Vášnivé prokletí rodu Chlupézů - díl 29. - Vášnivý nález
29. září 2008 |
Azuros Kocouřéz |
9 393x / 2x
Blue Cat Television
uvádí
nekonečnou kočkonovelu
Námět, scénář a režie: Azuros Kocouřéz
Díl 29.
Zatímco v domě Chlupézů bylo divoce veselo, na dvoře myší farmy vládl smutek a únava. Odklízení trosek ze spáleniště všechny proměnilo v černá, k nerozeznání si podobná zjevení, která se dala rozeznat jen podle hlasů.
Dvě černá zjevení právě táhla velký, ohořelý trám. Jedno z nich promluvilo Frankitovým hlasem: „Taková hrozná práce... beznadějná práce, taková dřina... mohli byste někde odpočívat a zatím tady kvůli nám dýcháte popel a ničíte si tlapky...!“
Druhé zjevení odpovědělo hlasem Francesquitovým: „Ááále, Frankito, že bys o tom mluvil... prostě vám pomůžeme a hotovo. Nelamentuj a radši pořádně drž trám, protože jestli ti spadne, tak už ho nezvedneme!!“
Další černé zjevení rázně zalomcovalo troskami, uskočilo, když se řítily k zemi, a promluvilo s obvyklým Fridrichosovým nadhledem: „Moje řeč... řeči a naříkání to za nás neuklidí. Takže sebou mrsknem a až to bude uklizené, tak by nám mohla Barbarita nasmažit nějaké myší placičky.“
Černému zjevení, které právě odnášelo zbytky roztaveného, zničeného dávkovače myšího krmení, si mlsným oblíznutím vytvořilo v černi kolem tlamky stříbrnošedivé šmouhy. To rozesmálo čtvrté zjevení, které zrovna táhlo pytel se zuhelnatělým zrním. Zjevení vypísklo Izzieliným hlasem: „Jéé, chi chi, chi, Abbygailito, ty máš kolem tlamky kolečko... vypadáš jako malé prasátko... chichichi!“
Černé stvoření s kolečkem kolem tlamky se zatvářilo nazlobeně a v okamžiku vypadalo jako malý čert. Všem to vyvolalo na černých tvářích úsměv, jen Frankito zůstal vážný a zachmuřený: „Jestli to takhle půjde dál, tak nebudeme mít ani na placičky. Přišli jsme o všechny zásoby krmení... něco ještě máme ve stájích, ale s tím dlouho nevydržíme!!“
Po jeho slovech stekly dalšímu černému stvoření z očí slzy a vytvořily tak modrou, úzkou cestičku. Frankitovi také zvlhly oči: „Barbaritko... nechci, abys plakala, ale také nám nechci namlouvat, že to, co se stalo, není pro nás další ránou...“
Černé zjevení s modrými stužkami kolem očí prudce objalo další černé zjevení, které ovšem mělo sem tam prosvítající bílé plošky a mluvilo Lorrietiným hláskem: „Barbaritko, neplač!! Ve všem vám pomůžeme a taky teď u nás bude ta veliká párty... madam Missarina si u vás určitě objedná strašně moc všeho... bude se chtít předvést před hosty. To vám pomůže... tak neplač!“
Barbarita si otřela oči a tím si vytvořila téměř karnevalovou masku. Dokonce i Frankito se pousmál...
Ze stáje vyšla Mufuela: „Tak! Všechno jsem to nakrmila, v boxech myšat jsem uklidila, takže se už dnes starat nemusíte. Jéé, no vy vypadáte!“
Frankito byl v rozpacích: „Ty jsi tak hodná... všichni jste tak hodní. Nebýt vás, nezvládli bychom to!“
Fridrichos nezaváhal: „Moc řečí, moc řečí!! Navrhuji, abychom tady dnes zůstali, ať to doděláme! A Barbarita by mohla vážně jít smažit ty placky... nějak mi vyhládlo!“
Francesquito nadšeně souhlasil: „Se ví, se ví! Zůstanem tu... dáme si placky zas bude dobře!“
Abbygailita, Lorrieta, Izziela a Mufuela znejistěly: „Ale... co madam Missarina?? Ta bude strašně prskat, že jsme se nevrátily... kdo poklidí dům, obslouží ji?“ starala se Abbygailita.
„To je pravda... a co když nás vyhodí?“ nemohla se nezeptat Izziela. Mufuela byla statečnější: „Ale nevyhodí. Všechny nás vyhodit nemůže, to by pak musela uklízet sama...“
Lorietta souhlasila: „Ano! Určitě máš pravdu... také myslím, že bychom měli zůstat. Jestli má být madam Missarina rozzlobená, tak ať už tedy má proč.“
Abbygailita ještě chvilku váhala, ale pak sebrala odvahu a na důkaz, že tedy také zůstane, začla znovu rozebírat trosky. Odsunula zčernalý zbytek okna, zadní tlapkou odstrčila sazemi zčernalý kbelík a náhle strnula. Uprostřed popelu ležel malý, zlatý medailonek. Abbygailita ho opatrně zdvihla a zkoumavě ho prohlédla. Zkusila ho jemným stiskem otevřít... rozevřel se... v jeho jemném oválu Abbygailita zahlédla miniaturní obrázek... Zúžila zorničky, aby lépe rozeznala, co je na obrázku... a s překvapením hleděla na obrázek malého kotěte... malého kotěte s bystrýma očkama, stříbrnou tvářičkou a černými proužky... Nebylo pochyb. Na obrázku byla malá, dvouměsíční Abbygailita.
Pokračování příště
| O sdílení
kocickalea 29. září 2008 11:44
Doufám, že jsme zase trošku blíž k rozluštění tajemství původu Abbygailitty...a fotka se velmi povedla, kdby to šlo, dala bych nekonečně tlapek!
beta.1 29. září 2008 0:43
Není nad to,mít dobré přatelé,a tady je Frankito a Barbarita určitě mají:-))).Fotka:-))Barunku jsem poznala podle očí,jako už vždycky,nemá fotka chybu:-))))
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Reklama
Bude tohle NEJ fotka měsíce prosince?
Máte fotku svého kočičáka? Právě máte možnost ji do soutěže NEJ fotka nominovat!
Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?
Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit
osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?
Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.