala miminům první pomoc, Haničku masírovala, skoro jako by měla kurz pro pomocnice k porodu Duly. Ona si to totiž tuhle na netu četla, říkala, že je to moc zajímavé, a tak teď dělala Dulu Haničce. Potřebovala to, to mi věřte! Tolik kluků a holčiček. Prý to vypadá na 5 kocourků a 4 kočenky, ale mami si ještě není jistá. Jednak jsou mrňavky, a pak nechce ...31. července 2006 | Autor: Max Cavalera
Max C. říká: "Kocour Garfield je pro mě kocour s velkým K!" - rozhovor s kočičákem ze Stodůlek
Sešli jsme se na zahradě sousedů. Nikým a ničím nerušeni jsme se natáhli na opuštěné verandě - sousedi byli toho času na dovolené...
MAXI,JSEM RÁD,ŽE JSI PŘIJAL MÉ POZVÁNÍ A SVOLIL K POLOŽENÍ TI PÁR OTÁZEČEK:
"Uááá! No není zač... popravdě mě fakt překvapilo, žes oslovil zrovinka mě..."
NĚKDO MI TO PORADIL.
"Aha... a můžu vědět, komu za tudlec pozornost vděčim?"
CHTĚLA ZUSTAT V ANONYMITĚ, PROMIŇ.
"Chtěla? ... aha... takže holka... hm, sousedovic Minda!"
JAK JSI NA TO PŘIŠEL?
"Mám talent."
TO TAKÉ TVRDILA.
"Fakt? Takže vopravdu vona?"
... A SAKRA... DOSTALS MĚ...
"Jo!"
MAXI, JEDNÍM Z DUVODU, PROČ MI TĚ MINDA DOPORUČILA, BYL, ŽE JSI VELKÝM FANDOU KOCOURA ...31. července 2006 | Autor: Mia (2)
Spolubydlící
Pssst... pojďte sem, mám novinku. Asi před půlhodinou mamka přivezla v mojí cestovní tašce něco strašně malinkého, tichého a očividně zvědavého na můj byteček. V tuhle chvíli za mně píše maminka, protože já sedím pod kuchyňskou linkou, stejně jako mrně, a držím ji v šachu. Taťka rozhodl, že to bude "ona", a taky se s mamkou shodli, že se bude jmenovat Akira. Je to mourka, takže docela pěkná holka, ale zatím trochu nepřítel. Ale mamka má radost, že ani moc neprskám. Tak uvidíme, jak si na sebe zvyknem. Napíšu Vám, jak to bude pokračovat. Vaše Mia30. července 2006 | Autor: Valentýnek
Valentýnek stůně
Valentýnkovi se chození na procházku tak zalíbilo, že už si bez zdráhání nechává nasadit vodítko.
Nestačí mu procházka vpodvečer, nejraději by brouzdal kolem domu pořád. Bohužel se znenadání všechno zvrtlo.
Valentýnek dostal průjem. Co se to asi stalo? Jídlo má stejné jako obvykle, pije jako obvykle... Jen ty procházky kolem domu znamenaly v jeho režimu něco nového. Snad se nějak na procházce nenakazil! Nebo, že by okusil nějakou nedobrou rostlinku? Panička přemýšlí... a rozhoduje, že zatím žádné další procházky a Valentýnek bude pár hodin držet půst.
Tak se také stalo. Marně, kočičáku, hledáš misku s jídlem! Můžeš se nanejvýš napít vody rozředěné slabým černým čajem. Jejda, to se nám ...29. července 2006 | Autor: Fridrich II
Domov
Tak už jsem ve svém novém domově více než měsíc, jsem řádně rozkoukaný a zabydlený a pomalu přebírám otěže domácnosti. Oba dvounožci už mě obstojně poslouchají, jen ta černá kočka si občas myslí, že mi může nabančit. Ale dneska jsme byli v pohodě. Seděli jsme spolu na okně a vzájemně jsme si čistili kožíšky. Naší mami se to moc líbilo a tak jenom koukala a ani se to nepokoušela fotit, protože ví, že jak s tou blejskací věcí příjde, tak se rozutečeme.
Ale dneska mě ta moje člověčice pěkně doběhla. Já strašně rád pomáhám při uklízení, při vaření, při práci na počítači a při zakládání papírů a moc mě baví shazovat různé drobnosti ze stolu nebo z linky. Musím se pochlubit - před čtyřmi dny se ...28. července 2006 | Autor: Čikunka
Nový kamarád
Nejdřív se musím omluvit, že jsem tak dlouho nic nenapsala, ale nějak na to nebyl čas. Taky není divu, když jsem procházela pubertou, tak byly jiné věci na práci než psaní ;o) Ale teďka jsem už velká holka... před pár dny (respektive 24.7.) jsem oslavila své PRVNÍ narozeniny. A těch dárků, co jsem dostala. Bohužel jeden z nich byl i zánět dělohy. To vám bylo nepříjemný. Hlavně ty injekce a výplachy. Snažila jsem se bránit, ale byli na mě 3. No ale už jsem z toho venku. Ten jeden "dárek" přišel včera (27.7.) v noci. Teda byl spíš přinesen Enid. Ale moc jsem si ho neužila, po chvilce mi ho vzali a někam odvezli :o( Tím dárkem byl nový kočičí kamarád. Takový rezatý a nějaký malinký a taky ...28. července 2006 | Autor: Valentýnek
Chlupatý budík
Jestli mi chcete někdo darovat budík, abych třeba ráno nezaspala, vůbec se nenamáhejte. Nezaspím. Mám totiž chlupatý budík, který budí přesně a tak dlouho, dokud nevstanu.
Žádné ráno (!) se mi nechce vstávat. Bývám dlouho vzhůru a to ranní spaní je pro mě nejsladší. Jenže... Chlupatý budíček Valentýnek je naprosto neúprosný.
Nejdříve ucítím lehké krůčky po přikrývce a pak chlupatý čumáček přímo u svého nosu. To už je sedm? Malinečko zamžourám na hodiny. Inu, je sedm. Dělám, že mě nic nevzbudilo a spím "jako" dál. Chlupáč slabě zamňouká a když se nehýbu, znechuceně seskočí z postele. Ne, že by to vzdal, ale zkusí něco jiného. Se země se opře předními packami o postel a pravačkou (je totiž ...27. července 2006 | Autor: Valentýnek
Valentýnek poznává svět II.
Valentýnkovi se chození mimo byt velice zalíbilo. Má to velkou nevýhodu pro paničku. Kocour stále vysedává u bytových dveří a žalostně prosí, aby mohl ven. Panička nemá tolik času, aby se s tuláčkem několikrát za den špacírovala kolem domu, ale Valentýnek to né a né pochopit.
"Tak, jde se, Valdo!" Jakmile však sáhnu na věšák po vodítku, kocour šupito-presto pod postel! Aha! Vodítko nebrat!
Jenže milý kocoure, bez vodítka to nepůjde. Nechci o tebe přijít!
Zatím odkládám vodítko na pohovku a otvírám lednici, jako bych chtěla vyndat něco z kočičích mlsů. Vida! Valda mi stojí vmžiku za zády. Polapím ho, nasoukám do vodítka a jde se.
Cestou z druhého patra se Valentýnek v mém náručí smířil s ...27. července 2006 | Autor: Jaffa z Lužinek
Beatka už to má za sebou!
Slíbil jsem, že se hned ozvu, tak jsem tady. V z pátka na sobotu v noci nám Beatka nadělila pěknou úrodu. 7 koťátek!!! Považte, je poprvé maminkou, no a hned tolik mrňátek. Dvě holčičky a pět kocourků!! Jen je tady jeden malý problém. Dva kocourci jsou černí, tři modří, jedna kočička modrá želva a jedna černá želva!!! Nevím, fakt nevím, co si o tom mám myslet!!! Mami se mi směje, že prý jsou to určitě moje děti, že Bea má lilovou maminku, modrého dědečka, jedna prababička je morá želvovinová, tak prý co bych nechtěl. Ale ti černoušci? Jak já, krémový kocour, můžu mít černé děti? Směje se mi taky Věruna v Anglii, že prý tam je to úplně normální, tak nevím. Asi to pustím z hlavy!!! Jistý jsem ...26. července 2006 | Autor: Valentýnek
Valentýnek poznává svět
Včera to bylo podruhé, kdy se Valentýnek vydal na vodítku před dům poznávat svět. Je to už velký kluk, ale vodítko jsme koupili nedávno. Co nás k tomu vedlo? Prostě už se nedalo poslouchat to věčné žalostné mňoukání u zavřených dveří ven z bytu.
Bydlíme vysoko a na chodbě za zábradlím je hlubokánská šachta. Valentýnek vždy nahlížel mezi tyčkami zábradlí na tu hloubku a jistě přemýšlel, co tam dole asi je.
Poprve jsme si vyšli spolu před týdnem. Až před dům v náručí, pak hupky na zem!Večer voněla tráva, stromy a po nedaleké silnici svítila prjíždějící auta. To bylo něco! Valentýnek byl jako očarovaný. Nevěděl, jestli má prvně vlézt pod schody, nebo se rozběhnout ke keřům. Vůbec se nebál. A ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 