Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 29 z 14318. října 2006 | Autor: Bastien Baron z prádelního koše
Nový domov
Dneska je to právě měsíc, co mám nový domov. Do té doby jsem bydlel v Mariánských Lázních s bráškou Agim a velkým bratrem Maxíkem. Tehdy jsem se jmenoval Koko, po slavném kocourovi z detektivek pana L. J. Brauna. Jak jsme s Agim k Maxovi přišli si můžete přečíst na našich společných stránkách – hledejte Vetřelce, barony z prádelního koše - a nebo si to můžete přečíst z pohledu velkého bratra Maxe. Naše panička byla moc hodná, ale tři jsme byli moc, a tak nám hledala nový domov.
V polovině září k nám přijela taková fajn člověčice s člověkem. Oba byli moc fajn. Ona si s námi hned hrála a mazlila a ten její bráška byl moc pohodlné lehátko. :o)) Nakonec mě vylákali do přepravky (do přepravky ...17. října 2006 | Autor: Buzz
O babičce
Jak jsem kdysi slíbil, přidám něco z mých zkušeností s babičkou.
Vždycky, když ráno dlouho nikdo nevstává, je to podezřelé. Jakmile se tady začne lítat s oblečením kolem tašek, jsem ve střehu - na závěr toho celého zmatku bývám totiž čapnut a šup se mnou do bedny.
Cesta autem je docela v poho a potom už ta slíbená babička.
Poprvé jsem z nich tam byl trošku překvapený - žijí tam tři a všichni moc fajn. Jejich byt je mnohem větší než ten náš, ale skříně na schovku tu taky mají:) Koukám i záchůdek je tu pro mě, no ale pozor, u téhle babičky to tak úžasně voní - ona vaří nějakou dobrotu. Trošku smutně zamňoukám a ona na to tak dobře slyší, už se krmím.
Taky si se mnou umí moc krásně povídat ...16. října 2006 | Autor: Nancy May Blobs, CZ
Jsem buchtová...
Dnes si musím postěžovat!!! Doma se mi všichni smějí! Mám totiž moc ráda buchty - nejraději tvarohový... Když tatí nebo mami jdou do kuchyně, stoupnou si k lince a začnou tam něco kutit, hned tam běžím, abych prověřila, jestli něco nebude i pro mě. Od tatího dostanu většinou kousek masíčka, ale když tam vaří mami, tak říká, že pro mě nic nemá, že to není nic pro kočičky, že by mi to nechutnalo a tak... Dlouho ji musím hlídat, jestli jí něco neupadne (že bych to jako hned zkontrolovala). Naší mami ale nic nepadá a když to tam všechno dokutí, šoupne to do takového domečku, ze kterého jde teploučko. Ještě chvíli sedím u toho teplého domečku, ale protože mami odešla, nebaví mě to a jdu si ...15. října 2006 | Autor: Earwen Silver Rain, CZ
Jak to všechno začalo...
Ráda bych Vám povyprávěla můj příběh. Tak začněme pěkně od začátku.
Vše začalo tím, že se, teď už mí, dvounožci přestěhovali do Brna kvůli studiu. V malém bytečku jim bylo smutno. Oba jsou totiž velicí milovníci všeho živého. Nejvíce naléhala panička. Chtěla nějakého toho zvířecího miláčka na mazlení. I když v té době už u nich žili ještěrky a osmák, to pravé mazlící zvířátko stále chybělo. A tak přemýšleli, jaké by to mohlo být. Panička pochází z vesnice a odmalička jí kolem baráku lítaly kočky. Měli i spoustu jiných zvířat (koníka, ovečky, králíky, slepice a psa), ale ani jedno nebylo do městského bytu tak vhodné jako KOČKA!!! A tak už mazlící zvířátko dostávalo svou podobu.
No jo, ...12. října 2006 | Autor: Hanička - Hatsepsove Lady smock
Nevím, proč ta koťata tak rychle rostou?
Milí čtenáři, kočkové i lidičky. Nevíte náhodou, proč ta koťata tak rychle rostou? Už toho tady máme polný dům, jsou všude, skáčou, lezou, běhají, perou se, cvičí, pořád chtějí jíst a pořád hrabou v záchodku. Nevím, proč se to tak rychle stane, ale ještě před pár týdny to byla malá, neohrabaná mrňata a teď abych před nimi utíkala na skříň, nejlépe ale ven, do dílny nebo na půdu. Nedají pokoj, pořád chtějí mlíčko, i když už dávno baští maso, já už nestačím, zkuste si to, vyrábět mlíčko pro 9 kousáků, kteří mají zuby jako jehličky!!! Ne, to už prostě nejde a musela jsem je odstavit, a když vidím, že se některý blíží a přeradostně přede, prchám!!! Tentokrát mi mami nehubuje, spíš mě lituje a ...10. října 2006 | Autor: Max Cavalera
Šelminy z Rhodosu
Mňauvajsky micuchy!
Musím hned v úvodu poděkovat Maxíkovi Rybomilovi za skvělý donucovací prostředek, kterak dokopčit "holku", aby hejbla kostrou, usadila se k PC mašině a začala psát, co je novýho. A ta donucovací metoda? Jednoduchá! Akce "Tasený dráp" funguje perfektně!!! A za tu prodlevu si účtuju pět tuňákovejch konzerv! Parádní kšeft! MŇAU!
Tagže. "Ti dva" se tudlec rozhodli, že si vyjedou na zaslouženou dofču. Prej celý léto makali, tak si za odměnu udělej móóóře... nevim jako, co to je... zřejmě něco k jídlu nebo k lovu nebo či co... ale každopádně se s tim děsně flákali. Zdrhli a 11 dnů jsem musel hlídat tetičku "Tulifku" Míšu. Mimochodem, té jsem se rozhodl věnovat taky jednu ...5. října 2006 | Autor: Mikeš Tiger
Kovářova kobyla
Kovářova kobyla a ševcova žena chodí bosa. Veterinářova kočka zase zabřezne s kočičím puberťákem, jako by se nechumelilo.
Takhle nějak se nám to stalo. Manželka je veterinářka. Nedělá sice se zvířaty přímo, ale přece. Byla to ona, kdo stále říkal, že naši dva mladí kocourci Garfield a Mikeš ještě nejsou v tom věku, kdy by mohli. Poprvé to na jaře roku 2005 byla ještě pravda, ale Micka měla hned za měsíc další říji a tam už se oba kocouři snažili víc. "Vždyť jim to vůbec nejde," hodnotila manželka jejich snažení. Bylo ale zřejmé, že s kastrací už nelze dál otálet. Objednala tedy oba mladé pány u kolegy na ošetřovně. Než na to ale došlo, zjistila, že má kočka zvětšené struky. Bylo jasno. V ...4. října 2006 | Autor: Mikeš Tiger
Jak to začalo
Někdy koncem roku 2003 jsme kamarádovi zařizovali operaci kýly pro sotva odrostlou kočičku. Byla nádherná mourovaná s bílou a měla trochu delší srst. Po jednom z rodičů nebo prarodičů byla údajně norská lesní. Když jsme ji předávali veterináři, ptal se, má-li ji také vykastrovat. Tehdy jsem řekl, že si od ní třeba vezmeme koťátko a že tedy ne. Kočička pak u nás zůstala asi tři dny a zcela si získala nás i děti. Když si pro ni měl kamarád přijet, domluvili jsme se, že budeme chtít koťátko.
Na jaře 2004 pak kočička, která žije ve stáji, porodila koťátka a jedno tedy bylo pro nás. Mezitím se ale ozval jiný kamarád, že se k němu cestou z hospody přidala kočka, šla s ním až domů a zůstala. ...3. října 2006 | Autor: Buzz
Jak jsem poznal Lipase
Ten den nikdo z nich neodešel, ale začalo se tu trochu zmatkovat a balit do tašek, to asi pojedeme k babičce (o tý vám taky musím někdy napsat). Tašky jsou odnesený a já čapnut - to znamená, že jedu s nima.
Tam, kam jsme dojeli, bylo hodně lidí, ale to není hlavní.
Hned jak mě pustili z přepravky a já zavětřil, bylo mi to jasný - tady někde musí bejt jinej kocouř! Nějakou chvíli jim to trvalo, ale pozdě v noci se otevřely dveře a já uviděl na klíně jedný paničky dovopravdickýho kocouře - černej byl jak bota a taky ohromnej a pořád mu říkali: "No tak, Lipas, pomalu na něj."
V týhle chalupě jsem si to s těma mejma a s kámošem Lipasem užíval tři dny. Z Lipase se vyklubal fajn chlapík, sice ...2. října 2006 | Autor: Chantal Královna noci - Sára
Očkování
Dneska jsem byla poprvé od narození na očkování. Je to sice hanba, že tak pozdě, ale... znáte to.
Byl krásně ospalý podvečer, venku pršelo, tak jsem si krapátko zalenošila v člověčí posteli. Najednou mě paničko-maminka probudila a oblékla krásný růžový postrojek. Ne, že by mě to nějak více probralo... přavalila jsem se na druhý bůček a zase pooomalinku usínala KDYŽ !!! jsem se najednou ocitla v přepravce. Otevřeli se dveře, ty, které jsou normálně pořád zavřené, a poprvé jsem viděla to, na co se koukám z kuchyňského okna. Vůbec se mi to nelíbilo... všude hluk, cosi studeného mi vířilo kožíšek a nebylo to vůbec příjemné. Začala jsem plakat, protože jsem jestě trochu malá a bála jsem se. ...27. září 2006 | Autor: Buzz
Jak mi čistili zubní kámen
Jak jsem slíbil, tak píšu o té kontrole na veterině. Kašel mě opravdu asi za týden přešel, jitrocelový sirup zamíchaný do mojeho jídla byla sice trošku zrada, ale já jsem opravdu velký jedlík :) Teď musíme na ten zubní kámen.
Ten den si budu pamatovat dlouho. Ráno na mě zapomněli s jídlem, odešli pryč. Odpoledne jeden malej dřív doma a pak přišla ona s druhym malym, místo toho, aby mi dala najíst (a to připomínám, že jsem nedostal ani ráno!) mě čapla a šup do přepravky. Šli jsme ven, čekali na chodníku a jeli tramvají. Tam se mě někdo snažil rozptýlit, ale já na to nic nedal.
Za chvíli jsme byli na Palmovce u mojí staré známé, tentokrát žádná drbačka, ale injekce. Mám pocit, že si nějaký ...27. září 2006 | Autor: Mia (2)
Jak jsme našli Kačenku
Čauky,
tohle vám prostě říct musím. Byl u nás na návštěvě taťkův bratranec Michal a ... no samozřejmě, že si tu naši malou mícu hned zamiloval... já se od něj držela dál. Když odcházel, taťka ho šel vyprovodit. No a když se vrátil, tak říká mamce: "Na chodbě je kočka". Mamka je správná kočkařka a tak se šla hned podívat, co že je to venku a odkud to může být... no, kočka bych to zrovna nenazvala. Srovnatelná byla jen s Garfieldem. Taková tlustá, mourkovatá micina. :) Mrňavá Akirka z ní byla celá pryč, tak jsem na ni prskala, aby si dala pozor, s kým se kamarádí. Mamka se vydala po domě zjišťovat, čí kočka je, protože věděla, že další spolubydlící už nechceme. Jenže to nebylo tak snadné, ...27. září 2006 | Autor: Akira
Kterak jsme se s Miuškou usmířily...
Ahojky,
musím Vám napsat, jak jsme se s tou velkou línou kočkou usmířily, protože ze začátku to tak opravdu nevypadalo.
Přišla jsem k manželům Machovým 4 měsíce po jejich svatbě. Někdy v srpnu to bylo. Vyzvedli si mě na Proseku a dostali mě rovnou do tlapky. Tedy maminka Káčulka. Taťka sebou táhl přepravku, kdybych náhodou zlobila, ale to nehrozilo. Taťka byl taky ten, kdo mi dal jméno Akira, protože si tak maminka už 10 let říká na internetu, ale nikde nikdo to jméno nenosí oficiálně... až já. :) No zkrátka, první týdny (to jsme byli ještě v Hostivaři v Praze) nebyly vůbec pěkné. Mamka mně nechávala napospas běsnící Mie a ani mně nechránila. No bodejť, kdyby mě před ní chránila, nikdy ...25. září 2006 | Autor: Montynka
Cena je doma
Tak paničce konečně dorazila cena ze soutěže o Mrzouta 2006, kterou jsem někdy v létě vyhrála. Tedy, abych to upřesnila, byla jsem na třetím místě. Ani nevím, co mě tenkrát tak nazlobilo, že jsem se do foťáku tak nádherně mračila. Už jsem z výhry dostala paštiku a vedle v misce byli vzorky granulí a můžu říct, že to docela jde, rozhodně nehodlám reklamovat ani sousto.
Děkuji tedy všem, co mi poslali tehdy hlas – hlavně všem dětem od Káti ze třídy a taky všem spolužákům od Báry a Ondry.
Jinak máme pana domácího v nemocnici, a protože padají ořechy a ráží se tady na Moravě švestky, tak panička sama posekala sekačkou celou zahradu! To aby se vše lépe sbíralo ze země. Já seděla opodál, kdyby ...24. září 2006 | Autor: Bídžej
Jak ke mě dvounožci přišli :o)) - Druhá část
Hned na druhý den, se mnou šli k jejich kamarádovi... je veterinář a taky byl na mě hodný, tak jsem byl hodný i já. Zjistil, že mám obrovitáánskou chřipku. Dostal jsem nějaké injekce, prohlédl mě, taky mi říkal Bidžit a já se těšil na to vzrůšo :o) a najednou, když už jsme byli na odchodu, se na mě zadíval, já si vesele mňoukl a otočil jsem se k němu zády a hle... konečně na to přišli a slyšel jsem: ty jsi fakt, přesvědčený, že máte kočičku? Vždyť to je kluk jako buk. To bylo udivených výrazů - chichi, to jim to ale trvalo :o). No a tak mi teda začali říkat BJ, tedy Bídžej, Bidžoušek, Bibánek, někdy Tygřík, Mazlíček, Miláček, Koblížek, Dupenka, Myšička... když trošku zlobím, tak na mě i ...24. září 2006 | Autor: Bídžej
Jak ke mě dvounožci přišli :o)) - Můj první den doma
Narodil jsem se v kravíně na vesnici, která se jmenuje Rýmařov. Asi jsem měl hodně sourozenců... ale raději ani nechci vzpomínat, protože na těch vesnicích to tak chodí, že když se o nás nikdo nepostará... tak nás buď nechají vlastnímu osudu a nebo nás dokonce topí... věřili by jste tomu???
A nějaký takový osud čekal i mne. Ale mezitím, co jsem se narodil, daleko ode mne, se Kačka s Martinem rozhodli, že si pořídí nějakou číču jako jsem já. Martin prý chtěl černou, ale Kačka si našla nějaké obrázky na internetu mourečků a dala je kamarádce, která má chalupu tam, kde jsem se narodil. No a ta přišla s tou fotečkou za námi do kravína... už si to skoro nepamatuji, byla véélikanánská zima, i ...21. září 2006 | Autor: Buzz
Jak jsem kašlal
Po nějakém čase se mi u nich opravdu zalíbilo a tak už můžu říkat u nás:)
Dneska v noci jsem nemohl nějak usnout, pořád mě něco nutilo kašlat, moje panička si myslela, že budu zvracet, tak nespala se mnou, bylo mi to ráno líto, ale ono se to nezměnilo. Panička mě teda vzala na palmovku k veterináři a tam jsem si to užil.
Paní doktorka byla moc milá a moc se zajímala o to, kolik mi je, že prej jsem takovej pěknej šlachovitej chlapík. Tak jsme se museli přiznat, že to vlastně ani nevíme, no nevadí. Prohlídli mi tam zoubky (problém - zubní kámen, je to třeba řešit, jinak budu bez zubů), paní doktorka mě prošahala celýho (docela jsem se snažil předvést, takže nakonec místo prohlídky - ...21. září 2006 | Autor: Maxmilián Rybomil
V2 už tu není
Musím si zapsat důležitou událost. V úterý odpoledne si přijela dívka pro V2 (Koko). Všichni jsme si novou paničku přišli očichat a pomazlit se. Já tedy jen pozorovat. Vetřelci se na dívčinu vrhli, předli a nechali se hladit. Koko se dokonce usadil na noze paniččina brášky. Bylo to docela zajímavé podívání. Tak se povídalo a povídalo... Koko dostal nové jméno. Měl sbalenou igelitku. Moje přitulkyně Vetřelcům pořád říkala, že jim jednoho dne sbalí batůžek, ale pak mu nabalila igelitku a bylo to. Dokonce ani ne s kočičkou. Těsně před příjezdem nové paničky se kočičáři pěkně umyli. Jako by tušili, že se mají líbit. Udělali jsme ještě poslední Vetřelčí fota a bylo.
Koko si pak klidně ...19. září 2006 | Autor: Valentýnek
Valda: Zlobivý vynálezce
Náš kocour Valentýn je už určitě v pubertě. Alespoň zlobí jak puberťák.
Nastala škola, tak je nám každá ranní minuta před zazvoněním budíku drahá. Valentýnek to však na vědomí v žádném případě nebere. Když má hlad, tak má hlad a nikdo si nebude spokojeně vylehávat v posteli. Nevstáváte? Však vy vstanete! A má pravdu. Ten příšerný zvuk posouvající se keramické misky s vodou po kachlíkové podlaze v kuchyni vydržím jen pár minut.
Večer sedím u oblíbené "Růžové zahrady", ale Valentýnek si chce hrát na číhanou. Nereaguji a tak je tu kočičí pomsta - rozdrápané tapety v chodbě aspoň metr vysoko nad podlahou. To kocourovi ale muselo dát práce!
Dnes mu nechutnala nová kočičí konzerva. ...18. září 2006 | Autor: Buzz
Jak to tady chodí
Po nějakém čase jsem si to tady pěkně okouknul a zjistil, jak to chodí. Ona je tady přes žrádlo, čištění záchůdku a mazleníčko, on - taky tak, potom je tady větší malej - ten je docela nejvíc se mnou. Ráno po mojí snídani a mazleníčku se cachtají ve vodě a pak všichni někam zmizí, ale on (ten větší malej) je nejdřív doma, tak se spolu přivítáme, pak si hrajeme, mazlíme, dobrůtka na zub taky kápne. Někdy přijde ještě s jinejma stejně velkejma a to je potom veselo. Když už toho je dost jdu se dotáhnout do nějakého pelíšku. Ani nevím, jak dlouho to trvá, a přijde menší malej s ní a to je teprve paráda - podává se moje večeře. Já si tady užívám svoje jídlo úplně sám a takový dobroty jsem nikdy ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 