Kočičí deníčky
Stránka 30 z 1431. prosince 2006 | Autor: Barnabáš
Těžké rozhodnutí ...
V sobotu ráno jsem se probudila s nepříjemným pocitem, co že mě to během dne čeká. Na internetových stránkách jsem si našla útulek, do kterého jsme v průběhu dne měli malého odvézt, a ne, že by to tam měli ošklivé, ale fotky klecí ve velké hale, i když byly moc pěkně vybaveny, mně spíš než klid na duši vháněly slzy do očí. Samozřejmě souběžně běžely další akce směřující k umístění kocourka někam jinam než do útulku, obvolávala jsem známé, byli jsme v kontaktu s dalším útulkem, který na rozdíl od toho původního jezdí na umisťovací výstavy, ale minimální podmínkou byla v každém případě několikadenní izolace kocourka, což by v „aktuálním“ útulku nepřipadalo v úvahu a „umisťovací“ útulek bohužel ...29. listopadu 2006 | Autor: Akira
Jak se ze mně stala tulivá potvora
Zdravím, tak si představte, co se mi stalo. Mamka s taťkou si přestěhovali postel jinam a my tam nesmíme. Táta se prý nevyspí, jak po něm pořád lezu. Je pravda, že jsem si nějak hodně zvykla na maminčino teplo, ale aby mně taťka nazval "tulivou potvorou", jsem si nezasloužila. Maminka mě sice bránila, ale taťka se tvářil, že to myslí vážně. No ale dobře to dopadlo. Udělala jsem na něj ty nejsmutnější oči co dovedu a pak roztál a začal se smát a hladit mně, pusinkovat... No paráda. Nakonec jsem mu tedy na chvilku půjčila i mamku, aby ji taky opusinkoval. Za chvíli tu máme vánoce, to jsem zvědavá čím nás mamka s taťkou ještě překvapí...27. listopadu 2006 | Autor: Barnabáš
Jak jsem se ubytoval...
Tak jsme drandili po okrese se spícím, spokojeně se tvářícím kocourkem v autě, a přemýšleli, kam že ho na tu jednu noc ubytujeme. I když jsem hodně přemýšlela, od začátku bylo jasné, že řešení je pouze jediné, a to cesta k mojí mamině, která sama čičiny nemá. Až na dohled domu jsem si uvědomila, že mamina je v práci kvůli volbám do deseti večer. Naštěstí byl doma mladší brácha, který s péčí nadšeně souhlasil, pro maminu prý překvápko. Koupili jsme kotěcí granulky, připravili záchůdek a bratra pořádně poučili, jak že to s takovým malým zvířátkem chodí. Mrňous celou dobu spinkal, pokud možno k někomu přitulen, a jediné, co ho dokázalo napůl probudit, byla mistička s granulkami. Bráška mu ...27. listopadu 2006 | Autor: Belinda Honey Pie
Nový domov
Ahojky kočičky a kocourci. Teď vám budu vyprávět, jak sem se ocitla v novém domově. Jednoho chladného podzimního dne k nám přijeli tři dvounožci, které jsem vůbec neznala. A ještě ke všemu měli s sebou takovou divnou plastovou krabici. Pánička mě vzala, rozloučila se se mnou a strčila mě do té krabice. :-( Měla jsem strach, a tak jsem začala plakat. Panička řekla, že to nic není, ale já jsem začala ještě víc. Potom mě vzali ti dvounožci a jeli jsme v autě někam do neznáma.Když jsme zastavili a vyjeli nahoru do bytu výtahem nebo jak tomu říkají, tak jsem hned utekla do koupelny za kýble a plakala jsem. Když byl potom večer a tma, tak sem se odvážila vyjít, ale jen, když tam nikdo nebyl. ...27. listopadu 2006 | Autor: Valentýnek
Valentýnek a štěně
Je to již hodně dlouho, co jsem do deníčku zaznamenávala Valentýnkovy příhody.Ono se také nic světoborného nedělo.Snad jen to, že za poslední měsíce Valentýnek hodně dospěl, zmoudřel a vyrostl. Důstojně prochází z pokoje do pokoje, pozorně sleduje, kdo co dělá. Často se vyjadřuje "slovně" různým pomručováním a širokou škálou mňoukacích tónů. S upovídaností si nezadá ani s vnučkou Leničkou. Sleduje mě při vaření, napomíná při uklízení nádobí. Nelíbí se mu zvuk ukládaných příborů.Když chce do zavřeného pokoje, nemňouká za dveřmi, ale klepne packou do skleněné výplně u dveří. A když právě nemáme náladu hrát si s ním, použije své "donucovací prostředky" (tahání za rukáv, skákání po nohou, ...26. listopadu 2006 | Autor: Barnabáš
Jak jsem byl poprvé viděn...
Úvodem: Následující povídání je další z mnoha příběhů o tom, jak dovedou být lidé zlí a nezodpovědní a odnáší to ti, kteří se nemají jak bránit. Původně měl být deníček vyprávěn z pohledu kocourka (nyní už Barnabáše), ale komplikovalo by to popis souvislostí, takže se toho zhostím já. V pátek 20. října jsme se vrátili z práce, moje drahá polovička (Béďa) si šla dát cigárko na balkon a já si zapnula počítač, abych se podívala, co je ve světě a na Kocouřovi nového. V jednu chvíli se mi zdálo, že slyším z venku jemňoučké mňoukání, a než jsem o tom stačila popřemýšlet, už na mě klepal Béďa z balkonu, abych se šla podívat. Pod okny jezdil sousedovic chlapeček na bruslích a v náručí držel ...22. listopadu 2006 | Autor: Parry Merry May Blobs,cz
U pana doktora :-)
Zdravim kočičáci, byl jsem včera s mojí Mami u pana doktora na očkování :-) No a byl to teda zážitek :-). Nejdřív jsem prozkoumal celou čekárnu (kde naštěstí nebyl nikdo :-)a pak se otevřely dveře, vyšla nějaká paní a já bez čekání napochodoval dovnitř :-) Mami mě měla jen na vodítku :-). Pan doktor říkal, že tak krásnou britku dlouho neviděl... Tak jsem se předváděl :-) seskočil jsem se stolu a začal očichávat všechno, co tam bylo. Pak mě ale mami znovu dala na ten stůl, a to už se mi tolik nelíbilo :-) Držela mě totiž a dostal jsem injekci... :-( a pak ještě ampuli kvůli klíšťatům a bleškám, a to už jsem mami i seknul :-) ... Pak mi ještě mami koupila pytel granulek Purina :-) a šlo se k ...19. listopadu 2006 | Autor: Chantal Královna noci - Sára
1. výstava koček v Pardubicích
Sára - 1,95kg. Přijde mi to nějak málo v porovnání předchozími 2,5kg. Snad to se stala chyba v minulém vážení. Tak. Včera se Sárinka poprvé zúčastila výstavy koček v Pardubicích. Už vztávání v 5:30 nebylo ničím příjemným, ani pro nás šoféry, ani pro Sárinku, která je zvyklá se vyvalovat v pelíšku, jak dlouho chce. Přibližně v 6:00 jsme Sáru naložili do přepravky a vyrazili. Byla to současně její první jízda autem, kterou po počátečních peripetiích při jízdě po kočičích hlavách zvladla bezvadně. Dorazili jsme do sokolovny na přejímku a vet. prohlídku a mohli jsme si oddechnout, že jsme všechno bez problémů stihli a nečekali ani dlouhou frontu. S malými obtížemi jsme našli naši ...16. listopadu 2006 | Autor: Maxmilián Rybomil
Opět pánem Maxíkova
Ahoj kocouři i kocouří přátelé. Jsem už měsíc opět jediným čtyřnohým pánem v Maxíkově. Ani si přesně nevzpomenu na datum, kdy byl odnesen Agi. Byla to docela legrace. Přítulkyni zazvonila SMS. Můj bratranec psal, že k nám právě kouká přes net do kuchyně. Tak mu to šla přítelkyně „vytmavit“. Oldís totiž pracuje téměř naproti nám v hotelu. Přítulkyně vtrhla do haly hotelu a spustila, „že si to jde vyřídit s tím drzým kuchařem, který jí kouká do bytu“. Děvčata na recepci ztuhla. Tvářila se, že netuší, o jakého kuchaře jde... Ale to už to dvounožka nemohla vydržet, začala se smát a řekla, že to je Olda. A tak Olda přišel a začalo povídání. O koťatech, o Modrém kocouřovi ... Najednou ...11. listopadu 2006 | Autor: Buzz
Jak já se mám
po delším čase se zase ozývám. panička tady pořád slibuje, že zase něco dáme, ale asi toho má nějak moc.. já se vám lidi tak pěkně zabydlel, že mi teď vůbec nic neschází, dokonce mi něco přibylo. já dneska dostal nový pelíšek a od tý doby, co mi ho ona přinesla, jsem se z něj nehnul. no přeci, co já vím, jestli mi ho někdo nesbalí:) jinak by se dalo říct, že nic novýho, teda kromě těch několika nových lidí, co jsem poznal. třeba honza, to je mi tak zvláštní člověk. hned, jak k nám přijde, polyká nějaký prášky. chodí sem s jednou kudrnatou, ta nepolyká, ale ráda by mě pořád chovala. to ten honza ne, on se tváří, jako bych tu vůbec nebyl. a to já zas tak nenechám, snažím se, aby si ...11. listopadu 2006 | Autor: Nyo Sibornal, CZ
Úvodem
No tak jsem se konečně skoro po roce dočkal. Taky mám svůj deníček jako naše Mici (to je moje ochránkyně a nejstarší kočenka u nás doma). Já jsem pááán kocour Nyo a narodil jsem se v Brně v chovné stanici Sibornal a moji dvounožci si mě přivezli domů taky do Brna (takže jsem taková brněnská róra). Tam na mě čekala Micka a pořádně mi to dala sežrat. Celé dva dny na mě syčela, prskala a vytahovala drápky, ale já jsem si ji získal svým kukučem a taky tím, že jsem kocour. No a tak jsme si v poklidu lebedili ve dvou skoro rok. Až se naše panička rozhodla, že náš klid naruší nový přírůstek do rodiny, a to se taky stalo. Je to přesně 14 dní co přijela taková malá roztomilá, heboučká, červená a ke ...3. listopadu 2006 | Autor: Max Cavalera
Tetička Míša "Tulifka"
Mňauvajsky fšichni Kulišáci! Nastal čas, abych vám představil tetičku Míšu "Tulifku". Je to prosimpěkně egzemplář rodu člověčího - samičkovýho. Vyznačuje se nesmírnou přítulností a vymejšlenim roztodivnejch blbin, který se mi, musim přiznat, občas dokonce i zamlouvaj. Tak mi tudlec, začátkem září, byla zase "Tulifka" přidělena. Nevěřili byste, jak je tadlec osoba naprosto nevycvičená. To "holka" s "klukem" skáčou jak já mňoukám a ani si toho kolikrát nefšimnou! Prostě jsem ji musel hned před vratama Pelechu 8 vysvětlit, že když kočičí šelma vyžaduje pozornost, tak se jí jí má dostat HNED a HODNĚ! Žádný šmrdlání a odfláknutý drbání. Prostě kvalitní masáž kožicha!!!Výmluvy typu: "Počkej, ...29. října 2006 | Autor: Marcipánek, Matýsek
V novém domově
Čauky kočky a kocouři, před pár týdny jsem se přištěhoval do nového domova a musím říct, starají se tu o mě dobře. Mističky mám stále plné, kdykoli se chci mazlit, tak tu jsou dva páry ochotných rukou, a dokonce tu mám i kočičí kamarádku. Alžbětka na mě sice první tři dny syčela, ale dneska už je to OK. V noci spinkám s paničkou v postýlce a hřeju jí záda. A když zatoužím po mazlení, začnu vrnět a lehnu si jí na obličej. To jí zaručeně probudí. Donedávna jsem vždy dostal pohlazení, ale v poslední době se většinou ozve „Marcíku, co blbneš, jdi spát,“ a jsem odstrčen. Nevím, co se jí nelíbí, mě by nevadilo, kdyby mě ve 2 hodiny v noci někdo vzbudil a mazlil se ke mě. Představte si, ...29. října 2006 | Autor: Alžbětka
Novinky z mého pelíšku
Měsíc s měsícem se sešel a já jsem vyrostla ve krásnou dospělou kočičku. Musím tedy napsat, jak jsem se měla. Řeknu vám, nebyla to žádná sranda. V půl roce jsem musela na operaci se slinnou žlázou. Udělala se mi totiž cysta a ta musela ven. Pár měsíců poté jsem si ošklivě rozškrábala pár bebíček na krku a 5 neděl se mi to hojilo a já musela nosit límec, abych si to ještě víc nerozškrábala. To moje zuřivé drbání má prý na svědomí alergie na stravu. Takže panička musela koupit speciální papů, což mi moc nevadí, protože tahle bašta je moooc dobrá. A teď ta hlavní novinka. Mám kočičího kamaráda. Jmenuje se Marcipánek a panička mi ho přivezla, aby mi doma nebylo smutno, když je dlouho v ...27. října 2006 | Autor: Albert of Magic Wood*CZ
Pán domu, ehm, bytu
Mňaujo, tak už je to jisté. Vyrostl jsem a stal jsem se nepopiratelným vládcem domácnosti. Moji lidští rodičové si na mě zvykli tak, že jsem se stal nejhýčkanějším tvorem doma (v zásadě je to mé povolání na plný úvazek, nechat se muckat). A co víc, babička loudí, aby mě směla hlídat. Ale od začátku. Maminda s taťuldou (ti lidští rodiče) odjeli v létě na dovolenou. Aby si to užili a nemuseli se o mě strachovat, jel jsem na dovču taky. Za babičkou. A protože jsem roztomilý a krásný kocourek-miláček, moje bábinka mě samozřejmě hýčká a vůbec se mnou zachází královsky - tak jak to samozřejmě má být. Dovolí mi úplně všechno. (Maminda říká, že takhle jde celá výchova vniveč.) Takže když ...25. října 2006 | Autor: Akira
Budoucnost - výzva
Zdravím, dneska mně maminka hodně překvapila, ale taky potěšila. Narozdíl od Mii budu moct mít koťata. Prý až budu dost velká. Jen se musí najít podobně barevný kocourek. Oba rodiče jsem měla mourovaté, tak to zkusí i se mnou. Tímto tedy vyzývám všechny kocourky, kteří jsou evropští, mourovatí atd... no prostě mně podobní, aby psali mé mamce na mail a hlásili se. Teď jsou mi 4 měsíce a pár dní, tak někdy po novém roce bychom to spolu mohli zkusit. Mamka si chce jedno kotě ode mě nechat a jedno, pokud bude chtít, půjde k mému nastávajícímu do rodiny. Zbytek maminka rozdá hodným lidem. :))) Už se moooc těším na roli maminky.24. října 2006 | Autor: Earwen Silver Rain, CZ
Malé kotě v novém domově
Ahoj koťata, ráda bych tady zavzpomínala na dobu, kdy jsem byla ještě malá a čekala mě zásadní změna - stěhování! Svoji novou rodinu jsem si tedy vybrala sama, to už víte. Když si pro mě přijeli, to mi bylo na den přesně 13 týdnů, tak jsem s nimi moc nechtěla. S bráškama a sestrama se tak pěkně řádilo a maminčino mlíčko tak pěkně chutnalo. Takže se mi určitě nedivíte. Noví páničci mě ale krásně přemlouvali a tak jsem se nechala zavřít do přepravky a vydala se s nimi na cestu do nového domova. Po cestě jsem ještě vzpomínala na rodné hnízdo a trošku jsem i brečela. Cestu jsem ale ve zdraví přežila a pak nastalo překvapení - nový domov! Páníčci mě konečně propustili z té škaredé ...21. října 2006 | Autor: Lízička
Vánoce se blíží...
Tak, vánoce jsou na dosah mých drápků a já už se nemůžu dočkat, až moje páničky budou rozbalovat svoje dárky z takových blejskavých a třpytivých papírků, který potom vyhodí... :( Ale stejně si jich ještě potom užiju... Cheche... :)))) Koukám na moje dvě kořisti. Morčáka Artura (jen tak mezi náma, já bych ho nejradši snědla a moje paníčka, samozřejmě ta nejmladší, ho taky nemá ráda, a ani se nedivim) a králika Honzu. Asi mě neberou vážně, protože si mě vůbec nevšímaj!!! To jsem tak nevýrazná??? Ale nééé. Ale teď zpátky k vánocům. Ta nejmladší se pravděpodobně asi zblázdnila. Pálí tady ňákej smrad (prý vonná tyčinka) a pouští její milovaný fontánky... ;) Ale có. Když chce, tak ať si dělá, co ...19. října 2006 | Autor: Akira
Knihovna
Ještě něco vám musím dneska pošeptat. Mamka mně vzala v pátek do knihovny sebou. Myslela si, že jsem celý den prospala, ale já jsem bedlivě pozorovala, co se kolem děje. Knihovna je úžasné místo. Mamka tam má už čtyři kamarády díky mně, protože každý, kdo mě vidí, by mě chtěl hned domů. Od mamky bych nešla, ale jasně, že mně těší být středem pozornosti. :) Taky jsme s mamkou začaly psát do nově vznikajícího internetového časopisu a věřte tomu kočky nebo ne, já budu mít asi i vlastní poradnu. Mamka si totiž usmyslela, že budeme pomáhat opuštěným kočkám a že o nich budeme informovat. To bude něco, bude ze mně kočka novinářka... :)))19. října 2006 | Autor: Akira