Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 137 z 14315. února 2019 | Autor: Oliver z Mokropes
... sme byli nemocný, trochu... a dloouho to trvaloo...
... hoj kočičandy a kočičáci... sme tady s klukem ňák moc nebyli jeden čas, tak vám řeknu, proč... sem se zase k podzimu porval se sousedem, a měl dírku v kožichu a vono to začalo hnisat... a furt se to nelepšilo a antibiotika a masti a íněkce a ... až pak pani dochtorka řiká, že už jako je to moc a muší se to votevřít... no a vevnitř hluboko dost našla dlouuuhej ulomenej skoro celej dráp vod souseda... ale už je to v cajku, sem zase skoro na svých vosmi kilech.)) ... aa taky už sem definitivně kocouř z Vysočiny... páč muším babí a dědovi dělat toho felinoterapeuta... a taky je mi tam vo dost líp než v práglu, žejo... fšem dík za Vaše vzkazy... / kluk přikládá fotky události...3. února 2019 | Autor: Nyrin
Jak se mě jali vychovávat
To bylo tak. Jako první se rozhodli, že mě naučí slyšet na mé jméno. Tak na mě neustále mluvili a volali Nyrin, Nyri, Nyr, Nyrinko, Nyrčo. Záhy jsem pochopila, že jsem to já, mé jméno. Pak taky někdy volali Nyrino, Potvore, Netvore, Bestijo. Na to nereaguju. Brzy poznali, že mě musejí naučit, že něco nesmím. To pak volají NE! Většinou marně...
No uznejte, už sám název deníčku je legrační. Kdo to kdy slyšel – vychovávat kočku! Rozumí se samou sebou, že vychovávám JÁ je. No ale je to někdy dřina. Už poznají, že mi mají dát něco k jídlu, vybrat bobky, pustit mě do další místnosti, vypustit mě z té místnosti a že si mají se mnou hrát. Musím se leckdy dožadovat mňoukáním.
Panička říkám, že ...12. ledna 2019 | Autor: Nyrin
Jak jim skončily klidné dny
To bylo tak. Když si mě přivezli a dobrovolně se nechali podrobit, tak jsem byla malé koťátko, kotítko, koťátečko neboli kůtě, jak říkával pan Karel Čapek. Nevím sice, kdo to byl, ale podle toho, že měl kočky rád, tak to musel být hodný dvounožec. No a teď už jsem velké kotě! Nedávno s notnými povzdechy mě DNŽ vzala do náruče a stoupla si na čtvercovou skleněnou podložku a upřeně hleděla na ni dolů. Já jsem pochopitelně také koukala dolů a moje maminka Ruda se mohla umlátit smíchy, jak obě dvě vrháme pohled na stejné místo. No, bylo zjištěno, že mám 2,4 kg! Načež DNŽ upadla do deprese. Nejsem si úplně jistá, ale domnívám se, že z MÉ váhy to nebylo...
No, a jelikož jsem již velké kotě, ...30. prosince 2018 | Autor: Nyrin
Jak jsem měla návštěvu
To bylo tak. Jednoho dne DNŽ zahlásila: „Nyrinko, přijede za tebou tetička Micouša z MK.“ Nevím, co je MK, ale to slovo tetička mi bylo povědomé, protože když to slovo naposledy DNŽ říkala, tak mi vydávala dárky od tetiček, s kterými byla na potlachu. V neděli bylo počasí, že by psa nevyhnal (u kočky by se o to nikdo ani nepokusil), a DNŽ vystartovala ven s deštníkem, aby se vrátila pro klíče od auta a opět zmizela. Netrvalo dlouho, otevřely se dveře a dovnitř vešla DNŽ, velká krabice a tetička.
Tak jsem to vzala postupně – DNŽ znám, takže jsem ji ignorovala, krabice se nápadně podobala té, z níž pravidelně vydobývám dobrůtky z očíslovaných okýnek, takže té jsem se věnovala více. No a za ...20. prosince 2018 | Autor: Nyrin
Jak jsem povýšila
To bylo tak. Po anexi nového území a podmanění původních obyvatel jsem se ujala vlády. DNŽ kvůli mně vstává v pět, aby mě stihla nakrmit, pošišmat, vybrat bobky, odchytit a vyndat z místnůstky s jejich bedýnkou, odchytit a vyndat z komory, odchytit a vyndat z koupelny, odchytit a zavřít do jiné místnosti a znova před odchodem do práce pošišmat.
Pochopila jsem, že jsem velmi vážená panovnice. Tuhle v sobotu DNŽ zmizela na celý den a vrátila ověšená taštičkami a obrovskou krabicí. Jak jsem později zjistila, byla na návštěvě s ostatními tetičkami z MK a přivezla mi od nich dárky. Některé, myslím, má ještě schované, prý je dostanu pod hvězdu (DNŽ pravila jasně, že letos žádnou větev do vázy, ...5. prosince 2018 | Autor: Nyrin
Jak jsem se zabydlela
To bylo tak. Když si mě přivezli jakožto novou panovnici a já jsem zabrala skoro celé území (no ještě něco málo mi zbývá k dobytí), tak jsem získala tři poddané. Ten třetí se totiž objevil večer, byl vousatý a s bručivým Nyri, Nyri mě taky pohladil. Tenhle vousatý DNŽ na mě občas zavolá Meli. Pochopila jsem, že tak se jmenovala moje předchůdkyně, slovutná carevna Maya Melian. Doufám, že budu důstojnou následovnicí.
Začala jsem všude šmejdit, hrát si, cupovat cokoli, co se cupovat dalo - od plyšových myšek přes ovčí bačkory až po ponožky navlečené samozřejmě na končetinách mých poddaných, což se na rozdíl od myšek a bačkor projevovalo i po zvukové stránce. Prostě zábava. Záhy pochopili, že ...2. prosince 2018 | Autor: Nyrin
Jak si mě odvezli
To bylo tak. Za měsíc po první návštěvě si pro mě ti dva přijeli. DNŽ nechala vedle dveří otevřenou přepravku a šla si sednout ke stolu. Zase si s domácí povídali a pozorovali naši kočičí smečku, která se zmenšila o moji sestřičku a zvětšila o šest potomků mé tetičky. Koťátka ale spala na škrabadle ve vedlejším pokoji a já s bratříčky jsem se převalovala ve stanu a lítali jsme kolem stolu. Já jako první jsem zmerčila přepravku a šla jsem ji prozkoumat. Uvnitř byla složená měkká červená deka, tak jsem si na ni vlezla. A ti dva se podívali na mě, jak trůním v přepravce, pak na sebe a znovu na mě a potom na sebe kývli, jako že je to určitě znamení. A pak už jsem putovala, trošku to hučelo a ...1. prosince 2018 | Autor: Nyrin
Jak mě poprvé uviděli
To bylo tak. Jednoho dne vešli do kuchyně, kde jsem si hrála se svým bratříčkem (druhý chrupal na okně) a sestřičkou a mamkou a tetičkami, dva. Paní a mladík s dlouhou zrzavou prachovkou. Sedli si ke stolu a povídali s mou domácí. Šla jsem je opatrně očichat, ale jinak jsem si jich moc nevšímala a řádila jsem s ostatními. Zato moje maminka Peggy asi tušila, co se chystá, tak si je šla prohlédnout důkladněji. Vyskočila na stůl a vzala to rovnou k tomu mladíkovi, mé budoucí mamince Rudovi. Očichala, otřela se a nechala se podrbat. Bylo vidět, jak DNŽ závidí. Zase ostrouhala, zase je veškerá pozornost věnována někomu jinému. Peggy však znova vyskočila na stůl a cíleně si to namířila k DNŽ a ...26. října 2018 | Autor: Mates z Mokropes
Mates podzimní
Mňaauuúúcta,
na chatě s Tafi zůstáváme až do konce října, ona dokonce dojíždí do práce vlakem a já jsem tady sám a užívám si, kontroluju svůj lovecký revír, fóglíkům provětrávám brka, aby nezapomněli lítat, i těm třem sojkám, co pořád lítají spolu a co je Tafi ne a ne vyfotit, no a když prší, vlezu okýnkem do garáže, kde mám deku a granule, chodí mi na ně sice cizí kočky, protože skoro všechny chaty už jsou prázdné a krmiči důchodci už zase bydlí v Praze, takže ti zdejší kočičí bezdomovci se kolem naší chaty poflakují furt, Tafi si myslí, že ty granule baštím, když je někdy celý den pryč, ale co si budem povídat, jsem rád, když mě těch sucharů ti cizí chlupáči zbaví a já se pak nafutruju ...22. října 2018 | Autor: Lejduška
Jonymu k narodeninám
Zamračené letné ráno,
slniečku sa nechcelo,
dopriat lúče spoza mrakov,
aby bolo veselo.
Alíček ten rozospato,
spoza okna pozerá,
možno bude dáždik padat,
od rána do večera.
Lejduška tá nebojí sa,
skáče medzi kvapkami,
kožuch mokrý vysuší sa,
pomože si labkami.
Dvojnohá sa zobudila,
už sa k dverám hrnula,
čudné zvuky, mužské hlasy,
za bráničkou začula.
Zahliadla len staré auto,
ako sa jej vzdialuje,
čosi rýchlo z okna hádže,
batožka sa zbavuje.
Utekala rýchlo k nemu,
čo to može vnútri byt.
Malé klbko pruhované,
žiadalo sa pritúlit.
Hnedý kožuch, bystré očká,
odvážne si hladeli.
Necháš si ma, hladám domov.
Jasnou rečou vraveli.
Zodvihla to klbko ...28. září 2018 | Autor: Max Darebák
Tak co se děje?
My, kocouři z druhého patra, jsme se dlouho neozvali. Asi bysme měli drápnout, co je u nás nového. Takže - Vikuna již bydlí nově. Má nové dvounožce a odstěhovala se z našeho domu někam do pryč. Ale není to daleko, protože jí občas vidíme pod okny.
Další velice důležitá zpráva pro všechny čumáky je ta, pozor, pozor, víte, že když shodíte hrneček s kafem ze stolu na zem, že se rozbije? A víte, že dvounožec potom dostane nemoc, které se říká rapl? Ne? Tak už to víte. Velmi nepříjemná situace, jenom jsem šel kolem a ta sklenička sama od sebe spadla a rozbila se. Ale vysvětlujte to takovému psychopatovi jako je Jirka.
Jirka je vůbec poslední dobou nějak divný. Tak například mi nechce pustit ...23. září 2018 | Autor: Budičková Fionka
Fionka
Slnko vyšlo spoza mrakov,
osvietilo cestičku.
Tiahnucu sa medzi stromy,
až po starú búdičku.
Pred búdou sa niečo hemží,
a aj tíško zapiští.
Malá taška otvorená ,
v nej si druhé tíško spí.
Dve sestričky vyhodené,
o hlade a o smäde.
Čakali na osud krutý,
nikto o nich nevedel.
Vyňuchal ich pri venčení
kamarátkin rotvajler.
Olízal ich, pomoc poslal,
nedokončil krutý sen.
Malé sa len chladom triasli,
veľmi pišťať začali.
A po noci strašidelnej,
pomoci sa dočkali.
Odtrhli ich od mamičky,
z materského náručia,
vidieť svoje drobné dcérky,
sa ich mamka nedočká.
Aký človek toto spravil,
aký netvor bez srdca,
aký osud ich to čaká,
aká cesta budúca.
Zodvihla ...12. září 2018 | Autor: Miou
Jak jsem se já definitivně zjevila a DNŽ byla ještě definitivněji zakousnuta
Miouk ve spolek.
Tak dnes vám, mí drazí zdejší, předestřu, jaká strašlivá strašlivost, ze všech strašlivostí nejstrašlivější, byla na Mioušce zákeřně spáchána, a to až tak, že jsem se z toho já, chuděrka malá, definitivně zjevila.
Tuhle se mi vám totiž ta moje obsluha zase rozhodla, že pojede přes noc někam na návštěvu, avšak poté, co jsem přimhouřila jedno oko, druhé výstražně povytáhla až k uchu a poodhrnula horní rtík tak, aby vynikl můj velmi ostrý špičák, tato pravila, že už je vážně ponaučena a nechá mě tentokrát se vší zaopatřeností doma. Kdybych byla ovšem věděla, co nastane, když jí pustím k tetě Lence z Arči-bandy bez dozoru, tak bych jí byla raději natrhla příslušenství ...10. září 2018 | Autor: Borůvečka
Nový domov: pokračování aneb vetřelec
Milí kamarádi. Rozhodla jsem se postěžovat si na ty mé DNŽáky!
No tak já tedy začnu. Tak si tak krásně vládnu ve svém domově. Mám servis jak v pětihvězdičkovém hotelu. Dobrůtky dostávám přímo do papulky. Masáže, česání, muchlání, no, co vám budu povídat, prostě bá-jo. Vrk.
Ale nedávno si dvounožáci začali šeptat... no, divný... Celou dobu jsem myslela, že DNŽka objednala dalšího super robo broučka, co jsem dostala od tety Ifči... říkala: „Borůvečko, těš se na pátek, to bude brouček!“
No ale místo broučka přijela návštěva s přepravkou! Přepravkou s živým kočičím broučkem!
Já jí dám robobroučka!
No tak sem tu přepravku pozorovala asi půl hodiny... a pak ji otevřeli a... a... no ...31. srpna 2018 | Autor: Mates z Mokropes
Mates marodnej
Mňaauuúúcta,
jsem nějakej marodnej, nechutná mi jíst, zhubnul jsem o dvě kila, a tak mi Tafi dokonce koupila i něco drahých paštiček a granulí, ale marný, „zahrabal“ jsem to a nechal být, no nadšená nebyla, takovejch peněz a šlo to krtkům, ježkům a mravenečkům, a ona, aby nemusela chodit na chatě po schodech, stojí nahoře a přehazuje to vší silou přes plot, nooo, většinou se jí to povede, ale co se jí podařilo minule ... pršelo a jí se nechtělo ven, tak se rozmáchla, nějak tu misku neudržela v ruce, a ta letěla jak fógl i s těma zbytkama taky za plot, tak jsem raději zdrhnul, jak se rozčílila, ale můžu já za to, že je chabrus i na ruce ?
Co jsem to chtěl, jo hubnu ... domluvila se ...26. srpna 2018 | Autor: Miou
Jak bylo mé Veličenstvo Já Miou I., nejvznešenější a nejkrásnější, zákeřně vláčeno po všech čertech, tedy krajích, v ČR – výlet do končin Moravského krasu a přilehlého okolí
Miouk ve spolek.
No řeknu vám, mí milí zdejší, že ledva jsem se trochu vzpamatovala z naprosto hororového výletu do Libereckého kraje, tak zas začala DNŽ balit zavazadlo, a to dosti důkladně. Ječela jsem na ní, že k Fousovi se vážně stěhovat odmítám, ale uklidnila mne, že tentokrát se podíváme do kraje zpěvu a vína. Já jsem si vzpomněla, že jsem se doslechla, že moje předchůdkyně Basťulka jezdila do těchto končin s mojí DNŽ celkem pravidelně a že jí dokonce byla i ochotna vodit na vodítku z tamní vinárny v noci domů, takže jsem dvounožku hbitě důsledně upozornila, že se mnou pro tuto činnost ovšem rozhodně počítat nemůže.
Jednoho dne k večeru tedy opět teta Jana přistavila přepravní ...16. srpna 2018 | Autor: Mates z Mokropes
Mates na hájovně
Mňaauuúúcta,
když Tafi jela navštívit nemocnou kamarádku, vzala mě s sebou, prý jen na dva dny, protože na chatě zrovínka nikdo další nezůstal, tak mě nechtěla nechat samotného, budeme na hájovně v lesích, no, snad tam nebude takové vedro, protože budeme spát na půdě v pokojíčku pro návštěvy, a v lese už jsem nebyl ani nepamatuju, naposledy, když mě odchytili nad Berounkou na druhé straně řeky a já se pak dostal do útulku ...
Cesta začala tím, že mi Tafi oblíkla k obojku i postrojek a pak mě v autě přicvakla k nějakému pásu, celou cestu jsem se cukal a chtěl k ní na klín, ale prd, odcvakla mě až na místě, ty kšíry mi ale nechala, prý pro mé dobro, a já hned po otevření dveří auta ...8. srpna 2018 | Autor: Miou
Jak bylo mé Veličenstvo Já Miou I., nejvznešenější a nejkrásnější, zákeřně vláčeno po všech čertech, tedy krajích, v ČR – pro tentokrát popis návštěvy Libereckého kraje. (A to ten jediný správný a pravdivý!!!)
Miouk ve spolek.
Tak si moji milí zdejší představte, že návštěvou u tety Mirky na Ústecku v rámci osvětlení správných kočičích způsobů její chlupaté smečce to neskončilo. DNŽ se mi namlsala a rozhodla se, že mě odvleče i na další návštěvy. Pro začátek vám tedy popíšu, jak proběhla návštěva u Fouska, kocoura spravujícího latifundie tety Áji na Liberecku.
Po nějaké době, co jsme se od tety Mirky vrátily zpět do mého výsostného domovského doupěte, začaly záhadné telefonáty DNŽ s tetou Ájou. Tetu Áju mám, obdobně jako tetu Mirku, moc ráda, protože když se dostaví k audienci, tak nejenže předloží krásné dárečky v podobě peříček, ale i se mnou chodí na procházky a způsobně mi na vodítku ...7. srpna 2018 | Autor: Mates z Mokropes
Mates zachránce
Mňaauuúúcta,
tuhle jsem poslouchal, jak se Tafi baví s kámoškou, kdy že mám vlastně svátek, když už se neví, kdy jsem se narodil, dívala se do kalendáře a ono je to šumafuk, Matěj, Matyáš, Matýsek, Mates, Maťo, Maťko, Matík, Matty, prostě už jsem ho měl dávno, v únoru, ale stejně jsem odpoledne dostal jatýrka a večer kapsičku, tři hodiny jsem vyspával nacpané břicho a v noci jsem pak Tafi budil, protože jsem si chtěl hrát, vím totiž moc dobře, že kočka je noční lovec, a nikdo mi to nevymluví, a když jsem sám doma, tak spím a v noci ožívám, a nepomůže jí ani to, že pokaždé, když jde spát, posbírá a schová mi všechny moje hračky, hlavně cinkátka, protože má totiž outlocitné kamarádky, od ...2. srpna 2018 | Autor: Leo (3)
Čierna mačka cez cestu je šťastie a basta
Pekný deň... bola som z domu iba pol hodiny a umieram od tepla... za tú pol hodinu som stihla obiehať všetky až tri obchody v dedine plus pošta a ukážkovo mi popred bicykel prešla čierna mačka, úplne akoby vedela, že tak sa to robí vo filmoch... vzápätí mi vybehol z inej brány pes a mal šťastie, že som ho nezrazila a že som neskončila ja prinajmenšom s modrinami... a tak to zajedám úplne morbídne mačacími jazýčkami... pripadá mi to ako konzumovať cigánskú pečienku v osade, keďže Leo na mňa čumí... mačací jazýček nedostane a basta :))) ... tak z toho vyplýva, že čierna mačka cez cestu znamená šťastie a asi aj nejaké plus kilogramy z tej pažravosti :) Ináč deň sa ešte neskončil, som zvedavá, ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 