Kočičí deníčky
Stránka 33 z 14318. února 2007 | Autor: Maxmilián Rybomil
Rvačka
Co se vlastně stalo, to zůstane tajemstvím. V Mettmenstetten má Maxík trochu jiný život. Většinu času tráví sám a tak jsem se rozhodla pouštět ho ven. Také musí nabrat sílu do tlapek, aby byl pořádným kocourem. V tomto týdnu vyběhl jeden den na půl hodiny. Musela jsem zavřít okno, protože večer už je dost velká zima. Pak se mi zdálo, že ta půlhodina je už dost dlouhá, tak jsem okno otevřela, trochu s obavami, ale všechno bylo OK. Maxík se za chvilku spokojeně vrátil. Horší to ale bylo v pátek. Maxík vyrazil a já jsem okno přivřela. Jenže za chvilku skok a okno se neotevřelo. Bylo slyšet zvuk kočičí rvačky. Vyletěla jsem k oknu, ale u okna nikdo. Jen nade mnou, na skalce, se ježil ...18. února 2007 | Autor: Růženka malá
Střevo
Jak jsem teď zlobila, maminka se na mě už rozčílila, a to tak, že i Uhlíček zalezl pod postel... tak to asi musela být rozčílená ... řekla mi, že jsem střevo. To bylo, když jsem vyskočila na sedačku, zavěsila se za hromádku oblečků drápek, ujely mi nožičky a já mamince udělala díru do jejího hedvábnýho šátku :-/. Já tedy docela často neudržím rovnováhu a popravdě řečeno jsem proti bráškovi velký nemehlo. On jestě nikdy nic neshodil, chodí kolem kytek a nezajímají ho. Chodí kolem záclon a nevyskočí si na ně. Sedačku začal drápat až teď, co jsem mu to vysvětlila. On byl vůnec strašně hodný a způsobný... než jsem přišla :o) Až na ty tapety... to mě zas naučil on, já to jenom dotáhla do ...17. února 2007 | Autor: Šikulka a Divoch
Nešikovná Šikulka
Ahoj čičáci a čičiny, tak vám musím napsat, co je nového. V novém domě jsem se pěkně zabydlela, mám pořád plné misky, když si mňouknu, pustí mě ven, když si mňouknu znovu, pustí mě dovnitř... prostě paráda. Chodí se za mnou mazlit panička od Daníka a Ádi, ležím jí na klíně a vůbec jí nevadí, že je ode mě chlupatá. Ale jednou mě naložila a jelo se na očkování. Jak moje jméno napovídá, zvládla jsem to s přehledem. Při přeočkování mně chtěli domluvit kastraci, ale veťák řekl, že to nepůjde, že už je pozdě. Když místní kocouři jsou fakt fešáci a prostě nešlo odolat. Moje panička má sice hrůzu z porodu (a co mám říkat já?), prý omdlí, sotva uvidí první kotě! Tak to budu muset zvládnout sama. ...17. února 2007 | Autor: Růženka malá
Útokem vpřed
Jsem dnes velmi útočná. Běhám ... totiž spíš prý hopsám, někdy klušu, běhání mi jde, jen když mě Uhlík honí :o) ... tedy hopsala jsem dnes po bytě obrovskou rychlostí, až teď jsem se zastavila, že vám o tom něco napíšu. Maminka je ze mě nešťastná... ale snad jenom dneska :-/. Ráno jsem jí nemohla vůbec probudit. Bylo asi 6 hodin, tak nevím, co měla za problém. Obvykle jí stačí jedna dvě pusinky nebo tlapička na nos a už mě hladí a nechá mě vlézt si k ní pod peřinu. Ale dneska to bylo jinak. Spala jak dřevo, asi byla unavená, protože včera strašně pčíkala a přišla z práce úplně strašně horká... myslím, že říkala, že má teplotu :-(. No tedy jsem jí jako vždy budila. Jedna pusinka. Nic. ...16. února 2007 | Autor: Mi-c-Kai
Konečně jsem se k tomu dostala
Jsem "malá", ale šikovná! Tak jsem se rozhodla a soustavným šikanováním svého dvojnožce jej donutila, aby nezůstával pozadu a založil mi deníček. Pokusím se přimět jej k tomu, aby mi do něj zapisoval moje zážitky pravidelně a nezkresleně, tak, jak jsem je prožila.12. února 2007 | Autor: Giowanitte Aniger
Nový domov
Ahojky, jmenuju se Giowi, budou mi tři roky a našla jsem si nový domov, novou mámu. Vlastně mamina si mě našla :o). Přivezla mě moje stará panička od Prostějova do Orlové, do teplého bytečku 31.1.2007. Nová panička se bála, že jsem nemocná, protože mi hooodně smrdělo z pusinky, nechtěla jsem papkat granulky, bála jsem se ruky a zalézala pod gauč, aby na mě nedosáhla. Pan veterinář paničce - mojí nové mamině :o) - vysvětlil, že mám zánět dásní a zubní kámen a zanícená očička. Mamina mi nasadila léčbu a lepší se to. Očička už mám OK, z tlamky mi už tak nesmrdí, zánět ustupuje. Mám už dobrou náladu, protože papání nebolí. Tak chodím za mamkou a koukám, co celý den dělá, ráda si rochním na ...11. února 2007 | Autor: Růženka malá
Chudák žralok
Jsem dlouho nepsala, že? No jo, vždyť se taky nic nedělo... Vlastně jo, jedna změna nastala. Mamka si myslela, že jsem se přiotrávila tím jejím cykasem. Myslela si to, protože jsem slint. Abyste rozuměli. Když mě maminka drbá a ňuchňá, tak já se u ní uvelebím a sliním. Ale ne jen tak trošku. Kapou mi slinky a mamka je pak celá mokrá – poslintaná. Hrozně se bála, že to má z toho, jak jsme žvýkala cykasovy listy, ale nevěděla, že já si prostě jen tak sliním. Cykas už bydlí u mamky v laborce a prý sundal dva listy ze čtyř. Chudák... No a další divná věc se mi děje v tlamičce. Vedle mých špičatých zoubečků rostou ještě další. Smějí se mi, že jsem žralok, že mám dvě řady zubů. Já si myslím, ...11. února 2007 | Autor: Maxmilián Rybomil
Změna bydliště
Dnes jsem chtěl provést změnu bydliště ve Zlaté knize, ale uvědomil jsem si, že tam mám Maxíkov. Takže já jsem vlastně bydliště nezměnil, protože jsem si vytvoři Maxíkov i tady. V čem se liší ten švýcarský od českého? Tady nejsem pánem domu, ale pouze pánem přízemí. Dům ovládá malý dvounožec. Je to krásná holčička a je jí všude plno. Jen má stále co dělat se svými dvěma chodícími tlapičkami, tak zatím nikde nešplhá a neskáče. To já jsem to zkoušel, ale vyhnali mě. Mám tu dva spolubydlící. Jenže ti se přijdou vždycky jen nadlábnout. Někdy to zkouší přijít ke mně, ale já je tu nechci. Nedávno mi Momo vyjedla misku a ještě se chtěla v mém pokoji roztahovat. Zavolal jsem na ní svou ...10. února 2007 | Autor: Nelinka
Moje poslední jízda autem
Když jsem měla tak hodnou chůvu, začlo mě to zase táhnout ven. Sníh už roztál a začínalo jaro. Jednoho dne panička naložila bednu s Laky, koťaty a mou a jeli jsme na výlet. Samozřejmě jsem se uvelebila na svém obvyklém místě na rameni a koukala ven. Děti spaly a Laky je vystrašená hlídala, něvěděla totiž, co se děje, protože jela poprvé autem. Přijeli jsme k příteli páničky. Laky se od děti ani nehla, ale já to hned prošmejdila, kočkám jsem dala najevo, že tady to je moje, i když jen nachvilku. Pak mě nalákali do bedny a jelo se zas někam. Táto jízda se mi ale vůbec nelíbila, byla jsem zavřená, což vůbec nesnáším. V tom velkém domě bylo plno zvířat, hlavně pejsci, které nemusím, tak jsem ani ...9. února 2007 | Autor: Chilli
Opět výlet...
To vám řeknu, ten minulý výlet nebyl vůbec jen tak :o( Dneska mě zase dali do bedýnky, naložili do auta a zase se mnou chvilku někam jeli. Když jsme vystoupili, tak už jsem to tam poznával. Bylo to zase u toho hodnýho pána, který o mě řekl, že jsem fešák. Tentokrát ale to tam probíhalo trošku jinak. Vyndali mě, postavili na takový černý stůl. Ten pán měl v ruce nějaký plíšek nebo co a pokládal mi ho na tělíčko a do uší mu vedly nějaké drátky... Pak mě chvilku osahával :o) To se mi docela líbilo a pak ze skříňky vyndal nějakou věc, chytl mě za kožíšek a tu věc do mě píchl. Nic to nebylo, dělal jsem, že o ničem nevím, tak jsem byl za hrdinu. Teď čekám na to hovězíčko, co mi slíbila moje ...8. února 2007 | Autor: Nelinka
Moje první mateřství
Poprvé jsem se sněhu lekla, ale časem jsem si na něj z okna zvykla a pořád mě to táhlo ven. Když může Laky, proč ne já? Jednou při větrání byla panička neopatrná a já toho využila. Hop a už jsem byla na zahradě. Rozběhla jsem se na první strom a hned dolů a všeljak jsem vyváděla ve sněhu. Moc se mi to líbilo. Když mě zavolala, hned jsem byla na okně a šup do teplé náruče. Tak si panička uvědomila, že musím občas ven. Přece jsem už znala volnost. Od té doby mě na chvilku pustila, nechala proběhnout a honem do teplíčka. Tam se to stalo. Panička zjistila, že jsem v tom. Připravila mi bednu, vystlala a ze dvou třetin zakryla, ať tam mám soukromí. Přišla moje hodinka, když nikdo nebyl doma, ...8. února 2007 | Autor: Chilli
Výlet
Včera mě nandali do bedýnky a tak jsem si říkal... "Jedu na Moravu, teda jako domů... teda do bývalého domů..." Ale kdepak, asi za deset minut se zase vysedalo. Přišli jsme do takové místnosti, byla celá bílá, ve skříňce byly zamknuté ňamky a všude bylo spousty židliček. Škoda, že jsem musel být v té bedýnce. Potom kde se vzal, tu se vzal, stál tam nějaký cizí pán. Povídal něco o vakcíně, tomu jsem moc nerozumněl, pak řekl, že jsem fešák (no to já samozřejmě vím) a pak tam chvíli pánečci debatovali a zase jsme jeli zpátky. Fakt nechápu!8. února 2007 | Autor: Chilli
Proč se mi smějí?
Kromě toho, že jsem náramně zvědavý, jsem i náramný televizní divák. Nedávno dávali v televizi Krtečka. Moc se mi líbil a tak jsem si způsobně sedl před televizi a koukal. Fakt nechápu co těm mým dvěma páníčkům bylo k smíchu. Koukali na mě a smáli se jak praštění! Tak jsem se urazil a odešel do kuchyně k misce. Tam je to taky bezva.8. února 2007 | Autor: Chilli
Jak jsem se stěhoval
Konečně jsem se naučil tlapkovat na klávesnici. Zatím mě packy moc neposlouchají, tak budu psát málo. Jednou, když u nás bylo veselo - Vizovické trnkobraní, bylo to koncem srpna - se u nás objevili nějací cizí lidé. Moc jsem s nimi kamarádit nechtěl, ale kluk vypadal hezky... myslím, že jsme si podobní. Modroocí fešáci :o) Chvilku mě tam lákali na šňůrku a různé jiné hračky. Když jsem se s nimi začal trochu kamarádit, tak toho využili a nastražili takovou bedýnku. Jsem hrozně zvědavý a tak jsem do ní vlezl... a spadla klec, kočky a kocouři! Normálně mě tam zavřeli. Zpočátku mi to moc nevadilo, ale když jsem se v tý věci začal vzdalovat mamince a tetě a ségře a páníčkům, začalo mi docházet, ...7. února 2007 | Autor: Nelinka
Můj nový domov
V novém domově bylo tolik různých pachů z cizích kočiček a lidí. Musela jsem to prošmejdit a s každým se seznámit. Objevila jsem Laky, kočku domácí, mourovatou, letitou dámu se stejně starým synem Maximem - v bílém kožišku s černými fleky. Ze začátku jsem na všechny prskala, ale pak jsem se s Maximem zkamarádila a hrály jsme si spolu. To bylo honiček a šarvátek, někdy se přidala i Laky. Jen mi vrtalo hlavou, že se Laky občas vytratila a já ji nemohla nikde najít. Kam pořád chodí? Až jsem na to přišla, panička ji pouštěla ven, ale to já přece také znala, vždyt jsem byla chvílku bezdomovec a venku bylo tak krásně. Pořád mi opakovala, že jsem jen do bytu, ale mě to pořád táhlo ven. Jednou ...5. února 2007 | Autor: Nelinka
Moje setkání s paničkou
Ahoj kočičáci, tak i já jsem tady a chtěla bych se vám představit. Nevím, kdy a kde jsem se narodila, ale pamatuji si, že mě i brášku odvezli autem za město a v nějaké vesnici nás vyhodili z auta. Tak se z nás stali bezdomovci. Bloudili jsme po vesnici a u jednoho baráčku, kde byli hodní lidé, jsme dostali mlíko, ale víc o nás nechtěli vědět. Tak jsme žili volně a když byl hlad, tak jsme věděli, kde dostanem trochu najíst. Jednoho dne bráška vletěl pod kola auta a zůstala jsem sama. Ten pán, co nám občas dal mlíko, o mně všude vyprávěl a jestli by měl někdo zájem. Až se to doneslo k mé paničce, přijela a hned si mě vzala s sebou. Ani jí nevadilo, že nemám rodokmen. Moji předci ho určitě ...5. února 2007 | Autor: Delphine Sea Siberian Heart (Delfína)
Už mám zase svoji prolejzačku!
Ahoj, konečně mi opravili prolejzačku, kde jsem vždycky skotačila a spinkala. Panička ji před nějakým časem rozbila, myslela jsem si, že nepůjde opravit, ale naštěstí už je zase v pořádku. Takže se panička nevyspí, protože na ní s Chiccem blbneme a otravujeme, a to nejvic v noci. Mám tam svoje myšičky a míčky, které ráda chytám a Chiccovi vždycky vyčiním, když mi tam vleze. No nic, chtěla jsem se s vámi podělit jen o svou radost. S pozdravem Delfína.4. února 2007 | Autor: Abby Průhonice, CZ