Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 132 z 14320. srpna 2017 | Autor: Rocky (2)
Jak jsme služebnou naučili vařit pořádné jídlo
Ahoj kočičáci, zajisté to také znáte. Ať mňaukáte, jak mňaukáte, vaši služební a podnájemníci prostě nechápou, co vám mají připřavit k jídlu. U nás brášků zkoušeli nejdřív suché granulky a vodičku. No, hlad nás naučil, že i tím se neopovrhuje, tak jsme si tedy zobli. Pak nám dávali i kapsičky pro koťátka. Nu, to už chutnalo mnohem líp, ale naše žaludky pak říkaly něco ve smyslu vrrrz, vrooouk a pak šprk a blink.
Viděli jsme zoufalost v očích naší služebné, ale když ona pořád naše mňauk nechápala. Pak se ale v sobotu vrátila domů s jakousi krabičkou a dlouuuho prášek rozmíchávala ve vodě. No, to byla dobrůtka, to jsme chtěli. Mlíčko na dokrmování koťat. A hned nám bylo líp. Když my nemůžeme ...16. srpna 2017 | Autor: Rocky (2)
Máme své doma
Ahoj,
jmenuju se Rocky, i když moje kočičí maminka mi říkávala jinak. Jenže pro lidi je to jméno nevymňouknutelné. Moc si toho ze svého předchozího života nepamatuji, vždyť jsem ještě malinké koťátko. Jediné, co vím, je, že jsme se sestřičkami a bratříčky byli ve velké krabici, někdo nás nesl kamsi daleko. Pak si už pamatuji jen štěkání psů a dlouhé čekání na to, co přijde.
Ráno nás našla paní, která nás vzala mezi další kočičky. Byli jsme v útulku. Byli jsme najednou nechtění. Byla to neděle, pro mě a mé sourozence velmi smutný den.
Vůbec jsme netušili, co s námi bude. Někdo nás vyfotil a pak jsme šli zase mezi cizí koťátka. Byla tam i jedna cizí kočičí maminka, tak jsme se občas ...14. srpna 2017 | Autor: Miou
Jak jsem byla nespravedlivě osočena, že si neplním jedinou domácí povinnost, kterou mám.
Miouk ve spolek.
Dnes vám, milí moji Kocouřáci, poreferuju o tom, co si ke mně ta moje dvounohá posluha dovolila za drzost. Sice už se – zdá se – smířila s tím, že doma vykonává všechny podružné práce, některé dokonce až příliš horlivě (viz neustálé šůrování mého výsostného území na balkonku), i práce krajně zodpovědné – čištění fontánky a dohlížení nad tím, aby v ní kolovala čerstvá vodička, plnění mističek na mňamku, dělení se o jídlo, které právě jí, pravidelné čištění mého záchodku a pochopitelně hraní si se mnou, když na to mám náladu, nicméně stále ještě se u ní vyskytují nectnosti, které se mi nedaří ji odnaučit.
Tak zaprvé si neustále stěžuje, že se s ní moc často nemazlím, a ...12. srpna 2017 | Autor: Lejduška
Zuzka dva dni tortu pečie
Zuzka dva dni tortu pečie,
na rodinnú oslavu.
Poschodovú, nazdobenú,
starosti má nad hlavu.
Konečne je dokončená.
Vyložená na balkón,
na tú chvíľku, nemá význam,
prikrývať ju kastrólom.
Všetci sa už poschádzali,
na tu veľkú udalosť.
Už len chýba doniesť tortu,
všetkého tam bude dosť.
Skoro ju tam porazilo,
na tom chladnom balkóne,
šľahačka nám z torty zmizla,
čo sa stalo, nevieme.
Po vinníčke ani stopy,
snáď to spravil čísi duch.
Balkón veľmi vysoko je,
neskoro je na rozruch.
Čoskoro sa našli stopy,
na mačacej hlavičke.
Fúzy mala upatlané,
kúsok torty v tlamičke.
O dva dni bol vinník jasný,
našla sa aj príčina,
keď Lejduška zaklopala,
že prísť dnu chce ...11. srpna 2017 | Autor: Aladarko
Kasper bol môj velký vzor. Tak mu venujem básničku. Aladarko.
Išla z práce uťahaná,
rozum mala v oblakoch.
Kasper zmizol, už dva týždne,
kde len môže zvádzať boj.
Nehlásil sa, neukázal,
svoju hlavu ryšavú.
Nemal jej kto v hrudi spinkať
a labku klásť na hlavu.
Pri ceste však ležal ryšiak
a bez známok života,
pre slzy už nevidela,
nabúrala do plota.
Už sa našiel, chystaj vrece.
A ty zober lopatu,
predsa ho tam nenecháme,
veď bol náš a patrí tu.
Keď sa všetko nachystalo
a aj uschli slzičky,
ukázal sa Kasper v dverách,
akýsi bol maličký.
Z kocúriska mohutného,
asi kilo ubudlo.
Zasmudlaný, v očiach láska,
zaplnil hneď obydlo.
Všetci sme ho vystískali
a aj pekne umyli.
Mištičku mu naplnili
a hrozne sa tešili.
Od tej ...5. srpna 2017 | Autor: Mafia (2)
Senzibil Mafia
Pekný dník všetkým mačkomilom... nemôžem spávať, kým sa mi upracú nervy do správnej formy, tak to možno pár dní, či mesiacov potrvá... podaktorí z vás už vedia, o čom píšem... vždy som vedela, že mačky vedia vycítiť nálady človeka, ale nikdy som si nemyslela, že to vedia prežívať tak intenzívne, teda dotiahnuť to skoro ku sebazničeniu... k nášmu životu zvery patria ako soľ, bez nich sa prežiť nedá... tak sa nám zrejme odvďačujú tým, že nás prijali ako neoddeliteľnú súčasť tiež... naše utrpenie sa začalo pár rokov dozadu... mamina ochorela a zvery jej uľahčovali život, vždy ju rozveselili... teda občas to u nás vyzeralo ako v cirkuse, aj napriek bolesti a všetkému, čo choroby prinášajú, ...3. srpna 2017 | Autor: Miou
Jak jsem udílela audience – aneb bylo nás 5 + kočka
Miouk ve spolek.
Tož dnes vám porozprávím o tom, jak jsem ve svém království vítala delegace z dalekých krajin a kolik se nás vlastně sešlo.
Na domácí půdě samozřejmě – moje veličenstvo, nejkrásnější a nejobdivovanější, prostě já Miou první a jediná, návštěvy vítající.
Takže nejdříve ze všech byla udělena audience zámecké paní - tetě Áje.
Toto proběhlo tak, že mě DNŽ* čapla (ještě celou rozhořčenou z toho, jak mi vyklidila a uklidila pracně zachlupacený a pachově označkovaný balkonek), vrazila mě do batožku a vlekla po hlavní ulici k MHD placu, kde bylo horko a kravál.
Celá vzteklá jsem se zmítala a vřeštěla, že chci jít po svých, nicméně bylo mi to zatrženo s tím, že je ...22. července 2017 | Autor: Charlie
Jak jsme si užili volnou středu
Vzbudila jsem se a vyšla na chodbu.
"Kočky, dneska máme volný den a budeme tu spolu," křičela jsem na ně. Nic. Žádný pohyb. Došla jsem se podívat do obýváku. Obě spaly.
Došla jsem se umýt, vzala si od F. čaj a nasnídala jsem se a sedla na gauč s knížkou. Lilly se líně zvedla a přišla ke mně pro pohlazení, podrbání. A zalehnout mi knížku.
Třetí, čtvrtá kapitola. Charlie se rozhodl, že se projde, než opět ulehne. Lilly se šla napít a schroupat pár granulek. Čas oběda. Pátá, šestá kapitola. Charlíku, vůbec nic nepiješ. Když tu není F., dáme hrnec na stůl, co ty na to?
Kvitoval to s povděkem a hned vyskočil a začal pít. Lilly už na parapetu opět spala. Sedmá, ...21. července 2017 | Autor: Aladarko
Ako prišla psia návšteva
Nemám rád psie ani mačacie návštevy, no moja posluha je úplne iného názoru. Minulý týždeň zastavilo pred bránou auto. Budete poslušný a dáte sa pekne pomuchlovať, dávala nám dvojnožkyňa posledné inštrukcie. Lenže kámoška z auta nevyliezla sama. Na vodítku cupital stredne veľký pes. Volá sa Dobi. Je to mix Shih tzu a Jorkšíra. Obsluha sa návšteve veľmi potešila, veď sú kamarátky už štvrť storočie a to je veľmi veľa. Ja som sa však vôbec nepotešil. Psík sa vôbec netváril priateľsky, takže Lejduška zaliezla do skrine, odkiaľ povyhadzovala čisté uteráky, aby mala viac miesta. Smudlinka na skriňu, z ktorej pekne poutierala prach. Fionka na parapetu a ja sa predsa schovávať nebudem. Ježil som ...5. července 2017 | Autor: Prprl
Výlet
Ahoj kočičáci,
i když jsem plyšový, můj dvounožec touží po živé kočičce. Mamka furt říká, proč to nejde, jak jsme nezodpovědní, jak jsme furt pryč, ale já si myslím, že i mně by živé koťátko tady nevadilo. Třeba by si se mnou někdo hrál víc. To víte, už je mu devět, tak má jiné zájmy.
No, abych to napsal takhle, mamka ho vzala k F., aby si zkusil, jaký to je mít kočku. Takže jsme otevřeli a Vojta věděl, že si musí umýt ruce a pak jít ke skříňce pro tyčinku. Lilly a Charlie už byli připraveni a netrpělivě čekali, až to ten Vojtík otevře. Smlsli to během minutky a Vojtík myslel, že má hotovo - tedy ještě pohladit, podrbat a chvilku hraní. Jenže to mamka zavelela a řekla... Do všech ...3. července 2017 | Autor: Miou
Jak jsem se sprchovala
Miouk ve spolek.
Jak už jsem předminule konstatovala (v závorce v předposledním odstavci), ve starém doupěti jsme měli vanu, u které se dalo ležet na pračce, a pozorovat DNŽ, jak na sebe pouští vodu. V novém doupěti je pračka zapaspartovaná do kuchyňské linky a v koupelně je místo vany jakási podivná konstrukce, do které se DNŽ celá zavírá. Pravidelně číhám venku, abych hned, jak pak otevře, nakukovala dovnitř a občas tam strčila tlapičku, i když v době, kdy je tam ještě voda, tam moc nelezu. Ovšem zjistila jsem, že když to trochu oschne, tak to tam docela příjemně chladí, a tudíž následně hojně zařízení okupuju, avšak na rozdíl od DNŽ se tam nezašupuju tak, aby na mě nebylo z venku ...2. července 2017 | Autor: Xixík
Rozloučení
Zdravím všechny kočičky a dvounožce na MK.
Dlouho jsme tady nebyli a já jsem dlouho nic nenatlapkoval do Xindlího deníčku, ale dnes musím, i když je mi moc a moc smutno, že musím tohle naškrábnout.
Jeden z nás Xindlíků - kocourek Pidivoj (kdo jste četl můj deníček, tak budete vědět) se včera ráno vzbudil, normálně si dal snídaňovou konzervičku, chvíli tady lítal a najednou ve zlomku vteřiny ležel na zemi, strašně naříkal a měl ochrnuté zadní tlapičky. Naše posluha s ním letěla k veterináři, a tam se dozvěděla, že ho postihnul Tromboembolismus. Vůbec jsme nevěděli, že taková hrůza se může stát. Udělali mu vyšetření a zjistilo se, že má nemocné srdíčko, což jsme netušili. Zůstal chudinka v ...26. června 2017 | Autor: Miou
Jak mi byl zasíťován balkonek
Miouk ve spolek.
Tak jak jsem již nadnesla, v novém doupěti jsem v rámci chambre séparée ke svému balkónku přišla. Je sice maličký, ale celý můj – byť jsou tedy chvíle, kdy mi tam obsluha pche sušák s prádlem trapně se vymlouvajíc, že musí sušit. Nicméně abych se vrátila k předmětu. Balkonek je. Můžu se po něm sama volně pohybovat, neb je v rámci zateplení opatřen posuvnými skly. Co ovšem bylo krajně otravující – obsluha neustále remcala, že vzhledem k tomu, že balkonek je situován k západu, odpoledne pražící slunce činí z doupěte tropický skleník. Začala tedy mluvit o tom, že jestli, a až, jí v práci k pravidelnému měsíčnímu kapesnému vydají nějakou odměnu, přistoupí k protiskleníkovým ...22. června 2017 | Autor: Kurín
Náš příběh – díl jedenáctý: Kurín a já, cesta domů – část druhá; náš den D, Kurín v oblacích, šťastné přistání doma.
Hodina čekání na naše letadlo do Istanbulu přišla vhod. Kurín celou dobu dřímala a já se pohodlně usadila v odletové hale. Snažila jsem se přesvědčit sama sebe, že už nás nic ošklivého nečeká. Tranzit v Istanbulu by přece neměl být až tak zlý... Sem tam jsem zkontrolovala moje krvavé šrámy na rukou – má image bláznivky, která veze kočku až z Turecka, je teď naprosto dokonalá. Všem muselo být jasné, že zranění mám právě od mého kočičího miláčka.
Když se v hale rozezněl hlas, který svolával všechny cestující z našeho letu k nástupu do letadla, sebevědomě jsem popadla všechna svá „zavazadla“ a sunula se frontou ke kontrole letenek. Pracně jsem vyndala i Kuríninu letenku, ale byla zcela ...14. června 2017 | Autor: Miou
Jak jsme se stěhovaly do nového doupěte
Miouk ve spolek.
To vám tak už od Vánoc panovala u nás taková divně napjatá nálada, protože se prý bratranec dvounožky rozhodl, že se opět pokusí prodat barák na Žižkově, co mu patří půlka a druhá půlka patří matce DNŽ. Nejdřív se sice pokoušeli prodat jenom jejich půlku, jenomže pak přišel s tím, že to nejde, že se to bude muset prodat celé a že jediný dosud zcela nezrekonstruovaný byt je ten, co v něm bydlíme s DNŽ a že by bylo potřeba s tím ještě před prodejem něco udělat. DNŽ z toho byla docela na nervy, protože sehnat samostatný podnájem s jejím administrativním platem státního zaměstnance by bylo naprosto nemožný, tedy pokud by se nevdala, což prý rozhodně nemá v úmyslu, neboť ...31. května 2017 | Autor: Prprl
Večerní představení
"Mami, jak to, že takhle pozdě je venku malý dítě a pláče? Nezapomněl ho tam někdo?"
"To nevím, Vojtíku."
"Jdu se kouknout z okna, to není možný, je mi ho líto."
"Tak jo, jdeme."
Dole, dvě malé tečky. Dvě nehybné kočky. Proti sobě.
"Mamí, koukni, ony se ani nehýbají. Pojeďme dolů výtahem."
"Vojtí, je čtvrt na jedenáct, měl bys spát."
"Mami, chodí okolo nich lidi a ty kočky se ani nehnou. Jen tak lehce, občas ocasem."
Za necelé tři minuty začal boj. Tlapka, ocásek, kočičí klubíčka, kotrmelce a jasný si vyříkávání. Musely z toho vyjít nějaké šrámy. Trvalo to chviličku a víte, co se stalo? Zaujmuly pozici jako předtím a opět ...13. května 2017 | Autor: Aladarko
Ako som sa vybral na vandrovku
Nemám rád, keď nás spolubývajúca zamkne v dome a vyberie sa venčiť Elinku do strašidelného lesa. Počkal som si za kvetináčom pri dverách, kým nepozorný pán domu pôjde von, a prešmykol som sa. Som najväčší, no najmúdrejší. Všetko si dopredu premyslím, veď načo plytvať zbytočne energiou.
Rozbehol som sa teda po ceste priamo k lesu. V poslednom dome býva veľký rotvajler Bongo, preto sa moje úteky vždy skončia po tento dom. Dnes som však nabral odvahu a prebehol som popri plotu. Už mi chýbalo len pár metrov, keď sa Bongo vyrútil na plot a začal ten labilný plot kmásať.
Vždy som vedel, že ten provizórny plot drží len na čestné slovo. Tak som sa zľakol, že som začal utekať do lesa. Vtom ma ...7. května 2017 | Autor: Willard
Jak dvounohá pořádala tiskovku a my jsme to s Elsou zase zmákli
Dvounohá pořádala tiskovou konferenci. Děsně nás to s Elsou nadchlo. Podobné akce dvounohá vážně umí. Své proslovy prokládá komickými výstupy, legračně se u nich kření a nezřídka má připraven i nějaký vhodný artefakt k demonstracím.
I tentokrát to začalo velkolepě. Přihnala se do kuchyně s polštářem v ruce a zahájila konferenci oslovením pozvaných hostů: „Kde jste, vy hajzlíci malí?!“
Já jsem zrovna seděl zadkem na kuchyňské lince a přední tlapy a hlavu jsem měl zabořené do dřezu, kde jsem prováděl monitoring špinavého nádobí. Zrovna jsem hodlal zahájit úkony s talířem od něčeho masitého, ale po uvítacím výkřiku dvounohé jsem vytáhl hlavu ven a napjatě sledoval další průběh ...17. dubna 2017 | Autor: Čuču
Jak jsem si zvykal na nový domov
Seznamoval jsem se s novým domovem už cestou domů s páníčky, poznal jsem naše auto a přepravku. Byla to dlouhá cesta, byla dlouhá asi 30 minut. Když už jsme byli doma, seznámil jsem se s mojí spolubydlící Mášenkou, pak s naším obývákem, pohovkou a křeslem, pak s naším psem Rikki (fenka). První den jsem neměl hlad a vůbec jsem nejedl a páníček přemýšlel, co by mi dal k jídlu. Uvařili mi těstoviny, ale nejedl jsem je, bohužel už nevím proč.
Když jsem 3 den utekl ven, chytil jsem krtka a páníčci mi ho ukradli. Aspoň jsem měl doma plnou misku granulí, sice psí, ale byly dobré (kočičí granule fuj!). Asi po dvou týdnech zjistili moje nej jídlo - kapsičky Whiskas - MŇAM!
(JSEM HROZNĚ ...11. dubna 2017 | Autor: Charlie
Z bláta pod okap
Načůráno. Před záchůdkem. Na rohožce – jak ohleduplné! :o) Kdo to ale je?
Příště – zase. Kdo to dělá?
O mnoho počůraných rohožek později...
Charlie přistižen! Kocour, 13 let – hrklo ve mně. Něco, co čtu na internetu skoro denně, a je to tady. Ledviny? Močové cesty?
Trvalo mi to dlouho, ale nakonec dřív z práce, abych projel Prahou a nezůstal viset hodinu před Blankou, jako minule s Lilly.
Načůráno, radoval jsem se, když jsem přišel domů. Vyhrabal jsem totiž už před pár dny injekční stříkačku a z rohožky (denně drhnuté) kus moči lehce nabral.
Charlík si vlezl do přepravky skoro sám a jelo se. Cesta v klidu, jediné mňoukání bylo v tunelu, kde – já si to dřív nevšimnul – ale ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
