Kočičí deníčky
Stránka 108 z 14320. srpna 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Plánování
Přítelkyně Dvounohé je kartářka. Znají se ještě z dob, kdy byly kartářky pouze v Čapkových povídkách a v ilegalitě. Když Dvounohá podávala inzerát, že přijme podnájemnici, představila se jako dáma středního věku se dvěma kočkama, aby bylo jasné, že nechce do bytu žádné třeštiprdlo. Pak jí došlo, že se musí dožít přes stovku, aby to s tím středověkem nebyla úplná lež. Tak jsem si říkal, že by jí přítelkyně mohla do té budoucnosti z protekce vyložit něco pěkného. Jenže co si přát? Kocoura v botách už má! Nastěhovaný v Maruščiných červených kožených střevíčcích jsem velmi rafinovaný. Nikdo mě nevidí, když jsem přikrčený za nohu od židle! Mohla by jí předpovědět, čistě ze známosti, ...20. srpna 2011 | Autor: Maya Melian
Příkoří
Opět zdravím milé kočičáky i jejich oběti. Prožila jsem náročnou chvilku, jako vždy jednou za čtvrt roku. Ostatně nebyla jsem sama. „Uf, konečně na chvíli pokoj!“ pravila uštvaná dvounohá. No ano, naháněla mě po celém bytě s kouskem odčervovací tabletky. Při prvním pokusu jsem se dala snadno lapit, přestože jasně deklarovala, co bude následovat. Nějak jsem tomu nevěnovala pozornost, až když jsem byla pevně uchycena v podpaží mé jídladonašečky a páneček, ten zrádce, dokonce chabě asistoval, pochopila jsem, co přijde. No samozřejmě, že jsem tu věc úspěšně vyplivla. U druhého pokusu vpravit do mě tu nechutnost, jsem již syčela a vrčela a opět jsem prášek vyplivla a navíc jsem se vyrvala ze ...18. srpna 2011 | Autor: Fluffy Jack
Na prázdninách u Maxíka a příchod nového člena rodiny :-)
Uááááááááááááááááááá... zíííííííííííív - uf - hek... protáááááááh Slint, slint, mlask, mlask, žvík, žvík - no neni to boží probudit sa rovnó u granuleček? Děcka, takových věcí, co se u nás událo - ještě teď su z tého docela PAF! No fááákt - tak teda jako nejdřív mňa ta moja kočena jako narve do mobilního baráku a k mojéj velkéj radosti odnese k ségře z prvního vrhu. No jasnéééé, však za Maxulíím... vám povim, že ten morous si na mňa už pěkně zvykl - aby né, však su rozzzztomilučký, že? Takýýýý čurbes, co sme tam dělali, tož totok si bude ségra z prvního vrhu pamatovat dlůho jako, ale vytrestala mňa, héééérečka - oba víkendy zme jeli na chalupu. Su uplně v pohodě, cesta autem je brnkačka, ...15. srpna 2011 | Autor: Eliška z Lužných záhrad
Nedeľné raňajky
V nedeľu dvojnožci spávajú o niečo dlhšie než inokedy. Tentokrát dvojnohá vyliezla až o pol desiatej, to je už takmer na telefonát ochrancom zvierat, nie? Samozrejme, že hneď prišla dať raňajky najskôr nám s Ginom – tentokrát bola kapsička Whiskas, tak som láskavo aspoň olizla šťavu a zjedla asi štyri kúsky takzvaného mäsa v nej; v poslednej dobe mi už kapsičky moc nejdú a to dvojnohá kupuje už všetky možné typy. Nevadí, Gino to po mne doje, ako vždy. Granulky, to si dám, tie mi chutia. A teším sa na večeru, krájané kuracie, to je iná káva, že? Dvojnohá zmizla zasa dnu, po chvíli prišla už prezlečená, na terasový stôl začala nosiť všelijaké veci. Zaujímavé, že kým nosila zeleninu a ...15. srpna 2011 | Autor: Sisi z Líšně
Proč???
Mí přátelé, strašně dlouho jsem se odmlčela s psaním, ovšem né vlastní vinou, může za to ta liška zrzavá! Sotva jsem se smířila s odchodem ufonků a oddychla si od výchovy, tak dvounozí přitáhli, nechápu proč, odkudsi, vejrostka neuvěřitelně zrzavého a odrzlého. Tak to bylo něco, co bych od nich nečekala... Přece jsem jim dávno dala najevo, a taky hned tomu hejskovi, že království je mé! Nesssnáššším novoty, sssem to sssnad řekla jasssně a sssetsssakrafix nepossslechli. A to jeho vyjadřování - hantec, proboha děs, naprosto nevhodné do naší královské rodiny. Chování neskutečně drzé, odpovídající jeho předchozímu pouličnímu životu, tak to prostě nerozdejchám... nikdy. Okamžitě po příchodu do ...12. srpna 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Věci užitečné i jiné
Se zahojeným nosem se nám spravila i nálada. Naše Dvounohá se potutelně směje. Představuje si totiž tajně, jak Dvounohá z Lužných záhrad chytí Gina pod krkem, když zlobí a kousne ho... Tak nevím, jestli bych ji neměl preventivně proplesknout! Taky nás přihlásila na Universitu Čeňka D., protože studium rozšíří duševní obzory. Učešeme si kožíšek, naleštíme drápy a budeme se těšit ze sluníčka a na další lekci! Máte pravdu. Nebudeme smutní, dokud nám chutná jíst a na světě je tolik zábavy! Ňufal jsem k vínu, co měla Dvounohá na talířku. Občas takhle vyžmutrám kolečko salámu. Třešně na jaře, poučena četbou, mi vůbec nedala, hamižnice jedna. Jenže Dvounohá není chytrý kocour! Zase se ...9. srpna 2011 | Autor: Fridrich von Parkplatz
Byl sem na véletě??
Jak ste jistě pochopili z méch minuléch zápisků, tak víte, že su hrozně hodné kocórek. Vubec neškrabu, nekóšu, chlupy nepóštim, nepřežírám se a následně neblinkám, kakám a čurám výhradně na místě k tomu určeném, rád se mazlim, poslóchám, no prostě kocórek, jakyho by každé chtěl. Akorát na jedné věci ujíždim, a to só kliky. Vod té doby, co sem se přistěhoval, musijó se zamykat vchodovy dveře aj přes den a kliky vod pokojů só namontovany na svislo. Nějaké čas to fungovalo, až do doby, keró sem nazval Stěhování národů, když si pánici měnili pokoje. Velké pánik šel do malyho a mladé pánik se svojima dvóma koc do velkyho. To bylo betelny, poněvač fšechny dveře byly vodevřeny a já sem si mohl ...8. srpna 2011 | Autor: Mordechaj Kulajda Kulíšek
Od mazlíka k mladému pánovi aneb rok u Zajíců
Jak nám ten rok rychle utekl. Nejdříve měla maminečka plno strachu jestli papapám, spinkám a bobkuji správně. Na radu si pozvala kočičí tetu, která byla u vytržení, protože vůbec, ale vůbec netušila, že tu je nějaké kotěcí mrně. Záminkou návštěvy byly kvetoucí fialky. A místo zelených kytek se točilo vše kolem chlupatého kvítku. Další pozdvižení nastalo, když se to malé chlupaté nic neslo představit po firmě (kde bydlíme, maminečka předstírá práci). Přivítání jak se patří a potom opatrné našlapování - Kde to mrně zase šmejdí? Kulíšek rázem získal několik příznivců a poradců ve výchově a výcviku. Tuto část jsme neponechali náhodě. V rozmazlování jsme se všichni předháněli, a tak nám ...5. srpna 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Trapná nehoda
Když je počasí dobré tak akorát na mytí kočičích záchodů, jako bylo minulý týden, odpočívám. Odpočívám často a rád. Jenže stačí malá chvilka nepozornosti a ty moje ženské by úplně zvlčily! Tohle je můj deníček, teda občasník jsem chtěl říct! Co se mi sem Kačenka montuje?! To jsou způsoby! A Dvounohá taky nemá kouska rozumu. Například včera večer... Jakmile se rozpohybuju, tak se neznám... Trošku se mi smekla noha. Bral jsem to zkratkou. Přes postel. Kdo může za to, že tam Dvounohá už byla?! Nemá překážet. Honička je vážná věc. Musí se provozovat s vervou a nadšením. Nehledět na oběti... Když mi dá Kačena po nose, taky se nezdržuju zkoumáním utrpěných zranění. Na nějakém šrámu ...5. srpna 2011 | Autor: Gino el Gatto
Ako je to s mazlením v Lužných záhradách
Dvojnohá pôvodne chcela mačku, aby sa s ňou mohla veľa mazliť. Vraj je u mačiek socializácia od mala veľmi dôležitá. Mala strach, že tam, kde som sa narodil, tá socializácia dosť nefrčala, tak preto za mnou chodila na pravidelné návštevy už od dvoch týždňov, aby som vraj nezvlčel. Ja neviem, čo stále má, však ja som prosto dokonalý. Že sa nenechám muchlať kedykoľvek si ona zmyslí, to je predsa normálne. Ani vy nemáte vždy náladu sa pusinkovať, že. Pusinkovaciu a mazlíkovaciu náladu mávam vtedy, keď som ospalý a keď je chladno – vtedy sa jej do náruče stúlim tak rád! Za ten čas som si ju celkom dobre vycvičil, takže už vie ako a kde ma má pri driemaní škrabkať, a že brucho, na rozdiel od ...30. července 2011 | Autor: Smíšek
Jak Zajíci ke třetímu Kocourovi přišli
Mám dva sourozence: první byl Mordechaj Kulajda Kulíšek - viz deníček. Ten na mne nepočkal a odešel do světa. Druhý je Stopař Matýsek - viz deníček. K tomu jsem se dostal, aby nebyl smutný. Ale pěkně od začátku. Bylo, nebylo, v Chrudimi za hradbama žije Zaječka se Zajícem. Zaječka se stala kočičí maminkou a vypiplala dvě koťata do krásy. Jedno odešlo do světa a druhé zůstalo samo, bez parťáka. Správné kotě je májové. Na vesnici se narodila koťátka a v nedalekém městě zůstal kocourek Matýsek sám, Kulíšek mu odešel do světa. Maminečka se na to nemohla koukat a začala přemýšlet o novém bráchovi. Nejdřív si myslela, že po dovolených se poohlídne po kotěti. Ale všechno bylo jinak, ...30. července 2011 | Autor: Stopař Matýsek
Jak Zajíci k druhému Kocourovi přišli
Nic není Náhoda... Před Matýskem už byl u Zajíců Mordechaj Kulajda Kulíšek - viz deníček. V říjnu 2010 jel tatínek Zajíc autem a ve vesnici na silnici sedělo kotě, které nechtělo utéct. Asi stopovalo. Tatínek Zajíc zastavil, protože koťata se chrání. Sebral pižďucha a sháněl se, komu chybí. Prý se tady potuluje a je otázkou času, jak dlouho přežije u silnice... A tatínek zavolal Zaječce, ta souhlasila s přírůstkem do rodiny a bylo rozhodnuto. A nanovo pro mlíčko. Tatínek přivezl mourovatý uzlíček s bílými prstíky a čumáčkem. Hned na veterinu, kvůlivá červíkům. A domů. Doma už byl sedmi měsíční Kulíšek a teď jsme mu přivezli malé kotě - 450 g a maminečka dopočítala datum narození na ...30. července 2011 | Autor: Mordechaj Kulajda Kulíšek
Jak Zajíci ke Kocourovi přišli
Začalo to docela nevinně. Maminečka Zaječka nikdy neměla pejska ani kočičku. Tatínek Zajíc vzpomínal na tetičku a její kočky, na pár koťat co zachránili a na pár koček a kocourů, které poslali do světa "do služby". Byl duben 2010 a u švagrové se narodila černé kočičce černá koťátka. Jeden kocourek měl bílé ponožky a bříško, bílé fousky a začali mu říkat Vydrýsek. Přešel duben, Zajíc měl narozeniny a jen tak mimoděk se Zaječka dozvěděla, že Zajíc od sestry dostane koťátko. Nadešel památný den - 17. květen 2010. Švagr zjistil, že koťata začínají vyvádět neplechy, a zavelel, že půjdou do "služby". Zajíc zavolal Zaječku, Zaječka začala jako správná budoucí ...29. července 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Zuby
Tohle vám musím napsat. Komu jinému si můžu postěžovat? Matýsek nemá o životě ani ponětí... Kýchám na všechny strany. Jsem na to zvyklá. Panička mi chce utírat nos kapesníkem. Kdo to kdy viděl, kočka s kapesníkem?! To si zavádět nebudeme. Nejsem na to zvyklá! Když už to přesáhne všechny meze, Panička mě strčí do přepravky a jedeme. V autě se vozím ráda. Koukám z okna, kde co lítá. Ale na veterině je to horší. Vadí mi, že se nemůžu schovat. Ani nemají křeslo. Takový šlendrián! Jenom lavice. Jak se máte pořádně schovat pod lavici?! Na veterině měli dřív taky Kačenku. Paní doktorku. Byla krásná. Všechny Kačenky jsou krásné! Už dlouho jsem ji neviděla. Asi se schovala. Ale kam, když nemají ...28. července 2011 | Autor: Bart Barry CZ
Zamýšlení nad výchovou
O výchově dvounožců už se psalo hodně. Byl nám matkou přírodou dán velký úkol vychovat je k obrazu svému. Nemůžu říct, že se o to nestaráme, nebo že to bereme nezodpovědně. To rozhodně nebereme. Vynakládáme spoustu energie a přistupujeme k tomu se vší naši kočičí vynalézavosti. A každý kočkami postižený dvounožec ví, že naše fantaze v otázkách výchovy nemá hranice. Prostě a zkrátka, nedá se nám, kočkám, upřít tu obrovskou zásluhu v otázkách výchovy dvounožců a tím pádem i nezanedbatelný podíl v průběhu evoluce. Občas si tak říkám, že kdyby ne my, kočky, kde by ta civilizace teď byla? Máme u nás doma trojčlennou kočkoalici a dva přidělené dvounožce. Takže naštěstí máme převahu a ...25. července 2011 | Autor: Puff
Kočičí prázdniny
Mám prázdniny a proto moc nepíšu. Přeci jen jsou mi 3, ještě si můžu užívat toho pubertálního věku a vyvádět, co se mi zamane. Přesto moje prázdniny moc slavně nezačaly. Ajuš mě spakovala na 4 dny k babi. Zřejmě je to běžná praxe. Vypozoroval jsem totiž, že tam byl odložen i malý dvounožec. Nejhůře to však nesla Lily. Z jejího pohledu jsme prý vnikli na její území. Ona ale není žádný velký dobrodruh a bojovník. Takže jediné, co nás s malým dvounožcem otravovalo, bylo její věčné prskání a chránění si svojí dvounožkyně babi. Jak já se aspoň těšil na pořádné jídlo. Tohle byla od Ajuš velká zrada. Sbalila sebou moje granule a nesměl jsem dostat nic jiného. Mezi náma, jednu kapsičku jsem dostal ...22. července 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Dneska píšu já, Kačenka!
Už jsem to okoukla a tak píšu! Celý den je pošmourno, VENKU prší. Mně déšť nevadí. Mám přece kožich. Matýsek nemá rád vodu. Je schovaný pod dekou. V tunelu. To je dobře. Nejsem na něj zvyklá! Číst neumím, ale psát ano. Paničku mám pěkně popsanou. Aby viděla, že je moje. Já mám pořád Paničku. Žádné novoty nezavádět! Nejsem na to zvyklá! Už osm let sedím Paničce na klíně a předeme. A ten protivný Matýsek chodí okolo a kňučí. Chce se honit. My se nechceme honit. Vy byste se chtěli honit, kdyby vás bolely zuby? Mě bolely zuby. Skoro pořád. Co vám to nakukal? Dominantní kocour? Pche. Spíš vlezlý! Všude mi vleze. Páníček mi udělal spací bednu s bílou dekou a záclonkama. Abych se v ní mohla ...16. července 2011 | Autor: Matýsek z Kočičí naděje HK
Chvála Kočičí ženy
Moje Dvounožkyně se má čím dál líp. Protože má mě! Po sedmnácti letech byla v kině. Na Kvílení. Původně jsem myslel, že je to o naší Kačence, ale není. Kdo by taky psal verše o Kačeně, že?! Hodné ženské nevymřely! V pondělí jsme měli vzácnou návštěvu. Umí to s kočičákama i s foťákem. Kačenka se před ní samou zvědavostí zapomněla schovat a já jsem se prezentoval jako válečník. Jak jsem se svalil, už jsem se nehnul. Že to byla Kočičí žena každým coulem poznáte už z toho, že nechala kafe vystydnout a lehla si na koberec, jako když profesionál fotí filmovou hvězdu, aby mi to slušelo. Jenom díky ní už mám na MK album jako ostatní pořádní kocouři. Jak jste viděli, fotky do alba ...11. července 2011 | Autor: Sheldy
Bouřlivé období
To vám byla hrůza! Hromy, blesky... příšerná bouřka... Asi bych nejdříve měla objasnit, proč jsem tak dlouho nechala ležet deníček v prachu a co všecko se za tu dobu stalo. Naposledy jsem psala o mém mrouskání a tady by bylo asi nejvhodnější navázat. Tak tedy... jednoho dne jsem se rozhodla, že půjdu zjistit, kam a k čemu mě vede to příšerné nutkání. Vyšla jsem ven, ale nezůstala jsem na zahradě jako obvykle, tentokrát jsem se vydala dál. Netrvalo dlouho a potkala jsem krásného, mourovatého a urostlého kocoura. Hned jsem za ním pelášila a už z dálky jsem se mu chlubila, že se mrouskám. Co se dělo pak bohužel nemůžu zveřejnit (co kdyby se k mým zápiskům dostal nějaký neplnoletý dvounožec). ...10. července 2011 | Autor: Maya Melian