Přitlapkovat se
Kočičí deníčky
Stránka 114 z 14321. srpna 2012 | Autor: Meeshael de Lorien
Nezvaný host aneb já se umím prát!
Vážení, tak se z toho pomalu dostávám... A stejně pořád chodím a opatrně načuhuju za každý roh, jestli tam ten vetřelec náhodou nečíhá...
Abych vám to vysvětlil, tak moje dvounohá je přímo posedlá kočkama všeho druhu, hlavně Mnou. Ovšem i těmi, co její nejsou. Zářným příkladem budiž minulý čtvrtek, kdy šla na procházku (podotýkám beze Mě, to je drzost!). Tvrdí, že jí přes cestu přeběhlo malé kotě a schovalo se pod auto (Bůhví, kde a komu ho ukradla!), a že sotva na ní vrhlo svůj nevinný pohled, tak neodolala a chtěla si ho pomazlit. Fuj, cizího tuláka, zablešenýho, špinavýho, br. Ten špinavec se k ní prý ale začal neskutečně tulit a vrněl prý jak traktor, navíc byl celý zubožený, vyhládlý ...13. srpna 2012 | Autor: Willard
Život lovce
Na venkově jsou ze mě děsně nadšený. Vůbec se tomu nedivim, sám jsem ze sebe taky dost nadšenej. Když se na sebe tak nezávisle podívám a s odstupem a rozmyslem zhodnotím, jakej jsem chytrej a silnej fešák a tak všeobecně, hned je mi jasný, že nadšenej ze mě musí bejt každej. Žiju na venkově už pěknejch pár měsíců a za tu dobu jsem ulovil něco přes 40 myší. Dvounohý si to nemůžou vynachválit, protože nebejt mě, museli by si asi nosit živý myši do obýváku sami. Moje dvounohá byla zpočátku dost překvapená, jaký jsem v sobě objevil lovecký vlohy, a hlavně se strašně radovala z toho, že po zakousnutí tří myší jí vlezu do postele a oblemtávám jí obličej. No ale každopádně chválit mě musela, ...13. srpna 2012 | Autor: Shelly
Stříbrná mě pomlouvá?
Ahoj, nebudu se dlouze rozepisovat, jmenuju se Shelly a tady na MK mě už představila Magie. Takže ve zkratce: byl leden, byla mlha a bylo úplně hnusně, a tak jsem mňoukala večer na ulici, když v tom moje panička otevřela dveře a slyšela mě. Protože odjížděla nakupovat, zazvonila na kluka, aby mě dal do sklepa, do sucha a tepla. Tak jsem se rozhodla, že ano, že tohle je můj domov. Panička mě sice šoupla na veterinu do depozita, ale já na ní telepaticky působila, že si pro mě po třech dnech přijela. Taky, když jsem ji na chodbě veteriny slyšela, hned jsem na ni mňoukla, že už čekám. V autě jsem pak byla vzorná kočička, jenom jsem ležela v přepravce a čekala, až si oběhne obchody. I páníček ...12. srpna 2012 | Autor: Elizabeth (3)
Deniček stříbrné šelmy 5. část
Tak jsem si chystala zápisek, jak je na mě dvounohá drzá a jak jsou všichni škodolibí. No a teď musím napsat výsledek zápasu šelma versus vlkodav 1:1.
Takže si takhle zabírám hezky venkovní území, honím na něm černou pumu, krásně si syčíme do ksichtíků, dvounožci nás napomínají a je nám fajn.
Už mě oslovují "Elinko, Eli", mladá dvounožka dokonce "princezno moje, miláčku", a to že večer pobíhá dvounohá po zahradě a mumlá něco v tom stylu, jakože: "kde jsi, ty stříbrná trubko", to mě nemůže vyvést z rovnováhy. Když mě konečně objeví, tak neběhám jako ostatní chlupatci do domu dveřmi přes kuchyň, ale stříbrné šelmě se otevírají hlavní dveře, kterými procházím ...12. srpna 2012 | Autor: Piškot Pišutka
Kočrepondence pana Profesora - Intervence
Milý kočlegíku Bubýku Hrošíku,
povidala holka, moje, naše, velká, že máš dnes narozeniny. Že by ti bylo... ne, že ti je 8 let. Je ti 8 let, protože jsi tu s námi pořád. No a protože jsem pozornej kocour, tak jsem usoudil, že ti k narozeninám věnuji další svůj spisodopis, abys měl tam nahoře co číst. Aby ti tam nezakrněly tvoje dvě mozkové buňky, víš, jak pro ně vždycky bylo těžké, než se našly, tak je potřeba je trénovat, víš, kámo?
Stejně... ať bádám, jak bádám, ať to vědecky analyzuji sebevíc, stejně mi to hlava nebere – sice jsi tu s námi dál, ale hrozně nám chybíš. Všem. Pořád.
TSSK!! Ne, to není na tebe kočlegíku, to je na holku. Naší. Velkou! Představ si, že když viděla, že ...10. srpna 2012 | Autor: Wirgo Narsil*CZ (Šer Chán)
Jak sem velel
Aby bylo hned od začátku jasno, sem naprostej antianarchista. Úplně nesnášim všechno, co nabourává můj pořádek a klid a mír. Zlobim se, když člověci přídou domu pozdě a nechaj tak tygra napospas vlastní fantazii, vztekám se, když mi hned po vykonání potřeby nevyčistěj záchůdek, a může mě čert vzít, když se pokusej zapomenout na večerní odměnu tygra za jeho bezmeznou trpělivost s níma formou tyčinky nebo kapsičky. A jelikož sem už dávno pochopil, že člověk je tvor nechápavej a bez pevnýho tygřího slova by doslova zvlčel, rozhod sem se vzít situaci domácí smečky do vlastních tlapek. Konec konců, k velení mám přirozený vlohy. Vod malička sem obdařenej silnejma a zvučnejma zvukovejma fondama, ...8. srpna 2012 | Autor: Puff
Můj krásný týden na vzduchu
Na konci července se strhla velká mela a já byl konečně odvezen na svojí milovanou chatu.
Začlo to asi tímto. Posluhovačka lítá po bytě a do tašky háže skoro vše, co jí přijde pod ruku, mezi tím z tašky vytahává neustále mě. Už několikrát mě nechali doma a tentokrát jsem se rozhodl, že to tak nenechám. Vytahuje přepravku pro mrně a za velkého nadávání jí odchlupuje. Je to moje oblíbené místo na spaní. Odchlupuje i mrně a pro sebe si brmlá něco o sociálce, dítěti a kocourovi. Za velké slávy vytahává i box pro mě. Neváhám a nastupuju. S mrnětem, dvěma velkými taškami jsem vystrčen k výtahu. Posluhovačka se zmiňuje o tom, že to byl fakt supr nápad táhnout nás všechny a že jí chybí ještě ...4. srpna 2012 | Autor: Sir Gabriel Šedý
Nečekaná provokace z Jejich strany, kterou jsem stačil zastavit, než se stačila plně rozvinout.
Poslední dobou jsem lehce nervózní... Její Rodička totiž neustále mele něco o tom, že až bude v důchodu, chtěla by další zvíře. Původně jsem si myslel, že jsem se přeslechl, ale Rodička o tom nepřestává tlachat. No, na to rovnou zapomeň. Jsem tu jediný kocour v domě a tak to taky zůstane. ŽÁDNÝ DALŠÍ KOCOUR, NEDEJBOŽE KOČKA, SEM NESTRČÍ ANI KONEČEK FOUSU. To by mi ještě scházelo, aby mě tu otravovalo kotě... Nikdo tady není zvědavej na nějakou chlupatou kouli, co umí sotva chodit. A navíc, Rodička si na mě pořád stěžuje, že jsou tu všude moje chlupy, na gauči, na kobercích, poletují ve vzduchu a... To je ono!!! Chlupy!!! Že jsem geniální vím od narození, ale jsou okamžiky, kdy překvapuji sám ...30. července 2012 | Autor: Elizabeth (3)
Deníček stříbrné šelmy - teď teprve 4. část
No nazdar, moji noví dvounozí jsou fakt divní. Začalo léto a oni se zcela a definitivně zbláznili. Velká dvounohá začala stresovat, jak to všechno bude vypadat, že venku hárá fena, pes bude kňučet 24 hodin denně, sousedi si budou stěžovat, doma se budou rvát kočky a já prý oloupu mladou dvounohou z kůže. Pak si vytáhli kufry a tašky, sbalili se a zmizeli. (Když se balím já do krosny, tak mi to zatrhnou. Ověřila jsem si to pro jistotu minulý týden, sbalila jsem se do krosny a zase nic...) Mladou nechali doma, aby se o mě a ostatní starala. Prý dovolená, relax, odpočinek, vyčištěná hlava. Tssk, dvounohá se vrátila úplně ...24. července 2012 | Autor: CH Candy FriendlyCat, CZ
Já a Děti z Bullerbynu, teda vlastně z Rábů
Tak to vypadá, že už mám v bříšku zase miminka. Sotva ze mě zvenčí sosálisti vycucali všechny pracně nastřádané špíčky, zase mě vycucávají další zevnitř. Naštěstí už trochu přibírám a tahle sosátka jsou ještě docela malinká a tolik toho zase nevysosají. Nejhorší je, že mi jedna dcerunka zůstala na krku, nutí mě si stále hrát, běhat a kousat, musím jí stále hlídat a stále na ni musím volat a domlouvat jí, svět je velký a všude číhá nebezpečí. Abyste si nemysleli, já jsem matkou moc ráda, miluji těhotenství, užívám si těšení se na děti, vrním i u ultrazvuku. Akorát mě zlobí, že mi nikdy neřeknou pohlaví, lidem to přece říkají! No o to se zase těším víc, když nevím nic dopředu. A porod je ...24. července 2012 | Autor: Elizabeth (3)
Deník stříbrné šelmy - 4. část
Konečně se dvounohá vrátila z ciziny, tak můžu pokračovat ve svých zápiscích.
Z deníku šelmy:
druhý měsíc pobytu v Uničově.
Člověci a kočky, mám totální průser. Já to sice nechápu, ale dvounohá prohlásila, že si děti napadat nenechá. Můžu za to já, ubohá stresovaná kočička, že se mladé můj úplně maličký drápek trefil zrovna do žíly? A že dostala infekci, za to snad můžu já? Ona si snad má umývat nohy pravidelně, já to dělám po každém jídle, takže ode mě to rozhodně nechytla. A stejně na ten cyklisťák ani nechtěla. Hned druhý den jsem jí musela dát moc pusinek. Mladá se mnou nemluvila, chjo...
Dvounohá je drsňačka, sbalila svoje koťata, odstěhovala je dolů a mě seřvala na dvě doby, ...19. července 2012 | Autor: Catherine de Claire
Já, královna
Dobrý den, mí kočičí přátelé,
znovu mám několik novinek pro své fanoušky. Mám děti. 5 krásných a úplně hodných miláčků. 3 černotečkované kluky, jednu červenočernou holčičku a jednu modrou holčičku s trošičkou krémových chlupů. Taky mám výbornou chůvu. Já to tušila, že když do Mouriše investuji trochu času, že se to vyplatí. Mouriše dohlíží, pucuje, hraje si a nechává se oškubávat. Akorát krmit je nemůže, ale piraňky se už povětšinou živí samy. Kriša hlídá, aby piraňkám někdo neuškodil. Občas je propleskne. Ale svůj pelech vydal dobrovolně (skoro, jinak by měl oholený chvost) a o misku se taky ochotně podělí. Piraňky ho přesvědčily. Nebo pud sebezáchovy? Krmiči vydatně krmí a mazlí. Černé ...18. července 2012 | Autor: Dárek
Zítra má Čenda svátek!
Jak je starý, tak je hloupý.
Kdo?
No přece kočkomat!
Je to slabý kus. Nevydržel s nervama. Ke snídani jsme dostali každý kolečko šunky natrhané na kousíčky.
Kočkomat vlastním tělem bránil Kačenku, aby Matýsek nezblajzl i její porci.
A já jsem zatím ulovil kolečko z chleba na stole...
Průzkum budiž pochválen!
Skřepaslík, co mňouká od rána do večera na skříni, tvrdí, že zajíci mají život „Hard and Heavy“.
Co bych měl potom říkat já?! Jsem metalista od malička!
První, na co se pamatuju, je les. Stromy, tráva, křoví a smetí.
Ti protivní sourozenci, co mi šlapali po hlavě a cpali se a předbíhali při krmení, nikde.
Maminka nikde. Jídlo nikde.
A za chvíli zima. A tma. A ...15. července 2012 | Autor: Bart Barry CZ
Co je u nás nového...
Dvounohá se fláka a tak nic nepíšeme. Ani deníčky. Je horko a my se různě povalujeme. Dvounohá se také chce povalovat, ale má smůlu. Na naši postel už se nevejde. My jsme se na ní pěkně rozložili a rozprostřeli. Do šířky i do dálky. Aby se na postel vůbec položila, tak musí udělat takové hranaté nepravidelné esíčko. Jenže do takových úhlů se zkroutit neumí. Má si pořídit další. Myslím postel. Jenže ona myslí kočku. A tak si nerozumíme. Když si pořídí další kočku, tak už se nevejde do bytu. My jo. Ale co ona? Kdo mne bude drbat a otevírat kohoutek s vodou, když se chci napít? Nemá to promyšlené.
Náš tým byl posílen. Už jsme tři. A hádejte, koho třetího tady máme do týmu? Je to takové ...11. července 2012 | Autor: Fousek
Návštěvníci naší zahrady
Bydlíme na konci velkého města, kde to vypadá jak na vesnici. Za naší zahradou jsou už jen louky a les.
O návštěvníky tedy není nouze. Zvláště, když dvounožci nejsou schopni dodělat plot... Nám kočkám je to fuk, nějaký plot pro nás není důležitý.
Naše zahrada slouží i jako velká kočičí křižovatka, aby se i ostatní kočičáci dostali na louku, kde se to hlodavci jen hemží. Takový malý myší ráj :-)
Jsme také jedni z mála, kdo nemá psa. Ještě to tak!!! Já jsem řádně rozmazlený a hýčkaný a rozhodně nestojím o to, aby mě někdo další „skopnul“ z toho pomyslného trůnu jedináčka mezi zvířecími mazlíčky. Jsem řádný člen rodiny. Dvounožci říkají, že nemají dvě děti, ale tři. To třetí je moje ...4. července 2012 | Autor: Elizabeth (3)
Z deníku šelmy - 2. část
Deník stříbrné šelmy:
Den dvacátý pátý:
Hrozná rodina, kočkám podstrkují drogy!!! A ještě je kupují v lékárně! Normálně mě oblbli kozlíkem a já nemohla zmlátit pumu. Teď ještě dvouhoná začala mluvit o nějakém Bachovi, že mi toho chlapa bude kapat do misky s vodou.
Den dvacátý šestý:
Jsem chytrá šelma, začala jsem s výcvikem dvounohé. Nejdřív mňoukám na schodech, jako že jsem ubohá opuštěná kočička, pak dvounožku pomalinku lákám za sebou nahoru a když si sedne, tak se pohybuju opatrně kolem ní, aby se zase nevyplašila a neodešla za těma chlupatýma blbečkama dolů.
Den dvacátý sedmý:
Dneska jsme si to začali vyříkávat s kocourem, dvounohá drze zasáhla a zavřela mi dveře před ...30. června 2012 | Autor: Mňouk
Mňoukovo ohlédnutí
Vážení,
moc příspěvků tu sice nemám... dneska trochu zavzpomínám. Víte, zanedlouho oslavím 8. narozeniny! Narodil jsem se mamince Micině, a do světa jsem se musel vypravit tak maličký, že jsem ještě sám skoro neuměl baštit. Moji nové páníčci mi ale podstrojovali, mazlili se i řádili se mnou. A tak jsem se v novém domově rychle zabydlel. Později jsem se dozvěděl, že mámu-kočku zajelo auto. Tak už bych se stejně neměl kam vrátit... Já jsem si na auta dával vždy veliký pozor, však náš dům je u velmi rušné silnice. A tak tu jsem ve zdraví dodnes! V domku nejsem sám, mám o pár let mladšího kámoše Ríču. A taky tu bydlí hlídací pes Blekouš. Máme pro sebe celý dům, kde je tolik báječných ...30. června 2012 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Domov
Nuda? Jaká nuda?
Jsem nejradši, když se nic, ale dočista nic neděje.
Postroj na koťata mi nevadí. Zelená barva mi sluší. A spí se v něm celkem pohodlně.
Že mám těžkou co???
Já se tý Dvounohý divím. Má tohle zapotřebí? Na stará kolena ještě snad bude vulgární!
Co pořád máte?
Utíkat umím a ne, že ne! Rychle utíkám, když je to potřeba!
Když cinknou misky v kuchyni.
Ještě rychleji utíkám, když ženu Kačenku.
A nejrychleji utíkám, když mě žene Dárek! A s tím Dárkem si to ještě rozmyslím. Je mu devět měsíců. Jak je velký, tak je drzý. Jaképak koťátko?!
Pevně jsem se rozhodl. Jestli bude zase otrapovat, nařežu mu. Už má na to věk!
Tahat mě na schody je zbytečné. Na šunku ...28. června 2012 | Autor: Elizabeth (3)
Já, stříbrná šelma
Tss, vidím, že si Magie začala psát deníček, ale to má smůlu, já mám svoje zápisky už na Kočkách online, takže já jsem první, já a já... No, dvounohá taky něco spisuje, ale to jsou zřejmě jenom oslavné ódy na krásnou stříbrnou šelmu, tedy mě.
Jak jsem se dostala do téhle šílené rodiny si vlastně nepamatuji. (No tak jsem trochu poškrábala svoje lidi, ale že se hned začnou bát a pošlou mě na převýchovu?) Byla jsem u veterináře vytáhnout stehy po kastraci a najednou jsem byla tady. Cizí pachy, cizí kočky, alespoň, že ty škrabadla a hračky jsou moje.
A tady jsou mé první zápisky:
Z deniku stříbrné šelmy:
Den první:
Au, co ti páníční udělali, bolí mě všechno!
Den ...25. června 2012 | Autor: Magie
Pro dobrotu...
Ahoj kočičáci,
jmenuji se Magie a konečně jsem donutila dvounohou, aby mě sem na MK přihlásila. Trvalo jí to skoro rok a to se na vás chodí dívat téměř každý den.
Když jsem se rozhodla, že dvounožci, u kterých bydlím, jsou pro mě ti praví, dala jsem jim to velmi hlasitě najevo. Řvala jsem na jejich seníku dva dny, než to pochopili. (Opravdu mě vůbec nezajímalo, že jsou rodina, která má raději psy a kočku nechtějí.)
A protože jsem byla maličká, museli mě krmit mlíčkem hezky každé dvě hodiny. Díky tomu jsem s nimi musela jet i na vlkodaví tábor, protože by se o mě nikdo jiný nepostaral. Kočičáci, to byl ale báječný rok, jezdila jsem se svými dvounožci na chalupu, skákali kolem mě a naprosto ...
Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek.
Kdyby něco nefungovalo, 