Kočičí deníčky
Stránka 134 z 14315. prosince 2017 | Autor: Borůvečka
Nový domov
Tak mami říkala, že bych mohla taky něco napsat. Žila jsem v rodině, kde se najednou objevilo spousty obrovských koček, se mi to nelíbilo, bála jsem se, co bude dál... A to si mě pořídili jako první... pojmenovali a... najednou toto... pod-pásovka. Prý kočičí farma. Před vánoci přijela návštěva s přepravkou. Mě museli té návštěvě donést, páč jsem byla zalezlá a nechtěla jsem ven. Ta přepravka byla s plyšákem, tak jsem neodolala a lehla si na tu krásnou deku. Nikdo se nepřišel ani nerozloučil, vrchol největší... A jelo se do nového domova. Nová obsluha si ani nevšimla, že mám mžurku skoro do půlky očí, to, že blinkám a mám průjem jim došlo posléze... Rychle jsem se zabydlela. Příprava byla ...14. prosince 2017 | Autor: Ašinka
Dopis Kočžíškovi
Milý zlatý Kočžíšku. Byli jsme celý rok všichni moc hodní. S jídlem se moc neloudáme, spapali jsme skoro vše, co nám předložili. Občas jsme i něco ochutnali, aby servisní věděli, že se neotráví. Když dostaneme přidělenou nějakou práci, neodmlouváme (no, občas trochu). Pomáhali jsme, kde se dalo. Nádobí jsme umývali s konečnou úpravou do vysokého lesku. Moc jsme toho letos nerozbili a nezničili, jen dva hrnečky a dva talíře. Tatínkovo křeslo jsme v dolní části a ze strany vyzdobili originálním třásňovaným aranžmá. S láskou a velmi pečlivě, v zimním období, zateplujeme oblečení, aby nám v sychravém počasí servisáci nenastydli. K jejich přímému zahřívání nasazujeme pravidelně vlastní tělo. ...9. prosince 2017 | Autor: Rocky (2)
Nějak se ti to porouchalo...
Ahojky kočičáci. Dnes přicházím s příběhem, jak nám služebnictvo přineslo novou hračku. V domnění, že nás strašně moc potěší na Vánoce, přinesli domů zajímavou hračičku. Jenže nebyli tak rychlí, aby ji stihli schovat. Našli jsme ji okamžitě, co ji přinesli. U nás prostě nemají šanci, my vše najdeme. Tak to naše služebnictvo vzdalo a hračku jsme dostali ihned. Taková krásná tyčka s peříčky na konci. Chvilku si s námi hráli, ale já si ji ukradl jen pro sebe. Nosil jsem ji z místnosti do místnosti, hrál si s ní a na brášku jsem vrčel. Brát mi ji prostě nebude. Ale pak se to porouchalo. Najednou při mém obyčejném hraní si vypadlo peříčko... Mají tam vůbec peříčka být? Začal jsem ...1. prosince 2017 | Autor: Fluffy Jack
Jackoušek je už za duhovým mostem se Stodůleckým kamošem Maxem
Je to moc těžké a smutné to psát, ale dneska nás náhle a zcela nečekaně opustil můj čokokočičáček Jackoušek. Vůbec to nechápu... ráno běhal a večer už nebyl. Podle veterinářky nejspíš srdíčko. Bylo mu sedm, byl zdráv a už neni... moc mi chybíš miminko moje... buď tam na Maxika Cavaleru hodnej. Miluju tě kožíšku :-* :-* :-*26. listopadu 2017 | Autor: Honza Uličník
Myš a kočka bez oka
My kocouři z druhého patra, jsme se onehdá bavili o tom, k čemu má správná kočka sloužit. Pochopitelně na mazlení a dobré papání, k tomu jsme. Ale je nepsaný zákon, který již tisíce let kočky dodržují, že každá kočka má chytit v životě alespoň jednu myš. Tedy lovit. Ale pozor, lidé požadují po nás chytat živé myši, ne hračky. Tak to jsme se bavili asi před měsícem. Už jsem na to zapomněl a ležel jsem si spokojeně v šuplíku, který mi Jirka přenechal, že prý již ho nepotřebuje a všechny věci si z něho vyndal. Tak jsem tam ležel, docela spokojeně, zatímco Max byl venku na chodbě. Byl ve sklepě, tak je to. A já ležím a najednou slyším z chodby pískot, který se přibližoval, byl to takový ten ...20. listopadu 2017 | Autor: Aladarko
Vasil
Tyrkysové oči žiaria, kožúšok má hebučký. Všetku lásku pozbiera si, z konca dlhej uličky. Štyri domy na nej stoja a v nich jeho krmiči. Vždy na dvere zaklope si a nič pritom nezničí. Starajú sa všetci svorne, by mal plné mištičky. Hlavne keď sa blíži zima a zalezú myšičky. Celé leto loví v poli aj v potoku ondatru. Nezľakne sa ani kuny, či zajaca dotiahnuť. So všetkým vie podeliť sa, ničoho sa nebojí. Aj keď občas pobije sa, všetko sa mu zahojí. Je to bengál, kocúr Vasil, čo má predkov divokých. Svoj revír si dobre stráži, víťaz v každom súboji. Najradšej má pohladenie, keď sa s láskou pritúli. Do náručia uloží sa, pekne bruško vyvalí. Bez lásky by ...16. listopadu 2017 | Autor: Čertík (5)
Panička mi říká, abych něco napsal
Ahoj kočičáci, panička mi pořád říká, abych taky něco napsal do deníčku, když jste měli tak velký zájem o můj osud. Už je to akorát rok, co jsem se podíval do Prahy. Tenkrát přijela na chaloupku nejen panička s Míšou, ale i nějaká teta. Bál jsem se, samozřejmě, ale pak jsem sebral veškerou odvahu a šel ji očuchat. Vypadalo to slibně, taky voněla kočkama, tak jsem ji vzal na milost. Druhý den mě panička nacpala do takové krabice s mřížema, Míšu do tašky a jelo se do Prahy. Byl jsem strááášně hodný, ani jsem nemňoukl. Jeli jsme nějakou dlouhou housenkou, dělala trochu rámus a byla tam spousta lidí. To drncání mě uspalo, a tak jsem se probral až v Praze. Tam bylo ještě víc lidí, všichni ...15. listopadu 2017 | Autor: Aladarko
Lovec
Malá diera vo fazuli, pri nej Ali ospalý. Nepôjde si domov ľahnúť, kým sa myšky nezbaví. Jonýček sa prišiel pozrieť, na Aliho pri práci. Nechceš pomôcť Aladárko, dvom je lepšie na pľaci. Čakali tam do tmy dvaja, a tak prišla Smudlinka. Spoločnosť vám budem robiť, len si trošku pospinkám. Lejduška sa prišla pozrieť, na tú chasu chlpatú, čo maličkú dieru strážia, opretí o lopatu. Fionka sa v dome diví, kde sa parta podela. Trochu z okna popozerá, v záhrade ich zazrela. Všetci stoja pripravení, kým opustí myška skrýš. Ty si múdry, Aladárko, určite ju ulovíš. Myška hlavu vystrčila, Aladárko nemukol. Keď sa celá vynorila, začal na ňu veľký lov. Chytil Ali ...14. listopadu 2017 | Autor: Ašinka
KChk - Správcovství 2.
Minule jsem vám popsal sociální a pečovatelské činnosti, které vykonáváme. Mimo to máme na starosti správu domu. Provádíme odborné práce technické, fyzicky náročné, ale i vysoce umělecké. Na terase zajišťujeme průběžné kontroly kořenového systému rostlin v květináčích včetně přihnojování, jejich odolnost proti polehání (zalehnutím), zkoušky tloušťky kvality kůry stromků (jejich odolnost byla letos bídná, naši láskyplnou péči jich několik nepřežilo). Jsme specialisté v desinsekční činnosti, zvládli bychom hravě i deratizaci, ale v té, k naší lítosti, nemůžeme ukázat své dovednosti (k dispozici jsou jen prostory vnitřní a terasa z venku nepřístupná). Krom toho provádíme montážně ...1. listopadu 2017 | Autor: Ašinka
KChk - Pracovní povinnosti 1.
My, Dolní tlupa, máme důležité poslání a musíme si plnit své pracovní povinnosti v oblasti sociální a pečovatelské. Pracujeme v nepřetržitém provozu. Jsme totiž společníci a terapeuti. Naše servisní má starší rodiče, tatínka 96 let a mamince bude za pár dní 90. A o ty my se musíme řádně starat. Já, Ašinka, mám titul vrchní starší kocourek, pracovní zařazení: jsem hlavně norník (zalezení pod cokoliv, aniž bych to shrnul, je moje specialita), báječný mazel, ochutnávač a myčka talířů (ale to mě nenechají), klínový a postelový vrnící společník, no něco jako kočičí gejša. Mausínek rád a dobře dělá postelového hlavového terapeuta starší servisní, ale tu to moc nenadchne, a to přitom nabízí ...30. října 2017 | Autor: Rocky (2)
Příběh vyprávěný ze dvou stran
Ahoj kočičáci, dneska jsem slíbil služebné, že může přidat i svou verzi příběhu, takže aby se neřeklo, na konci najdete její vyjádření k celé situaci. O co tedy jde? Mno, nějak s bráškou nemůžeme pochopit, proč naši služební na noc odcházejí do jiné místnosti, kde se zavřou, a v tu chvíli nám přestávají posluhovat. A nereagují, ani když já a bráška křičíme za dveřmi: Hladíííít, krmíííít, hláááád, my tam chcem takýýýýý. Takhle neposlušné služebnictvo máme, dokážete si to vůbec představit? A vylezou zase až ráno. Tak jsme se rozhodli zjistit, co tam je tak tajného, že nás tam nechtějí pustit. Pravidelně jsme připravení vlítnout tam ihned, jakmile se dveře jen na skulinku ...29. října 2017 | Autor: Lotty
Povídka třetí - Je to černé kotě
Koček není nikdy dost. To si tedy člověkové od Vejskyho a Nikyho opravdu nemysleli. Ale nikdo se jich neptal. Prostě se najednou na jejich zahradách a u jejich misek objevil záhadný kočičí fantom. Žrádlo mizelo a při pokusu o vyřešení záhady byla pozorována jen černá šmouha, která se vždy jen mihla na okraji zorného pole a byla pryč. Časem bylo vypozorováno, že se jedná o černé kotě velmi malého vzrůstu, které chodí vylizovat, co kocouři nesnědli. Ti to snášeli stoicky, protože věděli, že vždycky nakonec dostanou přídavek. Kotě mělo panický strach z jakéhokoli pohybu za francouzským oknem, a tak bylo velmi obtížné si ho blíže prohlédnout. Sousedi se nakonec rozhodli podstoupit proces ...29. října 2017 | Autor: Lotty
Povídka druhá - Někdo má pod kapotou koně, někdo kočku
Jednou se člověčice zdržela o něco déle v práci, a když už se chystala k odchodu, rozezvonil se jí v kabelce telefon. Volala sousedka: Ahoj, už jedeš domů? A mohla bys co nejdříve? Copak? Proč? Váš kocourek mi vlezl do auta. No a? Tak ho vyžeň. To nejde, je někde pod kapotou, prosím, přijeď. Člověčice zavolala člověkovi, který už se také chystal domů, aby ji vyzvedl, a za dvacet minut už uháněli k domovu. Bylo to v listopadu a už byla tma, když se ulicí blížili k sousedčinu autu osvětlenému baterkou. Jen co zaparkovali, běželi se podívat, kde že to jejich kocourek uvízl. Při bližším ohledání zjistili, že z kocoura přes kabely a hadičky není skoro nic vidět, jen je ...29. října 2017 | Autor: Lotty
Povídka první – Budík
Jedna skutečnost je naprosto nevyvratitelná: budík stojící na nočním stolku obvykle v noci neposkakuje a ťukáním nebudí své klidně spící majitele. Ale co když se vám stane, že vás probudí váš budík ne zvoněním, ale šramocením na nočním stolku? Co si pomyslíte? Lottynky člověčici se to stalo. Přesně tohle. Vzbudilo ji ťukání jejího budíku na dřevěné desce nočního stolku. Co to je? Tady něco je? To se hned sama sebe ptala. A pak rozsvítila lampičku a uviděla svou kočičku, jak se schovává za květináč. Vypadala trošku provinile a zaskočeně. Co tu děláš? Ptala se člověčice. Mňau, odpověděla Lotty. Člověčice se obrátila na člověka, který spal hned vedle ní: Ty jsi večer nepustil ...23. října 2017 | Autor: Tygrík
A už je fajn
Tak tohle je náš maród a těším se z toho, že se zas dalo všechno dopořádku (aspoň to tak vypadá). Byli jsme všichni smutní, ale asi to tak mělo být. Chodil k nám totiž na návštěvy vykastrovaný kocour Izidor alias Maxík a začal se chovat tak, že mu vše v našem království patří. Naháněl Akitu a Drsoně, mě se snažil pokousat, a tak páníček udělal radikální řez - zákaz vstupu Iziho dovnitř domu. Paní domu mu za to vynadala, že má smutné oči za dveřmi, proč jej nepustíme a jiné výmysly, nicméně jej krmíme venku, my se nebojíme napadnutí a za odměnu se už necháme pohladit a neschováváme se. Dnešní ráno bylo fajn, s Drsoněm jsme se z legrace pobili, Akita nám dělala rozhodčího, pak jsme se ...20. října 2017 | Autor: Ašinka
KChk – Smutný rok 2016
Vloni odešlo za duhový most několik kamarádů. Nejdříve Trixinka, začala hubnout, a když jí chtěl vet vzít krev, tak se tak rozčertila, že jí selhalo srdíčko. Pak náhle a v klidu usnula Béžinka. V létě odešla do psího nebe holčička Nejdinka, ta byla odložený týraný pejsek. Když ji přivedli, měla řídký kratinký kožíšek a proraženou pacičku. Strašně se bála ruky, starší servisní dvakrát ošklivě pokousala. Pak zjistila, že tady ji nikdo neuhodí. Obrostla, vypadala jako krásný menší zlatý retriever, ona ty chlupy měla vytrhané, proto se tak bála. Říkali, že je to vzácná rasa „liščí retriever“. Byla nejstarší čtyřnohý obyvatel. Bylo jí tak 19 - 20 let, už 3 roky neslyšela a viděla jen ...15. října 2017 | Autor: Tygrík
Šťastný konec
Před 10 dny se mi stratil spolubydlící Drsoň. Všichni ho hledali a potom i oplakali, hlavně paní domu, to byl její miláček. Minulou sobotu u nás zazvonil telefón, že se našel kocourek, ale bez modrého obojku, jak opatrovatelé avizovali, a byl to náš Drsoník, vyhublý, pokousaný, na zadní tlapky nepohyblivý. Díky 3 mladým dámám, které okolo něj běhaly, byly u zvěrolékaře atd. máme maróda doma, bere antibiotika a léky proti bolesti, jen mám zakázané s ním zápasit, což mě hodně mrzí. Tak to musím vydržet, zatím ho myji a až bude v pořádku, dám mu co proto.8. října 2017 | Autor: Ašinka
KChk - Dolní tlupa. Nové posily našich řad v letech 2014-2016.
Čičmínek – Na začátku léta naše řady posílil kocourek Čičmínek, kterého nám někdo vyhodil před barák. Je černý jako uhel s úžasným kožíškem tak trochu „a la brit“. Mohl mu být tak rok a zvykl si bez problémů. „Tady jsem přece doma, néé?“ On je tedy kvítko, udělal to, co nikdo jiný z nás, jednou večer nepřišel z terasy. Servisní byla celá špatná, že ho nemůže nalézt. V noci chodila po střeše a volala ho. Druhý den ho sháněla po okolí, půjčila si klíče od půd sousedních domů. Nikde nebyl. V noci zase lezla po střeše, a pak uslyšela z dálky slabé mňoukání. Přes půl bloku uviděla na pavlači paní, tak na ní volala, jestli tam není černý kocourek. Prý ano, tak že si pro něj letí, aby jí pustili ...5. října 2017 | Autor: Miou
Jak byla DNŽ bacená bacilem a já jsem se nedobrala výletu
Miouk ve spolek. Tak dnes vám, moji drazí zdejší, povyprávím, jak jsem s DNŽ strávila „prodloužený“ víkend. Rafinovaně si na 29. 9. nahlásila dovolenou již v létě, protože správně předpokládala, že se mezi kolegyněmi strhne zákeřná rvačka o to, kdo nebude muset v kanceláři jistit telefon, a vyhrožovala, že v rámci získaného volna provede generální úklid, a následně, abych byla odškodněna, že půjdeme prozkoumat hostivařský lesopark směr vodní přehrada. No řeči hezký, leč skutek utek. Ve čtvrtek sice provedla částečný úklid vnitřního doupěte, nicméně ze čtvrtka na pátek v noci mě vzbudil velice divný zvuk. Normální chrápání DNŽ to nebylo, na to už jsem zvyklá, takže mě to ze spánku ...4. října 2017 | Autor: Tygrík