Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
21. listopadu 2021 | Autor: Jolie
Moje první ráno v novém domově
Čauky mňauky milí kocouřáci. Jak jsem slíbila, nadrápala jsem další pokračování svého deníčku.
Jak víte z minulého deníčku, změnila jsem bydliště a po první bezproblémové noci v novém domově jsem se začala víc a víc osmělovat. Takže když jsem se vyspala do růžova okolo 5. hodiny ranní, začala jsem hledat, kdeže jsou obsluhy, protože jsem z původního domova byla zvyklá na to, že se v tuto hodinu chodím mazlit, a nehodlala jsem na tom ani tady nic měnit. Našla jsem je poměrně lehce, a tak jsem hupla do postele k paničce, začala po ní skákat a pusinkovat jí, abych sebou nakonec flákla na její polštář, nacpala jí svoje pozadí až na obličej a packy ladně složila na její ramena. Víte, když ...18. listopadu 2021 | Autor: Ríša
Kdo mi to vysvětlí?
Nevím, proč nesmím skákat na kuchyňskou linku. Nemám zdání, proč nesmím lízat máslo. Nechápu, proč nesmím být na stole v době, kdy páníčci obědvají, a už vůbec nechápu, proč nemůžu ochutnat jejich jídlo přímo z talíře. Nevím, proč si nesmím hrát s umělohmotnou lžičkou a zašprtnout ji pod ledničku. Nechápu, proč nemůžu vyskočit do spižírny a vzít si tam nějakou laskominu. Nerozumím, proč bych si nemohl brousit drápky o taburet. Nevím, proč nemám provokovat Sissinku. Nechápu, proč nesmím lézt paničce do kabelky a brát si tam její svačinu připravenou do práce. Nemám šajn, proč nemůžu být celý den zavřený ve skříni nebo na záchodě. Nechápu, proč se mám ozvat, když mě hledají. Nemám zdání, proč ...6. října 2021 | Autor: Sněhurka (2)
Začíná asi opravdu podzim
Nevím, jak je to u vás, ale tady začíná opravdu chladné, podzimní počasí: K paniččině velké radosti, protože může dělat na zahradě v klidu a nebojí se, že jí slunce spálí!
Tím pádem jsem spokojená i já, neboť stačí vše udělat přes den a večer se může věnovat mně! Což je naprosto v pořádku! Konečně - komu nebo čemu jinému by se měla nejvíc věnovat, když jsem tady já, že?
I dny už se krátí, takže (logicky) večery se prodlužují a to já mám moc ráda. Moje živé ohřívadlo mě hřeje a hladí a život je konečně zase takový, jaký být má.
Tak doufám, že i sníh napadne brzy, bude ho hodně a bude ležet dlouho. To, že mezitím budou Vánoce, musíme vydržet, sneseme i nějaké to koště v obývácích, jen ...27. srpna 2021 | Autor: Rocky (2)
Proč ty hračky nevydrží?
Ahoj, kočičáci!
Tak si to představte. Našli jsme super zábavu! A tolik hraček! Jen nevím, proč zrovna služebná nadává, když jí nějakou tu hračku necháme za dveřmi. A také proč je vyhazuje!
Ale začněme od začátku. Ač žijeme s naším služebnictvem v prvním patře, občas je ve zdech slyšet takové divné škrábání a lupání. Tak dlouho jsme poslouchali, až jsme jednoho dne zjistili, kudy ty šedivé hračky lezou! Asi se inspirovali tím seriálem Tom a Jerry, protože si udělali průchod v chodbě pod zvednutým prahem dveří, které vedou do té divné mučící místnosti, kde je bílá velká věc, do které si služebnictvo napouští vodu. Br, ještě teď si vzpomínám na to mučení!
Ale vraťme se k té super díře ...26. srpna 2021 | Autor: Sněhurka (2)
Opět něco o našich důvěrných chvilkách.
Jak jsem už (asi několikrát) psala, já nemám ráda, když mě kdokoliv bere sám od sebe do náruče! Když se chci pomazlit, jsem to já, kdo si pro pomazlení přijde! To skočím sedící paničce na klín a ta (pochopitelně) zanechá stávající činnosti a věnuje se s náležitým nadšením mně!
Konec konců- od toho jsou přece na světě páníčkové a paničky, aby o nás bylo dobře postaráno, aby byl na světě někdo, kdo by nás hýčkal!
Takže - když vyskočím na vyhřátý paniččin klín, mám ráda, když moje panička nastaví ruku, já jí položím hlavičku do dlaně, pohodlně se natáhnu a panička mi začne šeptat, jaká jsem úžasná kočička, že jsem nejhodnější, nejchytřejší na světě a samozřejmě - nejkrásnější! Nerada ...17. srpna 2021 | Autor: Jolie
Jak se ze mě stala paní na Proseči, kde jsem ovládla Fouskovo království
Čauky mňauky milí kocouřáci. Jak víte, změnila jsem v polovině dubna tohoto roku své bydliště. Fousek, svého času pán na Proseči, odešel koncem letošního března za duhový most a jeho království zůstalo bez následníka... Slzavé údolí tam nabralo konce. Přece jenom vládl pevnou tlapkou skoro 15 let a byl to výjimečný kocour, jak jsem slyšela. Jeho kámoš, Čertík od sousedů, sice v nepravidelných intervalech docházel, ale heboučký kožíšek doma chyběl. Navíc se obsluhy absolutně nedokázaly dohodnout, kdy se pořídí nový kočičák, jaký to bude kočičák atd. Panička, když se vzpamatovali z nejhoršího, sice obvolala pár osvědčených kočkomilců z okolí, ale jako na potvoru (z mého pohledu naštěstí) letos ...16. srpna 2021 | Autor: Miou
Jak se naše DNŽ dobrala morálního zadostiučinění, aneb podstatné změny chůváků při jejich přeměně v Mikulášovo DNŽ
Miouk ve spolek.
Dnes si na pěti názorných příkladech předvedeme podstatné změny při přeměně chůváků v DNŽ, a to systémem PŘed a PO.
PŘ: Vážně musíš pokaždý, když se mnou telefonuješ, z ničehož nic zaječet na tu nebohou kočičku? Obě ty uši budeme ještě někdy potřebovat.
PO: To jsi hodná, že voláš, potřebovala bych – MIKULÁŠI OKAMŽITĚ MAZEJ DOLŮ, NEBO TĚ FAKT UŽ ALE PŘEŠKUBNU VEJPŮL!!!
PŘ: Přece nebudeme na takovou maličkou kočičku zvyšovat hlas!
PO: Sípavě ochraptělým hlasem v lékárně - Nemáte něco na posílení zcela vyřvaných hlasivek?
PŘ: Co to těm chudáčkům kočičkám kupuješ k jídlu za děsný blivajz, museli jsme jim dojít do masny pro pořádný biftek.
PO: ...25. července 2021 | Autor: Miou
Jak jsme se seznamovaly s Mikulášem, aneb vocamcaď – pocamcaď
Miouk ve spolek.
Nastal tedy čas našeho seznámení s vetřelcem. Původně jsme se těšily na kočárovou jízdu, ale byly jsme místo toho ráno naší DNŽ napchány do dvou samostatných přepravek s tím, že v Poděbradech budeme muset být vyloženy v obýváku, abychom ze dvorka, na protest proti zabrání našeho území uprchlíkem, neuprchly jiným směrem.
Ještě před tím, však DNŽ učinila pokus o vepchání do nás velmi drahé uklidňující křupky, kdy pochopitelně Žížala tu svojí srchramstla bleskem a následně mi hupsla za krk, aby mi z něj vyrvala tu mojí. Toto jsem si pochopitelně nemohla nechat líbit, takže jsem jí jednu vrazila a v rámci dalšího soubojového klání jsme rozbily DNŽí skleničku s vodou, ...4. srpna 2021 | Autor: Sněhurka (2)
Rozhodla jsem se!
Ačkoliv mám k dispozici největší místnost v baráku (panička jí říká obývací pokoj), navštěvuji ráda ložnici paničky, kde spinkám, nebo spíš jen podřimuji vždy, když je v té mé místnosti moc hlučno. Ač už proto, že v ní hostují Martin s dvojčaty, nebo že panička zírá na televizi, nebo něco rachotivého dělá!
Ale v noci jsem vždy nejraději spinkala ve svém pokoji - to je v tom obýváku. V noci je v něm klid, nikdo se v posteli nevrtí, nechrchlá a nechrápe.
Jenže se mi najednou začalo v noci po paničce stýskat! Možná je to tím, že se ochladilo a v obýváku mě nikdo nehřeje a já jsem choulostivá micinka, zvyklá na nadstandardní péči! I když ze začátku mého panování neměla panička na tak dobré ...27. července 2021 | Autor: Rocky (2)
Jak se naučit vybírat mýtné
Ahoj, kočičáci.
Vím, už je to nějaký ten čas, kdy jsem naposledy něco drápkem naškrábal. Ale to víte, s bráškou se snažíme své služebnictvo řádně vychovat. A že to dá zabrat! Ale něco se nám povedlo, tedy spíše mně, bráška jen využívá výhod. Tak jsem se rozhodl, že napíšu podrobný návod, jak na to.
Moje služebnictvo občas ukecám, že se podíváme ven. Už dobře vím, že ty divné popruhy, co schovává v kuchyni v šuplíku, znamenají, že se půjdeme projít. A vůbec, ten šuplík, ten je plný pro nás, kočičáky, úžasných věcí!
Ovšem, když už tedy prý ven nejdeme, ale služebnictvo se courá po schodech sem a tam, tak není nad číhání u dveří. Otevřít je bráška už neumí, oni obrátili to divné ...25. července 2021 | Autor: Miou
Jak chůváci neprozřetelně poskytli azyl uprchlíkovi a my tím k nevlastnímu bratrancovi přišly
Miouk ve spolek.
Tož mí milí zdejší, představte si, co se 21. 11. 2020 u našich chůváků děsivého událo.
Jednoho listopadového dne přibrzdila pod jejich okny dodávka nejmenovaného státního podniku, aby jim byla doručena jakási objednaná zásilka. Zatímco chůva v okně přebírala balík, povšimla si, že se kolem, zmatenej jak lesní včela, motá malej černobílej element kočkovitého původu. Ten se následně ukryl pod poštovní dodávku, a když se tato od chodníku razantně odpíchla, odpíchl se od jejího podvozku též, doskotačil doprostřed ulice, kde svedl územní souboj s dalším projíždějícím vozidlem. To už se o chůvu pokoušely mdloby a chůvák, neb spatřil na krku zmateně pobíhajícího elementu ...17. července 2021 | Autor: Honza Uličník
My kocouři z druhého patra
My kocouři z druhého patra jsme se dlouho neozvali. Má to několik příčin. Ta hlavní je, že (o tom nerad píši) lenora. Ano, tato nemoc nás ovládla úplně všechny a hlavně Jirku. Možná se ptáte, co se stalo za tu dobu, co jsme zde nebyli. No, Jirka nám zakázal chodit do baráku. To je asi to hlavní. Jinak nová podlaha, Jirka mi honil po různých vyšetřeních kvůli močení a ták. K tomu zákazu. No, jen jsem počural pár rohožek v domě, vlastně se nic nestalo. Ale zákaz tam je, no. A to jsem čural i mimo záchod doma. Jen tak. Tak mi začal Jirka honit po různých vyšetřeních. Zkoumali mého pindíka, oholili mi břicho a dělali sono, pak rentgen a nakonec přišli na to, že to je všechno psycho. Tedy ...1. června 2021 | Autor: Sněhurka (2)
Jak jsem na svoji paničku zase vyzrála!
Podávání prášku mně je u nás vždycky velké drama. Pro paničku - pro mne je to spíše groteska! Myslím si, že za ty čtyři roky (téměř), co tady vládnu, by už mohla panička vědět, že mě nepřechytračí! Tedy - ne často a ne nadlouho.
Takže: panička se rozhodla, že když už je celkem teplo a já se zdržuji většinou na zahradě, tak že do mně OPĚT dostane ten hnusný odčervovací prášek! To je u nás VŽDYCKY velká legrace (pro mně) a velký nervák (pro paničku)!
Protože celý prášek do mě nedostane (najednou) - copak jsem žralok, abych otevřela tlamu a spolkla takový velký prášek na jedno polknutí? Já jsem přece malá, krásná a jemná kočička, takže i tu tlamičku mám malou. A takový obrovský prášek mi ...11. května 2021 | Autor: Sněhurka (2)
Už jsem zase zhubla!
Vzhledem ke stoupajícím teplotám venku, zdržuji se více tam, a tudíž, i když mnou ulovené myši už nepapám, jen si s nimi pohraji a k paniččině nevoli je, sice trochu pošramocené, ale ještě živé, pouštím, stejně se díky tomu mnohem více pohybuji a tudíž kila (spíše deka) jdou dolů.
Takže jsem opět krásná, urostlá holka a panička na mě pořád sahá a pochvaluje si, jak mám krásně pevné tělíčko!
Nechápu, čemu se diví, to jsem měla, i když jsem vážila těch 3,7 kg.
Kolik vážím nyní, sice netuším, ale bříško mám prý při pohledu seshora mnohem menší! To jsem prý vypadala jako nateklá nit, ale nyní jsem opět jako bavlnka na vyšívání!!!
Na zahradě pořádám nájezdy na myší díry a panička i ...28. dubna 2021 | Autor: Sněhurka (2)
Zkouším, co panička vydrží!
Už mě nebaví chodit dolů do vesnice. A do okolních domků tady u nás nemohu, protože si někteří sousedé pořídili (nechápu proč) psy! A ačkoliv se sousedy jsem měla dobré vztahy, s jejich čokly se nějak nemohu dohodnout! Panička říká, že to je tím, že jsem dokonalá lovkyně, a ti sousedé, všichni, díky mojí bezchybné práci, získali dojem, že je tu málo myší a tudíž, že spíš potřebují psa.
Ha-ha. A teď se diví!!!
Proč však o tom píši? Díky tomu, že jsem přestala navštěvovat dolní ves, jsem převážně doma, a ačkoliv je naše zahrada docela slušně velká, pořád je na ní ještě málo VZROSTLÝCH keřů a stromů a já se na ní často nudím. No tak jsem si našla novou zábavu. Vzhledem k tomu, že mě ...18. dubna 2021 | Autor: Princezna (2)
Deníček Princezny a Miy, kapitola V. - Jak rozumíme lidské řeči
Po dlouhé době posíláme další deníček, DNŽ se k tomu dříve, jak říkají, nedokopali. Prý se budou napříště více snažit, aby o nás něco napsali.
Naši DNŽ říkají, že snad rozumíme všemu, co nám říkají, ale mnohdy nedbáme. Bude to asi tak. Když slyšet nechceme, uděláme postoj „hluchá kočička“. To vypadá tak, že sedíme zády k DNŽ, nebo alespoň bokem, a na nějaké řeči reagujeme tak, že dáme ouška dozadu a ani se neotočíme a nehneme se.
A čemu rozumíme? Tady je náš kočičko-DNŽ slovník.
„NE, NE, NE“ – víme, že se něco opravdu nesmí.
„MŮŽEŠ“ – ví (hlavně Mia), že může vyskočit DNŽ na klín nebo třeba až na krk a pomazlit se.
„MIO, PRINCEZNO, HOLKY, DOMŮ“ – víme obě, že musíme pelášit ...5. dubna 2021 | Autor: Sněhurka (2)
Zase máme jaro
Ačkoliv u nás je letos poněkud bláznivé. My tu máme skutečně dubnové počasí. Chvíli svítí sluníčko a vzápětí padají kroupy. Konkrétně dnes fouká takový vítr, že mě panička nechce vůbec pustit ven, protože se bojí, aby ZASE neuletěla střecha od zahradního domku, a ta by mi prý mohla ublížit. A to víte, já jsem (samozřejmě) nejmilovanější člen rodiny a to by kluci paničce nikdy neodpustili, kdyby se mi stalo něco špatného!
No, tak abych ji uklidnila, v noci na dnešek jsem zase po dlouhé době spala u ní v její (jak si ona myslí) posteli. Jenže jsem na ní vyzrála! Já u ní v posteli (teda S NÍ v posteli) spinkám nerada, protože panička se děsně vrtí a budí mě! Tak jsem včera večer zabrala jako ...11. března 2021 | Autor: Sněhurka (2)
Už jsou mi čtyři roky!
To už jsem zřejmě dospělá kočička, ale panička mi říká, že jsem a pořád budu její další milované děťátko, tudíž mě to nijak netrápí a věřím, že trápit nebude, ani až mi bude (doufám) podstatně víc!
Oslavovali jsme to mezi třetím a sedmým březnem, protože vzhledem k tomu, že přesně známe jen rok mého narození, se dnem a měsícem si můžeme pohrát, jak se nám to hodí.
No a Martin objevil chybu, kterou panička udělala při opravě ve Zlaté knize, protože řekl, že lépe bych k nim oběma pasovala, kdybych místo 3. 3. 2017 měla datum 7. 3. 2017. Tudíž jsme to oslavovali několik dní a nakonec se Martin s paničkou dohodli, že zůstanou u toho 7. 3. 2017.
JENŽE - protože jsem v ty slavné dny ...20. února 2021 | Autor: Sněhurka (2)
Oteplilo se!
Sníh u nás téměř všechen roztál, tak jsem (pochopitelně) musela hned vyrazit ven na průzkum.
Byla jsem během dne venku několikrát a tak se mi to zalíbilo, že když se po setmění teplota příliš nesnížila, vyrazila jsem na první letošní noční průzkum!
Bylo to bájo! Běhala jsem po zahradě, prozkoumávala všechna osvědčená místa myších nor, prohlédla jsem i kopečky pracovitých krtků, no byla to skvělá zábava po téměř dvou měsících strávených doma.
Jenže ta moje vyplašená panička o mě měla strach, že jsem tak dlouho venku, a začala mě shánět! Když v té tmě vyřvávala moje jméno asi půl hodiny, přiběhla jsem se jí ukázat, ale abych se zbytečně nezdržovala, udělala jsem jednu z těch mých ...12. února 2021 | Autor: Willard
Jak na mě byly stížnosti a dvounohá se rozhodla mě darovat
Dup-dup-dup (a pozor, teď jedno velký) DUP! Dup-dup-dup-dup-(bacha, za to přijde) DUP! Lítal jsem po bytě, zatáčky vybíral smykem, brzdil drápama a na konci trasy vyhazoval zadek do vzduchu a otáčel se výskokem. „Co ten kocour blbne?“ zajímal se dvounohej. „Má spoustu energie,“ dívala se na mě láskyplně dvounohá. „Hráblo mu,“ přeložil si to pro sebe dvounohej.
Neměl jsem čas sledovat jejich debatu, protože jsem zrovna musel vyskočit a chytit v letu plyšovou myš Máňu, kterou jsem předtím tlapou vyhodil do vzduchu. Jak jsem ji chňapnul do zubů, svalil jsem se i s ní na zem, předníma tlapama ji přidržoval a zadníma drápal, až byla na maděru. „Jedenáct let a pořád hravej jak koťátko,“ ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
