Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 92 z 14328. prosince 2009 | Autor: Míša (6)
Jak jsem si obstaral štědrovečerního kapra
Kočky a kocouři, to bylo tak. Den před Štědrým dnem mě panička dala do tašky a jeli jsme na chaloupku. Tam mi povídala, že tu na Štědrý den budu sám, ona že pojede ke svému bratrovi slavit Vánoce, ale 25. 12. se vrátí a oslavíme si to spolu. Že mi přiveze dárečky, že se jí bude stýskat atd. Přitom mě krásně drbala a hladila. Pak jsme spolu ozdobili stromeček a druhý den opravdu odjela a nechala mě tam. Když se vrátila, nestačila se divit - na verandě byla půlka hlavy kapra. Říkala si, že si asi můj kamarád Čert sehnal večeři. Dost často je totiž na naší - MÉ - verandě a taky tu spinká na židli. Já mu to dovolím, proč ne. Paničku vůbec nenapadlo, že bych toho kapra mohl přinést taky já, což ...27. prosince 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Adorace
27. 12. 2009
Jsem rozechvělej... NE! Jsem roztetelenej kocour. Tetelím se celý já i každý můj chlup. Tetelím se nadějí, že jsem ve svém dlouhodobém, pečlivém a soustředěném výzkumu dospěl k objevu, který překoná všechny dosavadní. Nejsem žádný tele a vím, že každý objev vyžaduje fakta a důkazy. K prokázání faktů jsem si musel položit. Otázky. Zásadní. Musel jsem na ně také odpovědět. Vše jsem pečlivě zaznamenal.
Otázka: Proč holka před vánoci uklízí?
Odpověď: Proto, aby umožnila aktivnímu pracovnímu týmu dostatek vyžití. Pracovního. Kontrolu, kolik míčků, myšek, bukvic, tužek, uchošťourů a jiných nezbytností je za a pod odtaženým nábytkem. Asistenci při vyklízení a přerovnávání ...21. prosince 2009 | Autor: Linduška
PF 2010
Milí kočičáci!
Přeju vám všem co nejkrásnější Vánoce s milovanými páníčky a pod stromečkem spoustu kočičích dobrot a nových krásných hraček... :o))
Vaše Linduška19. prosince 2009 | Autor: Bertrand
Ocelot vs. levhart
Žít v jedné domácnosti s kotětem není žádná legrace. Naštěstí jsem zvíře trpělivé, dobromyslné a vydržím otravování od kohokoli – panička promine – s výjimkou paničky. Když se zamyslím nad uplynulými měsíci, sám se až nestačím divit, jaké jsem v sobě objevil pedagogické a vůdcovské vlohy. Jen díky nim se mi podařilo nastolit ve svém ocelotáriu vzorný pořádek. Abyste rozuměli, potkala mě totiž v poslední době spousta životních překážek, jimž jsem však dokázal čelit s rozběhem a vytasenými drápy. (Panička opět promine, ale stála v cestě. Navíc se domnívám, že strávit první den v nové práci s krvavou jizvou přes půl obličeje je rozhodně in.)
Abych ale začal popořádku. Když jsem se před ...18. prosince 2009 | Autor: Alex z Líšně
Zpívání pro kočku
Zdravím z Líšně, kočky a kocouři,
tak vám musím mňouknout, jak dopadl ten můj výlet za kočkama... V autě jsem trénoval hlasivky, abych svým zpěvem uchvátil případné slečny a paní kočky. Pak jsme zastavili. No, hned jak mě vypustili z výletního vězení, tak jsem věděl, že je to špatný! Bílé stěny, ostré světlo a ten hrozně studený stůl už znám. Okamžitě jsem se snažit uniknout z dosahu dvounožců, nicméně je jich přesila... V tu chvíli cítím bodnutí do kožichu a začíná boj o život. Po chvíli začínám být hrozně unavený a usínám... Probouzím se doma v pelíšku, chci jít zkontrolovat území, ale co se to děje? Nožky mě vůbec neposlouchají, klátím se jak třtina ve větru, a nakonec opět usínám. Opět ...18. prosince 2009 | Autor: Barnabáš Porubský květ
Pojedeme do Ruska?
\"Potkalo mně nevýslovné štěstí.\" Ne, né, né mě, ale moji mladší paničku. To ona totiž řekla včera, no to je ještě normální. Pak ale řekla, že je dobrý, že bude mít RUSKÝ prozdniny. Pokud já vím, je teď nemocná, tak nechápu, co je na tom tak skvělýho. A co? Pokud já vím, jezdí se jen po Slovensku, tak nechápu, že proč ruský. Pojedeme do Ruska? Doufám, že ne, a pokud, tak BEZE MĚ. Pak taky říkala, že ty ruský prozdniny budou trvat 23 dní. Kočky, kocouři, dvounožci, nevíte co to znamená? Já bych to rád vědel, tak pokud vy víte, pište komentáře. Pac a pusu Bašínek17. prosince 2009 | Autor: Eliza
Supéér hračka...
Dnes přišli paničce krabice, nic pro mě zajímavého, každodenní její hra, nebo co, ale najednou vytáhla tu věc... a položila ji na zem, za prvé z toho voněla ta věc, co nám kočičkám dělá dobře, klid pohoda vánek :) a teď se v tom začal točit nějaký míček, no prostě bomba, začla jsem lítat jak šílená, už jsem se nějaký čas docela nudila, ale tohle mě dostalo, a můžem to hrát se Sugarem, furt jsem na něj koukala, ať přihraje, ale on se o to moc nezajímal, pan důležitý, hraje si na dospělýho, za to večer mi to sebral, ani nevěděl, že ho vidím, ale tak se do toho zabral, že mě ani nevnímal.
A to prý pro nás dvounožkyně ještě něco má, ale až prý pod stromeček! Řikala to dnes jiné dvounožkyni, co ...17. prosince 2009 | Autor: Očenko
Těší mně... to jsem já, Očenko
Tak to jsem, prosím, já. Kočičí slečna zvaná Očenko, žijící v jednom pelíšku s kočičkou Čertinkou. Dnes už jsme obě vážené slečny obecně mourovaté a sebevědomé. Pácháme společně různé potměšilé kočičárny a jsme štěstím bez sebe, když se nám podaří paničku i páníčka vytočit. V době, kdy jsme byly ještě maličká koťátka, pojmenovali nás podle prvního dojmu. Já měla na čelíčku dvojité em, zakysané očko a mžourala jsem na svět jenom jedním, Čertinka byla zdravé a čilé kotě, s bílou náprsenkou, které stále prchalo z dohledu a nedalo se chytit, takže z toho vyplývalo i její jméno. Teprve až se mi očičko vyléčilo, zjistilo se, že já jsem mnohem větší třeštidlo, než Čertinka - a z toho plyne, že jsme ...16. prosince 2009 | Autor: Lucien Markýz de Sac de Voyage
Fičák míří do Prahy aneb jak Praha k Markýzovi přišla
Jsem kocourek na objednávku. Budoucí oběť si mne objednala už před rokem. A celý rok trpělivě čekala, těšila se a zas čekala. A protože trpělivost tečky přináší, objednávku maminka splnila výborně. Jsem hodné, hravé, dravé a tečkované dítko. Mé rodné jméno je Bernie von Blbies Spotted Warrior. Mám tři sestry Bibianu, Jessii Basiu a Bellatrix alias Bábovku (narodila se bez puntíků, ale i tak ji máme moc rádi).
Poprvé se moje holka na mě přijela podívat i se svojí maminkou a bráškou. A musím hned na začátku konstatovat, že někteří členové naší smečky se chovali vyloženě vyzývavě, nebudu jmenovat, že Jess a stvejdo Piškote?? Jess se rozplácla klukovi na koleni a slastně mu začala ...16. prosince 2009 | Autor: Bastien Baron z prádelního koše
Svět podle Joba
V září jsem byl nemocný. Nebylo mi dobře, blinkal jsem, jíst se mi nechtělo a pít taky ne. Asi jsem vypadal příšerně, protože psí brácha se mě nepokoušel zakousnout, ale hlídal mě a staral se o mě. Hned, jak jsem se poblinkal, pelášil, bonzák jeden, to oznámit velké holce. Po třetím poblinkání během jedné minuty to dvounohá vzdala a volala malé holce, co má se mnou dělat. Nakonec se dohodli, že počkají, až holka dorazí z práce, a mezitím to probere tady na MK s Mege... milovanýma tetkama z Povídání. (Co si budeme nalhávat, jsou to drbny a semelou všechno, co se nám pánům tvorstva přihodí.)
Nemocný jsem byl, to jim potvrdila moje oblíbená Vetka, ta mě má moc ráda a v ordinaci mě hladí a ...15. prosince 2009 | Autor: Mohinder Wake Up Kiss,CZ
Vae victis (běda poraženým)
Jakmile mě ráno na výstavě ve Stromovce panička vytáhla z přepravky, zalez sem si do klece. Vmáčknul jsem se do škvíry o rozměru jednoho centimetru mezi stěnou a záchodkem a zabalil se do záclonky, aby ani kousek kocouře nevyčuhoval.
Panička si položila ekonomickou otázku, proč platí ty hříšný peníze za dvouklec, když by mi evidentně stačilo klece půl. Bylo mi to jedno. Rozhod sem se celou výstavu přečkat neviditelnej.
Po několika hodinách vystavování klece s kočičím záchodem (nepoužitým) mě páneček vytáh a vodnes k posuzovatelce. Bylo to nějaká cizinka vodněkud z ciziny. Povídám jí: "Esli na mě šááááhneššššš, tak tě ssssseknu!!!" Ač cizinka, rozuměla moc dobře. Odsedla si a nešahala na ...15. prosince 2009 | Autor: Cecil
Jeden a půl kočky
Já vím, já vím, budete vyčítat, že jsem se na dlouhou dobu odmlčel. Tímto se všem svým příznivcům omlouvám a pokusím se to napravit.
Potom, co náš kočičí svět přišel o Kikína, se mi do psaní moc nechtělo. Panička se o mě bála, večer mě nechtěla pouštět ven a věznila mě doma. Merlin byl doma pořád, takže žádná legrace.
Nakonec naše paničky usoudily, že dost bylo truchlení, dost bylo věznění nebohých kocourků a povolily opratě. Teda Merlinovi zůstali v podobě kšírek a navíjecího vodítka. Zavinil si to sám. Neměl při první příležitosti zdrhnout a ukrýt se v malinokopřivách. Celá osada čičinkovala a Merlin někde v těch kopřivách spokojeně chrupal. Já tam ostatně taky chodím vyspávat, ale já ...15. prosince 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Revokace
Jsem pracovitej kocour. Nejsem žádné vořezávátko. Žádná práce mi není cizí. Dokonce jsem dospěl k závěru, že jestli práce šlechtí, jsem mimořádně ušlechtilý kocour. Jsem velmi pracovitej kocour a moc rád pomáhám. Holka říká, že hlavně jí do blázince, ale myslím, že to tak nemyslí. A myslím, že se nám naše pracovní odpoledne docela vydařilo.
12. 12. 2009 13.20
Holka nenadšeně prohlašuje, že by ji zajímalo, který sadista vymyslel, že na vánoce musí být cukroví. Nevím, co nebo kdo je sadista. Protože nejsem blbej kocour, hbitě slovo anylyzuji a docházím k závěru, že sadista by mohl mít něco společného s usazováním. Dávám holce najevo, že jí rozumím, a usazuji se uprostřed plechu, který dala ...13. prosince 2009 | Autor: Agátka Christie
Mít či nemít? (vánoční stromek)
Náš život s Agátkou se dostal do zaběhnutých kolejí: jsme trpěnými nájemníky jejího bytu, milostivě nám dovolí, abychom se pohybovali a pokud možno ji nerušili v její důležité činnosti (jako je např. otrhávání zbytků tapet, houpání se na obrazech, skok ze skříně na nic netušícího dvounožce, zalézaní do tašky, připravené na služební cestu (na vyžehlených košilích se báječně spí!). Celkem jsme si zvykli a ani moc neprotestujeme (když o tom tak přemýšlím, tak vážně nevím proč?!)
Z naší domácnosti téměř úplně zmizely kytky, když jsem dostala od manžela orchidej, musela být potupně umístěna na kuchyňské lince, posledním místě, které jsem zatím ubránila před její expanzí.
Rovněž mnoho ...13. prosince 2009 | Autor: Piškot Pišutka
Mňautobiografie pana Profesora - Rekordy
12. 11. 2009
Jsem pochovanej kocour. Jsem mnohokrát pochovanej kocour. Taky jsem potěšenej. Kocour. Návštěvy sice přicházely prý kvůli Blbísům, ale chovaly si hlavně mě. No však! Tady si chováme hlavně mě!! Choval jsem se velmi rád. Taky jsem se choval slušně. Poradila mi to holka. Řekla, že jestli se nebudu chovat slušně, už ji ze mne fakt pochovají. Tak jsem se choval. Slušně. Radši. Představa, jak návštěvy poponáší v náruči holku, se mi nelíbila. Začne to chováním a potom by jí mohly dát i dárky. Návštěvy. Dárky, které dovezly mně. To bych nerad. Mám holku rád, ale šunku a lososa taky. Holka to má taky ráda. A kdyby si ji návštěvy chovaly, mohla by se dožadovat i mých dárků. Ale nedošlo ...11. prosince 2009 | Autor: Barnabáš Porubský květ
Moony: kdo to je, jak poznal paničku, jeho rodina a jiné novinky.
Už jsem asi vyprávěl o Moonym, a říkal jsem vám, že co nevidět se dovíme více. A slib jsem dodržel. Tákže.
Ještě v létě panička přišla na prázdniny k nějaké jiné, a tam našla kotě. Pojmenovala ho Nala, a říkala mu i Nela, Nell. Byla to kočička, už bohužel jenom byla. Prej mněla dva sourozence, černé, a černobíle kotě. Nell byla tippingová venkovská kočka. Asi o dva týdny byla moje panička venku a četla si knížku. Pak uslechla podivné mňoukání, ale nic neviděla, tak si četla dále. Pak znovu to podivné mňoukání, tak jela za zvukem, a uviděla černobílé koťátko, popis seděl na Nellina sourozence. Vešla do domu a vzala si esenci ze šanty, neboli to, co zbylo, postříkala si ruce a pokousila se ...10. prosince 2009 | Autor: Sugar
A je to tady....
Tak a je to tady.. jsem slyšel od paničky, když jsem si víc než jednou zazpíval, protože jsem přišel na to, že mám docela dobrý hlas a chci ho uplatnit v domácím prostředí. Ale co je horší, že mám nějaké divné období, něco se se mnou děje, jak se okolo mě objeví Eliza, tak mám zatmíno před očima, já vím, že je malá, ale já se nemůžu udržet, ale jak na ni skočím, tak už po mně dvounožkyně hodí nějaký plyšový zvíře:(( Nevím, co proti mně ta panička najednou má! Furt jí něco vadí... no, zkusím ji zazpívat večer, až si pujdem spolu lehnout, třeba ji to přejde... mňaaáááuuu aoooj, no a už zase slyším Sugare, dej pokoj, že by se jí můj mňaauutenor nelíbil? No ale mohl bych zkusit na to lákat ...9. prosince 2009 | Autor: Niera z Chrášťan
Kočka obranář :+)
Ahojte všichni!
Teď jsme se neozvali už docela dlouho, ale pořád je co dělat a nějak nejsou lidi na zápisky.
Zkusíme se polepšit.
Zjistili jsme, že máme doma kočku obranářku. Ta naše drobná kočička (proti kocourkovi poloviční), se rozhodla, že si bude hájit své území.
Nějaký týden se nám okolo domu potuluje strakatá kočička, jak se ochladilo, sem tam se dostane do domu a spává různě po rohožkách.
A to tu naši Nieru dráždí.
Ze začátku se mohla zbláznit za dveřmi, přes které na ni řvala, jdi pryč! Ty tu nemáš co dělat apod. Pak se to více méně zlepšilo.
Ale jedno ráno byla rychlejší než my, a jak jsme odcházeli do práce, proklouzla na chodbu. Nikdy by mě nenapadlo, jak se dokáže ...7. prosince 2009 | Autor: Bertrand
O žížalkách
Tuhle jsem měl zrovínka spoustu práce s poleháváním na křesle, když tu koukám, že Willard něco objevil. Vyštrachal to v paniččině nočním stolku a podle toho, jak se mu ta věcička zamlouvala, usoudil jsem, že by se šiklo mu ji sebrat. Ještě jsem chvilku poslouchal, jestli věcička tahaná ze stolku příjemně rachtá, jakmile ale s ní začaly padat i další zajímavosti vhodné k prozkoumání kočkovitými šelmami, rozhodl jsem se, že polehávání dokončím jindy a klidně si na to vezmu i přesčas. Shopnul jsem z křesla a zatvářil se tak nevinně, že Will hnedka poznal, že jdu po jeho kořisti. Zavrčel na mě, ale věcičku ze zubů nepustil. Viděl jsem, že je to taková ta super kousací černá žížala, co se občas ...6. prosince 2009 | Autor: Alasca Arien
Rozmarné léto
Mňauuuuzdáár, kočlegyně a kočlegové.
Tak už jsem tu zas.
A jsem tu, protože i přes důkladnou a soustředěnou výchovu mojí dvounožkyně tato stále ještě občas projevuje známky neposlušnosti, pořád něco chce a nedá pokoj, dokud se to nestane. Zrovna, když jsem si říkala, jak ji mám pěkně zpacifikovanou, kolem packy dokonale omotanou a vůbec vychovanou tak, jak dvounožkyně být vychovaná má, tu máš, čerte, kropáč, dvounožkyně začala zlobit. Začala vykládat něco o tom, že jsem slíbila zápisek do deníku po půl roce a půl roku že už to skoro bude a kdesi cosi. No. Samozřejmě jsem okamžitě nasadila výraz „Mluv, mluv, nezajímáš mne“ a dala najevo, že nad nějaké časové nesmysly jsem povznesená. Jenže ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 