Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 75 z 1437. prosince 2008 | Autor: Tygr-Pan Kočičák
Kočičí jedenáctka aneb paničko zaraž!
Vážení kočičí přátelé!
Musím vám napsat stížnost na naši nezodpovědnou paničku, která přes moje varování, aby zarazila přísun koček do naší kočičí smečky, odněkud přitáhla chlupatou, velikou a naježenou kouli se slovy: "Kočičáčku, Tygře, to je váš nový kamarád Macík, buďte na něho hodní."
Vážení, musím se ohradit! Co je moc, to je moc! Macíka trochu znám z jeho občasných návštěv - nedopadaly moc dobře. Vypadalo to u nás jako v pavilónu hadů, syčeli jsme ostošest. No, ale teď po týdnu, kdy je Macík s námi, jsem ho vzal na milost. Vyprávěl mi zajímavý příběh. Tak Macíku, máš slovo: "Jmenuji se Macík, Macek, Mourin, Tlusťoch a tak podobně. Tolika jmény mě nazývali mí dvounozí krmiči a ...7. prosince 2008 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Erupce
3. 8. 2008 13.40
Nemám rád zmatečné požadavky. Nevim, proč bych měl lézt ze spisovny dolů, když jsem sem vylezl teprve před chvílí nahoru. Nepolezu dolů jen proto, že si holka myslí, že bych měl. Jsem tu spokojenej. Mám dobrý výhled. Hřeje tady slunce. A hlavně se sem nedostanou tečkovaní narušitelé.
14.15
Jsem vděčnej kocour. Jsem vděčnej holce. Díky ní vím, že nemám slézat ani náhodou. Je za chalupou. Holka. Nadává nahlas. Proklíná nějakého makovce. Prý vylezl na dřevník zrovna ve chvíli, kdy všechny holky chtějí jít pro housky a noviny. Nejsem blbej kocour. Mám zkušenosti. Bohaté. Vždycky, když jdou holky pryč, naženou nás do kuchyně. Prý bezpečnostní opatření. Prý hlavně kvůli ...5. prosince 2008 | Autor: Minda von Holomóc
Jak jsem se ztratila
Mám ráda rituály. Mezi ty každodenní patří i to, že když se máter vrátí večer z práce obtížená taškama, jen otevře dveře do chodby, začnu s bouřlivým vítáním. Ona sice tomu říká, že se jí pletu pod nohama, ale to je pustá tež! Musí mě vzít do náruče a její protesty, jako že má černý kabát a zase bude samej chlup, neberu na vědomí. Z autobusu si přinese vždycky takovou směsici pachů, že je nutné je okamžitě přebít tím mým kočičím. Potom ji nechám přezout a já se mezitím věnuji lustraci tašek. Pokud nějaká svým obsahem přímo nepřetejká, tak si do ní vlezu a provádím podrobné vnitřní čmuchando. Většinou si máter rezignovaně povzdechne a tašky i se mnou přemístí do kuchyně, začne ty krámy třídit ...3. prosince 2008 | Autor: Minda von Holomóc
Kočičí pomsta
Mám ráda pořádek, dochvilnost a pravidelné denní rituály. Tedy na sebe tak přísná nejsem, ale od mých lidí to striktně vyžaduju. Oni říkají, že mám snad v té chlupaté makovičce hodiny. Výrazná zpoždění v docházce do mého kočičího obydlí netoleruji. Chvilku sice počkám, ale pak musím jednat. Začnu s přemisťováním ubrusu a všech věcí na stole. Pokud stále nikdo nejde, následuje vyhazování granulí z misky. Další fáze je rozmetávání steliva ze záchodku. Nejvyšší kalibr nasadím, když je pro mě už čekání neúnosné a mám toho akorát dost. To pak vytvořím vedle záchodku úhlednou hromádku. Tak a teď to máte! Když se konečně dočkám, tak samozřejmě dělám jako by nic a vyžaduju obvyklé mazlení a ...2. prosince 2008 | Autor: Ámos Bačvarov
Něco je ve vzduchu
Pomoc, kamarádi, pomoc! Zával! Jsem v ohrožení života! Už dávno mě přešla chuť hrát si mezi bednami a krabicemi u nás doma na schovávanou. Pomoc, nedostává se mi vzduchu! A hory beden rostou. Copak se ti moji lidé doopravdy zbláznili?! ... Měl bych vypackovat nějaké číslo. Ale kam mám volat? Tísňovou linku? Pohotovost? Psychiatrii? Policii? Záchranáře? (Přijdou mě zachraňovat se psy, jaká potupa!) Asistenční službu? Požárníky? A jak se s nimi domluvím? Ještě tak veterinář by mě snad pochopil... Hory beden rostou a neodvratný okamžik pohromy se blíží... Pomoc!!
Klid, Ámosi, klid! Nepropadej panice. Uvažuj!
Blíží se Vánoce, jen se podívej z okna: vidíš snad v těch davech lidí někoho, kdo by ...2. prosince 2008 | Autor: Cecil
Jak na mě došlo
Nazdááár, kočičky a kocouříci.
Tak jsem si tak spokojeně žil se svou paničkou a Trapitelem starším. Nadmíru spokojeně jsem si užíval dobrého papání a mazlení. Teda s tím mazlením to až takové růžové nebylo. Jsem totiž kocourek málomazlík, zato ale hodnězlobík a svému příjmení Baskervil jsem, na mou černou kočičí tlapku, dělal nesmírnou čest. Trapitele staršího jsem denně vybavil novými čtyřčárkami. Paničku jsem lovil skorofurt a skorovšude. A když jen nachvilku polevila její ostražitost, vyběhl jsem po ní ze země až na hlavu, čtyřčárkami nešetře.
Ale i tak jsem si jí ochočil a vycvičil k obrazu svému. Naučil jsem ji vytříbenému vkusu, co se žrádýlka pro udatného Baskervila týče. ...1. prosince 2008 | Autor: Kubík z Mostu
Jsem prý ještě prcek
Jsem prý ještě prcek
Jo? A kdo přepere Šmudlíka, který je starší o víc než půl roku? Troufnul bych si i na tygra. Nějaký zde už byl, jak jsem se dočetl. Ale ten to brzy zabalil. Takže žádnej prcek, ale kocourek Kubík.
Naši si mě pořídili asi před měsícem. Nebylo ani poznat, že jsem živý tvor. Vypadal jsem jako klubíčko dvojbarevné vlny, které někdo oživil. Vešel jsem se do dlaně, a to dokonce i dětské. Lucinka mě přivítala s velikananánskou radostí, i když už doma měla Šmudlíka. Ale původcem toho, že jsem se dostal do rodiny, byla moje dvounožkyně. Jakmile mě na netu uviděla, trvala na tom, že si mě vezme k nim domů. Klobouk dolů, smekám, smekají všichni, kdo vědí, že býdlí ve ...1. prosince 2008 | Autor: Max Mourison
Sen o gentlemanovi z Anglie
Indiáni jednoho kmene prý věří, že každý člověk má své osobní totemové zvíře. Nikdo vám je nepřidělí, žádný šaman vás neupozorní, o které jde. Prostě je jednou potkáte, pohlédnete do jeho očí a VÍTE. Přesně tak se to stalo před mnoha lety mé dvounožkyni, když na prázdninách u prarodičů fascinovaně vytřeštila zrak do tváře dědova ohromného kocoura. Od té chvíle k ní kočky patří stejně jako brýle a poněkud nečitelné písmo. Za tři desetiletí téměř nepřetržitého soužití s předoucími chlupáči si dokonce vypěstovala speciální slabost - totiž pro britky všech barev a zrzky všech plemen. Z čehož logicky vyplývá, že by měla být majitelkou britského červeného kocoura. Není. Má mě. Mourovatého klasika, ...29. listopadu 2008 | Autor: Barnabáš Porubský květ
Aaaaa jé!
Jeee, tak ona mi dala něco ruužovýho, ta má panička, a se šantou, jel jsem se pohrát a bylo to skvělý. To bylo jako na Vánoce, anebo jak? Já doufám, že ne, byl jsem hodnej, tak ať to bude i pod stromečkem:o)
Packu
Bašínek28. listopadu 2008 | Autor: Tygr-Pan Kočičák
Jak jsem stonal
"Ach jo!" Povzdechla si panička, při čtení nějakého kočičího příběhu, který nebyl asi moc veselý. Podíval jsem se jí do očí a měla je nějaké divné, takové lesklé. Tak jsem jí vyskočil na klín a kočičí řečí se jí ptám, co jí tak rozesmutnilo. "Víš Tygře, tady píšou o kocourkovi, který vinou lidí bez citu málem umřel, je velmi nemocný a má bolavé tlapičky od nějaké kyseliny. Podívej se, jak má smutný pohled. Ty jenom spíš a jíš a ani si nevzpomeneš, jaké to bylo venku. "Ale to se mýlíš, paničko, já si dobře vzpomínám! Měl jsem sice svobodu, ale nebyl tam nikdo, kdo by si se mnou povídal, kdo by mě hladil a hrál si se mnou. Proč myslíš, že se nevzdaluji z bezpečí svého území, nejdu ani na ...27. listopadu 2008 | Autor: Mohinder Wake Up Kiss,CZ
Casus delicti
Vážně nevim, jestli-vá jsem vám už dostatečně popsal, jak výjmečnej a krásnej - po všech stránkách - jsem.
Tak helejte. Já jsem na svůj věk děsně velikej a silnej, mám báječně tečkovaný tečky, oči jak jantáry, uši oštětičkovaný, tlapy jak lev, pružnost leoparda a inteligenci... no inteligenci nejmíň, nejmíň, jak ministr vlády.
Na výstavě mi do posudku napsali silný, ale sladký, nadějný kluk, a to jsem prosím já, naprostá dokonalost, neodolatelně šarmantní - jak Oldřich Nový - a citlivý jak princ William.
Tak si tak ležím, a přemýšlím, jak jsem fakticky dokonalej, a najednou mi napadne: Mordechaj, ty jsi výlupek vší ctnosti, ale KDO TO OCENÍ? A odpověď, no co myslíte, jaká je odpověď? ...27. listopadu 2008 | Autor: Tygr-Pan Kočičák
Návod na to, jak lze z lidí vymámit něco na zub
Ahoj čičiny! Minule jsem psal, jak u nás vypadá snídaně, a dnes vám napíšu, jak společně obědváme. Nejprve musíme paničce pomáhat při přípravě oběda. Hrajeme hru, která se nazývá: "Jak ze sebe udělat co nejroztomilejšího kocourka nebo kočičku."
Tato hra spočívá v tom, že se zaujímají různé roztomilé pozice v poloze ležmo, případně se u toho mhouří neodolatelně oči na osobu, která vaří. Někdy docílíme úspěchu a do tlamičky míří kousek masa nebo něčeho dobrého. Ale panička ne vždy vyslyší naše prosby. Pak následuje útok těžšího kalibru, který spočívá ve skocích na záda osoby, jenž je sehnutá k ledničce, mňoukáním, vrčením a jinými pazvuky, sekáním tlapkou po nohách dvounožce, skoky na ...27. listopadu 2008 | Autor: Bertrand
Pátrá, kutí, deformuje
Pochrupoval jsem stočený do klubíčka na nesmírně výhřevné podušce, když tu mě začaly svrbět tlapky. Nejdřív jsem si myslel, že mi na mě odfuňuje spící páníček, kterému jsem ležel přes ramena, krk a tvář. Přimáčknul jsem mu proto packu na pusu, páníček zachrochtal, pootočil hlavu a začal funět jiným směrem. Svrbění ale nepřestávalo. Bylo jasné, že má jinou příčinu: budu mít dneska kutilský a pátrací den.
Pátrací a kutilské schopnosti projevuju sice každodenně, ale někdy k nim mívám obzvláštní talent, štěstí a chuť, takže se mi strašně daří. A takový den jsem měl před sebou.
Sotva zazvonil budík, přestěhoval jsem se z páníčkovy hlavy na paniččinu a začal hlasitě vrnět, abych budík ...25. listopadu 2008 | Autor: Fabien Éclat du soleil
To jsou věci!
Tedy kocouřové, nevím, jak vy, ale já pořád zažívám něco nového překvapivého. To jsem nedávno seděl na okně a pozoroval ptáčky (mezi námi, nechápu, proč je moje dvounožka krmí, na klín si nesednou, aby dvounožku zahřívali, příst neumí, jak se kocour hne, hned uletí, leda by to bylo pro moje potěšení, abych se měl na co dívat). No a jak tak mžourám na ty ptáky, začalo poletovat cosi divného ve vzduchu, takové bílé kousky, a úplně se setmělo. Dvounožka stála u okna, vzdychala, že ji to zaskočilo, a viditelně nebyla ráda. Když jsme totiž byli minulý víkend na mojí čičalupě, tak bylo moc práce a odjížděli jsme domů až hodně pozdě a dvounožka už nechtěla vláčet ty velikánské květináče s myškáty ...25. listopadu 2008 | Autor: Bertrand
Ponocný
Tu-dum, tu-dum, tu-dum, duněla skleněná kulička, jak se kutálela po parketách pod stolem. Hbitě jsem stůl oběhl, počkal na ni na druhé straně, a sotva se vykutálela ven, prásknul jsem do ní tlapou, až narazila do stěny za stolem, odrazila se a s hlasitým duněním se valila zase zpátky. Kulička tvořila kdysi hlavní součást paniččina nevkusného náhrdelníku. Jednoho dne ale korálky ze zajetí nitě vysvobodil černý rytíř a největšímu korálku pak poskytl dočasný azyl ve skrýši za lednicí. Když nebezpečí pominulo, protože panička usoudila, že chybějící korálky už nedohledá, vykutálel jsem kuličku na svobodu. Ta se mi za prokázanou službu dodnes odvděčuje kutálením na frekventovaných místech v bytě, ...25. listopadu 2008 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Alternace
24. 7. 2008
Nejsem žádnej strejda, nejsem žádnej strejda, nejsem žádnej strejda, nejsem žádnej strejda, nejsem žádnej strejda, nejsem žádnej strejda, nejsem žádnej strejda, nechci být strejda vůbec a tečkovaným minikatastrofám zvlášť, nejsem žádnej strejda, nejsem žádnej strejda, nevim, jak holka na takový nesmysl přišla, nejsem žádnej strejda, přece o tom nezačnu psát spis, nejsem žádnej strejda...
25. 7. 2008
Nejsem žádnej strejda, nejsem žádnej strejda, nejsem žádnej strejda, Lassyno, vysvětli jim laskavě, že nejsem žádnej strejda, holce nic vysvětlovat nebudu, nerad dělám marné věci, nejsem žádnej strejda, ne, učit lovit vás nebudu, nejsem žádnej strejda, nejsem žádnej strejda, ...24. listopadu 2008 | Autor: Tygr-Pan Kočičák
Gurmáni
Ahoj kočičí přátelé, dnes vám napíšu něco o tom, jak v naší kočičí a lidské rodině vypadá běžné ráno...
V 5 hodin ráno čekáme na páníčka, který ozbrojen mopem a opatrným našlapováním(aby do "něčeho" nešlápl) a s výkřiky: "Kdo to udělal? Já vás přetrhnu!" vchází do kychyně. Už ho čekáme, protože víme, že si potřebuje po ránu rozproudit krev. Dbáme o jeho figuru, protože zkuste si ráno uvařit kávu a nachystat něco k jídlu, když se vám pod nohama, na lince a na stole - zkrátka všude, kde se podíváte, motá 10 kočiček a dožaduje se vaší pozornosti. To je výkon hodný cirkusového umělce.
JÁ - PAN KOČIČÁK jsem v noci vypracoval strategický plán bitvy nazvané "Jak vymámit z páníčka šunku". Rychle ...23. listopadu 2008 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Interakce
26. 7. 2008 – 14.00
Dostal jsem chuť na šunku. Usoudil jsem, že metoda tenounkého líbezného hlásku, žadonící packy a výmluvně svádivých očí už na holku moc nezabírá. Svolal jsem ke krátké poradě myš Evelínu a sebe. Došli jsme k závěru, že je načase obnovit metodu Kocour u řeky, holka v děsu, šunka u tlamky. Došel jsem k řece. Nadekoroval jsem se na kámen těsně u hladiny. Nasadil jsem výraz a pózu kocoura těsně před nešťastným pádem. Není to snadný výkon. Musí se opatrně. Musí se držet balanc. Nerad bych skončil ve vodě doopravdy.
14.10
Holka nejde.
14.15
Holka pořád nejde. Začínám tuhnout. Na těle i na duchu. Co si to dovoluje, nechat mne tu tak dlouho?? Má kocoura těsně před ...23. listopadu 2008 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Flexibilita
23. 7. 2008 12.45
Jsem rozrušenej kocouř. Prožívám významnou chvíli. Poprvé pracuji na spisu, který bude někomu věnován. Spis jsem nazval „Komu není rady, tomu není pomoci aneb Jak předcházet spáleninám u hrochů“. Podstatou spisu bude obsáhlý rozbor podmínek, za kterých se dá vlézt na kamna. Doba, kdy je v kamnech zatopeno, k nim nepatří. Vědom si zodpovědnosti za úroveň spisu, zainstaloval jsem se do nejklidnější spisovny. Ve svém rozrušení nemohu vyrušení potřebovat. Musím se soustředit. Vzhledem k tomu, komu chci spis věnovat, nepůjde o obvyklé vědecké dílo. Bude to návod jak pro blbý. Kruci. Slovo jak jsem mohl vynechat.
13.15
Slyším holku. Blíží se. Není sama. Slyším další ...22. listopadu 2008 | Autor: Barnabáš Porubský květ
Nuda za 100 bodů... OD MAJITELKY. A JE I TAK DRZÁ, ŽE SNĚDLA TŘI KOČIČÍ JEZÍČKY!!!
Tohle mě už fakt nebaví. Každý den musím koukat na Rexe a ani za nic mi majitelka nedá ovladač. A já? No já si nemohu zajít ani na stůl! Ta si přijde a dá si hned, ale to jenom z pomlouvání CATS TONGUES. A to je hrozná nuda, koukat se na to, a ona si dá kočičí jezíčky. Já si pak dám její oblíbenou věc. To je teda... jezíčky. Psuum nic takového nedělají. Proč my? Když mě nekdo uvidí, bude si dělat srandu. JÁ udělám svůj seriál a to bude psané. Pořád jí to budu dávat pod nos, až dokud nepřepne. A seriál bude: Talenty z ulice.:-D
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 