Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 78 z 1434. března 2009 | Autor: Slečna Dorotka Černá
Slečna Dorotka Černá a výčitky svědomí
Člověčka nám s Mordechajem slibovala po Vánocích nějaký vymazlený dárek a musím připustit, že jsme dárek dostali a ne jen jeden, no ba, dárky tu jsou, ale, že by byly tak skvělé, jak slibováno, no to nevím.
Začalo to rekonstrukcí naší prolézačky, kterou nám páníček vybudoval už loni, přibyla jedna polička, takže je tu více místa pro odpočívající šelmy, pokud by se některá chtěla namáhat a na prolézačku lézt, což osobně shledávám nadbytečným, protože spát se dá i na židli nebo pohovce, že?
Dále nám zakoupila fontánku s tekoucí vodou. Prý to je dárek především pro mě. Člověčka totiž za mnou pořád běhá a prosí : "Bumbej, Dorotko, bumbej." Nedivím se, že je to pro ni tak důležité, sama má ...22. února 2009 | Autor: Bertrand
Ve Filípkově
Nelíbilo se mi to. Vůbec se mi to nelíbilo. Dům, do kterého jsme vešli, divně voněl. Ve vzduchu se tu povalovala spousta pachových vzkazů, a jak jsem usilovným čenicháním zjistil, ani jeden z nich nebyl vřelým přivítáním pro sira Bertranda.
Po krátké jízdě velkou plechovou bednou jsme se octli před cizími dveřmi, zpoza nichž se ozývaly podezřelé zvuky. Kromě dvounožčího huhlání jsem zaslechl i jakési zvláštní přerývané kýchání vysokým hláskem, ze kterého se mi ježily chlupy na hřbetě. Když se proto po chvíli dveře otevřely a mé přepravkové lóže nadnášené dvěma dvounožci vplulo dovnitř, místo přátelského kocoura v něm seděl strašlivý dikobraz. Zpoza mříží mého dočasného domečku se mi ...20. února 2009 | Autor: Cecil
Jedna katastrofa za druhou a druhá za třetí
Jen jsem se oklepal ze strašného zážitku - horká buchta na podlaze, zděšený zmatený kocouř pod postelí. Jen mi trošku zarostlo oholené bříško, už se na mě řítila další pohroma. Myslím, že dám paničce vyjímečně za pravdu, když tvrdí, že katastrofy chodí ve trojicích a v případě, že následuje další, není to čtvrtá, ale první z další trojice.
Co se to zas na mě nebohého chystá? Co to má zase znamenat. Nenechají hodného, přítulného statečného mě na chvilku v klidu. Trapitel starší si začal domů vodit novou holku. Hned jsem se chtěl kamarádit, ale ouha. Slečna neměla ráda kočky v jakékoli podobě, barvě a skupenství. To byste měli slyšet, jak ječela, když jsem ji chtěl pomazlit jako mazlím ...18. února 2009 | Autor: Fanda
Jako nějaká modelka :-(
Takže dnes jsem byl jako nějaká modelka... furt mě fotili a já se bránil... řekli, že to dají na tento web, tak jsem tolik neodmlouval, protože se chci stát slavný kocuourek! Poprvé jsem to ještě zvládal, ale když mě fotili po druhé, tak jsem byl nevrlý, no ale to snad chápete, ne? Nebudu jako nějaká lidská modelka nebo výstavní kočka! Mňau :-( Chtěl jsem za to paničku kousat, ale ona mi tolik uhýbala, že jsem se vzdal! Taky mi potom chytli a ukazovaly si moje drápky a nepříjemně je zatahovali a vytahovali a říkali, jak je to zajímavé... no nejdřív jsem se nenechal, ale pak... pak sem utekl, rád bych kousal, ale dali mi za to bonbónek pro kočky z výstavy, a tak jsem odpustil! No dneska, moji ...16. února 2009 | Autor: Fanda
Výstava kočiček v sobotu
Panička byla na výstavě kočiček v sobotu (jsem rád, že mi nekoupila nepřítele) a koupila mi ocásek, který vypadá jako kočičí, akorát je modrý a je na černé tyčce, panička drží tyčku a pohybuje tím podivným ocáskem a já se ho snažím chytit, jenomže on je snad nesmrtelný, nemůžu ho zakousnout, a ještě k tomu není dobrý k jídlu, ale je s ním legrace! Ještě mi koupila bonbónek a ten moc rád škemrám, je moc dobrý a má lososovou chuť a to je moje nejoblíbenější chuť!!No a představte si, ještě mi koupila kapsičku s dobrým papáním, také s lososem!!! Byl jsem obdarován a to jsem rád!
Mňauoj váš Fanouš12. února 2009 | Autor: Sindy (4)
Jak jsem málem chytila andulku
Ahojky tak se vracíme do mého dalšího dobrodružného seriálu "Lov na vše co se hýbe", mňauu. Jednou odpoledne jsem šla k počítači si lehnout. No já jak tam nějak spím, tak uslyším pípání. Kouknu nahoru a je tam andulka! Když jsem ji zahlédla, tak jsem nechtěla ani jednou mrknout, mňauu. Musela jsem přece vědět, co ta andulka udělá. Pak jsem z kuchyně uslyšela: "Pepíčku jen si pískej." To jméno si pamatuji doteď. Tak jsem si vlezla na stůl, tam byl monitor, tak na monitor ještě a jsem u klece. Ale musim si stoupnout, abych na něj došáhla. Najednou omylem zavadím o tyčku a spadné klec, mňauu. Příjde dvounožec a povídá: "Synduško, ty budeš bita," a bita jsem byla. Od té doby si Pepíčka ani ...11. února 2009 | Autor: Eliášek
Krutý boj o šunku
Drazí kočičáci,
Gábuška vám již objasnila, co se dělo, že jsme neměli čas o sobě psát, ale teď píšu jakožto kocour, kocour bojující za svá práva.
Varování: Pokud jste psího vzhledu a chování, raději upusťte od čtení mého zážitku.
Panička měla dneska moc dobrou náladu, tak se rozhodla, že mně a Gábince udělá také dobrou náladu. Gábince dala něco k snědku, samozřejmě, že něco "eňo ňuňo", a mně se chystala dát šunku. Dala si kousek šunky na talíř a vzala mě do pokoje. Sama si přinesla čokoládu. Jenže nám tam vnikla Žofie, což mě samostatně odradilo a odešel jsem pryč. Panička se následovně dozvěděla, že má něco dojít koupit, tak se rozhodla, že raději nechá šunku v pokoji. ...11. února 2009 | Autor: Gábinka (2)
Hodnocení za dlouhou dobu
Drazí kočičáci,
skoro půl roku jsem se neozvala. Ne že bych nechtěla, ale nemám moc času. Začátkem školního roku se na paničku navalilo spoustu školy a já s Elišákem bereme jako povinnost paničce pomoct. Před Vánoci jsme jí pomáhali s vymýšlením dárků pro ostatní, ale Elišáčkův nápad koupit babičce pelíšek se moc nelíbil, což nechápu, protože já ten svůj pelíšek mám moc ráda. Po Vánocích panička potřebovala vytáhnout známky nahoru, takže jsme jí s Elišáčkem museli vysvětlit procenta (úroky), stavby trojúhelníků pomocí výšek a těžnic a nakonec výpočet nuklidů. To se nám moc dobře povedlo, protože panička měla z matematiky dvojku, protože vyjímečně nepokazila čtvrtletní test, a z chemie měla ...10. února 2009 | Autor: Cecil
Jak jsem si naposled povídal jako chlap s chlapem
Nové bydlení bylo docela fajn. Sice jsme měli o jednu kočičí tělocvičnu míň, zato parádní balkón. Když jsem se poprvé odvážil prostrčit hlavu šprušlemi, myslel jsem, že se mi to jenom zdá. Kousek před nosem mi poskakoval po větvi stromu kos, ale dolů to bylo pět pater. Vzhledem k tomu, že jsem byl kocouř načisto domácí, tak mi to ani moc nevadilo. Ostatně na výšku jsem si docela rychle zvyknul, zato o paničku se pokoušely mdloby, když jsem vyskočil na zábradlí a suverénně se tam procházel.
Usoudil jsem, že nové území je třeba důkladně označkovat, kdyby náhodou něco, ať všichni vědí, kdo je tady pánem. To se ovšem setkalo s pramalým pochopením paničky. A když k nám odmítl chodit paniččin a ...8. února 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Inventarizace
17. 1. 2009
Jsem rozdvojenej kocour. Mám rád holku. Nemám rád násilí. Holka se ho chce dopustit. Násilí. Jsem hluboko ve studovně, ale slyšel jsem ji dobře. Shání nějakého chlupatého blba. Aby ho mohla zakousnout, přerazit a zmlátit. Jo, jo. Holka má prostě špatnej den. Už když dorazila domů, řekla, že padá hlady. Že si uvaří to nejrychlejší, co se uvařit dá. Řekl jsem, že také padám hlady. Holka významně pohlédla na misku plnou granulí. Řekl jsem, že padám hlady na šunku. Holka řekla, ať zapomenu. Dávala při tom pánev na sporák. Máslo na pánev. Šunku na máslo. Slinu na podlahu. Jsem upustil. Já. Holka řekla, ať mě ani nenapadne se jen přiblížit. Pozdě. Už mne to napadlo. Holka byla ve ...2. února 2009 | Autor: Mohinder Wake Up Kiss,CZ
Bonum principium facit bonum finem
V sobotu brzy ráno, když panička vstávala, byla úplná tma.
Běžel jsem za ní do kuchyně, protože není nad to, začít den vydatnou snídaní a pak celý dopoledne prospat. Ale snídani ne a ne naservírovat, pořád pobíhala sem tam a skoro si mě nevšímala, a to jsem byl dost naštvanej, ale pak jsem si všim, že v otevřený přepravce někdo zapomněl bonbónek, a tak jsem si pro něj vlezl dovnitř, což, jak se hned ukázalo, byla fakt dost velká chyba, protože v tu ránu se dvířka zavřela a panička mě vodnesla do auta.
Nevim, jak vy, ale já jezdim autem dost nerad, dělá kravál, smrdí a v přepravce je strašná nuda. Cestou navíc přistoupila ta druhá ženská s nějakou cizí kočkou, o který se mi snažej ...1. února 2009 | Autor: Betty (3)
Panna Orleánská
Milé kočenky a kocouřci, budu vám vyprávět příběh, který se opravdu stal. Né té paní, po které je můj deníček pojmenovaný, i když podobnost našich příběhů je veliká. Tato příhoda se však stala mně. Hned na začátku vám mohu prozradit, že můj příběh, na rozdíl od výše zmiňované paní, dopadl dobře. Ale pěkně od začátku.
Máme doma móc pěkné óbr škrabadlo až ke stropu. Vedle něj je knihovna, na kterou si můžeme přeskočit, a tím se dostaneme ještě výš. Doma máme ještě několik knihoven, ale na ty jsme se už s Wyuškou dostat nemohly, protože mezi nimi jsou okna. Jednoho dne dostal páníček bezvadný nápad, že kdyby se koupilo několik prkének a knihovny se mezi sebou pospojovaly, měly bychom úžasnou ...31. ledna 2009 | Autor: Cecil
Stěhování
Jednoho dne panička přinesla domů několik krabic. To byla paráda. Postupně jsem je anektoval, okupoval, obydloval a zkoušel, ve které se lépe spí. Vždy a neomylně jsem byl objeven a následně z každé vyhozen a místo milého kocourka tam panička dávala věci ze skříní. Myslel jsem, že mi dělá nové pelíšky, nebo snad vlčici? Věci rozbitné, které přežily naše válečné i mírové hry, balila panička do papírů, keré jsem ji poctivě pomáhal trhat a muchlat, a strkala je místo mě do krabic. Asi za tři dny byla doma hromada zavázaných krabic, a protože v žádná nezbyla pro mě, usadil jsem se úplně nahoru. To, že vytvořily lavinu, která zavalila vlčici, za to přece žádný mamutčerný nemůže. Měla mu panička ...30. ledna 2009 | Autor: Majda (3)
Já, kočka divoká
Ahojky, tak se tu hlásím prvně. Jsem kočka divoká, teda aspoň to říká moje mamča. Neustále každému vypráví, jak mě ta paní, u které jsem jako koťátko byla, honila dvě hodiny po stodole než mě chytila. A dnes? Spinkám s mamčou a tím super páníčkem v posteli. Občas dojdu zkontrolovat, jestli i ta malá voňavá holčička a ten puberťáckej kluk spí, tam kde mají, ale pak se zase vrátím. Je mi u nich nejlíp. A je super, že jim stačí zavrnět do ucha a oni mě začnou drbat a hladit a ňuchňat. Taky se mi snažili utvořit pelíšek, ale není nad lehnutí si pod rozehřáté topení nebo do jejich pelíšku. Občas mě docela štvou, když si sednou k takové velké věci a cvakají tam těmi svými tlapkami. Líbí se mi, jak ...25. ledna 2009 | Autor: Sorbon
Co se to proboha děje?
V sobotu ráno člověčka zmizla hned v osm. V klidu jsem posnídal a ulehl na topení k odpočinku, když najednou slyším kliče ve dveřích. Šel jsem se podívat, kdo to je, a ona moje hladička s MOU přepravkou v ruce. Postavila ji doprostřed pokoje a že prý se mám jít podívat, co v ní je. Jsem od přírody opatrný jako každá šelma, a tak jsem se přiblížil asi tak na metr. Uvnitř se něco pohnulo a já uviděl dvě zelené oči a tmavý žíhaný kožíšek. Co to je? Nikdy jsem nic takového neviděl, žiju si tady sám jen s mou chovačkou a tohle teda nevypadá, že by to byla další moje opečovávatelka. Člověčka otevřela opatrně dvířka a vytáhla ven něco. Vzdáleně to připomínalo mě, ale bylo to hubené až běda a ...25. ledna 2009 | Autor: Jaffa z Lužinek
Jak jsem na mami nevyzrál
Tak dneska je mami zase po delší době doma celý den, nikam nešla, nejela, prostě je víkend. Je totiž trochu chřipková, nebo co. Jsem doma, polehávám na okně, na posteli, dostal jsem šunku, docela prima den. Až na to, že když mě mami krmila tou šunkou, viděl jsem na posteli vedle ní takové ty divné bílé kulaté FUJ, které do nás všech jednou za nějakou dobu cpe. A když říkám cpe, myslím to doslova. A když jsem tam ty pilule viděl, řekl jsem si, že dnes tedy ne!!! Nenechám si kazit takovou pěknou sobotu. A to vám ještě musím říct, že to není tak dlouho, co taky byla doma a já skončil ve vaně. Prostě mě chytila, zavřela za námi dveře a už mi tekla voda do kožicha. Věřte mi, že se mi to pramálo ...22. ledna 2009 | Autor: Queenie of Merrity cats alias Kiki
Jak jsme šli na veterinu
Byla jsem s maminkou asi před měsícem na kontrole u pana veterináře. Maminka mi chtěla domluvit další očkovací plán a aplikaci mikročipu. Protože jsme doma ještě neměli mojí kosmickou přepravku (pet cargo cabrio), nesla mě maminka v jiné, malé. To se mi samozřejmě nelíbilo, tak jsem řvala, jako když mě na nože bere. Lidé se po nás celou cestu otáčeli a koukali na maminku, co mě tak mučí. Když už bylo mamince hodně trapně, vzala si mě z bedny pod bundu, protože padal sníh a byla opravdu zima. To bylo fajn, bylo mi teploučko a byla jsem u své maminky :-) Když jsme došli na veterinu, byla jsem samozřejmě zvědavá na ostatní zvířátka, která jsem z pod bundy slyšela, a začala jsem se mamince sápat ...21. ledna 2009 | Autor: Mňouk
To mě teda moc nepotěšili...
Žila-byla s námi v domečku starší psí dáma, vlčanda Dejzinka. Protože nás znala od malinka, už dávno jsme věděli, že patříme k sobě a že máme každý svůj prostor. Občas jsme se kočkovali, honili (možná i pejskovali). Všechno, co po nás zůstalo nedojedené, dostala Dejza a odevzdaně to "dojížděla". Ale zestárla, přestalo ji poslouchat tělo a nakonec ji páníčci raději doprovodili tam, kde prý už zvířátka nic nebolí a čeká je tam jen všechno dobré. Dejzinka nám sice trošku chyběla - ale za několik dnů se otevřely dveře a dovnitř se nám přibatolilo - ó hrůzo!! - chlupaté pometlo. Hned jsem vytasil první silnou zbraň: i když jsem větší a těžší, naježil jsem poctivě všechny chlupy a ...19. ledna 2009 | Autor: Maruschka von Neukirchen
Co jsem komu udělala?!
Ta zima, je mi obrovská zima. Proč jsem venku? Kam mne odvezli? Neznám to tady!Před mnoha dny mne ten zlý člověk naložil do auta a vezl mne, neprotestovala jsem, už jsem v autě jela. Po nějaké době, aniž by cokoliv řekl, zastavil, otevřel dveře, vyhodil mne a auto odjelo! Jsem se bála, zaběhla jsem do křoví, ve kterém jsem se schoulila a čekala. Po dlouhé době se mi ozvalo bříško, měla jsem hlad. Vylezla jsem ze křoví, že se podívám, jestli je tady nějaké jídlo. Opatrně jsem si začala prohlížet okolí, kde to vůbec jsem? Aha, ty velké budky, ve kterých žíjí dvounozí, jsou tady také, půjdu se podívat blíž, snad mi dají najíst. Ouha, mám smůlu, těch lidských budek je tady málo, ale u každé je ...19. ledna 2009 | Autor: Jack Pot Jumbo
Povídání mladší paničky
Jmenuji se Jacky. Je mi 10 měsíců. Teprve týden bydlím v novém domově. Jsem hravý, malý a přítulný a mňoukavý kocourek. Rád si hraju s tužkou ležící na zemi a s ruličkou od toaletního papíru. Moje přezdívka je ňuňoš a někdy i ťuťoš. Rád ležím na dekách u topení a někdy mě panička i přikryje dekou, protože se mi to líbí. Mám tři kamarády, andulku a 2 pískomily. Konec.
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 