Kočičí deníčky
Stránka 63 z 1431. června 2008 | Autor: Čičin z Města perníku
A jsem lovec a jsem
No, vážení, původně jsem chtěl psát o tom slíbeném sexu. Ale věc se zatím vyvinula zcela jinak. Už jsem měl být tím poradcem, ale pan veterinář zapoměl, že nám panička smluvila to rande, a tak z toho sešlo. Jsem zatím zcela kompletní a plně vybavený kocour. Takže holky: Jsem tu! Ale o tom jsem psát nechtěl. Jsem prostě lovec. Píšu o tom už podruhé. Ale pochválit se musím sám, když mě nikdo jiný nepochválí. Takže nejdřív začalo být paničče divné, že doma nejím. V tom mi dáte všichni za pravdu, granule jsou nutná rezerva, kdyby se něco nepovedlo. Pak se mi začalo fakticky dařit a tak jsem začal nosit dárečky paničče, když jí ten lov nejde. Jinak je docela chytrá a rozumí mi, ale chytat živáčky ...1. června 2008 | Autor: Maxmilián Rybomil
Noční curling a zklamaná přítulkyně
Asi před dvěma měsíci si moje přítulkyně pořídila orbitrek. Denně na tom šlapala, až z ní teklo a já to nechápal. Raději jsem se rozplácl na nějakou pohovku nebo do postele. Pak se situace změnila. V posteli skončila přitulkyně. Ležela jako mrtvola a vůbec si mě nevšímala. Připadal jsem si jako Bertrand, protože přítulkyně připomínala mrtvolu a já měl prázdné misky. Už jsem přemýšlel, kde bych měl začít s nakusováním. Naštěstí se přítulkyně zmotořila, ale přestala šlapat. Já jsem se ji snažil nějak rozveselit a tak jsem začal po bytě lítat jako šílenec a hlavně ráno jsem vydával různé zvuky. Od milého pomňoukávání, přes kocouří řev, vlčí a kojotí vytí a dokonce vrčení. Na přítulkyni ...1. června 2008 | Autor: Barnabáš Porubský květ
Neboj Brumbalku, i ja jsem truchlil...
Ahoj, kociny. Ja jsem truchlil proto, ze starsi panicka mluvila neco o chatce. Nic hroooooozniiiiiiiiiho. To jsem si myslel. Mladsi panicka asi jela na misto zvane Tatry... A ta jina na chatku. Cas odchodu: mladsi pani: 7:30, a starsi pred ni vecer. Byl jsem saaam. Kolik: 29 hodin a st. pani se vratila. Jeeeeeeee, jaaa byl raaaaad! Dala mi konzervu a vodu! Lehli jsme si spat. A ted uz jsou zpatky a to je supr! Mnnnnnnnniaaaauuuuuuuuu a ahooj31. května 2008 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Fascinace
10. 8. 2006 No konečně! Holka zas balí tašky. Pojedeme zpátky na chalupu. Je mi jí líto. Musela se z boje proti blechám zbláznit. Proč by jinak balila do tašek na letní chalupu takové ty bezva lesklé věci, které vždycky v zimě sundávám z pichlavého stromu, pod který dávají spoustu balíčků, aby měl kocour co škubat. 19. 8. 2006 Prolustroval jsem další tašku. Už mám jistotu. Zbláznila se. V tašce jsou papíry, do kterých balí ty věci, co dává pod stromek. Jsou tam také ty voskové tyčinky, které na stromku svítí a jednou mi jedna připálila fousky. 20. 8. 2006 – 11.24 Blížíme se k chalupě. Celou cestu jsem strávil průzkumem věcí, které holka nakoupila v tom obrovském domě, kam chodí ...31. května 2008 | Autor: Bertrand
Ochranka na cesty
Panička se rozhodla strávit několik dnů u svých rodičů na venkově a vzít si s sebou zkušeného bodyguarda. Jednoho takového vytáhla zpod svojí postele, vyndala mu z tlamy sportovní náčiní pro posilování žvýkacích svalů (prý „cos to proved´ s mojí tužkou na oči?“) a suše mi oznámila, že pojedem za kamarádem kocourem Muffem. Při představě nadcházejícího přátelského shledání jsem se odebral nabrousit si drápky. Pak se dlouho nic nedělo, takže jsem se rozplácl na parkety pod oknem a začal podřimovat. Probudilo mě až vzdálené cinkání granulek. Prolétl jsem velkým pokojem, malým pokojem, chodbou a vběhl do kuchyně. Dvounožkyně tam právě balila ocelotí krmení a vytírala mističky, takže bylo jasné, ...30. května 2008 | Autor: Gábinka (2)
Veliká průzkumnice
Dnes napíšu, jak se smyslně dá trávit čas. Například venku. Páníčci se původně báli, ale nu což. Vědí, že jsem šťastná, když chodím ven, a tak mám přístup ven. Venku se dají lovit ptáčci, běhat, lézt po stromech, lovit všechno, co lítá...30. května 2008 | Autor: Mína Princezna
Bláznivá kytka
Sedím na vaně a sleduju paničku, jak se cachtá za zástěnou. Když uvážím, kolik času já věnuju denně leštění svého kožíšku, a pomyslím na to, že celý zbytek dvounohé smečky se akorát pár minut ráchá ve vodě a tím to mají odbyté, tak nevím, jestli tu hygienu berou vážně... jo, stačí si jít přičichnout, když pánící sundají ty návleky ze zadních tlap... fakt síla! A už si šmydlí v tlamce tím klacíkem se štětinkami... a proč si patlá na sebe ten blivajz z kelímků, to jsem taky nepochopila. A hele, už jde do pelechu, rozsvítí světýlko, zavrtá se do peřin - to maj dvounožci místo kožichu. Dvounožka do čehosi zírá, obcházím ji potichoučku jako duch. No jo, knížka, prťavá jak... pro kočku. Ale já ...30. května 2008 | Autor: Tonička Kočičková
Máj
Nejdřív musím natlapčit, že dneska půjdeme zase ven na pronošku. Moc se těšíme! Ale abych to vzala popořádku: Košíková Když u nás Skřetík (trošku familiérnější verze Skřeťáka) nebyla ještě zase tak dlouho, nevím, co ji to napadlo, ale začala si chodit lehat lidem na klín (a co já??), a když nebyli na (mojí!!) židli lidi (těm ji půjčím, protože jak jsem se přesvědčila, jsou schopní mě rozsednout, jen aby nemuseli ustoupit), tak se tam Skřetík uvelebila a rozvalovala se a posmívala se mi. Tož mě to, lidi, jednou už doopravdy dožralo a vyskočila jsem nahoru a dala jsem tomu kočičímu háděti takovou po kebuli, že koukala (kouká pořád, ale tenkrát koukala ještě víc). Ten vztek, jak se ve ...29. května 2008 | Autor: Luigi
Jsem holka!!!
Jsem ještě malé koťátko, je mi teprve sedm týdnů. Ještě se rozkoukávám a (i když to přiznávám jen nerado) občas piju mlíčko od mámy. Ale jedno teda vím jistě! Jsem holka!!! Jen náhodou jsem zaslechlo, že jakási Pacička kamsi napsala, že jsem kocourek. Taková drzost! Jsem na světě ani ne dva měsíce a už se musím potýkat s tak závažným problémem. Zjistilo jsem si, co je ta výše zmíněná Pacička zač a že má deníček na těchto stránkách. No a hned jsem sedlo k počítači (teď se asi divíte, ale já jsem se narodilo v knihovně a s počítačem tudíž umím zacházet prakticky od narození) a začalo jsem si psát taky deníček. No a jen doufám, že si můj zápisek přečte víc lidí a kocouřů, než zápisek Pacičky. ...29. května 2008 | Autor: Monty Jack
Jak přivést dvounožce k psotníku
Takže trochu pro osvětlení, psotník je podle mě stav, kdy dvounožkyně sedí na gauči, klepe se jí brada a po tvářích se jí kutálejí slzy jak hrachy, není schopna se nasnídat, zas se ale nemotá jak mátoha a nenadává na nízký tlak. A jak jí k tomuhle stavu přivést? Návod je velmi jednoduchý, jen musíte počítat s tím, že každý dvounožec má různou míru trpělivosti (od malé po velkou), naše dvounožkyně má asi tak střední. Příprava na psotník musí probíhat pozvolna, a to tak, že dvounožce překvapíte při příchodu domů třeba hlínou z květináčů až u vchodových dveří, následující den můžete přidat velké chuchvalce chlupů z velké bitky o místečko na škrabadle, další den to můžete prokombinovat s ...28. května 2008 | Autor: Bertík Briliant Vetřelec Šikulkasohn
Zahrada
Ahoj všichni kočičáci, tak vám musím napsat, co a jak jsem si vymňoukl, ééé, vymňoukal. Jak už víte, mám geny po hrdých a divocích předcích, kteří se proháněli prerií, lovili bizony... no dobře, tak myši, ale to je fuk. Prostě to ve mně je a to bez debat. Jenomže panička si asi myslela, že když se doma povalují briťule, spokojené s jistotou 4 stěn, že u mě to bude také tak. Ale to si teda myslela blbě. Klíčovou dírkou přes dvoje dveře se ke mně dostala vůně svobody, volného prostoru a zvěře chtivé dostat se do mých spárů. Čím dál víc jsem tedy seděl u dveří, nešťastný jako šafářův dvoreček, a mňoukal tak žalostně, že by se i kámen ustrnul, ale panička nééé! Mlela cosi o nebezpečích, ...28. května 2008 | Autor: Cairo
Poznatky a zážitky
Poslední zápis 14. 12. 07, no fuj, to teda s dvounožkyní pěkně flákáme. Tak tedy hurá do toho, od nového roku uběhlo hodně měsíců. Z Montyho, mého spolubydlícího a skoro bratra, vyrostl kocouř skoro velký jak já. Abych vám pravdu řekl, je to teda stále pěkný fracek a neustále na mě doráží, já už jsem přeci jen zasloužilý kocouř a tohle je na mě moc. Ono je fajn, že máte kámoše, ono je fajn, že nejste na hraní sám, a tak. Není moc fajn, když vám uprostřed spánku na hlavu přistane 6kg chlupatá koule a cupuje vám kožich. I když musím říct, že někdy ho mám plné zuby, tak někdy mi i umyje hlavu a přitulí se a chvilku se chová trochu normálně. Ono poslední dobou jsou to spíše jen ty bitky a to ...27. května 2008 | Autor: Barunka Peli*CZ
Byl krásný májový podvečer...
S bráškou Matějem, jsme celé odpoledne koukali na naše dvounožce, jak se pohybovali na zahradě. Tatínek dvounožec chodil sem a tam s takovou rámusící věcí na kolečkách, asi kočkárek. Maminka byla zase celé odpoledne ohnutá, koukala do země. Mám dojem, že něco hledala, asi nějaký poklad! Určitě něco nacházela, měla u sebe nádobu a házela to, co našla, do té nádoby. Docela rádi bychom viděli, co to tam nacházela, třeba hledala a sbírala kapsičky nebo opadané granulky z toho stromu, jak psala teta Irena, granulkovník, nebo tak nějak. Přišel podvečer, tatínek dvounožec měl už asi toho chození za tím řvoucím kočkárkem dost, maminka pohledala dostatek pokladu a odešli. Nebylo na co koukat. Omyl! ...26. května 2008 | Autor: Slečna Dorotka Černá
Slečna Dorotka Černá si stěžuje
Nevím jak vás, kočičáci moji milí, ale moji lidi mě někdy skutečně urazí a zneváží tak, že vážně uvažuji, zda-li s nimi dosmrti byť jen slůvko promluvím. Jako dneska. Člověčka, ne kdepak, žádná člověkokočka, ale trapička a trýznitelka, přijela domů, pozdě jako vždycky, ale místo, aby mi moje osamění vynahradila laskominou a mazlením, připravila přepravku a sotva jsem do ní neuváženě vlezla, zavřela dvířka a odnesla mě do auta. Já to tak strašně nesnáším! Taky jsem dělala všechno možné, mňoukala jsem a naříkala, kousala mřížku, lapala po dechu a předstírala záchvat, ale trapitelku nic neobměkčilo, akorát mi strčila dovnitř prsty a prý, abych se nebála. Já už to znám, co se kočičce stane, ...26. května 2008 | Autor: Hraběnka z Města perníku,cz
Nic se tu neděje!
Proto taky napíšu o jedné svatbě, jak jinak než mojí. To vám takhle tvrdě spím na židli a v tom mě někdo lapí za tělo a rozespalou šoupne do přepravky. Pak se v autě od malých dvounožkyn dozvím, že jedeme za ženichem. To mě vylekalo a nejradši bych zapištěla mamiiiiiiiiiiiiiiiiiiii, pomooooooooooooc, já nechci ženichaaaaaaaaaaaa!!! Ale leknutím ze mě vyšlo jen pomoc. Na místě otevřeli přepravku a já radši frnk pod stůl. Hugo krasavec za mnou a já ssssssssssss, syčím ze všech sil. A za sedm osm dní jsem byla zase doma. Pac pusu vaše Hraběnka. A jestli neumřeli, tak žijou do dnes.26. května 2008 | Autor: Bertrand
Jak se se mnou nechtěli prát
Hlasitým „uaouááááá!“ jsem se doprošoval své pravidelné dávky praní. Poskakoval jsem po bytě s naježeným kožíškem a nahoru prohnutýma zádama speciálním bojovným krokem, který spočívá v tom, že nožky mám jak na pérkách a běžím nikoli dopředu, ale do boku. Ocásek mám přitom varovně vztyčený, s nakroucenou špičkou. Dvounožci tuto moji pózu většinou komentují naprosto nevhodnými poznámkami typu „a hele, běhá nám tu židle,“ ale zpravidla stačí nečekaný útok na jejich obnažené dolní končetiny a vtípky je přejdou. Nejlepší praní bývá s páníčkem. Ten se totiž po několika dobře zvládnutých hryzancích do jeho rukou dokáže dostat do skvěle bojové nálady, při níž ocelota zastrašuje hlasitými ...25. května 2008 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Deratizace
1. 8. 2006 19.30 Ležím ve vrbině. Mám tu klid. Dobrá večeře potřebuje pořádně strávit. Jen mě rozčilují ty skřeky. Měl bych se jít podívat, co se děje. Holku asi někdo přepadl. Proč by jinak zpívala. Ví, že smí zpívat pouze v sebeobraně. Nebudu se vzrušovat. Zpěv zesílil. Ubrání se sama. Navíc z okruhu několika kilometrů zdrhne všechna lesní zvěř. 3. 8. 2006 V pokoji se objevily tašky. Holka řekla, že pojedeme na pár dní domů. Na to ať zapomene. Nikam nejedu. 4. 8. 2006 Jedeme domů. Jsem naštvanej. Jsem hrozně naštvanej. Jedeme domů a na chalupě jsem zapomněl myš Evelínu. Holka odmítla se pro ni vrátit. Chtěl jsem vyskočit okýnkem. Holka ho zavřela a nazvala mě blbounem. Nejapným. ...24. května 2008 | Autor: Maxmilián Rybomil
Jak vysvětlit psychiatrovi, že kocourovi píše pes?
Jak víte, měl jsem šesté narozeniny. Mezi gratulacemi jsem obdržel také jednu od Verdíka. Můžete si počíst. ----- Milý příteli, doslechl jsem se, že jsi oslavil ehm... významné výročí, přeji Ti tedy po lidsku vše nejlepší, mnoho zdraví (pevný doskok), štěstí a osobní spokojenosti (hojné množství chutného! jídla!). Toto přání Ti posílám po nájemnici mé čtyřpokojové psí hafciendy, dnes jsem se přesunul do svého (detašovaného pracoviště) venkovského sídla s nesmírně rozlehlým pozemkem, kde mám hafó security hlídání. Mám tam parťáka, kterého již znáš - Pajdu a možná tam přibyla drobotina - štěndo jezevčíka (krátkonožka dlouhotrupá asi prutoocasová). Dneska tam moji podřízení ...21. května 2008 | Autor: Valentýnek
Trampoty s výchovou kotěte
Tříletý kocour Valentým dostal přetěžký úkol - vychovat z malého kotětě způsobnou červenou britskou kočičí slečnu. Zatím to ale vypadá tak, že kotě Stelinka vychovává Valdu. Posuďte sami. Když jsme Stelinku před deseti dny přivezli, vůbec si s Valdou nepadli do oka, spíš naopak. Valda se brzy rozhodl chovat podle přísloví - moudřejší ustoupí a raději se kotěti klidil z očí. Ono to nebylo vůbec lehké, nechat si od kotěte tahat za ocásek, skákat na hřbet anebo nechat si hrabat na břišku, když kotě hledá cecíky, jako měla jeho maminka. Koťátko Stelinka je ale moc chytrá holka. Valdu téměř vždy vyčmuchá. A pak začne znova naléhat: škarohlíde kočičí, pojď se honit! Pojď si hrát! Když už je to ...20. května 2008 | Autor: Mína Princezna