Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 130 z 14320. ledna 2017 | Autor: Kurín
Náš příběh – díl desátý: Kurin a já, Cesta domů – část první; náš den D, úřady za pět minut dvanáct a horor na letišti
Už večer před naším odjezdem z Ankary se staly hned dva zázraky. První, že se mi podařilo všechny věci přivezené i v Ankaře nakoupené nacpat do kufru. Ani má turecká rodinka nemohla uvěřit, že se mi to povedlo, a s napětím pozorovali, jestli přeplněný kufr opravdu zapnu. Druhý zázrak byl ale ještě o kapku neuvěřitelnější. Hned při příjezdu jsem hlavně Selmu varovala před tím, že domů nebudu brát žádné dárky. Čeká mě tahání velkého kufru, batoh na zádech, přenoska s Kurín a dokumenty v rukách. Jedenáct kilo suvenýrů při minulém odjezdu prostě stačilo. A opravdu, má žádost byla vyslyšena, domů jsem dostala jen decentní mini dárečky, které jsem dala do batohu, kde už byly jen věci pro Kurín. ...19. ledna 2017 | Autor: Miou
Jak jsem ke svému jménu přišla.
Miouk ve spolek. Tak v tomto deníčku vám popíšu, jak jsem za mohutných oslav, v kolektivu nového dvounožčího příbuzenstva, ke svému jménu přišla. Když jsem se v sobotu 23. 7. vzbudila, tak jsem se hezky napapkala, nejdřív jsem dostala mističku s vlažným kotěcím mlíčkem, a pak výživnou kotěcí konzervičku, pak jsem si chvíli hrála s DNŽ, a když jsem se potom spořádaně dobrala na bedýnku, tak moje dvounožka vzala takovou divnou malou věc, dala si jí k uchu a pravila: „Dobrý, už můžem“. Ňák jsem tedy nechápala, co tím myslí, ale najednou mě popadla, nasadila mi kšírky, už nový, protože ty, co jsem podědila po Bastet, mi byly i na nejmenší utažení moc velký, nacpala mě zase do batožku a nesla mě ...17. ledna 2017 | Autor: Miou
Jak jsem adoptovala mojí DvouNožku Živitelku.
Miouk ve spolek. Když moje předchůdkyně Bastet dne 9. 7. 2016 umřela dvounožce v náručí, tak se dvounožka psychicky složila, neustále brečela a nechtěla chodit domů, protože tam prý na ni všechno padá, a je tam strašný ticho, a sama se v opuštěném společném pelíšku bojí (měli s Bastet heslo, že jak kocouří, tak člověčí nápadníky budou držet v přiměřené vzdálenosti od jejich společného pelíšku, aby měly aspoň doma klid).
Její rodina, byť chůváci už byli přestěhovaní na „starou tlapu“ do Poděbrad, a místo nich do jejich původního bytu přestěhovaný dvounožčin bratr s manželkou a dvěma psama, dospěli k názoru, že si bude muset pořídit novou kočku, protože takhle to s ní dál nepůjde. Akorát se ...16. ledna 2017 | Autor: Miou
Před-Miouší doba
Miouk ve spolek. Tak jsem konečně dokopala tu svou dvounožku živitelku ke spolupráci na vytvoření deníčků. Musím tedy ovšem začít mými předchůdci. Tak tedy kdysi dávno tomu...
Bylo, nebylo, do rodiny mé dvounožky, když byla ještě malé dvounožčátko, se dostala černá kočka a černý kocourek. Byli tedy pravda asi dva kočičáci ještě před nimi, kteří, protože matka dvounožky nebyla s to poznat, zda jsou to kočky či kocourci, byli pojmenováni po postavě z italského filmu Dívka s pistolí, Makalúzo Vinčenzo, jenomže ti odkudsi přišli a vzápětí zase odešli, takže se nedají příliš počítat – byť si dodnes dvounožka pamatuje, jak lítala po židovských pecích a ječela na všechny strany: „Makalúzo ...31. prosince 2016 | Autor: Murinek (2)
Jak jsem se dostal k mé milující rodině :-)))
Na podzim roku 2013 jsme byli s mým přítelem u naší babičky. Večer asi kolem 22. hodiny šel přítel na dvůr a vrátil se se slovy: "Venku u hlavních dveří jsou malá koťátka, já vyjdu ven a tam leželo zchumlaných 5 malých drobečků. Okamžitě bez váhání jsme jim venku udělali teplý příbytek a každý den se těšili a pozorovali, jak se jejich kočičí maminka o ně pečlivě stará.
Koťátka odrostla. Jedno krásné, původně úplně jiné, jsem si natolik zamilovala, že bylo jasné, že si ho necháme. Pak zanedlouho přijela neteř a se slovy: "Teto, ten bílo-mourovaný je taky krásný, nechejme si i jeho, aspoň budou na dvorku dva :)" Tak říkám: "OK, proč ne :))"
Jinak, zbylé 3 sourozence jsem rozdala. Jenomže ...27. prosince 2016 | Autor: Míša (6)
Natažený sval
Dobrý den, moc prosím o radu. Můj kocourek, kterému bylo v červenci 10 let, si v listopadu, to ještě lítal venku, údajně natáhl sval na pravé přední pacce. Dostal injekce, asi proti bolesti a zánětu, jenže ani ne před měsícem se to opakovalo, pro změnu na pravé zadní. Vůbec nemohl ťapat. Zase dostal dvě injekce, vypadalo to, že je všechno v pořádku, že prý jen asi nějak špatně skočil. Prý asi natažený nebo natržený sval. Syčel a prskal, když jsem mu na tlapičku sáhla, asi to bolelo, ale nic oteklého neměl. U veterináře udělal taky pěknou scénu. Ale opět se mi zdá, že kulhá. Může to už být věkem nebo něco jiného? Jinak baští, všechno je v pořádku, ale moc mě trápí ta jeho packa.
Děkuji za ...26. prosince 2016 | Autor: Honza Uličník
Jirka nás asi zradil
My kocouři z druhého patra, již bydlíme s Jirkou skoro tři roky. Toto jsou naše třetí Vánoce, kdy jsme Jirku k sobě pozvali. Tedy, lépe řečeno, nastěhovali jsme se do jeho bytu a pomalu si Jirku převychovávali k obrazu svému. Mysleli jsme, že máme vyhráno. Ale nemáme, jsme se spletli. Zjistili jsme, že nás Jirka podvádí a určitě nechodí do jiné výrobny peněz. Slyšeli jsme totiž, jak sousedka říká: "Jiří, co to bylo za kočku, jak jsem vás potkala na ulici?" Ano, četli jste dobře. KOČKU. Znamená to, že nás Jirka podvádí s nějakou jinou kočkou? A co když je to kocour? Co nám to Jirka udělal, má přeci nás. NÁS. A zradil. Já i Maxík jsme z toho smutní. Slíbili jsme si dokonce, že té kočce ...21. prosince 2016 | Autor: Čertík (5)
Moje zlatíčka
Milí modrokocouřáci,
dnes se s vámi musím podělit o včerejší zážitek, který mi dost nedal spát. Čertík se u mě na klíně večer stočil do klubíčka, jak je teď jeho zvykem, a náramně si to užíval. Míša se vyhříval u kamen, prostě idylka. Čertíka jsem hladila a najednou mi ho nějak přišlo líto, že už nemá paničku. Tak jsem mu potichoučku začala povídat (fakt), že ho měla moc ráda, ale že už domov nemá, bude tam všechno jinak, má ho teď tady, u mě, že ho nikdy neopustím a nové paničce nedám. Stejně o něj nemá zájem, ani jednou nezavolala, jak se Čertík má, jak se zadaptoval a jak vychází s Míšou. Na jaře prostě bude bydlet na chaloupce u mě. Dám mu protiklíšťový obojek s magnetem, jako má Míša, ...18. prosince 2016 | Autor: Miki (5)
Jak jsem nesměl na houby
Venku je dnes pochmurné počasí, sníh není, tak mám dost času na drápání deníčku, kterým jsem se v poslední době moc nevěnoval. Zalovím trochu v paměti a vida, tohle by za zapsání stálo :-)
Koncem léta začaly v nedalekém lese jak o závod růst houby. Panička nás tedy odpoledne pravidelně opouštěla, vyrážela směr les a po nějaké době se vracela s košíkem plným hub. Mám ji radši pod dohledem na zahradě, tak jsem si usmyslel, že půjdu s ní. Je ale mazaná, vždy se jí podařilo vyklouznout tak, že jsem měl nanejvýš šanci ji vidět, jak se vrací zpátky. Až jednou se mi to povedlo.
Kočičí ráj (louka za naším plotem)
Už byla za brankou, kde máme s Fousem kočičí ráj, když jsem se k ní přitočil ...4. prosince 2016 | Autor: Filípek (4)
Fíla marod
Zdravím všechny na stránkách Modrého kocouře a zároveň prosím o pomoc.
Filípek nám asi před 3 týdny začal čůrat krev. Byla jsem až do večera v práci, tak Michalku doprovodila k veterináři kamarádka. Máme v Kraslicích dva. K tomu jednomu chodíme na očkování, jsme s ním spokojené. Pan doktor mě překvapil. Filipa z přepravky ani nevyndal, od stolu hodil diagnozu - struvity - a Michalce udělal přednášku o tom, jak struvity vznikají. Míša od něj odešla s balíčkem royalek urinare na vyzkoušení. Prý ať změníme stravu a bude to dobré.
Tím, že máme v Kraslicích kočičí útulek, má většina mých kamarádek doma kočku. Té jedné to nedalo a volala mi do práce, že takhle teda né, ať Míša znova sbalí ...30. listopadu 2016 | Autor: Mafia (2)
Najsmutnejší denníček :(
Doteraz boli moje denníčky veselé, tento taký veru nebude... chcem vám len oznámiť, že nám zomrel náš Murko, môj verný kamoš a paničkin maznáčik... včera ho zrazilo auto pred susedovým domom a dodnes sme dúfali, že to nebol on... rozhovor zo susedou nám to vyvrátil... takže naš Murko zomrel včera, 29. 11. 2016 ráno o 6:30 na ceste pred susedovým domom a spinká v susedovej záhrade, deti mu tam dali kvietky aj za nás...
A aby toho nebolo málo, tak tiež včera, ale večer, zrazilo auto pred paničkinou prácou aj jej mačacieho firemného kamoša Garfielda... v ten istý týždeň v júni spoznala oboch kocúrikov a v ten istý zimný deň aj zomreli, hoci každý na inom mieste a v inom čase... strašné náhody ...24. listopadu 2016 | Autor: Aladarko
Strašidelný les
To, že máme na konci ulice strašidelný les, by sa naši dvojnožci nikdy nedozvedeli, keby sme im to my chlpáči neprezradili. Dvojnožkiňa chodí venčiť Elinku presne k tomu lesu. Fionka miluje prechádzky a Lejduška ich ide postrážiť, aby do toho lesa nevošli. Vyskočí na posledný múrik a spustí taký krik a plač, aby sme sa rýchlo vrátili, že sa Elinka zabudne vypišať.
Elinka ešte do žiadneho lesa nevošla, taký má strach, že ju pri výletoch mladá musí strčiť do tašky a niesť.
Ja, Aladarko, statný obézny britský kocúr, som sa na ten strašidelný les išiel s nimi pozrieť. Z lesa však vybehla Lea, veľký čierny labrador, a pustila sa za mnou. To už okrem Lejdušky na múriku vrešťala aj dvojnohá. ...22. listopadu 2016 | Autor: Miška
Mama mi ráno povedala: Ty buď rada, že si nenocovala na balkóne! - a bola pri tom naozaj vážna...
Že som hyperaktívna, to asi všetci dobre viete. Okrem toho mám mnoho iných prívlastkov a prezývok: potvora, satanka, divá sviňa krížená s opicou,... Ale nikdy mi nikto nepovedal, že ma nemá rád...
Až dnes v noci - mama! Hádam to nemyslela vážne! Síce ma ráno už hladila, ale zabolelo to, naozaj :-(
A pritom som nič také hrozné neurobila... len...
Proste som v noci, podľa vyčítavého oznámenia mamy: Vieš, koľko je hodín, moja zlatá?! - Dve v noci!!! A ty tu robíš bengál?! - Si normálna??? - chcela skontrolovať, či sú všetky poháre - trofeje, na svojom mieste... Že mi ich pri tom kontrolovaní pár spadlo??? - No bóóóže...
Hm... ale keď tak nad tým rozmýšľam, ju asi nahneval ten rachot, čo ...18. listopadu 2016 | Autor: Lilly
Jak jsme jeli k veterináři (a zase zpátky)
Nejezdíme k veterináři často (musím zaklepat), takže když se doma objevila přepravka, vyvolalo to u kočičáků spíš údiv, co to je za další hračku? Charlie by do ní i vlezl, Lilína se koukla a pak se uvelebila do krabice na gauči – ano, na gauči mají teď na chvíli kočky svoji krabici :o)
Přepravku jsem vymyl, vysušil, dal dovnitř deku – jako podle příručky na převoz koček. Došel jsem pro Lilínu, že už jako jedeme, říkám. Koukla z krabice a nijak ji to nevzrušovalo. Tak jsem ji vzal, donesl do přepravky, kam vlezla jakoby nic, a pak se zavřela dvířka.
Než jsem se obul, mňoukala.
Na chodbě se mňoukání rozléhalo ještě víc.
Mňoukala i celou cestu výtahem.
Mňoukala, než jsme došli k ...15. listopadu 2016 | Autor: Čertík (5)
Čertík v Praze
Milí kočičáčci,
tak Čertík se zabydluje v Praze. Nacpaly jsme ho s kamarádkou do přepravky, kde chvíli mňoukal a vrtěl se, ale za chviličku se uklidnil. Nebo byl v šoku. V rychlíku vyšší kvality jsme mu pootevřely mřížku u přepravky, aby si nepřipadal jako vězeň, ale bylo mu to evidentně jedno. Kamarádka ho chtěla vzít na klín, jenže nezná tolik České dráhy. Kdyby přišel nějaký "předpisový" průvodčí, byl by průšvih, ale měl by pravdu. Kocourka nerozházel ani hluk na nádraží, v metru, tramvaji a autobuse. Doma z přepravky elegantně vykráčel a skrčil se do nejbližšího kouta. Nechaly jsme ho. Než jsme si vypily kafe, Čertík zmizel. Tak jsme prohledaly, co se dalo, a nakonec jsme ho ...14. listopadu 2016 | Autor: Aladarko
Som lovec
Som lovec. Cely mesiac sa snažím. Nosím zabité myšky ku dverám a žiadneho uznania som sa nedočkal. Dvojnožkyňa vloží myšku do sáčka a šup s ňou do kontajnera. Už som mal toho naozaj dosť. Podarilo sa mi ulovit krásnu vypasenú myšku. Pri vstupe do baráku som sa zamotal medzi ostatných, a tak sa mi ju živú podarilo prepašovať až do dvojnožkynej spálne. Tam som ju pustil, ved nech si myška pobehá. Dvojnožkyňa zaspala a ja som začal myšku trénovat. Na to zoskočil z parapetu Jony a pomohol mi ju uspať, aby pištaním nerušila náš spánok. Zašpinili sme pritom trochu dlážku, no nakoniec sme ju vložili priamo do papuče, nech ju nikto neprehliadne. Ráno nás zobudil neskutočný krik, je to hrozné, keď ...8. listopadu 2016 | Autor: Čertík (5)
Čertík před odjezdem
Milí kočičáci,
vidím velký zájem o Čertíka (5), tak vás chci všechny moc poprosit, abyste nám drželi v neděli všechny tlapky, pěsti, ocásky a co se dá. Vážně mám trochu strach, jak se bude doma chovat a co na to Míša. Ale byt je dost velký, tak kdyby se nesnášeli, to fakt zatím nevypadá, tak může každý jinam. O cestu vlakem se zase tak nebojím, jel už se mnou v červenci do Rokycan k veterináři, když měl tak hroznou rýmu, a byl zlatý. Ale jednak mu asi nebylo dobře a také to nebylo tak daleko. Pojede se mnou kamarádka. Já Míšu v tašce, ona Čertíka v přepravce. Sama bych je nezvládla, to bych musela extra pro Čerta. Ještě jde o to, co na to České dráhy. Já ho tam přes zimu nechat nemůžu, ...6. listopadu 2016 | Autor: Honza Uličník
Prý jsme ho uškrábali k smrti
My kocouři z druhého patra, se musíme přiznat, že jsme na Jirku hrdí. Proč? Zachránil totiž Mikiho. Založil mu i Zlatou knihu na Modrém kocouřovi, tady klik.
Miki se málem ocitl na ulici, protože jeho dvounožci se museli narychlo stěhovat a nevěděli, co s ním. Kolikrát zapomněli dát mu jídlo, vyčistit záchod, byl svědkem alkoholických nocí, domácího násilí atd. Teď bydlí Miki vedle v domě a má se dobře.
A protože jsme rádi, že je Jirka tak hodný, snažíme se ho vždy ráno, než jde do práce, zdržovat. Nechceme, aby odešel. Já si lehnu za dveře, Max mu vyskočí na ramena, někdy i hlavu, a snažíme se ho přesvědčit, aby se rozhodl a zůstal doma. Jirka je pak nucen odejít s Maxem na zádech do ...2. listopadu 2016 | Autor: Aladarko
Kámoš Kasperko
Dnes je sviatok dušičiek a tak spomínam na môjho veľkého kámoša Kasperka, ktorý je už za dúhovým mostom. Bol to liečiteľ a môj veľký vzor.
Keď ma malého priniesli, Kasperko sa ma hneď ujal. Vedel aj rozprávať. Keď mu pán domu v zime prikázal, nech sa ide prebehnúť, tak mu hneď odpovedal. Niee, niee a urobil nehybnú mŕtvolku, na čom sa všetci smiali. Bol veľmi poslušný a dôverčivý, nikdy neliezol na šporák a stôl, aj keď tam bola šunka. Zbojník Oliverko ju niekedy, ak pretŕčala, zhodil a išiel sa schovať. Kasperko podľa zákona, čo je dole, je moje, šunku jedol a nechápal, prečo mu ju berú a čo zlé urobil. Nikto mu nič nevyčítal, všetci vedeli, odkiaľ fúka vietor.
Raz ho Oliverko ...31. října 2016 | Autor: Smudlinka
Ako ma nezožral rotvajler
Moje nekonečné trápenie s neporiadnym Jonym stále trvá. Používa môj a Aladarkov záchodík a vôbec nevie, ktorý sa na čo používa. Takže, keď sa idem vypišať, narazím na smradľavú kopu, ktorú musí vytvoriť minútu predo mnou. Aj do mištičky mi stále chodí a kulodráha je už len jeho. Ja ju takú poznačenú nechcem. Vyvláča mi do záhrady moje obľúbené myšky. Vonku sa skrýva za stromy a kvetináče, aby ma mohol s krikom nalakať, a naučil to aj svoju lásku Elinku. To bola aj moja kamoška. Nastrašia ma a potom ma obaja naháňajú po záhrade a nepomáha ani syčanie. Tak som si povedala, že mám toho akurát dosť, hlavne keď som videla ako Jonyho muchluje spolubývajúca. Ty môj krásny šikovný chrobáčik, nožička ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 
